Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak na vlastní mámu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
27.10.06 13:32
Jak na vlastní mámu
Ahoj, já mám problém z trochu jiného soudku.
Před lety mi zemřel otec a společně s mámou jsme zdědili po něm byt, v momentě kdy se odkupoval do osobního vlastnictví nechala ho celý napsat na mě, aby v případě kdyby se stalo mi nevznikly ještě problémy ohledně dědictví s bytem, je to 3+1, momentálně žijeme s přítelem v jeho garsonce zhruba 15 min od mého bytu, ve kterém bydlí moje máma. Já jsem za ty roky co jsme s přítelem spolu mu do hlavy vtloukala, že mámu z bytu vystrnadit nemůžu, protože mi ho nechala, navíc mám bratra, který na ní totálně kašle, takže je svým způsobem upnutá na mě. Naštěstí se máma s mým přítelem snesou, nemají problém spolu být. My teď čekáme miminko a já začínám být čím dál víc nervózní ze stěhování do společné domácnosti, s podivem víc než má polovička (nebo to alespoň nedává najevo), přeci jen jsem si zvykla, že máme svoje kde za námi zapadnou dveře a máme svůj klid.
Samozřejmě každého napadne proč si byty nevyměníte, vy nejdete do 3+1 a máma do garsonky, jo holky kdyby to bylo tak jednoduché jak se řekne vůbec bych sem nepsala, ale moje máma má nejspíš strach, že se na ní vykašleme a v momentě kdy se za ní zabouchnou dveře, bude sama a my se na ní vybodneme stejně jako její syn. Navíc je problém ten, že ona je vcelku vztahovačná a když jsem na tohle téma začala mluvit, rozbrečela se, že prý taky někde musí být, jenže čas kvapí a já potřebuji tuhle otázku vyřešit, protože v garsonce ve třech bychom se díky malému prostoru umlátili. A teď babo raď 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.10.06 13:43
Amiro, tak já bych radši zůstala v té garzonce. Pokud teď nějak spolu vycházíte, tak až budete všichni bydlet v jednom bytě, půjde to dolu vodou. A taky přítel nebude mít potřebu pomáhat, když tam bude mamka. Já bych počkala až se dítko narodí, chvíli to tam zvládnete a pak bych skusila znovu domluvit tu výměnu. Možná až uvidí, jak se tam tlačíte, tak kvůli dítěti ustoupí. A taky by si to pak chtělo domluvit nějaké návštěvy a hlídání a mamka uvidí, že je potřebná i když se přestěhuje.
Hodně zdaru a pevné nervy
aaliana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.06 13:51
Re: Jak na vlastní mámu
Ahoj Amiro, já neznám všechny detaily téhle situace, ale chápu to tak, že ačkoliv je byt 3+1 napsaný na tebe, tak vznikla mezi tebou a tvojí mámou jakási nepsaná dohoda, že byt bude definitivně tvůj, až tvá máma umře. A to, že byt je napsaný na tebe už teď, má zabránit právě pozdějším problémům - nic víc. Takže jaksi chápu tvou mámu, že se jí z bytu prostě nechce, i když je oficiálně tvůj a jí by logicky (pokud žije sama) mohla k životu stačit garsonka a vám by se líp dýchalo ve 3+1. Ale pokud se nechceš stěhovat do společné domácnosti s mámou a garsonka je pro 3 opravdu malá a s mámou ji bez nějakých emotivních a vypjatých scén prostě nevyměníš, je opravdu těžké poradit. Já osobně bych nechala mámu žít tam, kde je zvyklá a sama bych si hledala větší byt. Ale jak říkám, neznám všechny detaily téhle situace, nevím, kdo třeba splácel byt, když se odkupoval do osobního vlastnictví a jestli mámte prostředky na pořízení (koupi nebo pronájem) většího bytu, takže má rada nemusí být ta pravá. My teď žijeme v 1+1 (pronájem)a taky budeme 3. A moje máma bydlí sama v 3+1. A ačkoliv s ní já i manžel velmi dobře vycházíme, velmi si cením vlastní klid a soukromí a společnou domácnost bych řešila pouze v případě, kdy bychom neměli na placení pronájmu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.06 13:52
Ahoj
Já bych taky radši zůstala v garsonce 
) (a věř že je to náročné ale jde to)… dřív se bydlívalo všechny generace pohromadě… ale kdo Vám přizná nebo si pamatuje kolik bylo tehdy problémů… navíc vy už jste si odvykli… Souhlasím s Aalianou.. že až tvá mám a uvidí, jak se tam tlačíte, tak to třeba půjde snáz…
Jsou rodiny kde žije více generací spolu, a klape to , ale je to individuální a v tomhle ti nikdo neporadí, to musíš cítit sama…
Přeju ať se Vaše situace co nejlépe vyřeší ke spokojenosti všech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.06 14:28
Pridavam se k ostatnim. Spolecna domacnost z nekterym z rodicu ti poleze do pul roku na nervy. Mluvim z vlastni zkusenosti…
Terik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.06 14:31
Ahoj Amiro,
málokdy na něco reaguju, ale tohle mi nedalo.
