Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Jdu se poradit, co byste dělali vy. S manželem jsem se seznámila v 19 letech na vysoké škole, o pár let později jsme se vzali, máme 3 děti. A udělala jsem tu největší chybu, že jsem se po svatbě přestěhovala k němu do města. Zvažovali jsme i bydlení v mém rodném městě( úplně na druhé straně republiky) nebo uprostřed, tam, co jsme studovali. Rozhodli jsme se kvůli práci, kterou jsme oba měli tady. Rodina manžela se tvářila v pohodě a ještě pak pár let. Zhoršilo se to narozením prvního dítěte a pak příchodem druhé snachy nebo spíš narozením jejich prvního dítěte. Do té doby, jim asi nezbývalo nic jiného, než se mnou nějak vycházet. Časem z nich i vypadlo( nepřímo), že si mysleli, že holka jako já se nebude umět o děti postarat a oni se pak budou moct předvést. A já všechno zkazila. Je to malé město, takže se potkáváme na každém kroku, nejde se jim úplně vyhnout, i když bydlíme každý jinde. Nemáme už možnost se přestěhovat, kvůli dětem, bydlení. Jeho rodina se chová neskutečně hnusně. Já se s nimi po různých výstupech nechci už bavit. Manžela vydírají dědictvím. Než jsme se sem přestěhovali, slíbili nám prodat parcelu na zahradu, řekli to i dětem a pak ji prodali někomu cizímu. Dělají naschvály. Mým dětem vypráví, jak skvěle si užívají s jejich bratranci a co jim všechno koupili a mým dětem ne, kvůli mě.Na přímý dotaz, co jsem teda vlastně udělala, nemají odpověď. Ale hledají různé věci, co jsem kdy řekla a ty potají sdělují mému manželovi. Je to ale nevěrohodné.
Děkuju, pokud jste sem dočetli.
Co jsi zkazila? Co přesně se mezi vámi stalo?
Oni nepracují, že se pořád někde potkáváte? Děti k nim chodí sami, nebo při jakých příležitostech do nich hustí ty nesmysly? Já nevím, bydlím od rodičů 1,5 kiláku a že bychom se nějak náhodně potkávali, to fakt nehrozí ![]()
A co na to tvůj manžel? Je při tobě nebo při nich. Zeptej se tedy jeho, co jim pořád na tobě vadí. Nejspíš jim vadí, že nejsi tam od nich. V některých oblastech mají nos nahoru, a myslí si, že tam u nich je to nejlepší a lidé jsou tam také nejlepší. Hádám, že švagrová je tam od nich. Radu nemám. Nejlepší by bylo se odstěhovat pryč. Nebo se s nimi přestat stýkat. Buď ještě ráda, že nebydlíš s nimi v baráku.
Tchanovci jsou v důchodu. Kamkoliv se teď někam hnu, jsou na nějaké dětské akci s dětmi švagra (3 a 9 měsíců)K mým dětem (10, 8 a 2) se tam chovají hnusně. A to nepřijde jen mně, ale třeba mým kamarádkám, které jsou tam taky s dětmi. Je to třeba na čarodějnicích, divadle, pouti,..Zkazila jsem to prý já, že jsem nedovolila všechno. Když byly naše starší děti malé, chodila ještě tchyně do práce, pracovala ale ve škole a tak měla dost prazdnin. Já jsem se tehdy snažila, abychom s nimi vycházeli. Vymýšlela jsem, aby vzali děti povozit v kočárku, pak větší na hřiště ( to řekli, že mi na nějaké hřiště kašlou). Například, ale chtěli vzít několikaměsíční dítě se známými na chatu na víkend a já nechtěla, i manzelovi jejich synovi to přišlo jako úplná blbost. Navíc jsem kojila, to mi hodně vyčítali. Druhá snacha končila kojení pokaždé v 6 týdnech. Prý si přečetla, že se kojí nejlépe do 6 týdnů. Ale těch několik let se to prý se mnou snažili vydržet. Chodili jsme k nim vždy každý druhý víkend nebo jen manžel s dětmi. Ale poslední 3 roky už spíš nemají čas. Vždycky to zruší těsně před tím, že berou někam druhé děti.
