Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tvůj přítel má pravdu. Rodina jste především vy 3. Přemýšlela jsi i nad tím, že když se vrátíš bez pčítele, že ho můžeš definitivně ztratit?
No, taky nebudu na tvé straně. Teda za mně, já jsem to samé, já bych v zahraničí žít bez přátel a rodiny nemohla. Ale právě proto bych tam nešla s tím, že tam budu žít. Měla jsi volbu, přítel ti taky v ničem nelhal, jeho stanovisko jsi věděla. Není fér na něj nyní tlačit a požadovat změnu.
Není to lehkás ituace, ale názor měníš ty. A pokud ho změníš - já se teda divit nebudu, já bych venku nebyla - tak se sice vrátíš k rodině, ale tu svojí rozbiješ. ![]()
Já si myslím, že bys navštívila babičky párkrát a co ten zbytek? Stejně budeš sedět doma na zadku, chodit do parku do obchodu a bude to stejný jako tam kde jsi teď.. Akorát se nebudeš moct těšit na to až přítel přijde z práce - protože nepřijde.
Já mám 5 kamarádek se kterýma se občas vídám ( a to jen díky tomu, že mají taky děti a jsou na MD) a jinak jsem s dětma taky pořád sama.
Je to jen o tom, že chceš nějakou změnu, ale věř mi, že kdybys přijela, za pár měsíců bys chtěla zase zpátky..
Souhlasím s prvním názorem. Rodina jste vy 3, zbytek je sice taky rodina, ale neměla by být důležitější než přítel a dcera. Pokud jsi rodinný typ, měla jsi zvážit předem, jestli tam chceš zůstat napořád už předtím.
Já tě chápu v tom, že se v zahraničí cítíš sama. Na druhou stranu přítel má pravdu, vy tři jste teď ta hlavní rodina. Jsem stejná, a jak píše Emilie, nešla bych z Čech právě proto ![]()
Nakonec byste mohli dopadnout tak, že byste tu seděli na zadku všichni, přítel by neměl práci a bylo by zle…
Já vím, že měním názor, ale přítel věděl že tady zůstat nechci na trvalo rozejít se s ním nechci vím, že bych ho tím úplně zničila jenom sem nad tím přemýšlela včera když jsme se kvůli tomu hádali. Bojím se jenom, že když zůstaneme tady, že se budeme pořád hádat a nakonec se rozejdem. Nechci aby měla dcera nešťastnou maminku.
@zakladatelka an. píše:
Já vím, že měním názor, ale přítel věděl že tady zůstat nechci na trvalo rozejít se s ním nechci vím, že bych ho tím úplně zničila jenom sem nad tím přemýšlela včera když jsme se kvůli tomu hádali. Bojím se jenom, že když zůstaneme tady, že se budeme pořád hádat a nakonec se rozejdem. Nechci aby měla dcera nešťastnou maminku.
Tak si musíte sednou a domluvit třeba nějakej kompromis
. On zatím nechce zpátky nebo nikdy nechce zpátky? Že byste si dali nějaký horizont, ty by sis mezitím na pobytu v zahraničí našla pozitiva a počkala, než se vrátíte. jinak nevím. Jestli to máte každý jinak, tak se stejně nejspíš rozejdete. Nebo se jeden z vás bude navěky trápit ![]()
A nebo jestli na tom nejste finančně španě tak si udělaj častější vílety do čech za rodinou když ti tak chybí. třeba jednou za 3 měsíce na 14dní. obědeš žnámé a rodinu. nebo může rodina dojet za tebou? zas tak ty letenkdy nejsou dnes už drahé ne?
A co navrhnout příteli, že je stejně pořád v práci, že jsi tam sama, že pojedeš třeba na 3 neděle do ˇˇCech a pak se rozhodnete, co bude dál.
Dobre rano!
Jsem v podobne situaci a otazku zustat-odejit resim vnitrne kazdy den…Zakladatelka: ty to mas o to tezsi, ze uz mate s pritelem dite, my se o nej teprve snazime..v jaky jsi zemi, jestli se muzu zeptat?
