Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ještě jedna věc - takhle reaguju jenom na partnera, na nikoho jiného zatím jsem takhle nevybouchla
![]()
@Anonymní píše:
Ještě jedna věc - takhle reaguju jenom na partnera, na nikoho jiného zatím jsem takhle nevybouchla![]()
A co ti udělal?
Co delas cele dny? Treba ti staci jen utect ze stereotypu, jit mezi lidi, do prirody… proste delat neco jineho a jinak. I kdyby jen na jediny den.
Já takhle poznám, že na mě leze deprese a že mám zajít k doktorce ![]()
Jako by jsi psala o mě
mám už tak poslední rok stejný problém jako ty ![]()
No právě, že on mi třeba neudělá nic moc závažného.
Třeba dneska, měli jsme spolu roznášet letáky a já přijela dříve ze školy. On mi psal, jestli už pojedu domů a já jsem mu napsala, že ano, proč… a on, jestli to budeme dělat společně.. tak jsem souhlasila. Využování jsem měla mít déle, ale vynechala jsem 2 hodiny, jelikož jsem nebyla připravná… a tak nějak jsem i s tím počítala předtím, že na ten předmět dnes nepůjdu.
Přijela jsem domů a on mi oznámil, že mu volal kamarád, že má pro něj překvapení jako dárek a že musí přijdet sám. V průběhu dne se mi vybil mobil…což jsem partnerovi psala…takže to věděl! No a on to hned začal plánovat a já se neuvěřitelně vytočila! Ale fakt hrozně moc, začala jsem brečet, že jsem přijela dřív ze školy a řvát na něj, že prostě jak se vyskytne cokoliv tak změní plány se mnou apod… Tak na mě jenom koukal a řekl, že přece tam nestráví celý den… a zatím stejrně nepřijel, ale to je jedno. Je pravda, že se to děje dost často - ale logicky vím, že tímhle to nezměním a přesto mám takovou reakci pořád dokola!
Jde mi o tu mojí reakci.. prostě já vím, že když chci chlapovi něco vysvětlit, tak na něj nemůžu zareagoovat jako pomatenej hysterák
Ale stačí mi maličkost…a nedokážu to zkrotit a ještě vidím, že si tím víc a víc jakoby oddaluju to, aby ten partner chtěl být se mnou a něco pro to udělal.
![]()
No… chodim do školy nebo doma pracuju.
Většinou nemám moc pevný řád, kromě školy 2× týdně… vlastně mám každý den jiný.. podle toho, jak si to naplánuju.
@Anonymní píše:
Já takhle poznám, že na mě leze deprese a že mám zajít k doktorce
No u doktorky jsem už byla… ale kvůli něčemu jinému
Řekla mi, že jsem moc sebekritická a zodpovědná.
To znám, byla jsem taková na manžela pře čtvrt rokem také taková, trvalo to skoro dva roky než mi řekl, že se semnou nedá žít a našel si jinou…pro mě to byl šok a začla jsem se chovat normálně a dopadlo to dobře, nevěra se nekonala, od té doby si sakra dávám pozot, jak se k němu chovám…
A jaká situace ti stačí, aby si takhle vybuchla?
No nevím, jestli to jde potlačit, já dokud to ze sebe nedostanu, tak prostě nemůžu nic… chovám se jako malá… a prostě to nejde vydržet
Nebo to nedokážu ovládnout, že než si to uvědomím už to dělám.. a nejde to zastavit, když řekne něco dalšího, tak mě tím akorát popudí!
No on mi to právě taky partner řekl, že od nějaké doby se takhle chovám k němu hnusně a že se to nedá vydržet, že kvůli tomu mě přestává mít rád apod.
Já nechci se chovat jako blázen… prostě i když mám napětí z nějakého problému, tak vím, že tím, že na někoho budu ječet, se to nevyřeší…
Jak si to změnila? ![]()
@Anonymní píše:
@Markétka91A jaká situace ti stačí, aby si takhle vybuchla?
No nevím, jestli to jde potlačit, já dokud to ze sebe nedostanu, tak prostě nemůžu nic… chovám se jako malá… a prostě to nejde vydržet
jaká situace? každá kravinaNebo to nedokážu ovládnout, že než si to uvědomím už to dělám.. a nejde to zastavit, když řekne něco dalšího, tak mě tím akorát popudí!
![]()
nějaká blbá narážka, když něco není úplně podle mého gusta, jsem urážlivka až to bolí, a do toho jsem strašně začla žárlit, prostě na facku…sama si to uvědomuju, ale nejsem schopna s tím něco dělat, včera jsme si o tom vykládali s přítelem, a zkouším se držet dnes celý den, a vždycky to bublání uvnitř sebe vydýchat…takhle to dál nejde, nebýt našeho tří měsíčního syna, myslím, že už by jsme spolu nebylí..přítel má opravdu boží trpělivost
Anonymko : už jsem vážně uvažovala i návštěvě psychologa, aby mi dal nějakou radu na tu mou žárlivosta neustálé nervování se kvůli hloupostem ![]()
Holky, cítím se jako blázen.. jak ovládáte svoje emoce. Kvůli každé blbosti na partnera vystartuju i když to třeba nemyslí zle… Prostě jsem nepříjemná a vybuchuju. Přítel mi říká, že jsem hrozná hysterka. Dřív jsem taková nebyla, ale hned mě všechno rozbrečí a trvá to už tak rok… a nějak se to dost stupňuje…
Nemáte nějakou metodu na uklidnění, já si to začnu vždy vyčítat až po tom
Prostě vím, že když chci něčeho docílit, že to musí být v klidu a né ironickými řečmi a nadávkami, kritikou atd… jak se začít ovládat? 