Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak vyjít s puberťákem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
16.11.23 22:45
Jak vyjít s puberťákem
Ahoj. Mám syna 15 a dceru 7 let. Obě děti s jedním partnerem, obě plánované. Troufnu si říci, že jsou oba od mala moc hodní a nekonfliktní, ve škole oblíbení a chválení. Syn nyní v 1.ročníku střední školy. Syn je velice chytrý, na ZŠ stále premiant, na střední zatím také velice dobré výsledky, ale bohužel už tak rok spolu dost bojujeme. Já pracuji na 12 h směny, plný úvazek a někdy je toho na mě dost, jako na každou mámu. Syn neustále šidí dceru. Neustále ji prudí, něco jí bere, říká jí věci, které ví, že ji naštvou, provokuje ji, ta ječí, brečí, není den, aby byl klid. Já mu nadávám, on se mi směje do očí, často mu chci jednu plesknout, brání se, pere se se mnou. On to vše bere trochu jako hru, ale já jsem fakt vytočená, unavená. Když byl malý, hodně jsem se mu věnovala, teď se zase věnuji dceři. On už mě tolik nepotřebuje. Je to tisíc maličkostí denně. Do školy dojíždí, vrací se pozdě a hned, jak přijede, většinou mě vytočí a já se pak rozčílím. Muž říká, že žárlí. Já je mám ráda oba stejně, jsou to mé děti, ale někdy je těžké s ním vyjít a já nevím, jak to řešit v klidu. On ví, že bude zle, ale stejně neustále prudí. Není den, aby byl klid. Omlouvám se za román, ale představa, že takhle budeme žít ještě několik let, mě ničí. Fakt je poslední rok na zabití, a když byl malej, byl tak zlatej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
kocourGarfield
16.11.23 22:51
@carola nehraj tu hru. A potřebuje Tě. Jen je to puberťák a tváří se jinak 
Agrese k dítěti fakt už ne. Nastavila bych pravidla, sankce za nedodržování a poslouchala co puboš říká. Bude jednou líp. Mám to počtvrtý,
- Citovat
- Upravit
16.11.23 22:55
@kocourGarfield píše:
@carola nehraj tu hru. A potřebuje Tě. Jen je to puberťák a tváří se jinak
Mockrát děkuji, snad to všichni přežijeme. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.23 23:03
Rozhodne ho nefackuj.
My cim mame deti starsi, tim je to jejich vzajemne chovani lepsi, ted jsou podobne stare jako ty tvoje. Nejstarsiho syna jsem vzdycky mela jako takoveho partaka a i ted k nemu pristupuju jinak, nez k mladsim, kterym je porad pod 10. On mel vzdycky rad tu ulohu nejstarsiho sourozence, vzdycky se citi dulezity, kdyz ho ty mladsi nejakym zpusobem potrebuji a kdyz stoji o jeho pozornost. A ja ho za to ohromne cenim, a davam mu neustale najevo, ze ho nevnimam stejne, jako mladsi deti. Ze ma proste bliz k nam dospelym nez k mensim detem. On se v te pozici citi dobre, vidim to na nem dnes a denne a jejich sourozeneckym vztahum to prospiva. Zaroven s nim i mluvim jinak nez s mensimi, treba ted uz pomalu resime Vanoce, deti jeste veri a on to AKTIVNE hraje s nami, bavi ho to a cim vic ho do toho zapojujeme, tim spokojenejsi v te roli je.