Jsi rodinný typ a přitom bys zničila tvoji rodinu, co teď máš?
Víš, já si myslím, že si to zbytečně idealizuješ. Myslíš si, že budeš denně navštěvovat babičky, jezdit na výlet a kdoví co ještě. Nebudeš. Babičky mají taky svůj život a časem by jim i tobě vadilo, že jste pořád spolu. Kamarádky v čechách na tom budou stejně jako ty u vás. Takže nakonec dopadneš tak jako teď, budeš sedět doma na zadku, jen s tím rozdílem, že bez přítele.
Já se první rok s dětmi držela toho, že je to prostě nejtěžší rok a je třeba ho nějak přežít a nedělat žádná unáhlená rozhodnutí. To bych doporučila i tobě.
Nevím jak daleko od rodiny žijete, ale co takhle si tam prostě jednou za měsíc zajet na týden, a pak se vrátit?
Jak často jezdíte do cech? Já mám miminko a teď plánuji byt 2 mesice u našich, ať si malou užijí. Ale já to mám jednodušší, manžel je cizinec jednu babičku máme tady. Zkus se s přítelem domluvit, ze vezmes prtě a zůstaň es s nim par tydnu v Čechách a zbavila se toho nejhoršího styskani. Dokud nechodíš do práce, tak to jde. A třeba se pak na to budes dívat jinak
Ahoj zakladatelko, jsem take hodne fixovana na rodinu, cely zivot jsem s nimi travila spoustu volneho casu, moje mamka i sestra jsou moje kamaradky a kdyz jsem se odstehovala do zahranici, malem mi puklo srdce. Kazdy strujcem sveho stesti, ja jsem se na zacatku zamerila na socialni vazby, najit spriznene duse, kamaradky, jine maminky atd. Mas moznost poznat jinou kulturu, misto. Ber to jako vyzvu a vyraz s kocarkem po okoli, najdi si nove ritualy a mista kde se ti libi. Nemusis sedet na zadku, nauc se varit, sit a milion dalsich veci co neumis. Moji rodice kdyz me navstivi, naplanujeme vzdy spoustu krasnych veci a mist a nakonec travime spolecny cas mnohem intenzivneji nez v čr. Je jen na tobe jestli svuj zivot chces obohatit nebo se vratis k jistotam a necemu co velmi dobre znas.
Holky, vy to umite tak krasne podat
Vazne by to v Cechach nebylo tak, jak si to maluju? Takhle jsem o tom nepremyslela…ne z naivnosti, jen jsem si to asi vubec nechtela pripustit…kde jste v zahranici?
Dobré ráno holky,
pokusím se vám vysvětlit naši situace. Máme půlroční miminko a žijeme v zahraničí. Před porodem mi přítel řekl, že se do česka vracet nechce a já si myslela, že to tady zvládneme, že to bude v pořádku. Jenže od porordu mi víc a víc chybí rodina. Jsem prostě rodinný typ, vždy jsem byla vedena k tomu, že rodina je na prvním místě. Přijde mi, že tady jenom marním čas, v česku bysme mohli naštěvovat babičky, jezdit na výlety za rodinou nebo s rodinou, prostě žít. Tady jenom sedíme na zadku, přítel celý den v práci, kamarádky nějaké mám, ale buď jsou bezdětné a pracují takže se vidíme opravdu málo a nebo mají děti, ale zase není čas. Přítel nechápe, že se tady z toho zblázním za chvíli. Když jsem mu řekla, že chci zpátky do česka tak vyrukoval s tím, že jsem tu chtěla zůstat a rodina jsme my tři. Myslím si, že i dcera by se měla v česku líp. Nevím co mám dělat buď zůstaneme tady a budu nešťastná já anebo se vrátíme do česka a bude nešťastný přítel. Už jsem i přemýšlela nad tím, že se vrátíme bez něj…