Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj všichni,
nějaké zkušenosti máme,andulku jsme měli doma odmalička,ale dokrmovanou,takže tam bylo ochočení snadné.
Teď jsme neodolali na Exotě jedné smetanové princezně,jak jí říkají moje děti kvůli barvě,ještě není přepeřená,vlnky má až na „čelíčko“=je mladá,ale tak plachá! Už švitoří,má svoje místa v kuchyni,ale co nejvýš,aby za ní nikdo nemohl
Klásek si z ruky vezme,ale na dlaň max.jednou nožkou a jen vyjímečně.Jak ji naučit na ruku a na rameno?
A mimochodem,co jste naučili vaše andulky říkat? Jaké melodie pískat? My jsme měli vždycky zásobu slov,ale k tété „princezně“ se nám to jaksi nehodí
![]()
Děkuju,Tina
Asi by som mala ísť spať, lebo som práve prečítala, jak jste pomočili andulku
![]()
No, tak já měla anduláčka 10 let…
Chtělo to vééélkou dávku trpělivosti a klidu. To mi pak s dětma nešlo, takže teď máme andulku, ale neochočenou, děti to prostě potichu a s klidem neumí (kor roční batole, že).
Nabízela jsem mu klásek, zrcátko… A nějak postupně mi sedl na prst… Pořád dokola, několikrát denně… A často na něj klidným tichým hlasem mluvila.
Mluvení jsem ho učila, když měl „chvilky klidu“… během dne, když se tak usadil - a chtěl žvatlat… To už ale když mi seděl na prstě. Dala jsem si ho blíž k puse a zřetelně vyslovovala, pořád dokola. Jen chvilku, abych ho moc nenudila, ale častěji denně. ![]()
No a dospěli jsme tak daleko, že jsem mu pak už jen řekla „do klícky“ a on zaletěl do klece (když jsem třeba šla ven a chtěla ho zavřít…).. nebo na něj zavolala jméno a on mi přilítl na rameno… Jejej…Takovej chytrej bobánek to byl…
Ahooj,děkuju za odpověď a za pozdrav-jsem ráda,že vaše rodinka má taky ráda tyto ptáčky,jsou fakt milí,i když mému muži z nich šediví vlasy ![]()
Do „naší“ diskuze jsem dnes jen nakoukla,ale jen na chvilku-slíbila jsem dětem,že se zeptám na tohle,tak jsem to musela splnit,a na víc už mi nezbývá energie…Zítra budu jak bubák-furt nevyspaná,však to znáš… ![]()
Dobrou ![]()
Ahoj, já mám andulku už 12 let, umí asi 30 slov. Pije s misky se psem a sem tam mu vleze i do krmení. Nejdůležitější je se mu několikrát denně věnovat. Dát si klec třeba na zem a sednout si k němu, ale dávat pozor aby neměl strach a nezačal v kleci létat. Klidným hlasem mluvit a mluvit, dát přes klec třeba jablíčka, ale zbytečně nedávat ruku přímo do klece ať se nebojí.A až začne sám přicházet třeba k prstu, tak potom bych zkusila dát opatrně ruku do klece s jablíčkem v ruce. Až nebude mít strach z ruky v kleci, zkuste aby se posadil na ruku, ale stále v kleci. Až potom ho můžete pustit z klece.
ahoj taky mám ráda ptáčky ,velké i malé
dokud by si nezvykl ,vůbec bych ho nepouštěla z klece ,protože to nahánění je stresující ,ty máš jazyk na vestě a ptáček je na mrtvici..pomalu ho zvykat na ruku v kleci ,nabízet dobrůtky a mluvit a mluvit ..když už se nebojí podsunout ruku po bříško ,on si nasedne na prst,je to jen o trpělivosti ,odměna je sladká .. ![]()
Ahoj,
naštěstí andulka vyletí i se vrátí do klece sama,takže ji nemusím nahánět.Asi jak píšete,chce to hodně trpělivosti, než půjde na ruku. Jsou to takové nedůvěřivky ![]()
A co tedy vaše andulky říkají /jestli to není tajné/?
T.
TinaH píše:
A co tedy vaše andulky říkají /jestli to není tajné/?
T.
![]()
Naše řikala svoje jméno (Kubíčku, Kubíku, Kubino - to když se zlobil…). No a jinak říkal i… ty prde…
To nějak pochytil.. ![]()
No a klasika ahoj, dobrý den, mnam mnam
, „malej miláček“… Ony mají rádi krátká, zvučná a jasná slova… Tak to s tím prdem proto nechápu - ani jsem ho to neučila..
![]()