Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak přežít Vánoce s tchánem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.11.23 13:39
Jeden den v roce a tolik stresu!! Takhle to má více lidí, jak kdyby byl konec světa…kolik lidí v rodinách se pohádá… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 13:43
No tak mu hned po příchodu polož pár otázek, odejde a můžete se dát do jídla 
Promiň, ale tohle je hrozná story, bych zaječela jak fúrie, oba je vyhodila za dveře i s rybou ať se vzpamatují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 13:50
V okamžiku, kdyby po sobě začali házet rybou, jak malí fakani, sklidit jim stůl a nechat je bez večeře.
A modlit se? Ty jsi věřící? Nebo to děláš „aby byla atmosféra“?
A teda taky, proč vaříš jídlo, které se nesmí jíst? A smí se jíst až za dva dny? Ohřívaná smažená ryba i nesmažená je prostě nedobrá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 13:51
Házet rybou?? Tvůj manžel je úplně stejnej neandrtálec a u něj to težko omluvíš stařeckou demencí 
Začít mi kdokoli něco takového dělat u stolu, okamžitě ho vypoklonkuju. Ovšem nechápu, proč jste zbytek večera neudělali podle sebe? Zvoneček, napětí, rozbalování dárků 
Ať si tchán klidně sedí u stolu a nípe se v rybě, nikdo mu nebrání, stejně jako vám, udělat si to po svém.
A já bych letos najust slavila někde na horách 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 13:58
Tak tvůj manžel si muze podat s tchanem ruku, dělat takové scény u stolu. To gratuluji k výběru partnera, budeš mít ještě hodně veselo.
Co nechápu, je ten amur, který se bude jist za dva dny, jakože návštěvě předložiš smaženou rybu, dva dny starou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 13:58
Mas jedine dve varianty - udelat ze sebe semetriku a drsne trvat na svym (odjet).
Nebo se vykaslat na nejaky pravidla a tchanovi proste vyhovet.
Tezko se tu seberem a prijedem mu vsichni domluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 14:02
Nechápu…
1. proč nutíš tchána se modlit, když je nevěřící?
2. proč jste mu nedali jídlo, které má rád?
3. proč se divíš, že když mu dáš jídlo, které nechce, že se v tom nimrá?
4. proč jste teda nezvonili a nedělali,,tajemno,, i bez tchána?
5. proč mu schválně dáváš otázky, abys ho zahnala do úzkých?
6. proč vlastně bydlíte spolu, když ho nesnášíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 14:03
@Anonymní píše:
Takhle na úvod, nejsem nevděčná, doma nás učili vážit si za každou cenu stáří a pochopit, že starý člověk má své mouchy, tak to nedělat těžší, ale co je moc, to je moc. Asi 4 roky bydlí u nás tchán a slaví tím pádem Vánoce. Bydlí v jiné části baráku, má svůj vlastný prostor jinde než my, ale na Vánoce chodí k nám. Na úvod - vyexpedovat pryč ho nejde. Jeho dcera, moje švagrová, kterou mám moc ráda, ta přijde těsně po Vánocích s i dětmi a tchýní (jsou rozvedení), to se možno pohádají, ale to už bude jejich problém, jeho syn ten má zásadu, jen on a jeho žena a děti a je u něj málo místa, on si tam umí zajet pár dní před Vánoci nebo po jen na pár hodin. Takže u nás. A minulý rok to fakt stálo za to. Přišel na večeři, zase se zpozdil o půlhodiny, ale dobře, nic se nestalo. Pak jsem řekla, že snad se před jídlem pomodlíme, myslím krátce, nebo aspoň přežehnáme. A on řekl, ať dám pokoj s modlením. Manžel se hnal rychle jíst, jakoby rok nejedl. Pak dělal se kapr a amur. Já měla hlívu, ryby nejím. Manžel mu nandal kapra a amura nechával, až přijde za 2 dny návštěva. Jak tchán zjistil, že není amur, tak začal vyvádět u stolu, začal toho kapra házet