Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak naučit malé dítě průbojnosti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.11.10 08:36
Trpaslíku, já jsem psala přesný opak, mělas zasáhnout hned, jaks viděla první agresi. Záleží na věku dítěte a na situaci, samozřejmě je úplně v pořádku, když tam přijdeš ty, kluka chytíš, odsuneš a pokud možno mu klidně, ale důrazně řekneš, co dělal špatně a přinutíš ho se jít dceři omluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 08:42
mě opravdu to první drcnutí přišlo v pohodě no a ještě tam jít hned po tom prvním to už bych pro ní byla úplně blbá s mezerama ve výchově (což z ní taky vypadlo) přinutit omluvit, ale to by se na mě jeho maminka zlobila, že ho vychovávám nebo ne, ach jo? on nemluví a ani nyny nedělá…vydává jen zvuky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 08:51
Myslím si, že pořád dokola omýlat dítěti že se neoplácí stejnou mincí, je tak trochu k ničemu. Nebo ne k ničemu…to jsem řekla blbě, ale dítě by mělo vědět, jak se má bránit. Teď do toho ještě může zasáhnout maminka, ale ta nebude všude a pak, když si z jejího dítěte někdo bude dělat „dobrý den“, tak chudák nebude dělat nic, protože tak byla vychovaná.
Ještě jeden pohled „z druhé strany“. V MC, na hřišti apod. je i můj 17ti měsíční syn schopný vytipovat dítě, které se nebude bránit a má tendence se k tomuto dítěti stále vracet. Pro mě není problém z hřiště, MC apod. odejít, abych syna potrestala, ale když je návštěva u nás, tak je za trest pro kluka přeci nevyhodím 
Pokud narazí u druhého dítěte na odpor (ne slovní, ale fyzický), tak už to na něj nezkouší. Z tohoto příkladu mi vycházejí děti, jejichž maminky brání jakémukoliv fyzickému kontaktu, jako nejlepší cíle pro tyrany. Proto bych bez nějakých výčitek naučila, že se může v určitých situacích adekvátně ohradit (pokud nestačí, že řekne, že hračku nepůjčí, klidně odstrčit apod.). Házení klacků, písku a vyloženě mlácení na oplátku…to už bych asi nepřipustila, ale nejsem v situaci, kdy byh toto musela řešit. Pokud by tak nějaké dítě oplatilo tomu mému, tak mu ještě vynadám (myslím svoje), že mu to patří, protože si začal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 09:00
a pochopí dvoulety dítě, že někoho strkat může (bránit se) protože od té doby co do ní strčil ten kámošky kluk, začala zkoušet mlácení do nás a přistihla jsem jí, že bouchla trochu do své starší ležící sestry a to se mi nelíbilo…z toho mi přijde, že zkouší co si může dovolit, ale do své sestry bušit nebude do nás jí to nedovolím a z toho už usuzuje, že se prostě nikdo nebije…vůbec nevím co s tím, s jednou paní a její dcerou se výdaváme každá den a holky si hezky hrajou, bez násilí, ale s tím čertem jsme málo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 09:16
trpaslíku, myslím si, že dvouleté dítě už chápe hodně, takže vysvětlování, že si má bránit hračky není to samé jako k někomu jen tak přijít a praštit ho, by mohlo pochopit. Stejně to budeš muset opakovat hodněkrát, ale právě když vidí, že jiné děti jí můžou beztrestně omezovat, tak to vůbec nechápe. Neříkám, že můj způsob je správný, ale sama vím, jaké to je, když ti někdo ubližuje a ty máš morální blok mu to jakkoliv vrátit. A nedovolím, aby si na mém dítěti někdo chladil žáhu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 09:25
třeba ještě bude po mě a obrátí se to, na mě se nesměl nikdo špatně podívat aby nedostal 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 09:56
Trpaslíku, to je právě to, když dceru nebudeš bránit ty a pozděj nenaučíš ji se bránit samotnou, tak se naučí spíš ten extrém, jak jsem říkala, z otloukánka bouchač. To samé, kdybys ju ty učila že za ránu se oplácí ránou (a co bude dělat, až se do ní pustí někdo o hodně silnější? to se nechá zmalovat jen proto, že neumí jiná řešení?)
Kakiko
"Myslím si, že pořád dokola omýlat dítěti že se neoplácí stejnou mincí, je tak trochu k ničemu. Nebo ne k ničemu…to jsem řekla blbě, ale dítě by mělo vědět, jak se má bránit. Teď do toho ještě může zasáhnout maminka, ale ta nebude všude a pak, když si z jejího dítěte někdo bude dělat „dobrý den“, tak chudák nebude dělat nic, protože tak byla vychovaná.
