Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jak vyřešit bydlení - rodiče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.10.15 16:23
Ja bych se teda odstehovala a dum rodicum vratila. Proc ti ho rodice dali? Kvuli dluhum? Staci kdyz budes tahnout svou domacnost a rodicum prijela obcas pomoci.(oboum)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.10.15 16:29
@evill ano dluhy.Ac mi bylo receno, ze dum bude muj, neni. Stale maji tendenci vse resit, Jen je to tak, ze penize davame my.Ale rozhodovat nesmime. Neni komu dum predat.. 
A pokud se odstehuju, stejne budu muset dotovat elektrinu apod. Prijde mi to nevyresitelne, jenze dlouhodobe to psychicky nezvladnu. Vztaqhy nejsou takove, abych jim byla za neco vdecna. Naopak.
- Citovat
- Upravit
17.10.15 16:30
Zakladatelko, za mě: nevím, jak to máte udělané, ale pokusila bych se nějak oddělit domácnosti - vy na svém (např. svoje zamykací špajzka, případně i svoje kuchyně apod.), rodiče na svém (vlastní spotřebiče, co se rozbije, na to přispívají, perou a uklízejí si sami atd.). Na domě bych řešila jen to nejzásadnější, zahradu až ve chvíli, kdy budou náletové rostliny prorůstat do dveří. Je to blbý, ale nezblázníte se a budete si moct spíš užívat než kmitat.
Ale to asi neprojde, co? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.15 16:32
Děkuju pěkně za takové dědictví, ani omylem, ani omylem, ani omylem,. Hodila bych jim to zpět na hlavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.10.15 16:42
@terinka4444 píše:
Děkuju pěkně za takové dědictví, ani omylem, ani omylem, ani omylem,. Hodila bych jim to zpět na hlavu.
Diky za komentar, ja uz mam pocit, ze jsem nevdecna a prece mam byt jen ticho a makat. 
Doted se tlucu do hlavy, co jsem to udelala za blbost. Chtela jsem pomoci, ale neuvedomila jsem si nasledky. Mam chut obvolat sourozence(nestykame se) a rict jim at si vse vezmou. Jenze to bych podepsala ortel rodicum, ze se dum proda a i kdyby ne, nikdo jim nepomuze. A ja fakt nemam silu pomahat vsem.
- Citovat
- Upravit
17.10.15 16:42
Takove dedictvi bych hned odmitla.Ale co s tim ted, to tedy nevim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.15 16:44
No to je prekérka… když jim to vrátíš, budeš jednou dědit spolu se sourozenci a vyplácet…tak sna djedině je tam cynicky nechat dožít a nestarat se, případně jen udržovat dům, aby neztrácel na hodnotě, co vypěstuješ, to odvézt. je těžké, když jsou to vlastní rodiče, ale dávat ti to nemuseli a nevyháníš je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.10.15 16:45
@Slečna Ferka Neprojde To ani nejde, mne to neda a stejne vsechno udelam. S uklizenim uz vubec ne, mame spolecnou socialku i kuchyn a nedovedu si predstavit zit v bordelu. A to nejsem uklizeci maniacka, jen chci mit cisto. Oddeleni by znamenalo, vse vybudovat.Penize.Coz o to neco by se jeste naslo, ale ma cenu sem investovat vetsi sumu? 
Ne to se mi nechce.
Naposled se resil plot, chtela jsem ho udelat na vlastni naklady, mame psa a chtela jsem jeste jednoho.No neuspela jsem, prece nebudeme delat plot! a jeste takovy a makovy. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.10.15 16:47
@chatanooga píše:
No to je prekérka… když jim to vrátíš, budeš jednou dědit spolu se sourozenci a vyplácet…tak sna djedině je tam cynicky nechat dožít a nestarat se, případně jen udržovat dům, aby neztrácel na hodnotě, co vypěstuješ, to odvézt. je těžké, když jsou to vlastní rodiče, ale dávat ti to nemuseli a nevyháníš je.
Ne ja je nevyhanim a nikdy bych to neudelala, dokonce ani v dobe, kdy otci prisla dost velka exekuce, kterou jsem pomahala platit. Proste jsem blba.Jen jsem je prosila, ze kdyz pomuzem, chceme zit jako lidi a chceme mit pravo rozhodovat. Samozrejme po domluve s nimi.Ne, nemuzeme nic. A priznam se, ze me to neustale dotovani zacina skripat i ve vztahu s partnerem, uz toho ma dost..coz se mu nedivim. Oba jsme tu jak na drahem hotelu, posledni dobou uz prespava u rodicu. 
je moznost jit k nim, ale pomuzeme si?
- Citovat
- Upravit
Tunrida
17.10.15 16:51
Tak asi si to budete muset mezi sebou vyříkat. Jestli nechceš, aby vám rozdávali úrodu, tak si ji ukliď někam, kde ti to nebudou rozebírat. Když vám budou mluvit do prací, tak mají celkem smůlu, rozhoduje ten, kdo platí. Jestli se jim to nelíbí, můžou si to zadotovat sami. To, že práce kolem domu děláte vy, bych až tak neřešila, na svým byste to dělali taky. Nějak nechápu, jak vzniklo to, že jim vaříš a uklízíš? Oni nemohou? Jestli ne, tak to se pak moc dělat nedá, ale takový už je úděl dětí (a ano, vždycky je to jen na jednou ze sourozenců a ostatní dají ruce pryč). S finanční stránku těžko říct. Můžou si platit sami? Jestli ano, tak jste se měli pořádně domluvit. Jestli ne, tak aspoň výdaje stáhnout na nutné minimum, ať z toho není majlant. Jinak je pořád ta možnost se odstěhovat a řešit to nějak jinak.
