Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hypochondr
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
26.1.14 03:20
Přítel mi přijde spíš jako diktátor. Moje babička takto žila s mým dědou, než se rozvedli. Babička měla několik operací páteře, ale dědovi to bylo jedno a i hned po operaci mu musela chodit nakupovat minerálky (dříve ve skle a přes půl Brna), pivo. Když už v té době sehnali pomeranče, tak si je schoval pod postel a to měl dvě děti!!! Jsou rozvedení, ale děda je pořád stejný s novou ženou. Děda na tom byl vždy nejhůř a muselo se kolem něho chodit po špičkách. Když nebylo babičce dobře, byla pro něho simulantka.
Zda se jedná přímo o hypochondrii nevím, tam je to složitější - je to až úzkostné sebepozorování, které se zhoršuje stresem, navštěvuje doktory, ale ti ho nepřesvědčí a neuklidní, že je zdráv, případně berou větší množství vitamínů, doplňků - takže, nedokážu určit, zda to Vás přítel má.
Neporadila jsem Vám, ale každopádně to není chování, které si zasloužíte. Potřeboval by „studenou sprchu“ ve formě - Jsme nemocná, nesmím nic dělat, takže se teď o všechno týden staráš ty! 
Držím Vám palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.14 04:07
Seřvat, vysvětlit, pohrozit. Nenechat se vykořisťovat. Až mu bude blbě, nekompromisně poslat k lékaři. Když odmítne, asi to s ním tak hrozné nebude, takže bez milosti bolístky přehlížet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.14 07:05
To že je hypochondr je jedna věc, ale že je sobec, to je horší, máš teplotu a on musí jít brzo spát? To by semnou nevydržel, byla bych asi hodně zlá 
jinak souhlasím, neustále bych ho posílala k doktoru, jinak že tě to nezajímá, já bych mu dala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.14 07:19
Moje ségra je dr, měla jsem tendence ji říkat, když me kdekoliv pichlo:-D:-Dona mi párkrát odpověděla ve stylu, jestli me to přestalo bolet, když jsem iii to řekla, tvrdím že ne a ona, tak mi to neříkej. Vyleciloe to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.14 07:34
No opravdu dobrej sobec 
ona ta panska ryma je tisickrat horsi nez ta damska 
Je pravda, ze v rodine jednoho takoveho vecne nemocneho take mame.. pred dvema lety byl na operaci kyly a furt nemuze moc nosit maleho atak 
posledne byl 6 tydnu na nemocenske s rymickou a kaslikem. jeho pritelkyne zije vlastne jako svobodna matka a radsi uz se nej nespoleha Je mi to uplne odporne a to snim neziju, takze chapu jak se music citit 
jestli je snim rec, zkus to snim probrat- a souhlasim s tim, porad posilat k lekari. Kazdopadne simyslim, ze to je jen pokus upozornit na sebe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.14 21:24
Souhlasím s holkama - něco ti je, tak mazej k doktorovi a řeš to, nebo mě s tím neotravuj a funguj jako partner, ne jako klient v pečovatelském domě. Je to živitel rodiny, táta a partner. Ty nejsi jeho pečovatelka, ale partnerka a maminka jeho dítěte. Taky bych zkusila najít si nějakou pravidelnou aktivitu (pokud on má pravidelnou pracovní dobu), třeba se domluvit s kamarádkou na pravidelné setkání (nebo cvičení a nebo cokoliv, co by tě bavilo) a postavila ho před hotovou věc, že třeba každou středu jdeš ke kamarádce (cvičit a nebo jiné) a nechat mu dítko, ať se postará. Jeho to nezabije, ty si odpočineš. Jestli to máš blízko k rodičům, tak můžeš naplánovat i návštěvu u nich a trochu se tam vyspat… Každopádně musíš chlapa zapojit, jinak se z toho zblázníš, až budeš taky v práci. A když ho něco bolí? Na, tady máš Brufen a za chvilku to bude dobrý. Jinak toho doktora 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.15 16:36
Obnovuju diskuzi. Uz mi asi hrabe. Cca pred dvema lety me zacaly bolet uzliny v trislech. Na sonu nic zasadniho, uzliny jen krapet zvetsene. Pak me zacalo bolet v levem podpazi. Na sonu uzliny jen reaktivni vlevo krapet vetsi. Bolest vlevo pod zebrama. Pak vic vprostred jako zaludek. Na pohmat okolo pupku. Gastroskopie i kolonoskopie ok. Aktualne me nekdy boli zada vpravo a hodne hluboko treba cely den a pak zas par dni klid. Porad nekdy pod tema zebrama. A zhorsilo se podpazi vlevo, boli a pali me i levy nadro asi mesic. Nesnasim doktory. Nelibuju si ve vysetrenich. Tak co si to to telo hernajs vymejsli. Pripadam si jako blazen.