@Anonymní píše:
Tchanovci jsou v důchodu. Kamkoliv se teď někam hnu, jsou na nějaké dětské akci s dětmi švagra (3 a 9 měsíců)K mým dětem (10, 8 a 2) se tam chovají hnusně.A to nepřijde jen mně, ale třeba mým kamarádkám, které jsou tam taky s dětmi. Je to třeba na čarodějnicích, divadle, pouti,..Zkazila jsem to prý já, že jsem nedovolila všechno. Když byly naše starší děti malé, chodila ještě tchyně do práce, pracovala ale ve škole a tak měla dost prazdnin. Já jsem se tehdy snažila, abychom s nimi vycházeli. Vymýšlela jsem, aby vzali děti povozit v kočárku, pak větší na hřiště ( to řekli, že mi na nějaké hřiště kašlou). Například, ale chtěli vzít několikaměsíční dítě se známými na chatu na víkend a já nechtěla, i manzelovi jejich synovi to přišlo jako úplná blbost. Navíc jsem kojila, to mi hodně vyčítali. Druhá snacha končila kojení pokaždé v 6 týdnech. Prý si přečetla, že se kojí nejlépe do 6 týdnů. Ale těch několik let se to prý se mnou snažili vydržet. Chodili jsme k nim vždy každý druhý víkend nebo jen manžel s dětmi. Ale poslední 3 roky už spíš nemají čas. Vždycky to zruší těsně před tím, že berou někam druhé děti.
Nemůžeš ovlivnit, co si o tobě myslí, ale neměla bys dopustit, aby se chovali hnusně k tvým dětem. Zastaneš se jich? Pěkně hlasitě a před nimi, aby slyšeli, že jsi na jejich straně? Co na to manžel?
@Da12 píše:
A co na to tvůj manžel? Je při tobě nebo při nich. Zeptej se tedy jeho, co jim pořád na tobě vadí. Nejspíš jim vadí, že nejsi tam od nich. V některých oblastech mají nos nahoru, a myslí si, že tam u nich je to nejlepší a lidé jsou tam také nejlepší. Hádám, že švagrová je tam od nich. Radu nemám. Nejlepší by bylo se odstěhovat pryč. Nebo se s nimi přestat stýkat. Buď ještě ráda, že nebydlíš s nimi v baráku.
Jo, já nejsem od nich, švagrová je. Dost dlouho jim vadilo, že některým věcem říkám jinak ( nářečí). Manžel je z toho taky nerad, jak to teď je. Narozenim dětí švagra se zhoršilo i chovábí rodičů umožněno němu. Jakmile se naváželi do mě, tak se je snažil usměrnit, ale jakmile začali to na děti, tak řekl, že toho má dost, ať se chovají normálně. Občas k nim jede. Třeba něco zařizovat ohledně auta, kotle. A to mu třeba řeknou, ze jsem v čekárně u dětské doktorky řekla něco proti nim ( švagrová věděla, že jsme byli ten týden na očkováni). Ale bohužel pro ně, on tam jel s námi tentokrát taky. To na ně prý úplně zařval, o co jim jde.
@Anonymní píše:
Tchanovci jsou v důchodu. Kamkoliv se teď někam hnu, jsou na nějaké dětské akci s dětmi švagra (3 a 9 měsíců)K mým dětem (10, 8 a 2) se tam chovají hnusně. A to nepřijde jen mně, ale třeba mým kamarádkám, které jsou tam taky s dětmi. Je to třeba na čarodějnicích, divadle, pouti,..Zkazila jsem to prý já, že jsem nedovolila všechno. Když byly naše starší děti malé, chodila ještě tchyně do práce, pracovala ale ve škole a tak měla dost prazdnin. Já jsem se tehdy snažila, abychom s nimi vycházeli. Vymýšlela jsem, aby vzali děti povozit v kočárku, pak větší na hřiště ( to řekli, že mi na nějaké hřiště kašlou). Například, ale chtěli vzít několikaměsíční dítě se známými na chatu na víkend a já nechtěla, i manzelovi jejich synovi to přišlo jako úplná blbost. Navíc jsem kojila, to mi hodně vyčítali. Druhá snacha končila kojení pokaždé v 6 týdnech. Prý si přečetla, že se kojí nejlépe do 6 týdnů. Ale těch několik let se to prý se mnou snažili vydržet. Chodili jsme k nim vždy každý druhý víkend nebo jen manžel s dětmi. Ale poslední 3 roky už spíš nemají čas. Vždycky to zruší těsně před tím, že berou někam druhé děti.
