Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prvně se osamostatni, najdi bydlení, rozveď se, pořeš malou, alimenty a pak se vrhej do nového vztahu.
To že ti nový přítel píše „hezké věci“ je sice fajn, ale fáze zamilovanosti brzy přejde a pak uvidíš realitu úplně jinak.
@hudečice píše:
Prvně se osamostatni, najdi bydlení, rozveď se, pořeš malou, alimenty a pak se vrhej do nového vztahu.
To že ti nový přítel píše „hezké věci“ je sice fajn, ale fáze zamilovanosti brzy přejde a pak uvidíš realitu úplně jinak.
Děkuji ne že tedy jen píše i dělá pro mě věci, co pritel nedělal stará se o mě a tak…
Neříkám že to bude něco jen prostě vidím, že existují chlapi, co si žen vazi..
@NiQush píše:
Děkuji ne že tedy jen píše i dělá pro mě věci, co pritel nedělal stará se o mě a tak…Neříkám že to bude něco jen prostě vidím, že existují chlapi, co si žen vazi..
Tak prima, že jsi našla muže, který ti pomáhá, stará se. Ale nejdříve pořeš chlapa, s kterým bydlíš, a pak oficiálně můžeš začít s druhým mužem. Raději.
@hudečice píše:
Tak prima, že jsi našla muže, který ti pomáhá, stará se. Ale nejdříve pořeš chlapa, s kterým bydlíš, a pak oficiálně můžeš začít s druhým mužem. Raději.
Jistěže, o to nejde jde mi o to, že mě chvilkama prepada, že jsem v tom co je teď zvyklá a co bude bez něj…na jednu stranu svoboda ale bojím se toho…4 roky jsou 4 roky..jsem hrozná jen vím že ukončit to chci
@NiQush píše:
Jistěže, o to nejde jde mi o to, že mě chvilkama prepada, že jsem v tom co je teď zvyklá a co bude bez něj…na jednu stranu svoboda ale bojím se toho…4 roky jsou 4 roky..jsem hrozná jen vím že ukončit to chci
Podívej, já byla s mužem 7,5 let, a najednou rána z čistého nebe, mám milenku, táhni z bytu, potřebuju si jí zde nastěhovat co nejdříve. Takže z ničeho nic změna. 2 roky trvalo, než jsem si zvykla, na ten šílený obrat, ale zvykla jsem si, pak už to bylo jen lepší. A mám druhým rokem přítele (úplný muž, oproti tomu, s čím jsem to vlastně žila) a už plánujeme rodinu.
@hudečice píše:
Podívej, já byla s mužem 7,5 let, a najednou rána z čistého nebe, mám milenku, táhni z bytu, potřebuju si jí zde nastěhovat co nejdříve. Takže z ničeho nic změna. 2 roky trvalo, než jsem si zvykla, na ten šílený obrat, ale zvykla jsem si, pak už to bylo jen lepší. A mám druhým rokem přítele (úplný muž, oproti tomu, s čím jsem to vlastně žila) a už plánujeme rodinu.
Tak doufám že u mě to dva roky snad nepotrvá
každopádně děkuji vím že vše preboli i když u nás nevěra nebyla jen prostě to napadání shazování a kontrolovani
@NiQush Přestaň myslet na sebe, na to, jak ti bude samotné a mysli na malou. JÍ bude líp v klidu, bez scén, policajtů, řevu a nadávek. To by pro tebe jako pro mámu mělo být na prvním místě. A všechno ostatní jsou malichernosti.
@hanka.br. píše:
@NiQush Přestaň myslet na sebe, na to, jak ti bude samotné a mysli na malou. JÍ bude líp v klidu, bez scén, policajtů, řevu a nadávek. To by pro tebe jako pro mámu mělo být na prvním místě. A všechno ostatní jsou malichernosti.
Děkuji ![]()
Ahoj sice jsem nebyla v situaci co ty ale trosku podobne.
Mela jsem pritele skoro 5 let.
Ze zacatku vsechno fajn pak zacel lhat porad jsme se hadaly byly v sobe vedela jsem ze je to spatne a nikam to nevede ale furt jsem byla naivni az do doby nez jsem se dozvedela ze me podvadi na kazdem rohu co to jde. Jenze ja " omylem" otehotnela myslela jsem ze to vsechno ustoupi a neco se zmeni a prd prave v ty dobe co jsem byla tehotna jsem se to dozvedela bylo mu to jedno i kdyz rikal ze mu na me a mimcu zalezi nakonec miminko odeslo samo ve 20 tt ja si uvedomila co je to za prase a pretrhla veskery kontakt. Ted mam pritele uplne jineho neda se s nim srovnat, s nim se snazime o zalozeni rodiny a je mi dobre.
Takze nedavej na sve pocity to je jen strach ze zmeny taky jsem ho mela ale to nikam nevede nema to smysl vykasli se na nej venuj se svemu novemu pritely a budes spokojena. ![]()
@Nikca200 píše:
Ahoj sice jsem nebyla v situaci co ty ale trosku podobne.
Mela jsem pritele skoro 5 let.
Ze zacatku vsechno fajn pak zacel lhat porad jsme se hadaly byly v sobe vedela jsem ze je to spatne a nikam to nevede ale furt jsem byla naivni az do doby nez jsem se dozvedela ze me podvadi na kazdem rohu co to jde. Jenze ja " omylem" otehotnela myslela jsem ze to vsechno ustoupi a neco se zmeni a prd prave v ty dobe co jsem byla tehotna jsem se to dozvedela bylo mu to jedno i kdyz rikal ze mu na me a mimcu zalezi nakonec miminko odeslo samo ve 20 tt ja si uvedomila co je to za prase a pretrhla veskery kontakt. Ted mam pritele uplne jineho neda se s nim srovnat, s nim se snazime o zalozeni rodiny a je mi dobre.
Takze nedavej na sve pocity to je jen strach ze zmeny taky jsem ho mela ale to nikam nevede nema to smysl vykasli se na nej venuj se svemu novemu pritely a budes spokojena.
Děkuji za rady, moc mi to pomáhá a mima je mi líto asi to tak možná melo být určitě to bolí..já mám teď tu cacorku a je mi líto že nebude vyrůstat v rodině s pravým tátou snad mi jednou odpustí a pochopí, že jsem to chtěla utnout dřív než by vážně bylo pozde
dokud to nevnímá tolik
@NiQush
Ja byla vychovana taky nebiologickým otcem, vychovaval mě od 2 let, muj biologicky otec byl grázl, neznám ho a je mi bez nej dobre. Tenhle tata je muj táta prostě
a nikdo jiny
To ze si nekdo udela dite neni vsechno ![]()
Neboj, zvládneš to a bude líp, nejhorší je udělat ten první krok a pak už to půjde, hodně štěstí v novém životě!
@Sergej píše:
Neboj, zvládneš to a bude líp, nejhorší je udělat ten první krok a pak už to půjde, hodně štěstí v novém životě!
Děkuji moc ![]()
Zdravim, určitě nejsem jediná ale začla bych tím, že s bývalým přítelem, jsme spolu už pomalu pátým rokem. No..byli bychom..kdyby jsem si neřekla dost. Už jsem tu kdysi psala jak otřesnou mam tchýni, svoz maminku už nemam a s otcem se nestykam právě díky příteli, který mi nadělil více škody jak užitku. Shrnu to tak, že sice za rozpad můžou dva ale věřte, že já naivní si myslela jak se to zlepší no bohužel, jak se říká komu není rady tomu není pomoci a po dvou letech vztahu se nám narodila dcera. Jsou jí tedy teď 2 roky a 4 měsíce a za tu dobu jsme se stihli před ni už nespočetné krát pohadat a i popřát. Naposledy předevčírem, kdy nás museli už potřetí navstivit měšťáci. Kdysi jsme se poprali nechodil do práce já musela devět měsíců chodit do práce a prostě ruply saze a vyhodila jsem ho sbalil malou a odešel za deset minut přišel s maminkou ta do mě začala strkat že jsem špína a svině že on chudobka musí doma uklízet kdyz jsem v práci a ještě ho vyhazuji. 6.12 máme soud a prostě nemůžu si pomoct, chci to ukončit ví to mám i novej „vztah“ on o něm neví, dělal by scény naposledy volaana policie byla díky tomu že se opil a říkal jaká jsem k.rva že se dozvěděl, že jsem si psala s bývalým od své sestry. Cela jeho rodina je podrazacka a prostě to chci utnout. Jen nevim proč jsem smutná z toho, že to najednou stranu končí chci jít dál ale bojím se toho…potřebovala bych utěšit jak dlouho jste tu situaci měli kdy jste chtěli odejít už je k tomu namířeno ale stěhování a být po čtyřech letech sama v klidu bude…jiné..ten nový přítel je takový jiný, pomáhá nic nevycita, píše mi hezké věci… Neříkám že chci znovu spadnout do vztahu jde i o dcerku..prostě mám deprese z toho všeho co nás čeká teď…