Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jak zvládáte miminko?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
13.10.20 12:49
Jak zvládáte miminko?
Ahoj maminky,
už jsem sem psala o našich problémech s kolikami. Chci se zeptat. Vím, že jsou maminky, které musí zvládat hodně dětí, do toho třeba částečně pracují, apod.
Přijdu si neschopně. Mám první miminko, žijeme v bytě, takže se nemusím starat o zahradu, topení,..Moje miminko vyžaduje neustálou pozornost. Trpí hrozně kolikami, do toho zácpou. Přes den je v klidu jenom když usne a podaří se mi ji dát do šátku - tam vydrží i 2 hodiny spinkat. Jinak prostě neusne. V postýlce přes den vydrží tak 10 minut a vzbudí se s hrozným pláčem, kočárek nesnese vůbec, zkoušíme každý den, ale musím kroužit jen kolem domu, protože do 10 minut taky hrozně pláče. Jinak někdy si přes den zvládne hrát, často z ničeho nic prostě začne mít ty bolesti bříška, takže nosím a nosím a nosím na rukou.
V noci vydrží tak 4 hodiny spinkat (to je úspěch), pak se ale vzbudí a tak další 2-3 hodiny trvá uspání..
Jsem už totálně vyčerpaná, budou ji 4 měsíce, já mám v háji záda, jsem totálně utahaná a cítím se úplně neschopně. Když je manžel po práci, snažím se mu ji na chvilku dát, abych ji vyprala oblečení, dala trochu do pořádku domácnost, do toho ale k nim musím pořád běhat, protože chce třeba pít nebo musím pomáhat převlíkat, když se třeba poblinká.
Jak to zvládáte vy, které to máte podobně. Všude slyším, jak jiný maminky to přece zvládají samy, ale přijde mi, že mám fakt náročný miminko. Miluju ji nade všechno, proto mě mrzí, že to vůbec nedávám.
Jinak jedna babička je daleko a pomáhat nechce, druhá je ted dost nemocná. 
Manželovi ji dávám ráno před prací (abych se nasnídala a umyla) a po práci se snažím, jak jsem psala.
Omlouvám se za litanie, musela jsem to ze sebe dostat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.10.20 13:04
Ono to přejde. Chce to vydržet. Mám teď 8 mesicni, téměř neodlozitelny dítě, tedy byla, cca od toho 6 měsíce leze a je to úplná úleva, zkoumá dům, hračky, myčku, dá se už u toho fungovat lip, ale v noci spí obdobně jako ta tvoje. Když jsem potřebovala uklidit tak mám ještě dvě starší tak s ni chvíli byly a já uklidila. Pokud ti vydrží v šátku tak ji měj tam a uklízet tak s ni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 13:05
@slunicko117 no, to se musí přežít, s tím nic nenaděláš. Pokud vydrží aspoň v šátku, tak máš aspoň něco. Jinak bych se nebála zkusit třeba vibrační lehátko, abys se mohla třeba naobědvat. A do kočárku ji zkus dát na bříško, třeba ji to uleví od kolik. A pořád si říkej, že jednou z toho vyroste 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 13:07
@slunicko117 Měla jsem něco podobného, syn nespal v kočárku v posteli nikde pořád brečel, bylo to šílené období které trvalo do 3let 
Pak to odeznělo. Mydlela jsem že se z toho zblázním. Je dobré mít manžela který se o dítě taky postará…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 13:14
Vydrž, bude lépe 
Prožila jsem si podobné to co Ty. Ze začátku totální chaos, problémy s kojením, nedostatek spánku, spala jsem jen 2 hodiny z 24 hodin, syn neodložitelný, tříměsíční kolika.
Přežili jsme to, je důležité se tomu nepoddávat a věřit, že bude lépe.
Synovi jsou teď 4 roky, a je to paráda.