No, asi nejsi podle jejich gusta. Druhá snacha naopak ano, tak možná bud rada, ze se zaměřují na ni. Kdyby byla naopak ještě “horší”, než ty, zaměřili by se na tebe a to asi zrovna u nich moc nechceš, ne? ![]()
Škoda je to vůči dětem, těm bych teda normálně řekla, ze babičce a dědovi vadilo, ze jsem je dlouho kojila a nechtěla je jako mimina jim dat na cely vikend, a tak mě kvůli tomu moc nemusí a moc se nestykame. Schválně, třeba to nějak zajímavě a moudře oglosují? Děti mají někdy dobre hlášky ![]()
@unuděná píše:
Nemůžeš ovlivnit, co si o tobě myslí, ale neměla bys dopustit, aby se chovali hnusně k tvým dětem. Zastaneš se jich? Pěkně hlasitě a před nimi, aby slyšeli, že jsi na jejich straně? Co na to manžel?
Zastávám se dětí, ale je to celé na prd😔 Proč to těm dětem dělají. Jako je mi jasné, že u druhých vnoučat dosáhli svého a tak už jsou jim jedno. Ale jak to můžou těm dětem dělat? Kdysi před nimi řekli, že snad ani nejsou manžela
To bylo nejstarší 4. Takze to moc nechápala a druhému to bylo jedno. Manžel byl naštvaný dlouho. Přitom největší blbost na světě. Manžel někdy zapochybuje, jestli jsme radši neměli udělat po jejich( že by třeba byl klid), ale pak zas něco řeknou a je z toho vyléčený.
@Anonymní píše:
Zastávám se dětí, ale je to celé na prd😔 Proč to těm dětem dělají. Jako je mi jasné, že u druhých vnoučat dosáhli svého a tak už jsou jim jedno. Ale jak to můžou těm dětem dělat? Kdysi před nimi řekli, že snad ani nejsou manželaTo bylo nejstarší 4. Takze to moc nechápala a druhému to bylo jedno. Manžel byl naštvaný dlouho. Přitom největší blbost na světě. Manžel někdy zapochybuje, jestli jsme radši neměli udělat po jejich( že by třeba byl klid), ale pak zas něco řeknou a je z toho vyléčený.
Osobně bych se snažila všemožně omezit kontakt. Když víš/tušíš, že budou na čarodějnicích ve vsi, udělejte si čarodky na zahradě. Na rozsvěcení stromku se jeďte podívat do většího města apod. Když už se někde sejdete, prostě jen pozdravte a jděte si po svém. Nikdo vás snad za nohu nedrží v jejich blízkosti. Pokud tedy skutečně nebydlíte pod jednou střechou, což tak na mě trochu působí, že jsi záměrně zamlčela..
Já to pořád nechápu. Co dělají hnusnýho tvým dětem? Co provádějí tobě? Neděláš ze sebe jen oběť? Bylo by zajímávé přečíst si jejich názor
@Semtex píše:
No, asi nejsi podle jejich gusta. Druhá snacha naopak ano, tak možná bud rada, ze se zaměřují na ni. Kdyby byla naopak ještě “horší”, než ty, zaměřili by se na tebe a to asi zrovna u nich moc nechceš, ne?Škoda je to vůči dětem, těm bych teda normálně řekla, ze babičce a dědovi vadilo, ze jsem je dlouho kojila a nechtěla je jako mimina jim dat na cely vikend, a tak mě kvůli tomu moc nemusí a moc se nestykame. Schválně, třeba to nějak zajímavě a moudře oglosují? Děti mají někdy dobre hlášky
To asi nejsem, oni taky nejsou podle mého. Ale jsou to jejich vnoučata.
Než se objevila druhá snacha, tak nás pořád do něčeho nutili. My třeba řekli, co kdyby šly k nim děti jeden den, byly by na zahradě. A že na co. Že jedou na kola. Že by vzali jen nejstarší, tenkrát asi 4 roky ( neuměla jezdit na kole), ale že když je „nevedeme ke sportu“, tak že máme teda smůlu.
Já byla popravdě ráda, když se narodilo švagra první dítě, že si nás tolik nevšímali. Ale začali je strašně zvýhodňovat a mě a děti urážet a zesměšňovat. To myslím, že už není nutné.
@unuděná píše:
Osobně bych se snažila všemožně omezit kontakt. Když víš/tušíš, že budou na čarodějnicích ve vsi, udělejte si čarodky na zahradě. Na rozsvěcení stromku se jeďte podívat do většího města apod. Když už se někde sejdete, prostě jen pozdravte a jděte si po svém. Nikdo vás snad za nohu nedrží v jejich blízkosti. Pokud tedy skutečně nebydlíte pod jednou střechou, což tak na mě trochu působí, že jsi záměrně zamlčela..