na manžela a on chce amura a to hned, ne on nevydrží další dva dny, on ho chce mít hned, ještě měl plnou pusu a byl horší než naše 3 leté dítě. Ten malý jen koukal, jak se tam táta s dětou ohazují rybou. Pak dojedl manžel, syn i já a tchán se nimral v rybě a řek, že jděte ke stromku na dárky, já si tady dojím. Manžel řekl, že snad půjdeme všichni jako rodina, zazvoní zvoneček, chvilka tajemna a půjde se, tak to mám zaužívané z domu a líbí se mi to. Ne, on řekl, že to bude na dlouho, ať jdeme. Tak žádné zvonění, chvilka napětí, jako takové slepice každý šel, kdy chtěl, Vánoce jsem si vůbec neužila. Odkdy ten pán bydlí s ními, tak jsem si Vánoce neužila, ale nemůžemu mu říct, aby nechodil. On sice potom do hodiny odejde, říká, že už buďte spolu, ale to už je nálada stejně v kopru. Tchýně mi řekla, že aspon vidím, proč se rozvedla, například. Tady si opravdu nemůžu udělat, jak já chci. Už jsem navrhla manželovi, že co takhle jít na hory, teda jen my dva a syn. Jeho nejlepší kamarád to tak dělá roky a nehodlá to měnit. Ráno místo shonu a stresu jdou tak 3 hodinky lyžovat. Pak procházka ve sněhu. Tchán hned skočil, že ne, co to melu, na Vánoce se MUSÍ být doma. Jakoby to bylo proti zákonu jít jinde. Manžel taky moc nechce. protože cítí zodpovědnost vůči tátovi. Máte to taky někdo tak? nebo co a jak říkat, s ním je to opravdu těžký. A když mu dávám otázky, kde ho zaháním do úzkých, tak se jednoduše zvedne a odejde.
Proc nemohl zvonit zvoneček, byt tajemno, mohli jste vyhlizet jeziska. A tchan mohl sedet v kuchyní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 14:09
Taky bych se jako nevěřící nemodlila a poslala tě do kamsi, kdybys to po mně vyžadovala. Tchánovi jsi nemohla víc ukázat, že jím pohrdáš, když schováváš jídlo pro návštěvu a jemu nejsi schopna jednu porci nabídnout. Troška sebereflexe by neškodila, nemáte si co vyčítat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 14:14
Nejprve bych si promluvila s manželem o svých pocitech, pak s tchánem, jak by si to predstavoval on - jestli chce kapra nebo neco jineho, ze pokud se nechce modlit, tak nemusi, ale ze ho prosis, aby nekazil vanoce vnouckovi..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.11.23 14:21
Modlení - tchán pořád vykládá, jak je věřící, má doma několik Biblí, které čte, zná to, přehled má, dokonce se dokáže o tom bavit hodiny, ale když se chci jen přežehnat u jídla, tak just ne, jakoby schválně, nebo já uz nevím. A já ano, jsem věřící, nemuselo by to být dlouhé, nejsem fanatik, ale alespon symbolicky. Jako já se divila. Tohle přežil i můj bývalý, co byl ateista a modlit se ani nevěděl, tak aspon stál a poslouchal, i to se cení.
Ryba - tak manžel tu rybu jen naporcoval, nebo možná i obalil (vaření je v jeho režii, já dělám hlavně salát a sobě hlívu, on at si dělá s rybou, co chce), ale vím, že vyprážel až v ten, kdy měla přijít návštěva.
Nikomu ani nenapadlo, že bude jako malej harant a bude ječet, že chce amura. Ryba jako ryba, pokud neporovnávám třeba lososa a kapra. Hlavně, jak vykládá, že každého jídla si musí člověk cenit, kolik lidí hladoví. A o toho amura ho nikdo nechtěl okradnout, no tak si ho dá za dva dny, taky si ho dal. Nedopřeji dceři a vnučkám?
A zvonit zvonkem? nikomu se do toho moc nechtělo, ale tento rok to udělám, ať to bude vypadat jakkoliv divně a nelogicky. Možná to kouzlo si to zachová.
Ty otázky mu dávám, když s ním není k vydržení a zahání do úzkých on. Já s ním chci normálně komunikovat, aby odpověděl, vždy se tváří jak je nad věcí, ale nakonec odejde, no někdy líp pro všechny.
