Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak moc se učíte s dětmi 2.třída?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.9.23 00:13
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, omlouvám se za amonym, ale nerada bych, aby tu někdo poznal můj nick, když se budu postupně rozepisovat. Mám syna s odkladem, aktuálně nastoupil do druhé třídy. Odklad jsme dali, kvůli školní zralosti a dali do přípravné třídy. V přípravné třídě se krásně „dopekl“. Nikdy tedy nebyl studijní typ, že by se vyloženě těšil do školy. Každopádně v první třídě začal problém. Kluk neskutečný problémy se čtením, psaním, přišlo mi, že je úplně mimo celkově. Jak kdyby ani odklad neměl. Začala jsem úzce spolupracovat se speciální pedagožkou a paní učitelka mi dala najevo, pokud kluk nezabere, nebude zvládat běžnou ZŠ. Od té doby každý den se poctivě učíme, předtím to bylo tak na deset minut denně. Je to zhruba od toho konce února. Pletl hodně písmenka, nevěděl, jaké se píše, s přepisem problém, poté přišlo dvojí čtení. Kroužky má dva v týdnu. Každý den, včetně víkendů, svátku a prázdnin se s ním učím, opakujeme. Kluk je naučený a nedělá před učením scény, s čímž jsme měli problém ze začátku. Obrovský. Já se snažím stále vymýšlet něco nového, aby ho to zaujalo, ale stejně mě brzy prokoukne a nebaví ho to. Nemá učení rád. O prázdninách jsme trénovali max 15 minut a stejně mu vše vadilo, stále se ptá, kdy bude konec. O školní rok jedeme klidně i hodinu, kdy do toho zapojuji hodně hry a hodně střídám aktivity. Udělali jsme obrovský kus práce, odbourali dvojí čtení a slabikuje pouze těžší slova. Píše sice stále hrozně, ale nezapomíná u diktátu na čárky, tečky, tečka za větou atd. Přesto vím, že jakmile poleví a učení bude přibývat, budeme zase zpátky. Syn učení rád nemá. A mě to hrozně trápí. Vím, že nejšťastnější by byl, kdyby se učit nemusel vůbec. Ale to bohužel nejde. Často se setkávám s názory, že to přeháním a nemám se s ním každý den učit. Zajímá mě, jak jsou na tom děti, které měly také problém se školou, jak moc jste se soustředili na přípravu a zda se to časem zlepšilo, že zkrátka třeba stačilo, co dítě pochytí ve škole.
Tohle je individuální…matika mu jde? Nemůže mít dyslexii nebo dysgrafii, nebo více dys vad najednou? Zkusila bych PPP… protože pokud pořád trénujete a ono to pořád nejde, tak je možnost, že to má nějaký důvod 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.23 05:04
Ve druhé třídě jsem se naučila ani s jedním. Ale to ti moc nepomůže.
Ta speciální pedagožka naznačila nějaké podezření na důvod toho, proč je pro dítě zvládání uciva tak náročné? Porucha pozornosti, intelekt, porucha učení?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.23 05:28
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, omlouvám se za amonym, ale nerada bych, aby tu někdo poznal můj nick, když se budu postupně rozepisovat. Mám syna s odkladem, aktuálně nastoupil do druhé třídy. Odklad jsme dali, kvůli školní zralosti a dali do přípravné třídy. V přípravné třídě se krásně „dopekl“. Nikdy tedy nebyl studijní typ, že by se vyloženě těšil do školy. Každopádně v první třídě začal problém. Kluk neskutečný problémy se čtením, psaním, přišlo mi, že je úplně mimo celkově. Jak kdyby ani odklad neměl. Začala jsem úzce spolupracovat se speciální pedagožkou a paní učitelka mi dala najevo, pokud kluk nezabere, nebude zvládat běžnou ZŠ. Od té doby každý den se poctivě učíme, předtím to bylo tak na deset minut denně. Je to zhruba od toho konce února. Pletl hodně písmenka, nevěděl, jaké se píše, s přepisem problém, poté přišlo dvojí čtení. Kroužky má dva v týdnu. Každý den, včetně víkendů, svátku a prázdnin se s ním učím, opakujeme. Kluk je naučený a nedělá před učením scény, s čímž jsme měli problém ze začátku. Obrovský. Já se snažím stále vymýšlet něco nového, aby ho to zaujalo, ale stejně mě brzy prokoukne a nebaví ho to. Nemá učení rád. O prázdninách jsme trénovali max 15 minut a stejně mu vše vadilo, stále se ptá, kdy bude konec. O školní rok jedeme klidně i hodinu, kdy do toho zapojuji hodně hry a hodně střídám aktivity. Udělali jsme obrovský kus práce, odbourali dvojí čtení a slabikuje pouze těžší slova. Píše sice stále hrozně, ale nezapomíná u diktátu na čárky, tečky, tečka za větou atd. Přesto vím, že jakmile poleví a učení bude přibývat, budeme zase zpátky. Syn učení rád nemá. A mě to hrozně trápí. Vím, že nejšťastnější by byl, kdyby se učit nemusel vůbec. Ale to bohužel nejde. Často se setkávám s názory, že to přeháním a nemám se s ním každý den učit. Zajímá mě, jak jsou na tom děti, které měly také problém se školou, jak moc jste se soustředili na přípravu a zda se to časem zlepšilo, že zkrátka třeba stačilo, co dítě pochytí ve škole.