Zkus se svym klucinou mluvit, dotlac ho k poradnemu vaznemu rozhovoru bez pritomnosti dcery a narovinu mu rekni, jak se citis. Bud s nim kompletne otevrena o svych pocitech, rekni mu, co o nej potrebujes a povzbud ho, aby byl i on stejne otevreny k tobe. Davej pozor, co rika, naslouchej mu, vsimej si, bud tadu pro nej, kdyz te bude potrebovat. Udelejte si na sebe obcas cas bez dcery, zahrajte si treba stolni hru nebo si s nim zahraj videohru, bezte do kina, cokoliv. Zlepsi se to, postupne 
hodne stesti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.23 23:52
@carola Mám jedináčka čerstvých 15… A je na zabití 🙈 😁 Někdy je to opravdu skvělý parťák, smějeme se, povídáme si jako s dospělým… Za hodinu přepne a není s ním řeč… Děsný, doufám že tohle období brzy přejde. Je to slušný kluk, myslím že i dobře vychovaný… Ale ta puberta… To je boj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.23 23:52
@alynch píše:
Rozhodne ho nefackuj.My cim mame deti starsi, tim je to jejich vzajemne chovani lepsi, ted jsou podobne stare jako ty tvoje. Nejstarsiho syna jsem vzdycky mela jako takoveho partaka a i ted k nemu pristupuju jinak, nez k mladsim, kterym je porad pod 10. On mel vzdycky rad tu ulohu nejstarsiho sourozence, vzdycky se citi dulezity, kdyz ho ty mladsi nejakym zpusobem potrebuji a kdyz stoji o jeho pozornost. A ja ho za to ohromne cenim, a davam mu neustale najevo, ze ho nevnimam stejne, jako mladsi deti. Ze ma proste bliz k nam dospelym nez k mensim detem. On se v te pozici citi dobre, vidim to na nem dnes a denne a jejich sourozeneckym vztahum to prospiva. Zaroven s nim i mluvim jinak nez s mensimi, treba ted uz pomalu resime Vanoce, deti jeste veri a on to AKTIVNE hraje s nami, bavi ho to a cim vic ho do toho zapojujeme, tim spokojenejsi v te roli je.
Zkus se svym klucinou mluvit, dotlac ho k poradnemu vaznemu rozhovoru bez pritomnosti dcery a narovinu mu rekni, jak se citis. Bud s nim kompletne otevrena o svych pocitech, rekni mu, co o nej potrebujes a povzbud ho, aby byl i on stejne otevreny k tobe. Davej pozor, co rika, naslouchej mu, vsimej si, bud tadu pro nej, kdyz te bude potrebovat. Udelejte si na sebe obcas cas bez dcery, zahrajte si treba stolni hru nebo si s nim zahraj videohru, bezte do kina, cokoliv. Zlepsi se to, postupne
Mockrát děkuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.23 23:55
@orionk píše:
@carola Mám jedináčka čerstvých 15… A je na zabití 🙈 😁 Někdy je to opravdu skvělý parťák, smějeme se, povídáme si jako s dospělým… Za hodinu přepne a není s ním řeč… Děsný, doufám že tohle období brzy přejde. Je to slušný kluk, myslím že i dobře vychovaný… Ale ta puberta… To je boj
Jj, souhlasím. Také doufám, že co jsme do nich vložili-výchova, se zúročí. Nepamatuji se, že bych byla tak strašná, ale kdoví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.23 00:03
@carola píše:
Jj, souhlasím. Také doufám, že co jsme do nich vložili-výchova, se zúročí. Nepamatuji se, že bych byla tak strašná, ale kdoví.
Já si to taky nepamatuji, ale moje máma když jsem si stěžovala na našeho puboše mi říkala, že když mi bylo cca 15-17, tak jsme spolu nemohli být v jedné místnosti déle než 15 minut Pak se to prý srovnalo Tak doufám že za ty dva roky se to nějak srovná i s naším mladým 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.23 00:25
@orionk píše:
Já si to taky nepamatuji, ale moje máma když jsem si stěžovala na našeho puboše mi říkala, že když mi bylo cca 15-17, tak jsme spolu nemohli být v jedné místnosti déle než 15 minut
Budu věřit Tvé mamce, moje už bohužel není. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.23 05:39
@alynch to je krásný. Úplně mě hřeje u srdce tohle číst.
@carola všimla jsem si věty, že když přijde večer domů, hned tě něčím vytočí. Mohla bys to, prosím, rozvést, nebo dát příklad? Napadlo mě, jestli se doma cítí dostatečně milován a respektován; stejně, jako „bezproblémová“ sestra. Z tvého stylu psaní lásku cítím, ale ten puberťák může vidět, že „jen co přijdu domů, hned je zas nějaký problém“. 
Taky píšeš, že on tě už tolik nepotřebuje - ale určitě ze svého pohledu ví, že kdyby cokoliv, jste tu pro něj?
