Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mně tam docela chybí, co reálně dělá druhý rodič, kdž se stane situace, kdy se mi dítě brutálně vysmívá.
Nedovedu si představit, že by u nás ať už z mojí strany nebo z manželové nepřišla reakce. A upřímně, pokud by starší dítě šikanovalo sestru, situace by byla taková, že by nesmělo vkročit do bytu bez rodičovské přítomnosti.
Ten patnáctiletý puberťák tě ve skutečnosti potřebuje úplně stejně jako jeho malá sestra.
Za celý den tě nevidí a večer, když se potkáte, dostane okamžitě za něco vynadáno, seřváno nebo dokonce pár facek… protože „tě vytočil“. Bodejť by neprovokoval a nepošťuchoval - vždyť je to pro něj nejspíš jediný způsob, jak získat tvoji pozornost.
To, že se kluk dostane do puberty, ještě neznamená, že tím pádem je dospělý. rodiče nepotřebuje a super, máma může 100% pozornosti a péče věnovat jeho sourozenci, protože jako „o tebe jsem se taky starala, když jsi byl v tom věku“.
Je to přesně tak. Pubertaci už sice nepotřebují tu každodenní osobní péči, ale zájem ano. I trávit čas jen sami s rodičem/ rodiči. Já třeba jezdím 1-2× ročně se staršími na výlet, malou dovču, občas sami do kina, nebo na nějakou akci. To, že máme děti s větším věkovým rozdílem neznamená, že se budeme věnovat jen mladšímu.
@andelka83 píše:
Je to přesně tak. Pubertaci už sice nepotřebují tu každodenní osobní péči, ale zájem ano. I trávit čas jen sami s rodičem/ rodiči. Já třeba jezdím 1-2× ročně se staršími na výlet, malou dovču, občas sami do kina, nebo na nějakou akci. To, že máme děti s větším věkovým rozdílem neznamená, že se budeme věnovat jen mladšímu.
Presne. A je super, sledovat je, jak dospivaji a co se jim honi v hlave. Ale to se dozvim jen, kdyz jsme nekde sami a je cas..
Kdybych prisla domu a rovnou ho propleskla mezi dvermi, bude se me jen bat, nic mi nerekne a bude jen vysirat.
U nás to samé, synové 14 a 9 let. Neustále malého prudí, on ječí, je u nás pořád křik. Je to na zblazneni. Po dobrém ani po zlém to nejde.
@carola já sice nemám zkušenost s vlastním puberťákem (mému synovi jsou 3 roky), ale zkušenost moji maminky je taková, že jsem byla já osobně naprosto na zabití tak ve věku cca 16-18 a dodnes se divím, že jsme to obě přežily ve zdraví:-)
Dneska mi táhne na 40 a myslím, že jsem zcela normální (pokud si pod tím všichni představujeme to samé
)
Takže moje rada je vydržet ![]()
Plus si myslím i to, že syn skutečně žárlí. Oni ti chlapečci jsou fixovaní na maminky a holčičky jsou zase tatínků, tak to většinou bývá:-) zkusila bych si s ním promluvit, i když je fakt, že 15ti letý kluk v pubertě těžko přizná, že chce víc pozornosti od mámy (protože to je přece taaaaaak trapný, že jo ![]()
Krasny den všem ![]()
Potrebuji radu od zkušenějších…mam syny 13 a 7 let. S ex manzelem jsme 4 roky rozvedeni, mame skvele vztahy, i nasi součástni partneri.
Momentálně ale mam velmi napjaté období se 13 letým synem. Musim říci, ze je to v jádru hodný kluk, ale aktuálně s nimi tedy tříska puberta a ja si s tim nevim rady ![]()
Víceméně cokoliv mu řeknu je problem, pokud to neni neco, co chce zrovna on. Muj současný manžel se nu velmi věnuje, i jeho otec. Ale to jsou aktivity, ktere ho bavi a ktere chce delat on. Ale napriklad rodinny vylet=problem. Chce byt s klukama venku. Odjezd na vikend k dědovi=problem, ma uz svoje plany s klukama. Ma vyzvednout bratra z družiny=problem. Prakticky cokoliv, co po něm chci, je problem. Naposledy se mi smál do telefonu a byl drzej, ze brachu proste nevyzvedne, byla jsem naprosto v šoku, protoze takhle hodne tedy nikdy neodmlouval
nakonec ho tedy stejne vyzvedl (nejspis potreboval delat machra pred přítomnými kamarády).
Mohla bych tady těch situaci napsat x, na druhou stranu je zodpovědný, nelze, sportuje, dodržuje vzdy na minutu přesně domluvené příchody domu. S ex manzelem funguje skvěle, u nej neodmlouvá, s manželem taky funguje dobře, zkousi jen na me, vytočí me a jsme v koloběhu hadek ![]()
Možna potrebuji jen uklidnit, ze v tomto věku je normalni, ze se dite zdržuje raději s kamarady, nez jet s rodiči na výlet. Trapi me ze je takovy, sveho času s kamarády ma dost a odmítaní společných akcí je duvod našich hádek ![]()
To že v tomhle věku chce trávit čas raději s kamarády než na rodinném výletě mi přijde normální. ![]()
Mám stejně starého a je to v podstatě v bledě modrém. „Pak..“ a „Už zase…“ „A proč“ je u nás reakce na 80% požadavků.
Nicméně jelikož jsem zdárně přežila jeho období vzdorlru trvající přibližně od 2-6 let, aniž bych zabila sebe nebo jeho, tak aktuální pubertální situace a reakce jsou zatím procházka růžovou zahradou.
@Anonymní píše: Více
O tom, kdy se pojede k dědovi ho informuj dostatečně dlouho dopředu.
Ty výlety jsou podle něj, může se na nich nějak podílet?
@Svistice píše: Více
Dekuji za uklidnění, clovek to snáší trošku lépe, když vi, ze v tom neni sám
![]()
@Hera01 vylety, které chce on, nadšeně přijímá. Naprikald jezdit na fotbal-to by bral denně. Ale vylet na hrad, ktere dříve naprosto miloval, to ne, nema čas a je domluveny s klukama ![]()
@Anonymní píše: Více
Tak na to jdi jinak. Nejdřív se zeptej, jestli je s někým domluvený na sobotu. A tedy na nějakém výletu bych trvala minimálně 1× měsíčně plus návštěvy příbuzných. Musí se naučit přizpůsobovat se i ostatním členům rodiny.