Dcera je teď čerstvě ve třetí. Má oslabené sluchové vnímání diagnostikované už v předškolním věku. A postupně se u ní rozvinuly obtíže dysortografického charakteru. Do PPP jdeme teď v průběhu třetí třídy. Její třídní je speciální pedagog a přeje si to takto. Politika školy je mít co nejméně dětí s PO. Jsem taky speciální pedagog a na mém pracovišti je to opačně. Vítáme hned od začátku nastavenou podporu.
Procvičujeme a kompenzujeme denně. V červenci byla v ozdravovně, i v srpnu jsme věnovali určitý čas „učení“. Volím cvičení ke kompenzaci jejích obtíží. Snažím se vyhýbat prostému opakování a procvičování. Máme vhodný materiál, bzučák a další pomůcky. Ze začátku jsme četli s okénkem a teď se k tomu vracíme, když pár dní nečetla, dělá chyby a domýšlí text. Ve druhé třídě jsme od začátku pracovali s tvrdými a měkkými kostkami.
Vhodné je práci rozdělit do více krátkých časových úseků. Třeba dvakrát, třikrát po dvaceti minutách a mezi tím 40 minut přestávka. Dcera ráda luští rébusy a kvízy. Dávám cvičení ke správnému upevnění očních pohybů. O víkendu pracujeme chvíli dopoledne i odpoledne.
Ostatní svoje děti mám rychlé, pružné, bez obtíží tohoto charakteru. Práci s takovým dítětem nejde srovnávat. Nenech si do toho mluvit od těch, co takové dítě nemají. Kdybych s ní nepracovala, některé věci by měly katastrofické výsledky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.9.23 06:12
Je to na dítěti. S jedním jsem se neučila ani v páté třídě a nosil samé jedničky.
Se druhým se učíme od první třídy půl hodiny denně. Učili jsme se už v MŠ. Nikdy nic nepochytil sám. Teď jde do třetí a bude toho víc, protože má špatnou paměť, což bude s angličtinou a vyjmenovanými slovy problém. On se nad češtinou většinou moc nezamýšlí a je to střelec.
V PPP jsme byli a žádné dys nevidí.
Syn taky učení nemá rád, hlavně když vidí, že se sourozenec nemusí učit.
Někdy se učíme hrou, někdy to nejde a prostě drilujeme. Obávám se, že to zůstane už pořád.
Edit: Půl hodiny denně myšleno čistého času učení. Dělíme na 3× 10 minut, déle nevydrží. Úkol do tohoto učení nepočítám.
Pokud je něco nového, učíme se víc.
Kroužky má dva, do družiny nechodí.
Příspěvek upraven 05.09.23 v 06:16
- Citovat
- Upravit
Anais Brno
5.9.23 06:12
Mám syna s VD, dyslektik, dysortografik plus zkřížená lateralita.
