Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak oživit vztah?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
1.5.11 22:45
A když mi nechce říct něco co by mi mohlo vadit, tak si vymýšlí. Copak o to, ale tak stupidně. Kdyby alespoň tu výmluvu uměl pořádně.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.5.11 22:49
Jako bych to psala já 
Uf, po prvé píšu anonymně. 
Ale dnes mám třetí skleničku vína, tak mi to nepřijde tak strašný. Někdy mi přijde, jestli bych to všechno nezvládla raději sama. Máme dva prcky brzy po sobě, tak si říkám, že je to asi tím. I na tom pitomým kole musím prcka učit sama. 
Asi jsem Tě nijak nepotětěšila, co? 
Uf, musím s těma skleničkama brzdit. 
anonymní V.
- Citovat
- Upravit
1.5.11 22:56
no holky, máme tři děti a není problém, sice všechno jede kolem dětí a málo času na nás, večer sedíme u tv a zároven surfujem po netu, ale nám to nevadí. prostě to je život a manžel se mě taky ptá co jsme přes den dělali, ale já to prostě popisuju, říkám co kdo umí nového, kolik bobanů jsem utřela, kolik snědli jídla a tak, jak moc opatlali okna a tak. taky spolu dost komunikujeme přes den pomocí sms, proste si napiseme co delame
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.11 22:57
no holky, máme tři děti a není problém, sice všechno jede kolem dětí a málo času na nás, večer sedíme u tv a zároven surfujem po netu, ale nám to nevadí. prostě to je život a manžel se mě taky ptá co jsme přes den dělali, ale já to prostě popisuju, říkám co kdo umí nového, kolik bobanů jsem utřela, kolik snědli jídla a tak, jak moc opatlali okna a tak. taky spolu dost komunikujeme přes den pomocí sms, proste si napiseme co delame
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.5.11 22:58
U nás je to uplně stejný a to ještě neni potomek na světě 
Jak to řešit nevim,sama bych potřebovala radu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.5.11 23:03
jenom vam to leze na bednu, to je pocho[pitelny, to vam opravdu nikdo aspon obcas nemuze vecer pohlidat ? Ono staci zajit aspon posedet na sklenicku, projit se a hned je to jine, jinak my se s manzelem mame stale o cem bavit, zkratka o vsem, politice, kulture, knihach, ja nevim co jeste, a ze je to planovite ?? To zkratka jinak pri malych detech nejde, muzu se zeptat jak dlouho jste spolu zili pred ditetem ? Taky nedoporucuju sedat kazdy vecer pred televizi, to uz je lepsi zalezt pod perinku a jen tak se tulit 
- Citovat
- Upravit
1.5.11 23:04
A co vytvářet nějaké společné zážitky? Pro nás je to třeba cestování, ale všech tří společně, s dítětem. Cestovat se dá po Čechách na jeden den, na víkend. Vidět krásná místa, rozšiřovat si obzory. Můžete si povídat o tom kde jste byli, kam pojedete. Povídat si plánech do budoucna, o politice, o situaci ve světě.
Mě by ted děsně vadilo, že ignoruje třeba „pokyny“ ohledně držení dítěte, to tě chápu.
Se sexem je to hold trochu o plánování, společně si naplánujte, že až třeba ve středu dítě usne, tak bude sex.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.5.11 23:09
jizvi- asi je to u všech podobně 
, nebo dost lidí kecá a nepřizná to. U vína jsem se rozjela a zrovna narazila na tohle téma Vlastně nevím, jestli mi to je, či není líto…
Vždycky jsem byla hodně aktivní člověk. Snažím se „vybudit“ rodinnou energii, ale už mě to občas nebaví a síly schází. Ale když to tak shrnu, mám skvělýho chlapa… Jak mi někdo kdysi řekl… miluj zápory a ty klady jsou jen jako bonus
anonym zakladatelko- promiň, že jsem odběhla od Tvého tématu 
, asi moc neporadím 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.5.11 23:26
jenny- jsem zapomněla dát anonym 
Ale nic závažnýho tam nebylo
anonym V.
- Citovat
- Upravit
1.5.11 23:32
Anonymní píše:
jenny- jsem zapomněla dát anonym
Já jsem to četla Říkala jsem si, že se anonym odtajnil:) (Už stejně nepamatuju jméno:)
No my cestujeme s dítětem, neumím si to představit bez ní. Bez ní jsme cestovali léta předtím, bylo to parádní, viděli jsme kus světa. Ale teď jsme si pořídili dítě a chceme cestovat s ní. Má to úplně jiný rozměr, je to úžasné. Zatím nepociťuji, že bych potřebovala trávit čas s manželem bez dítěte navrch k tomu, který už trávím potom, co jde dítě spát 
Je to času habaděj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.5.11 23:39
jenny , jelikož (jak jsem už psala), píšu v určité hladině alkoholu , tak jsem raději anonym a děkuji za pochopení
My máme už děťata dvě, 2,5roku po sobě, tatínek je ředitelem zeměkoule. Já si připadám, že rodina je hooodně zcela na mě. Takže jsem vlastně opravdu ráda, když můžu být okamžik bez dětí.
Co se týče cestování, cestujeme pořád, ale jak říkám, je to především na mě.
- Citovat
- Upravit
1.5.11 23:41
No jo s dvěma dětmi už to bude náročnější. A k tomu tatínek ředitel zeměkoule , to je opravdu asi občas na flašku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.11 06:32
tady zakladatelka
Cestovat ještě nejde. Ještě nechodí a ve sporťáku vydrží půl hoďky, max hoďku. Závidím maminám, co s malým dítětem cestují. U nás to nejde.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, sorry za anonym. Čím oživit vztah? Máme roční dítě a chováme se jak důchodci. Večer sednem k TV nebo manžel k PC. Sex žádnej. Nějak na to nemám chuť ani sílu. Manžel se mi začíná protivit. Mám pocit, že se dostávám do bludného kruhu. Tak nějak nevědomky si začínáme dělat naschvály. Z jeho strany - ignorace co mu říkám. Z mé strany - nezájem o něj. Nebaví mi to. Dokonce jsem ráda, když přijde z práce pozdě. Celé víkedy se hádáme. Možnost vypadnout někam sami není. A mě to přijde moc plánovitý. Jako konečně jsme na pár hodin sami, tak honem na to musíme skočit. Prostě nemám sílu na to se snažit. A proč mám já, když on ne? Každej den mu říkám, jak se s malym dítětem zachází, ale když po stoprvní ho zase vezme tak, že se prohýbá do luku nebo má zalomenou hlavu, tak mi prostě rupnou nervy a seřvu ho. A tak je to se vším. Říká se chvalte chlapy, potřebujou to. Ale copak to jde, když mu něco slušně řeknu ixkrát a stejnak to udělá jinak. Rozvod není řešení. Pochybuju, že s jiným chlapem by to bylo po pár letech jiný. Taky o tak někdo máte? Nebo všichni žijete v idilickém vztahu?
On mi třeba vyčítá, že si s ním nepovídám. Ale jako ono není o čem. On se mi zeptá, co jsem celý den dělala. Já mu říkám - co asi, šli jsme ven a byli doma. Už rok je to stejný. Fakt nechápu, co si myslí, že mu vyjevim za novinky. A poslouchat co u něj v práci je taky pořád dokola.
Neříkám, že je chyba jen v něm. Ale mám pocit, že se náš vztah zřítil do záhuby.