Interrupce, bezmoc a strach

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2058
7.1.16 21:31

Krásná zpráva… :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :hug: :hug: :hug:  :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6388
7.1.16 22:07

Jsi správná matka bojovnice :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
69235
7.1.16 22:12
@Anonymní píše:
Ahoj, to jsem já, zakladatelka tématu. Vlastně je to trochu jinak. V pondělí jsem si tak strašně pořád nebyla jistá, že jsem podruhé odložila termín, na dnes. A až dneska dopoledne přišel najednou ten pocit, na který jsem asi čekala. Rozhodla jsem se dítě si nechat. Mám sice hrozný strach, „tatínek“ to ještě neví, myslí si, že už je asi po „problému“, ani mi nezavolal, aby se zeptal… Jsem s dcerkou zase u mamky. Užívám si poslední chvilky relativního klidu než příjde ten kolotoč shánění bydlení, stěhování atd. Jestli teda se mi podaří něco najít. Mám neskutečnej strach, každou chvilku mě popadne taková úzkost, hlavně z toho, co mě čeká teď, prostě rozchod. Ale jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a nešla. Vím, že bych litovala.
Vám všem moc děkuju za odpovědi, názory i zkušenosti, hodně jste mi v rozhodování pomohly :hug:
Teď už je to jenom na mně. Musím zatnout zuby a bojovat.

no prosím tě, držím ti všechny palce, co mám. Kdybys potřebovala s něčím pomoct, nebo se jen vypovídat, nebo třeba poradit, tak nám napiš. Držíme palce

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Emj
13
7.1.16 22:14

Chlapu je milion, bude jinej - ale o svoje :potlesk: deti se bojuje. Opravdu.

Příspěvek upraven 07.01.16 v 22:17

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Emj
13
7.1.16 22:16

Jsi bajecna - deti ti udelaji krasny zivot! :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1035
8.1.16 17:08

:hug: krásná zpráva

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2345
8.1.16 17:22

Uff, to je dobře, zakladatelko. Snad to vše dobře dopadne. Kdybys chtěla, napiš SZ, pomůžu ti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15238
14.1.16 10:17
@Anonymní píše:
Ahoj, to jsem já, zakladatelka tématu. Vlastně je to trochu jinak. V pondělí jsem si tak strašně pořád nebyla jistá, že jsem podruhé odložila termín, na dnes. A až dneska dopoledne přišel najednou ten pocit, na který jsem asi čekala. Rozhodla jsem se dítě si nechat. Mám sice hrozný strach, „tatínek“ to ještě neví, myslí si, že už je asi po „problému“, ani mi nezavolal, aby se zeptal… Jsem s dcerkou zase u mamky. Užívám si poslední chvilky relativního klidu než příjde ten kolotoč shánění bydlení, stěhování atd. Jestli teda se mi podaří něco najít. Mám neskutečnej strach, každou chvilku mě popadne taková úzkost, hlavně z toho, co mě čeká teď, prostě rozchod. Ale jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a nešla. Vím, že bych litovala.
Vám všem moc děkuju za odpovědi, názory i zkušenosti, hodně jste mi v rozhodování pomohly :hug:
Teď už je to jenom na mně. Musím zatnout zuby a bojovat.

Dobře jsi udělala :srdce: Ten chlap za to nestál, když ti dal takový výběr.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4214
14.1.16 15:42
@Anonymní píše:
Ahoj, to jsem já, zakladatelka tématu. Vlastně je to trochu jinak. V pondělí jsem si tak strašně pořád nebyla jistá, že jsem podruhé odložila termín, na dnes. A až dneska dopoledne přišel najednou ten pocit, na který jsem asi čekala. Rozhodla jsem se dítě si nechat. Mám sice hrozný strach, „tatínek“ to ještě neví, myslí si, že už je asi po „problému“,ani mi nezavolal, aby se zeptal… Jsem s dcerkou zase u mamky. Užívám si poslední chvilky relativního klidu než příjde ten kolotoč shánění bydlení, stěhování atd. Jestli teda se mi podaří něco najít. Mám neskutečnej strach, každou chvilku mě popadne taková úzkost, hlavně z toho, co mě čeká teď, prostě rozchod. Ale jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a nešla. Vím, že bych litovala.
Vám všem moc děkuju za odpovědi, názory i zkušenosti, hodně jste mi v rozhodování pomohly :hug:
Teď už je to jenom na mně. Musím zatnout zuby a bojovat.

Tak to dítě ještě nechtěl, tak se nedivím, že se neozval a nezeptal se. Přeji ti hodně štěstí :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
9.6.16 09:41