Teď jsem v 5.měsíci s dvojčátky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 13:16
Měla jsem to taky tak. První syn kecy k nepřetržitě celý 4 měsíce, pak se to postupně upravovalo. Měla jsem.ho pořád v ruce, na klíně, na hrudi… když spal, musela jsem se učit takže domácnost byla na manželovi, ale ono moc nebylo co řešit dva dospělí a kojenec žádný binec neudělají. Pak to podobně bylo i s dcerou, ale tu jsem si nemohla dovolit neustále mít na klíně a sedět, měla jsem k ní další dvě děti. Takže madam vyrostla v nositku. Jakože doslova, odložena byla málokdy, protože to byl řev, který nikdo nechtěl poslouchat. Hodně se to zlepšilo s pohybem, jak se dokázala sama dostat k mycce, brachum do pokoje, stolu…prostě všude kde chtěla a mohla zkoumat. Musíš vydržet, nic jiného, vyroste z toho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 13:26
@slunicko117 píše: ........Když je manžel po práci, snažím se mu ji na chvilku dát, abych ji vyprala oblečení, dala trochu do pořádku domácnost, do toho ale k nim musím pořád běhat, protože chce třeba pít nebo musím pomáhat převlíkat, když se třeba poblinká...............
Některá miminka jsou prostě náročná.
Ale vypíchla bych tohle - předej ji manželovi a pak BĚŽ VEN. Jdi cvičit, na kolo, na procházku, na kafe, sednout si do auta a spát, KAMKOLIV, ale rozhodně neuklízej a neobskakuj toho chlapa!!
On jí manžel to pití dát zvládne nebo poblité oblečení vyměnit, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 13:26
Neschopná nejsi, mas náročný miminko 
Vydrž, bude lépe. Az se zacne pořádně hýbat, tak se problemy se zažíváním upraví a bude pohoda (nebo zase jine problemy ).
Na nošení zkus nositko, zadum se ulevi, a manžel se bude muset vic zapojit - do péče (prevleknout mimino určitě zvladne sam) i do domácnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 13:55
Ano, bez ven, kdyz bude hlídat manžel. Kamkoliv, cokoliv zařídit.. A to lehátko bych také doporučila. Maly se mi budil kvůli bříšku každý den ráno ve 4hod a v lehátku se mu zvedly a pokrcily nožičky + teplo na bříško, trochu jsem lehátko ještě naklonila dozadu, aby byl jakoby vleže a vydržel ještě dvě hoďky spát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 14:31
U prvního jsem to měla podobně. Kolikrát jsem si říkala, že už další den nedám. Zlepší se to a pak si to budeš uzivat. Teď mám druhý a to je od začátku za odměnu. Stíhám vše i pracovat. Taky už člověk ví co a jak a není že všeho vyjukany. Je to náročný, ale druhý si užívám od začátku i když kolikrát padam na pusu, protože to strašně utíká a starší už mě skoro ani nepotřebuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 14:35
Zkus ještě vydržet, u nás se vše tak nějak dalo do svého režimu po 4. měsíci. Je teda pravda, že my měli i do té doby vcelku pohodové miminko, které spinkalo krásně a samo v kočárku, ale zase na druhou stranu jsem bojovala s kojením. Malá nechtěla pít z prsu, tak jsem ji dávala odstříkané mléko, takže když spala, já seděla u odsávačky. 
Věř mi, že každá máme nějaký svůj problém.
K těm kolikám doporučuji Biogaiu. Naší dceři velice pomohla. Do týdne bylo vyřešeno. Zkus dávat i na bříško. Jakmile se dítě začne více hýbat, koliky většinou vymizí. Já měla dceru hodně v houpátku/sedátku. Víceměně skoro v lehu, ale viděla na mě a byla spokojená. Dcera se co se týče „chození na záchod“ srovnala, když jsem ji začala přikrmovat, vyloženě jí to prospělo. Ale každý má jiný názor, já přikrmovala od konce 4m, někdo říká až v půl roce (kojené děti)….