Ještě jeden pohled „z druhé strany“. V MC, na hřišti apod. je i můj 17ti měsíční syn schopný vytipovat dítě, které se nebude bránit a má tendence se k tomuto dítěti stále vracet. Pro mě není problém z hřiště, MC apod. odejít, abych syna potrestala, ale když je návštěva u nás, tak je za trest pro kluka přeci nevyhodím Pokud narazí u druhého dítěte na odpor (ne slovní, ale fyzický), tak už to na něj nezkouší. Z tohoto příkladu mi vycházejí děti, jejichž maminky brání jakémukoliv fyzickému kontaktu, jako nejlepší cíle pro tyrany. Proto bych bez nějakých výčitek naučila, že se může v určitých situacích adekvátně ohradit (pokud nestačí, že řekne, že hračku nepůjčí, klidně odstrčit apod.). Házení klacků, písku a vyloženě mlácení na oplátku…to už bych asi nepřipustila, ale nejsem v situaci, kdy byh toto musela řešit. Pokud by tak nějaké dítě oplatilo tomu mému, tak mu ještě vynadám (myslím svoje), že mu to patří, protože si začal."
v tom asi nebyla reakce na mě (ačkoliv o tom, že se rána neoplácí ránou tady melu dokola akorát já), protože jinak o odstrčení apod. jsem mluvila taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 11:34
Marilynn, já tak nějak reaguju celkově na diskuzi, nemyslím nikoho konkrétně 
Je to hodně o názorech a zkušenostech. Každý máme jiné a tak každý jedeme „podle svého“. Nakonec i Taminka si bude muset vybrat nějakou svojí cestu a možná to, co my tady napíšeme, jí pomůže stanovit si nějaké mantineli. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
AnonymniB.
16.11.10 12:03
Kakika píše:
Marilynn, já tak nějak reaguju celkově na diskuzi, nemyslím nikoho konkrétně
.
- Citovat
- Upravit
16.11.10 12:04
Za mě ještě jeden takovej tip:
Než dcera nastupovala do školky, často jsme si spolu hrály na různé vyhrocené situace. S něčím si hrála, já jí hračku vzala a chtěla jsem po ní, aby si jí vybojovala zpátky. Zezačátku jen seděla jak oukropeček, postupem času se po mě vrhala jak hladová bestia. 
Netrénovaly jsme hned agresivní chování, to zase ne, nejdřív mě upozornila, že si s hračkou hrála první a abych jí to vrátila. Někdy jsem tak reagovala (aby viděla různé typy chování), někdy jsem jí hračku nedala a koukala jsem, jak bude ragovat. Postupem času byla profík ve vyjednávání a když jsem neustoupila a hračku jí nedala, tak mi jí dokázala vyškubnout a hlavně jsem jí naučila říkat důrazné NE, kdyby se jí cokoliv od ostatních nelíbilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 12:07
Máš pravdu, Kakiko.
Já jsem si akorát vzpomněla na svoju mamku, která se dokáže dost nasírat a samonasírat a cítit ukřivděně, ale moc neumí řešit konflikty ke své spokojenosti. Já se to taky učím na stará kolena.
U dětí jde často i zasáhnout se smíchem, ony ještě nemají jakoby spojené určité emoce s činama, takže to jde učit i méně vážně a ne z nich hned dělat „zloduchy“.
Ale fakt je, že když je v našem okolí opravdu agresivní děcko, tak se buď vyhýbáme těm kritickým situacím s ním, nebo tomu děcku celkově. Většina dětí ale prostě jen „dělá chyby“ a lehce se nechají přešaltrovat na pozitivní přístup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 12:13
Sunnyside, přesně takovéto tréninky dělám se synem taky 
. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Uf, no tak si rozumíme, super.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.10 12:23
Sunny
To je dobrý nápad. Zkusím popřemýšlet, jak by se to dalo použít naopak, abych odnaučila krást hračky
Marilynn, jsem taky občas hezky samonasírací 
Asi si to vybírám za dětství Ale bojuju a snažím se.
Hlavně, že jsme se pochopili 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.17 16:42
@Anonymní píše:
Zdravim. Prosim o radu co se vam osvedcilo u starsich deti. Kolem 10 let. Trpelive jsem vysvetlovala asertivne konala a kluk je na tom cim dal tim hur. Sikanovany od spoluzaka. Neustale znicene veci a rozslapane svaciny. Ucitelky v koncich a rodice dotycneho vse zapiraji. Nas jen breci a ja mam pocit ze uz nemame z ceho brat jak to zklidnit a co udelat abychom mu pomohli. Dekuji za prispevky
No, a to chceš, aby si šikanované dítě pomohlo samo?
Cos konkrétně asertivně konala? Co jsi z tohoto pro své dítě udělala?
Když jsou v koncích učitelky, tak to s agresorem nebo agresorem musí řešit ředitel školy. Když bude v koních ředitel školy, tak policie, zřizovatel školy, školní inspekce, ombudsmanka, ministerstvo školství. Žaloba u soudu na ochranu osobnosti.
Příspěvek upraven 04.12.17 v 16:46
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