- Citovat
- Upravit
17.10.15 16:53
Podle mě si potřebuješ vyjasnit priority, a to svoje vlastní. přicházíš o energii, peníze, teď i o partnera, máš z toho dům, který bude opravdu tvůj až rodiče už nebudou. rodiče to neoceňují, spokojený není asi nikdo. stojí ti to zato?
je to tvoje, exekucí na otce o to snad už přijít nemůžeš, pomohla jsi jim, tak jakě výčitky. oni se o sebe postarají, ostatně dosud to zvládali dobře, ikdyž na tvůj úkor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.15 17:02
Jedině jít s nima do přímé konfrontace. Ty jsi majitelka domu a společné soužití bude možné jen za dodržování určitých pravidel - každý si po sobě umyje kuchyň, WC a koupelnu, prát si taky zvládne každá domácnost sama atd. Špajzky dvě, ať si případně rozdávají ze svého.
Pokud nebudou ochotni na nějakou dohodu přistoupit, tak na rovinu říct, že je sice miluješ nehynoucí dcerovskou láskou, zároveň si ale už svůj život organizuješ sama a pod jejich nadvládou žít nebudeš, takže dům věnuješ nějakému sourozenci, případně jim zpět, a odstěhuješ se do vlastního.
Hlavně to nenech zajít tak daleko, aby zadlužená rodina stahla do něčeho takového i tebe. Každý svého štěstí strůjcem. Chybu může udělat každý, ale je rozdíl, jak se k tomu člověk postaví - jestli čelem, nebo prostě neřeší a bude vysávat své blízké, aby ho zachraňovali…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.15 17:03
Hele a ten dům je Tvůj s nějakou „gentlemanskou dohodou“ (dostaneš dům, rodiče dožijí), nebo jsi ho spíš zachránila? Upřímně, pokud je to takto a není tam věcné břemeno nebo tak něco, tak bych rodičům na férovku řekla: buď se budou dělat věci, jak chceme my (třeba sepsala, co se bude/nebude dít, do čeho si mluvit nedáš), nebo dům prodávám. Kus peněz vám dám (popř. odložím na účet na dobu, až budete v penzi - to musíš vědět Ty, jak na tom jsou), třeba i nějaký byt pomůžu sehnat, ale pak se starejte sami. Vyberte si, co chcete. Případně to prober i s nějakými dalšími příbuznými, pokud je máte, na které vaši dají, aby rodičům vysvětlili, ať nejsou pitomí.
IMHO ztratit nic nemůžeš. Vztahy stejně nejsou dobré, jen Tě využívají (pokud je to tak, jak popisuješ), tak maximálně to holt bude definitivní konec…
Na druhou stranu, rodinu má člověk i proto, aby mu pomáhala - a tudíž aby rodiče byli na stará kolena o chlebu a vodě nebo v důchoďáku, to odpovědným dětem není příjemné. Ovšem vaši rodiče asi nebyli taky výstavní a odpovědní vychovatelé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.10.15 17:13
Já zas přijala dar od rodičů - polovinu víkendového rodinného domu. Problém byl ten, že máma je generál, o domě rozhoduje ona, co se zrekonstruuje a jakým způsobem, můj názor šel vždy stranou, ona vždy věděla, co je dobré a co ne, včetně toho, jaký se koupí nábytek a kdo se do domu pozve. Bylo to na palici, nemohla jsem rozhodnout ani o klice u dveří, za to jsem se vždy dozvěděla, kolik budu za rekonstrukce zase platit. Jen jsem cvakala peníze, šlo to do statisíců. Po patnácti letech mi definitivně ruply nervy a dům vrátila, respektive rodině darovala. Přestože jsem do domu dala mraky peněz, to darování domu mi za ten klid stálo. Nemám ani vindru, ale jsem spokojený a šťastný člověk. Je mi jasné, v jak těžké jsi situaci, jak vidíš, mám sama zkušenost a bylo to těžké vyřešit.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Hezky den vsem
Dneska mam nejakou premyslivou naladu a rikam si, treba me nezaujaty nazor nejak nakopne.
Pokusim se situaci zkratit.„Zdedila“ jsem dum rodicu, vesnickou usedlost. Neptejte se me proc ja, kdyz mam dalsi sourozence, proste nejsou v situaci, kdy mohou mit neco napsane..Ovsem zdedila jsem ho i s rodicu.Se zadluzenym otcem, neurotickym a lehce hysterickou matkou.No , obcas jsou vztahy vyhrocene, ale da se to. Problem je ten, ze veskera odpovednost presla jen na me.Jak financni, elektrina apod.Tak kdyz se neco potrebuje udelat na dome, platime to my. Prace kolem domu jsou na nas, kdyz se poroucha spotrebic, hned ho koupime.Coz by nam tak nevadilo, ale neustale rozkazovani rodicu, co udelat, jak udelat, to nesmis atd.To uz prestavam zvladat.
Rodice nemuusi NIC, uklizim jim, varim, peru, sklidila jsem veskerou urodu,zpracovala.Kdyz prijedou sourozenci..mam vybilenou spajzku, suroviny ktere jsem zpracovala jsou pryc. Rodice jim to daji. Mam chut se vsim prastit a odstehovat se, jenze nedovedu si predstavit, ze budeme tahnout hned TRI domacnosti, nasi, rodicu a jeste pomahama rodicum od partnera(jsou nemocni). Co ted? Pokud dum nejakym zpusobem predam sourozencum, nejen, ze se nepostaraji, ale ihned bude prodany. A rodice budou kdovi kde.
Mate nejakou radu?
Prosim o zachovani anonymity. Dekuji.