Ahoj, jsem zakladatelka tohoto tématu, tentokrát už ne anonymně. Několik vás mi psalo, abych dala vědět, jak to bude pokračovat do budoucna, tak píšu.
Zaprvé bych chtěla podkovat ještě jednou všem, co vyjádřily svůj názor nebo napsaly svou zkušenost. Hodně mi to tehdy pomohlo v rozhodování a i přesto, že v úplné psychické pohodě nejsem, ničeho nelituju.
Tehdy po mým rozhodnutí si miminko nechat, tady ještě měsíc bydlel, potom se odstěhoval ke své babičce. Údajně aby ušetřil na nájmu a mohl víc pomoct mně. Nevím. Naše domluva byla, že nám zatím bude platit nájem. Já jsem do konce dubna chodila do práce, starala se finančně o všechno ostatní, plus jsem nakoupila veškeru výbavičku. Dceru vídá jednou týdně odpoledne, kdy si ji bere za přítomnosti rodičů. Na tom jsem trvala a trvám, aby u toho byli, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, o kterým říkal, že je tak špatnej, že kvůli tomu nezvládne 2.dítě. Jenže to byly nejspíš jenom lži. Když si představím, že jsem šla málem na potrat, protože jsem ho litovala, že jsem mu věřila, když mi říkal, jak by psychicky nezvládl dívat se na dítě, kterýmu se nemůže věnovat, jak kdyby byl zdravej, tak by do toho šel…
Snažím se s ním vycházet bez zbytečných emocí, domluvat se na nejdůležitějším. Pravda je ale ta, že se zajímá jenom o malou, moje těhotenství celý ignoruje. Včera přišla první velká hádka, přes smsky. Napsala jsem mu, že tento měsíc budu mít poprvé nemocenskou a netuším, kdy příjde a že nevím, jak to finančně zvládnu. Jenže on se teď zase stěhoval, protože babička ho vyhodila, nesnesla ho tam prej, co jsem slyšela od jeho švagrové. On teda tvrdí, že to babička je potroublá, on že nic neudělal. No a měl výdaje za stěhování, ještě mu dávali peníze jeho zazobaní rodiče. A že mi dát nic nemůže. Šlo mi jenom o to, že kdyby náhodou se stalo a došly by mi peníze, jestli by mi aspoň něco málo dal. Už jenom to, že on se aspoň má na koho obrátit, já bych si mohla půjčit leda tak od banky. No nakonec to přerostlo v šílenou hádku, kdy jsem se dozvěděla šílený věci. Jak si za to můžu sama, jak je moje chyba, že jsem otěhotněla (je přesvědčenej o tom, že jsem nebrala prášky), že celej náš vztah byl hroznej, že sama vím, že bysme se stejně brzo rozešli a že co po něm chci, on druhý dítě nechtěl. Takže zatímco na začátku mi tvrdil, jak je to kvůli jeho stavu a jak mě má rád, teď je to všechno jenom o tom, že nechtěl mě a druhý dítě se mnou. Starala jsem se o malou sama, i o něho, s tím, že je nemocnej. A teď najednou vykládá, jak se mu to zlepšilo a jak si může malou brát sám bez rodičů. Nebyl s ní sám venku od jejích čerstvých dvou let, v říjnu jí bude 5. Dokud jsem si říkala, že šlo fakt o záda, bylo to pro mě asi jednodušší. Když mi teď ale řekl, jak je to všechno moje vina… Nejde o mě, on mi absolutně nechybí, absolutně se mi změnil pohled na něho. Zatím mám největší strach z toho, že se bude zajímat jenom o malou do budoucna a malej (bude to kluk) mu bude jedno, maximálně bude platit. To přece nemůžu dopustit, aby si bral jenom ji. Vůbec si to nedovedu představit, jak to s ním budu řešit. Tohle přece není žádnej argument, že ho nechtěl. Pokud je pravda, že se mnou 6 let byl s tím, že se se mnou stejně chtěl rozejít, tak proč jsem to neviděla. Místo abych teď byla naštvaná na něho, jsem naštvaná na sebe, že jsem to dopustila. Říkal, jak tady bude pro nás vždycky, i když spolu nebudeme, že nás nenechá strádat, že malou si bude brát a s miminem že bude pomáhat aspoň tak, jak to bude v jeho silách. A teď, po 4 měsících co je pryč, mi řekne tohle všechno. Nemá absolutně žádný výčitky nebo pocit, že by třeba taky udělal něco špatně. Ne, to jenom já, já jsem ta špatná, co všechno zavinila. Kdybych s ním byla měsíc, půl roku…ale po těch 6 letech bych tohle nečekala. A po tom všem, co jsem udělala za tu dobu já pro něho, čím vším jsem s ním prošla a podporovala ho. On odejde, od dítěte a od těhotné…ale za všechno můžu já…
Mám dneska krizi po tom, co bylo včera. Jinak je mi celkem fajn, zvládám a na miminko se těším. Ale děsí mě všechno okolo toho člověka, kterýmu jsem tak věřila :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
9.6.16 09:44

Nepředpokládám, že by to někdo dočetl až do konce ten můj výlev… ale potřebovala jsem se asi vypovídat, vypsat…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
59586
9.6.16 09:54

@Kacenka20 :? hezky se ukázal co je zač, škoda že pozdě :? Zkus myslet jen na sebe a děti :hug: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
9.6.16 10:26
@Markéta80 píše:
@Kacenka20 :? hezky se ukázal co je zač, škoda že pozdě :? Zkus myslet jen na sebe a děti :hug: :hug:

Snažím se, jenom někdy mám prostě slabší chvilky…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9.6.16 10:31

@Kacenka20 Ty jseš hrozně moc silná! Postavila ses za sebe a za svoje děti, i za cenu toho, že ses musela vzdát svého pohodlí a manželství. Spousta jiných žen by chování partnera přehlídla jen proto, aby měli klid a nebyly samy. :srdce: S takovým sobcem není život nikdy jednoduchý, nebyly byste štastní.

Na budoucnost nemysli, až porodíš a syn poroste taky bude všechno jiné. Ale s jeho podporou nepočítej. :kytka:

Ted to bolí, ale vyšla jsi vstříc svému štěstí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1176
9.6.16 10:34

Kacenko, smekám před tebou! A věř, že najdeš určitě nějakého super chlapa, který ocení jaká jsi a jak dokážeš zabojovat. A buď ráda, že ten idiot, který se ze všeho jen vymlouvá a hází na tebe, si nezaslouží žádnou tvou pozornost. Netrap se jím, protože on toho není hoden.

Zpočátku jsem si myslela, že se prostě lekl, tak couvl, to by se dalo pochopit. Ale tohle je naprostá sobeckost a zbabělost a pro to už omluva není.

Držím palce, abys vše zvládla!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty