Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No, klasika. Mně to přijde prostě jako součást života, který máme. Až porodis lepší to nebude. ![]()
Vecer jsme chodili se divat na svetylka-vanocni vyzdobu. Pred Vanoci jsme taky porad pekli cukrovi. Jeden vecer zadelat a druhy upect. Meli jsme hodne druhu. Pak vanocni vyzdoba. Retez na pokracovani. Pres den, co nejvic venku. Ted ve snehu se da delat hodne aktivit. Syna bych se snazila, co nejvic unavit, aby chodil spat driv. V tech 8, at je vecer tvuj. Ale jako sama na vesnici a manzel jen vikendy. Do toho bych nikdy nesla.
Znám, znám … ta nuda je hrozná. U nás i teď aktuální, mladší dítě mi přechází z jednoho denního spaní na nula a tatínek obvykle večer vytáhne se starší, takže jsem s tou mladší třeba do 23 sama. Výhodou je, že jsou dvě a přes den je nám veseleji. Já obvykle dodelavam resty, co nestihnu přes den, uklizím, kde obvykle neuklízím a tak. Bude advent, lidi vytahají vánoční světla, vzala bych kočárek a prošla vesnici sem tam. Kolik mu je vlastně je?
Myslím, že až zmizí těhotenská únava, tak bude také lépe, budeš mít víc energie, budeš lehčí
a budete tři, čím víc lidí, tím větší zábava. I když začátek bude jistě také náročný, určitě bude lépe
. Já jsem takové pocity také prožívala, ale už se to zlepšilo a to děti nejsou nijak zvlášť veliké, 20m a necelé 3 roky. Ale už se rýsují změny, na které se těším, starší jde v lednu do školky, začnu zařizovat práci, děti jsou už v pohodě hlidatelné, chodím cvičit a vlastně si konečně po třech letech začínám to mateřství užívat. Začínám se cítit jako člověk, mám nějaké plány a cíle a hlavně získáván zpět svobodu ![]()
A ještě jsem si vzpomněla, že večer taky svolím k přelévání u dřezu, u toho mi děti vydrží hodinu. A když je to fakt velká otrava a dítě pořad není unavené, pustím televizi sobě, můj seriál. Dceři sdělím, že večer chci dělat svoje aktivity a ona si kupodivu v klidu hraje.
@Oriseka píše:
Vecer jsme chodili se divat na svetylka-vanocni vyzdobu. Pred Vanoci jsme taky porad pekli cukrovi. Jeden vecer zadelat a druhy upect. Meli jsme hodne druhu. Pak vanocni vyzdoba. Retez na pokracovani. Pres den, co nejvic venku. Ted ve snehu se da delat hodne aktivit. Syna bych se snazila, co nejvic unavit, aby chodil spat driv. V tech 8, at je vecer tvuj. Ale jako sama na vesnici a manzel jen vikendy. Do toho bych nikdy nesla.
To je krušný, to souhlasím. Já na vesnici vyrostla a jsem teda ráda ve městě. Někdy mi ten venkov chybí, to ano, ale co mám děti, jsem ta město, byť malé, ráda.
Ještě mě napadlo, nemůžeš na pár dnů zajet třeba za svými rodici? Já to tak dělavám, když je manžel pracovně týden pryč, samotu s dětmi snasim špatně.
Chodila jsme ven, jezdit s celovkou na odrazedle nebo se koukat na vyzdobu. Doma jsme nasvecovali svítící samolepky a pak se na to po tmě koukali. Jo, stálo to za houby.
A co bys dělala, kdybys to batole neměla? Nešlo by něco z toho a nějak ho zapojit?
Taky chodíme koukat na výzdobu, tady má skoro každý dům aspoň něco, jsme malá vesnička, ale než to obejdem, hodina je pryč ![]()
Já mám teda večer naplněný až až. Mám dvě batolata…(starší 2 a čtvrt, mladšímu bude rok za 3 týdny)…cca od 1 do 3 býváme venku pokud je hezky, a od 5 to už se chystá večeře, najíst, vykoupat ( ve vaně vydrží dlouho) děláme pěnu, foukame bublifuky, posíláme loďky, hazeme balónky… takže to nám vydrží tak do půl 8, pak do pyzamek..starší dostane kakao a pustím pohádky na tabletu nebo potichu na tv…a uspávam mladšího, když malej usne jdu si lehnout se starší…buď si ještě chvilku hrajeme nebo už jen ležíme a posloucháme audiopohadku…
Přes léto jsme byli hodně venku, ale teď v zimě je tma a ani dítěti se nechce po tmě ven.
Manžel pracuje daleko a jezdí domu jen na víkendy. A teď mám ještě auto v servisu, takže jsem uvězněná na vesnici, kde nic není, takže ani nemůžu trávit večer někde v obchoďáku nebo herně.
Problém je, že jsem těhotná, unavená a fakt to na mě doléhá. Nemám v životě nic, co by mi přinášelo radost a dobíjelo baterky. Navíc dítě je rarach a hodně zlobí, jeho hraní často spočívá v tom, že rozmetá hračky všude po bytě a ječí. Takže abych to nějak zvládla, tak tráví až moc času koukáním na televizi.
Denně si hrajeme s vláčky, magnetickou stavebnicí, vkládačky, kreslíme, vaříme, pomáhá mi uklízet myčku, dávat prát. Ale už jsem z té nudy uplně na dně. I když se mi podaří se s někým sejít dopoledne a mít tak nějakou zábavu, tak je to málo a večer už fakt nevím, jak to do těch 9 se synem doklepat.