Co se týká přípravy do školy, jde aktuálně do třetí třídy. Během týdne z už toho má ze školy pomyslně dost, v týdnu uděláme jen úkol a cvičíme teď Neurovyvojovku
Učení a kompenzacni cvičení necháváme na víkend. I víkendu se v součtu učí tak ty tři hodinky ( nejedeme tři hodiny v kuse).
Prázdniny zase podle možností, když byl týden doma, učil se v týdnu, víkend volno, když měl příměstský tábor, tak v týdnu volno o víkendu učení.
Nejhorší byla asi první a druhá třída, co část věci zkompenzovat díky cvičení a neurovyvojove terapii, tak je to lepší.
Nechuť k učení taky, to bohužel…
Nejedeme na známky, ale jde o to, aby procvičovali to, s čím má problém a pochopil probíranou látku.
Aby nez netratil ty nutné vědomosti, na kterých ve škole staví dál.
Jednou týdně chodí na Feuerstein, pak má tři kroužky, rukodělný, floorbal a od letoska ještě v neděli dopo hokej.
Kroužky má vyloženě v oblastí, která ho baví, kde si relaxuje. Chodí odpoledne do družiny…
- Citovat
- Upravit
5.9.23 06:18
Bavila jsem se o tom s odborníkem a bylo mi řečeno, že pokud to dítěti ve škole nejde, tak hodinu domácí přípravy maximálně a pak ho nechat mít špatné známky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.23 06:29
Dcera má zkříženou lateralitu a lehkou formu dyslexie a učily jsme se spolu ještě v pate třídě. Dnes je v třetím ročníku SŠ s velmi dobrými výsledky.
Takže bych to neposuzovala obecně, ale nechala na dítěti, co a jak potřebuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.23 07:13
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, omlouvám se za amonym, ale nerada bych, aby tu někdo poznal můj nick, když se budu postupně rozepisovat. Mám syna s odkladem, aktuálně nastoupil do druhé třídy. Odklad jsme dali, kvůli školní zralosti a dali do přípravné třídy. V přípravné třídě se krásně „dopekl“. Nikdy tedy nebyl studijní typ, že by se vyloženě těšil do školy. Každopádně v první třídě začal problém. Kluk neskutečný problémy se čtením, psaním, přišlo mi, že je úplně mimo celkově. Jak kdyby ani odklad neměl. Začala jsem úzce spolupracovat se speciální pedagožkou a paní učitelka mi dala najevo, pokud kluk nezabere, nebude zvládat běžnou ZŠ. Od té doby každý den se poctivě učíme, předtím to bylo tak na deset minut denně. Je to zhruba od toho konce února. Pletl hodně písmenka, nevěděl, jaké se píše, s přepisem problém, poté přišlo dvojí čtení. Kroužky má dva v týdnu. Každý den, včetně víkendů, svátku a prázdnin se s ním učím, opakujeme. Kluk je naučený a nedělá před učením scény, s čímž jsme měli problém ze začátku. Obrovský. Já se snažím stále vymýšlet něco nového, aby ho to zaujalo, ale stejně mě brzy prokoukne a nebaví ho to. Nemá učení rád. O prázdninách jsme trénovali max 15 minut a stejně mu vše vadilo, stále se ptá, kdy bude konec. O školní rok jedeme klidně i hodinu, kdy do toho zapojuji hodně hry a hodně střídám aktivity. Udělali jsme obrovský kus práce, odbourali dvojí čtení a slabikuje pouze těžší slova. Píše sice stále hrozně, ale nezapomíná u diktátu na čárky, tečky, tečka za větou atd. Přesto vím, že jakmile poleví a učení bude přibývat, budeme zase zpátky. Syn učení rád nemá. A mě to hrozně trápí. Vím, že nejšťastnější by byl, kdyby se učit nemusel vůbec. Ale to bohužel nejde. Často se setkávám s názory, že to přeháním a nemám se s ním každý den učit. Zajímá mě, jak jsou na tom děti, které měly také problém se školou, jak moc jste se soustředili na přípravu a zda se to časem zlepšilo, že zkrátka třeba stačilo, co dítě pochytí ve škole.