Fakt je ze vsechny potize zacaly kdyz jsem se rozhodla ze se asi chci rozvest. Doted jsem to neudelala ptz se bojim ze se nepostaram o deti kdyby mi bylo neco vaznyho. Kruci ja to nechciiiiiiii
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Musím anonymně, aby se náhodou v tom přítel neobjevil - nejednou mi tu sondoval. Už mě přítel neuvěřitelně vytáčí (jsme spolu pět let, máme 1,5 rok syna). Naprosto každý den a třeba i 3× slyším, jak ho něco bolí. Neustále si stěžuje ve stylu: bolí mě v krku/píchá mě na levé straně břicha/bolí mě hlava/je mi nějak divně, špatně - nejčastější věta/bolí mě záda, nohy, paže/motá se mi hlava/píchá mě u srdce/blbě se mi dýchá…
Nepochopí to, že mi je tolikrát taky něco /akorát o tom nemluvím xxx denně/ a nikdo se mě neptá, jestli jsem kompetentní k tomu, abych se postarala o syna, ráno vstávala pro probdělé noci (někdy nespím vůbec - i 48h.. a dokonce 72h, jindy víc - mikrospánky nepočítám)… On totiž má vždy horší stav než já, který si prý neumím představit 
Brala jsem to s rezervou do doby, než začal mou bolest, nachlazení, nemoc snižovat před tou jeho. Nejsem ten typ člověka, co si stěžuje. Vlastně když mi je už opravdu špatně, tak si vezmu prášek a prohlásím, že si jdu lehnout a on ať pohlídá syna. Jenže když můj akutní zánět ledvin (skončila jsem pár dní v nemocnici) v horečkách přirovnal k jeho „nesnesitelné“ bolesti z přejedení, nebo své nachlazení považuje za mnohem vážnější, než to moje, popřípadě moje kontrakce v posledním stádiu přirovnával ke svému píchání v boku. Zkrátka on je vždy nejvíce nemocný, nejvíce vždy trp, nejvíc ho všechno bolí a já jsem jen hysterka, která si nedokáže představit jeho trápení/bolest. Vlastně mě nikdy nic není a on vždy nejvíc trpí.
Dneska mě už neuvěřitelně naštval. Mám teplotu přes 38°C, musím se starat o malého, který má posledních 14 dní problémy spát a budí se i 15× za noc hysterickým pláčem, jsem neustále nevyspaná, do toho nemocná. Přítel mě setřel tím, že je unavený a bolí ho hlava, tak jde brzy spát. Vůbec ho nezajímá, že mi je špatně, dítě v noci řádí a já potřebuji trošku oddych. Jeho bolest hlavy je přece vážnější
Ale tak je to vždy. Mě se ráno nikdo neptá, jestli mi něco je, něco mě nebolí, nejsem unavená atd. prostě se musím zvednout a jít obstarat syna, jeho potřeby, uklidit, uvařit. Když chci pomoc po příteli, tak je unavený a nebo mu něco je.
Nevím, jak příteli objasnit, že jeho projevy nemoci/bolesti jsou téměř identické s mými. Hlavně bych mu ráda nějak ukázala zrcadlo, které mi ukázat nejde - že já se o syna, domácnost, zvířata, musím postarat i když mi je nejhůř, což on v době co si myslí, jak je na tom špatně, se v tomto jeho stavu musím postarat o vše.. on se zmůže jen na výmluvy a spánek