Bydlíme s mou matkou v jednom domě, naštěstí nesdílíme společnou domácnost, má vybudované 1+1 ve dvoře, společný je jen vchod do domu a dvorek, přesto je to velmi, velmi, velmi náročné 
Svou matku mám samozřejmě ráda, ale společné bydlení dává zabrat i nejideálnějším vztahům. Rozhodnutí je na tobě, ale myslím, že by nebylo špatné zkusit zůstat zatím v garsonce, třeba to tvou mámu fakt „trkne“, navíc když jí dáš možnost dítko vozit, hlídat a tak. pozná, že jen tím, že se přestěhuje o tebe nepřijde, ale vím, jak je to složité, jak špatně člověk přichází na ta vhodná slova, která si pak dotyčná může špatně vyložit, já sama s mámou těžko komunikuju, jsou s otcem rozvedení, navíc je už v důchodu a nemá prostě jiný program než nás, bohužel
Tak správné rozhodnutí přeju, jen ještě malé podotknutí - dokud jsme spolu nebydleli, máti manžela jen chválila, jak je šikovný, bezvadný, hmmmmmmmm, to už jaksi není pravda a i z druhé strany to skřípe - oprávněně! V podstatě je tenhle můj příspěvek vyloženě proti společnému stěhování, ber to prosím pouze jako jednu zkušenost z mnoha, jistě jsou domáctnosti, kde je soužití v pohodě, s obrovskou dávkou tolerance, ústupků a pod.
sany
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.06 15:46
Ahoj,
jen mne napadlo, jak by jsi mohla mamku „pojistit“ na jistotu. Nechat jí v bytě její pokoj, kde by se mohla vrátit. Třeba časem pochopí, že se na vás může kdykoliv obrátit a zbytek už časem dořešíte. S tím, že si spolu utvoříte pravidla.
Také jsme řešili situaci, kdy jsme se rozhodovali, zda-li jít do mnou zaplaceného bytu u otce, nebo se odstěhovat do manželového města s tím, že si byt koupíme (i když ty peníze hodně chyběly).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.06 16:49
souhlasím s řečeným. V rámci dobrých vztahů zůstat v garsonce.
Jen mě napadl jeden dotaz:
A myslíš, že se ve 3+1 ve čtyřech neumlátíte???? Já myslím, že sakra jo.
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
27.10.06 16:50
Ja nevim, ale slusne bych maminku slusne pozadala jestli by se neprestehovala do Vasi garsonky. Asi je kazdemu jasne, ze triclenna rodinu potrebuje vetsi byt nez jeden clovek, kteremu mu ta garsonka stacila. Nemyslim, ze by te odmitla a pokud ano, tak je to nad moje chapani. Hanka
- Citovat
- Upravit
27.10.06 20:15
Ahoj, ja bych zustala v garsonce a cekala, az ti mama vymenu nabidne sama. Je ve svem byte a pro lidi, kteri zili ve svem s kdysi s laskou zarizovanem byte dlouho, je takova zmena tezsi nez pro mlade, urcite se ji jinam nechce a pokud vymena nebude jeji napad, mohla by to brat jako krivdu, ze ji vyhazujete. Bydlet ve ctyrech rozhodne nedoporucuju, ja bydlela u mamy jako tehotna, kdyz byl muj manzel v zahranici a ja nemela kde byt a pak vsichni asi dva mesice po porodu, pak jsme si nasli podnajem. Proste to neslo, i kdyz jsme se vsichni snazili, mama chodila do prace a nas urvanek nespaci ji dost rusil, mama mi v dobre snaze do vseho mluvila… Nasla jsem podnajem kousek od ni a bylo to idealni, byla jsem tam sice rok sama, takze to bylo zezacatku tezke, ale mama byla blizko(ale ne stale) a vsechno bylo v pohode.
Ja bych pockala, treba ji to napadne samotnou, az uvidi, jak se mackate.
Mroe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.06 20:58
Ahoj,
a nejde tu garsonu prodat a koupit větší 1+1 nebo 2+1? Cenově to už většinou nevyjde tak hrozně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.06 01:04
Pokud má strach, že se na ní vykašlete když si s ní vyměníte byt, tak to teda moc nechápu. Není nyní ta situace stejná? Akorát, že vy bydlíte v malém a ona ve velkém? Teď ten strach nemá? Také si každý žijete ve svém.
Když se rozbrečí, že taky někde musí být - vždyť bude. Nechcete ji přeci vystěhovat na ulici či do důchoďáku.
A když se rozhodenš pro společnou domácnost, neboj v bytě 3+1 se 4 mačkat nebudete. Nás je tu 5 a taky se nemačkáme.
Ale zkusila bych s maminkou promluvit, vysvětlit jí, že stěhovat se s malým miminkem je dost blbý. Stěhovala jsem se se třemi dětmi, nejmenší byly 4 měsíce a nebyla to žádná sranda. Sedla bych si s ní, navodila nějakou příjemnou atmosféru a nejdřív bych jí důrazně řekla, že ji mám moc ráda a že jí nechci nijak ubližovat a už vůbec nemám v plánu se na ní vykašlat.
Přeji příjemné rozhodování.
Hamina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