Každý je šikovný na něco jiného. Tvůj syn prostě na učení není, živit ho jednou musí ruce. Uberte v té strašné dřině bez konce a soustřeďte se na to, co by syna mohlo jednou živit. Podporujte ho v manuálních činnostech, hledejte zájmy, které by pro něj mohly být v jeho životě klíčové. Obraťte se na poradnu, ale nečekej zázraky. Základka bude těžká, ale to neznamená, že syn nenajde uplatnění, mnohdy to na úspěšně zvládnuté základní škole vůbec nezávisí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anais Brno
5.9.23 07:19
@mokkk píše:
Bavila jsem se o tom s odborníkem a bylo mi řečeno, že pokud to dítěti ve škole nejde, tak hodinu domácí přípravy maximálně a pak ho nechat mít špatné známky.
Ono nejde o známky, ale o to, aby to dítě mělo základy znalosti, na kterých později staví dál…
Spousta práce s těmito dětmi nespočívá v drilu, ale aby se naučily pracovat se zadáním, pochopily text, uměly si ho analyzovat, dohledat si informací v textu, rozdělit si úkol na menší části…spousta času a práce jsou nápravná cvičení pro kompenzaci jejich dys poruch…příprava do školy je pro ně důležitá.
Příklad, dělali dělení se zbytkem. Kluk vůbec ze školy nepobral o co jde. Tak jsme jeli doma na lego kostkách, aby pochopil, co je vlastně podstatnou. Pochopil a pak jsme procvičovali, to co se po jich chce ve škole.
Stejně tak jsem ho učila násobit a dělit. Postupně 100 bonbónů a jeli jsme názorně příklady… takže jeden příklad zabral o mnoho déle. Nešlo o množství vypočítaných příkladů, ale aby pochopil, jak ty čísla vůbec vznikají. Proc je 3×3 devět… vyjmenovaná slova, tvrdé měkké slabiky, zase základ naší gramatiky… jedeš postupně…něco trénujete vyloženě jen sluchovkiu, pořád opakuje s, to co dělali, pokud vidíš, že v tom chybuje. Často je to u nich oslabená sluchové rozlišování…
Takže třeba takovou sluchovkiu jedeme dýl, když vidím, že ucho konečně slyší, co má, tak je čas pracovat a ne to po deseti minutách zabalit, protože mi někdo řekne, že deset minut denně stačí.
Angličtina je pro něj úplně Španělska vesnice…jedeme obrázky slovíčka, tak jako Jane jeli češtinu…jestli mi jednou vytvoří spontánně anglickou větu, jdu si koupit pravé šampaňské a jdu to oslavit.
Teď s přelomem té čtvrté, pochopil, jaké benefity mu to nese, že v té škole je schopný si s tím lépe poradit, je o mnoho samostatnější. Sám si pracuje se zadáním a případně se ujistí, že to dobře chápe…
- Citovat
- Upravit
5.9.23 07:35
Holky, a s čím pomůžou v té poradě? Nás také určitě nemine a určitě tam nějaká porucha bude, ale jak to našemu pomůže, že bude mít na to papír. Momentálně má strašné problémy se psaním. Píše hrozně a neumím si představit, že bude psát diktáty. Každopádně nejde mi ani tak o známky, ale aby pak neměl v učení mezery.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.23 07:39
@vejilka píše:
Holky, a s čím nám pomůžou v té poradě? Nás určitě nemine a určitě tam nějaká porucha bude, ale jak to klukovi pomůže, že bude mít na to papír. Momentálně má strašné problémy se psaním. Píše hrozně a neumím si představit, že bude psát diktáty. Každopádně nejde mi ani tak o známky, ale jak tu někdo psal, aby pak neměl v učení mezery.
Pomůže Ti pochopit, proč to dítěti nejde. Proč dela specifické chyby. Pro školu je ten papír taky důležitý (upraví přístup k dítěti).