Jinak doporučuji, dej malou do kočárku a vyšli tatínka s ní ven, neboj, on to zvládne (pokud je normální). Možná, že malá s tebe cítí nejistotu a i proto pláče. Tatínek to s ní dá a ty si odpočiň, slyšíš, odpočiň, ne pracuj! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 14:54
Mám to podobné. Synovi bude 5m. V noci spí první 3-4h, to je úspěch. Ale pak se budí každou chvíli, než usne trvá třeba přes hodinu a po hodině je zase vzhůru. Přes den spal celé léto většinou jen v kočárku, chodila jsem s ním hodně ven. Ale ted nevím. Doma sám neusne, musím ho uspat v náručí a pomalu položit do hnízdečka. Když je na hrací dece, tak tam musím být s ním, protože po chvíli stejně začne brečet. Doma nic nezvládám. I obědy mi manžel nosí. Když by mohl manžel o víkendu pohlídat, tak zas mi to bylo líto, že spolu vůbec nejsme, takže jsme v létě jezdili na výlety společně. Ale jsem už taky unavená a nevím, jak to zvládat líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 15:47
S prvním synem jsem si prožila něco dost podobného. Jen teda mně nespal ani v šátku/nosítku, na rukou se neuklidnil. Kočárek byl taky děs. Zase spal relativně dobře v noci - uspávala jsem sice s křikem minimálně do 10 do večera, ale pak se budil jen na kojení a spal třeba do 6. Ale od těch 6 do 22 jel téměř nonstop - když vytuhnul na pár minut, tak to bylo vyloženě vyčerpáním, a hned se zas budil s křikem. Bylo to na sebevraždu. Nezabíralo nic, žádné kapky, dávání na bříško, nahřívání, zavinování. Pomalu se to začalo lámat někdy okolo těch 4 měsíců, ale nebylo to jak mávnutím proutku, spíš pomalá změna, a někdy v cca 7 měsících jsem konečně začala mít pocit, že přišla pohoda. Druhý má pár dní, no jsem zvědavá, jak to bude s ním, ještě se to může rozjet 
Za sebe bych poradila hlavně nemít pocit, že když pláče, musíš být u ní nonstop. Neříkám jít na dvě hodiny k Ordinačce v telce, ale vážně… Když nejde utišit přes všechny pokusy, dej ji na chvíli do postýlky a dojdi si na záchod. Zavři na 5 minut oči a vypij si kafe. Sněz si oběd. Prostě základní péči o sebe tam vmáčkni. Těch pár minut ji opravdu nepoznamená a z tebe neudělá špatnou mámu. Já se časem naučila s brekem v zádech dělat i ten úklid - na etapy a extra rychle, abych byla za 10 minut zase u něj, ale nebylo zbytí, žili bychom vyloženě ve špíně jinak (manžel po narození bohužel moc nefungoval, vlastně téměř vůbec, to se bohudíky taky srovnalo…)
A neboj, opravdu bude líp… Já třeba vnímám zpětně pozitivně to, že zatímco pro maminky v mém okolí, které měly takové ty hodné spavé mimča, co si sem tam poplakaly hodinku, pak padaly na pusu v době, kdy dítě začalo méně spát, vyžadovat pozornost, lozit, zkoumat atd., mně tím začala pohoda Dítě přes den začalo pravidelně spát (to pro mě první měsíce bylo sci-fi a když pak najednou usnul třeba na 2 hodiny, furt jsem chodila kontrolovat, že žije ), začalo se více usmívat, komunikovat, hrát si, procházky jsme si začali užívat. Prostě za mě čím větší dítě, tím lepší, do určitého věku asi Držím pěsti, zvládáš to, přejde to a bude líp (jo a mimochodem ano, já u toho miminka pracovala a studovala pár hodin týdně, ale věř mi, že mi to absolutně nedávalo pocit, že to snad zvládám lépe než jiné mámy, připadala jsem si úplně stejně nemožná a ještě měla výčitky, jestli bych ten čas neměla věnovat synovi/úklidu atd.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.20 16:29
Měli jsme to podobně. Zlomilo se to až kolem 6.m. Mně strašně moc pomahal manžel. Domácnost byla prakticky celá na něm. Dítě usinalo v 10 večer a budilo se ve 2:30 ráno. Nosila jsem celej den. 
Večer jsem ho manželovi dala a tak 1-2hodky spala. Jen díky tomu jsem přežila. Vydrž!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