Píšu ze zkušenosti. Nebylo to u nás doma moc hezké, když jsem byla v pozdní pubertě, mám z toho nějaké dozvuky dodnes. Když jsme se o tom jednou s mámou bavily již v mé dospělosti, zjistily jsme, jak moc různé vzpomínky máme. Já si byla naprosto jistá, že mě nesnáší, ale z jejího pohledu prostě jen měla jiné problémy, a já jí to „neulehčovala“, ale samozřejmě mě vždy nadevšecko milovala. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.23 06:56
Mozna, ze te potrebuje vic nez si myslis. Treba mu vadi, ze se venujes dceri a on je uz na vedlejsi koleji. Jak i sama. pises..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.23 07:15
@orionk @carola souhlasím, že kolem 15 to bylo nejhorší období. Dceři je teď 18 a kousek a už je to o něčem jiném. Držte se. Nás to čeká ještě 3×.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Romburg186
17.11.23 08:17
@carola píše:
Ahoj. Mám syna 15 a dceru 7 let. Obě děti s jedním partnerem, obě plánované. Troufnu si říci, že jsou oba od mala moc hodní a nekonfliktní, ve škole oblíbení a chválení. Syn nyní v 1.ročníku střední školy. Syn je velice chytrý, na ZŠ stále premiant, na střední zatím také velice dobré výsledky, ale bohužel už tak rok spolu dost bojujeme. Já pracuji na 12 h směny, plný úvazek a někdy je toho na mě dost, jako na každou mámu. Syn neustále šidí dceru. Neustále ji prudí, něco jí bere, říká jí věci, které ví, že ji naštvou, provokuje ji, ta ječí, brečí, není den, aby byl klid. Já mu nadávám, on se mi směje do očí, často mu chci jednu plesknout, brání se, pere se se mnou. On to vše bere trochu jako hru, ale já jsem fakt vytočená, unavená. Když byl malý, hodně jsem se mu věnovala, teď se zase věnuji dceři. On už mě tolik nepotřebuje. Je to tisíc maličkostí denně. Do školy dojíždí, vrací se pozdě a hned, jak přijede, většinou mě vytočí a já se pak rozčílím. Muž říká, že žárlí. Já je mám ráda oba stejně, jsou to mé děti, ale někdy je těžké s ním vyjít a já nevím, jak to řešit v klidu. On ví, že bude zle, ale stejně neustále prudí. Není den, aby byl klid. Omlouvám se za román, ale představa, že takhle budeme žít ještě několik let, mě ničí. Fakt je poslední rok na zabití, a když byl malej, byl tak zlatej.
Tam je problem, chce tvoju pozornosť.
- Citovat
- Upravit
17.11.23 08:22
@carola píše:
Ahoj. Mám syna 15 a dceru 7 let. Obě děti s jedním partnerem, obě plánované. Troufnu si říci, že jsou oba od mala moc hodní a nekonfliktní, ve škole oblíbení a chválení. Syn nyní v 1.ročníku střední školy. Syn je velice chytrý, na ZŠ stále premiant, na střední zatím také velice dobré výsledky, ale bohužel už tak rok spolu dost bojujeme. Já pracuji na 12 h směny, plný úvazek a někdy je toho na mě dost, jako na každou mámu. Syn neustále šidí dceru. Neustále ji prudí, něco jí bere, říká jí věci, které ví, že ji naštvou, provokuje ji, ta ječí, brečí, není den, aby byl klid. Já mu nadávám, on se mi směje do očí, často mu chci jednu plesknout, brání se, pere se se mnou. On to vše bere trochu jako hru, ale já jsem fakt vytočená, unavená. Když byl malý, hodně jsem se mu věnovala, teď se zase věnuji dceři. On už mě tolik nepotřebuje. Je to tisíc maličkostí denně. Do školy dojíždí, vrací se pozdě a hned, jak přijede, většinou mě vytočí a já se pak rozčílím. Muž říká, že žárlí. Já je mám ráda oba stejně, jsou to mé děti, ale někdy je těžké s ním vyjít a já nevím, jak to řešit v klidu. On ví, že bude zle, ale stejně neustále prudí. Není den, aby byl klid. Omlouvám se za román, ale představa, že takhle budeme žít ještě několik let, mě ničí. Fakt je poslední rok na zabití, a když byl malej, byl tak zlatej.
Jestli si myslíš, že už tě 15letý nepotřebuje, tak je něco hodně špatně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.23 08:28
A co dělá s tím tvůj muž? Právě puberta synů je práce hlavně pro tatínky, aby se k ní správně postavili, určili synkum mantinely. Synové v pubertě, ne tedy všichni, ale hodně z nich, si z maminky nic nedělají. V lepším případě ji jen neposlouchají, v horším nejen to, ale ještě se s ní perou nebo ji zcela ignorují a dělají si, co chtějí
Pokud otec v rodině chybí nebo je k ničemu, mnohdy to nedopadne se synky pak dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