Pak už záleží na kvalitě PPP a rodiči. Někomu stačí papír, někdo se píší po tom, jak s dítětem dál pracovat, pomáhat mu kompenzovat ty slabiny, aby se třeba dys porucha zráním mozku téměř eliminovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.23 07:45
Dobře děláš, že se s ním učíš. Prostě mu budete pomáhat, jinak to bude blbý a to nechceš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.23 07:59
Ahoj, měla jsem spolužáka, který měl těžkou dysgrafii, učení mu nešlo vůbec, žádný předmět. Celá rodina s ním hrozně dřela, ve vyšším věku i spolužáci, naučil se anglicky s pěknou výslovností a celkově se držel celou ZŠ s trojkama. Jinak to byl talentovaný sportovec, ale to učení…rodina to nevzdala, i když to bylo prý pro všechny fakt těžký, pamatuju si, že se učili třeba hodinu denně, trénovali čtení, psaní…
Šel pak na střední a psát se s ním dá normálně, když komunikujeme po zprávách. Pokud by se mu nikdo nevěnoval, byl by z něj zřejmě propadlik. A teď je z něj běžný táta od rodiny s normální prací 
Musí to být asi hodně náročný, ale výsledkem je normální život, stavíte základy, a na tom bude pokračovat celý život. Tak to nevzdávejte, jasné, že děti to nebaví. My máme teď taky treťáka, je to chytrý samostatný kluk a nad úkoly remcá a brblá a zásadně je pořád odkládá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.23 08:03
@hanka.br. píše:
Každý je šikovný na něco jiného. Tvůj syn prostě na učení není, živit ho jednou musí ruce. Uberte v té strašné dřině bez konce a soustřeďte se na to, co by syna mohlo jednou živit. Podporujte ho v manuálních činnostech, hledejte zájmy, které by pro něj mohly být v jeho životě klíčové. Obraťte se na poradnu, ale nečekej zázraky. Základka bude těžká, ale to neznamená, že syn nenajde uplatnění, mnohdy to na úspěšně zvládnuté základní škole vůbec nezávisí.
ale oni nemůžou polevit, v každém dalším ročníku přece navazuje učivo na to předchozí, když to vzdá v 2. třídě - tak to je konec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj maminky, omlouvám se za amonym, ale nerada bych, aby tu někdo poznal můj nick, když se budu postupně rozepisovat. Mám syna s odkladem, aktuálně nastoupil do druhé třídy. Odklad jsme dali, kvůli školní zralosti a dali do přípravné třídy. V přípravné třídě se krásně „dopekl“. Nikdy tedy nebyl studijní typ, že by se vyloženě těšil do školy. Každopádně v první třídě začal problém. Kluk neskutečný problémy se čtením, psaním, přišlo mi, že je úplně mimo celkově. Jak kdyby ani odklad neměl. Začala jsem úzce spolupracovat se speciální pedagožkou a paní učitelka mi dala najevo, pokud kluk nezabere, nebude zvládat běžnou ZŠ. Od té doby každý den se poctivě učíme, předtím to bylo tak na deset minut denně. Je to zhruba od toho konce února. Pletl hodně písmenka, nevěděl, jaké se píše, s přepisem problém, poté přišlo dvojí čtení. Kroužky má dva v týdnu. Každý den, včetně víkendů, svátku a prázdnin se s ním učím, opakujeme. Kluk je naučený a nedělá před učením scény, s čímž jsme měli problém ze začátku. Obrovský. Já se snažím stále vymýšlet něco nového, aby ho to zaujalo, ale stejně mě brzy prokoukne a nebaví ho to. Nemá učení rád. O prázdninách jsme trénovali max 15 minut a stejně mu vše vadilo, stále se ptá, kdy bude konec. O školní rok jedeme klidně i hodinu, kdy do toho zapojuji hodně hry a hodně střídám aktivity. Udělali jsme obrovský kus práce, odbourali dvojí čtení a slabikuje pouze těžší slova. Píše sice stále hrozně, ale nezapomíná u diktátu na čárky, tečky, tečka za větou atd. Přesto vím, že jakmile poleví a učení bude přibývat, budeme zase zpátky. Syn učení rád nemá. A mě to hrozně trápí. Vím, že nejšťastnější by byl, kdyby se učit nemusel vůbec. Ale to bohužel nejde. Často se setkávám s názory, že to přeháním a nemám se s ním každý den učit. Zajímá mě, jak jsou na tom děti, které měly také problém se školou, jak moc jste se soustředili na přípravu a zda se to časem zlepšilo, že zkrátka třeba stačilo, co dítě pochytí ve škole.