To už je vzhledem k věku dětí blbé. Na čarodějnice jdeme s jejich kamarády. (nemáme zahradu, protože nám ji prodali). Na rozsvícení stromku a na masopustu starší děti zpívají. Jsou ve sboru a trénují na tyhle akce celý rok. Nebudu jim to kazit kvůli dvěma cvokům. Bydlíme zvlášť, ale blízko, pár ulic daleko.
Když se potkáme, pozdravíme, i když se mi ani nechce. Ale jen by to podpořilo, co pak o mě říká tchyně ostatním, kdyby ne a jdeme. Ale oni nás třeba po vystoupení vyhledají. A začnou se bavit jen s dětmi, jako bychom tam já a manžel nebyli. Snažím se to zkrátit a odejít, ale.jsou tam dětí bratranci. Pak když přijdeme domů, tak se děti ptají, co proč říkali a je to blbé. Odpovídám popravdě, ale vlastně nevím, o co jim jde.
@Tosidelassrandu píše:
Já to pořád nechápu. Co dělají hnusnýho tvým dětem? Co provádějí tobě? Neděláš ze sebe jen oběť? Bylo by zajímávé přečíst si jejich názor
Chovají se k nim jako k cizím. Říkají jim: My jsme tady s Petříkem a Aničkou, to jsou naše vnoučata. Pak půjdeme do hračkářství. Petřík si rád hraje s legem, tak nějaké koupit. Taky už Anička umí sedet, to vy jste ještě asi neuměli, protože vás to učila máma a podobné věci…
Pak to utne manžel. No tak super, tak zase čau, když zase takhle.
A víš, že i mě by zajímal jejich názor. Když jsem se jich zeptala, o co jim jde. Tak z nich obou začali padat věty jako, Že jim od začátku něco dělám. Pořád jsme jiní. Nedržíme s nimi. Ale když chtěl manžel, aby to upřesnili, uvedli konkrétně. Tak řekli, že to nemá cenu.
Jsou to toxičtí lidé. Takovým se nezavděčíš nikdy, protože nemají rádi ani sami sebe
, jak by pak mohli mít rádi druhé lidi (a ne, nemají rádi ani švagrovou a její děti, věř mi, vím, o čem mluvím, toho fakt nejsou schopni)
Nezbývá jiné, než od nich odejít - což jste měli udělat už dávno (nejstarší dcerka měla 4 a tobě řekli, že děti nejsou tvého manžele
)****
Dětí bych se zeptala jestli mají rádi babičku a dědu a chtějí se s něma vídat. Pokud ne, tak máš jasno. Pokud ano, tak jen s tvým mužem a ty se jim vyhýbej.
Ty vado vyčíst mi někdo, že kojím dítě i po šestinedělí.
A vydírají dědictvím? Oni ho jen tak vydědit nemůžou, můžou přepsat na sourozence, ale to by mi nestálo za to tolerovat toxický lidi. ![]()
Jdu se poradit, co byste dělali vy. S manželem jsem se seznámila v 19 letech na vysoké škole, o pár let později jsme se vzali, máme 3 děti. A udělala jsem tu největší chybu, že jsem se po svatbě přestěhovala k němu do města. Zvažovali jsme i bydlení v mém rodném městě( úplně na druhé straně republiky) nebo uprostřed, tam, co jsme studovali. Rozhodli jsme se kvůli práci, kterou jsme oba měli tady. Rodina manžela se tvářila v pohodě a ještě pak pár let. Zhoršilo se to narozením prvního dítěte a pak příchodem druhé snachy nebo spíš narozením jejich prvního dítěte. Do té doby, jim asi nezbývalo nic jiného, než se mnou nějak vycházet. Časem z nich i vypadlo( nepřímo), že si mysleli, že holka jako já se nebude umět o děti postarat a oni se pak budou moct předvést. A já všechno zkazila. Je to malé město, takže se potkáváme na každém kroku, nejde se jim úplně vyhnout, i když bydlíme každý jinde. Nemáme už možnost se přestěhovat, kvůli dětem, bydlení. Jeho rodina se chová neskutečně hnusně. Já se s nimi po různých výstupech nechci už bavit. Manžela vydírají dědictvím. Než jsme se sem přestěhovali, slíbili nám prodat parcelu na zahradu, řekli to i dětem a pak ji prodali někomu cizímu. Dělají naschvály. Mým dětem vypráví, jak skvěle si užívají s jejich bratranci a co jim všechno koupili a mým dětem ne, kvůli mě.
Na přímý dotaz, co jsem teda vlastně udělala, nemají odpověď. Ale hledají různé věci, co jsem kdy řekla a ty potají sdělují mému manželovi. Je to ale nevěrohodné.
Děkuju, pokud jste sem dočetli.