Tak ráda bych odjela někam, a natruc a just, ale to mi neprojde. Protože máme tradici, že přijde švagrová a spol. ale zase na ně se já opravdu těším. I když tchán nás tam hrozně organizuje. A možná se zase zhádá s exmanželkou. Na naší svatbě se div nepobili.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.11.23 14:24
@Aduš8 píše:
Taky bych se jako nevěřící nemodlila a poslala tě do kamsi, kdybys to po mně vyžadovala. Tchánovi jsi nemohla víc ukázat, že jím pohrdáš, když schováváš jídlo pro návštěvu a jemu nejsi schopna jednu porci nabídnout. Troška sebereflexe by neškodila, nemáte si co vyčítat.
To měl v režii manžel. Já se do ryb nemontovala, nic před nikým neschovávala, vždyť si vyčetli chlapi mezi sebou, jen to dělalo zlo u stolu, no. A tchán jindy děsný křesťan, sype citáty z Bible z rukávu a na velký svátek mu modlení vadí.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Takhle na úvod, nejsem nevděčná, doma nás učili vážit si za každou cenu stáří a pochopit, že starý člověk má své mouchy, tak to nedělat těžší, ale co je moc, to je moc. Asi 4 roky bydlí u nás tchán a slaví tím pádem Vánoce. Bydlí v jiné části baráku, má svůj vlastný prostor jinde než my, ale na Vánoce chodí k nám. Na úvod - vyexpedovat pryč ho nejde. Jeho dcera, moje švagrová, kterou mám moc ráda, ta přijde těsně po Vánocích s i dětmi a tchýní (jsou rozvedení), to se možno pohádají, ale to už bude jejich problém, jeho syn ten má zásadu, jen on a jeho žena a děti a je u něj málo místa, on si tam umí zajet pár dní před Vánoci nebo po jen na pár hodin. Takže u nás. A minulý rok to fakt stálo za to. Přišel na večeři, zase se zpozdil o půlhodiny, ale dobře, nic se nestalo. Pak jsem řekla, že snad se před jídlem pomodlíme, myslím krátce, nebo aspoň přežehnáme. A on řekl, ať dám pokoj s modlením. Manžel se hnal rychle jíst, jakoby rok nejedl. Pak dělal se kapr a amur. Já měla hlívu, ryby nejím. Manžel mu nandal kapra a amura nechával, až přijde za 2 dny návštěva. Jak tchán zjistil, že není amur, tak začal vyvádět u stolu, začal toho kapra házet na manžela a on chce amura a to hned, ne on nevydrží další dva dny, on ho chce mít hned, ještě měl plnou pusu a byl horší než naše 3 leté dítě. Ten malý jen koukal, jak se tam táta s dětou ohazují rybou. Pak dojedl manžel, syn i já a tchán se nimral v rybě a řek, že jděte ke stromku na dárky, já si tady dojím. Manžel řekl, že snad půjdeme všichni jako rodina, zazvoní zvoneček, chvilka tajemna a půjde se, tak to mám zaužívané z domu a líbí se mi to. Ne, on řekl, že to bude na dlouho, ať jdeme. Tak žádné zvonění, chvilka napětí, jako takové slepice každý šel, kdy chtěl, Vánoce jsem si vůbec neužila. Odkdy ten pán bydlí s ními, tak jsem si Vánoce neužila, ale nemůžemu mu říct, aby nechodil. On sice potom do hodiny odejde, říká, že už buďte spolu, ale to už je nálada stejně v kopru. Tchýně mi řekla, že aspon vidím, proč se rozvedla, například. Tady si opravdu nemůžu udělat, jak já chci. Už jsem navrhla manželovi, že co takhle jít na hory, teda jen my dva a syn. Jeho nejlepší kamarád to tak dělá roky a nehodlá to měnit. Ráno místo shonu a stresu jdou tak 3 hodinky lyžovat. Pak procházka ve sněhu. Tchán hned skočil, že ne, co to melu, na Vánoce se MUSÍ být doma. Jakoby to bylo proti zákonu jít jinde. Manžel taky moc nechce. protože cítí zodpovědnost vůči tátovi. Máte to taky někdo tak? nebo co a jak říkat, s ním je to opravdu těžký. A když mu dávám otázky, kde ho zaháním do úzkých, tak se jednoduše zvedne a odejde.