Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Někdy to chce čas. Byla jsem na tom stejně možná hůř. Svého nynějšího manžela jsem potkala až ve 21 letech. Byl můj první a doufám že i poslední bude. Prostě jsi zatím nenašla ty správné lidi. Nikdo o mě taky ty léta nestál, a když stál to byli takový exoti že bych s něma chodila jen ze zoufalství s to jsem přesně nechtěla. Nechtěla jsem chodit s někým jen proto abych vůbec s někým chodila. A to podotýkám že jsem byla hubená, chytrá (aspoň mi to všichni říkali) a i hezká že mě nutili dělat modelku. Prostě ideál. Jen mě se nikdo moc nelíbil a když se mi líbil tak jsem se nelíbila já jemu nebo jsme si jednoduše neměli co říct. Jsem totiž fakt velký introvert. Tak možná proto. Určitě ale když budeš chodit více mezi lidi, šance že
Toho pravého potkáš je větší. Já chodila do skautu kde jsme jezdívali i na tábory s klukama, na střední to byla bída, a pomohla až vysoká kde je velké množství lidí. A tím že jsem chodila na informatiku tak nemusím zmiňovat kolik tam je kluků a kolik holek. Až tam se to pro mě začalo obrat. Protože holek tam bylo 10, a kluků 90 a mezi nimi i nynější můj manžel. No upřímně nebýt výšky tak jsem asi sama. Tím tě nechci uvalit do deprese, mě bylo prostě souzeno jit studovat informatiku. Jsi ještě fakt dost mlaďoučká a hlavně z toho nebuď smutná. Já to třeba u sebe vidím jako velké plus že jsem nebyla jako ostatní, vztahy už na základce které málo kdy vydrží. Cítila jsem se pak jako “nepoužité zboží”. A i když by to každý bral jinak, já prostě jen čekala na toho pravého, - věř že smutná ohledně toho že o mě kluci nejevil zájem jak o moje kamarádky které se rozejdou s za měsíc už jsou znovu ve vztahu s jiným klukem, mě fakt trapilo.
18 je ještě nic. Není důvod být zoufalá.
Povím ti dnešní příhodu: cvičili jsme skupinově v parku. Byla tam jedna moc hezká ženská: krásná postava, krásný úsměv, hezká tvár. Kondice perfektní, kliky, shyby, běh… No záviděla jsem.
S nikým se moc nevybavovala, působila nepřístupně a namyšleně. Řekla jsem si, že nás považuje za póvl, protože ty naše kliky a shyby a běh…no, mohlo by to být lepší…
Taky jsem si řekla, že chlapy z něj musí šílet, jak je sexi.
A pak:
Přišel za ní její minipidi titěrný hubený škaredý starý manžel s jejími dětmi ( jak vyšlo najevo), a začal jí obskakovat, pusinkovat a spolu se starali o ty děti… ![]()
To mi hned naskočila otázka, co na něm vidí, proč on, když si mohla/může vybírat.
Tak jsem se začala emiminovsky zamýšlet
, že možná asi u něho našla emocionální bezpečí, v dětství byla možná šikanována a s lidmi a muži to moc neumí. A odtažitě a chladně pouze působí, má problém po špatných zkušenostech se otevřít a lidem důveřovat, jenže právě tím od sebe pořád lidi odhání.
Závěr: možná i ty působíš nepřístupně ![]()
@Anonymní píše: Více
dceři je 19 let a taky nic a je to moc hezká holka, ale ona nechce zatím. V tomhle věku to neni nic neobvykleho
Hele, já jsem začala randit až na konci bakaláře.
Taky jsem z toho chvílemi měla depku - říkala jsem si, že přece musím něco zažít, než si najdu toho chlapa, do se kterým chci strávit život. A ono to přišlo, jen trochu později a v jiné formě, než jsem čekala - měla jsem spíš kamarádské vztahy (s výhodami) nebo vyloženě nevztahy (jednorázové, ze seznamky) a zamilovala jsem se pořádně až do svého muže.
Chápu, že tě mrzí, že ještě některé věci nemáš prožité, ale není důvod se tím trápit. Nesnaž se za každou cenu prožívat to, co vidíš u jiných. Dost možná to u tebe bude fungovat jinak.
Pracuj na sobě, abys ty sama sobě přišla zajímavá, a ono to přijde. Ty koníčky mohou pomoct, budeš mít zajímavé téma, o kterém můžeš mluvit. Ale vybírej je podle sebe, ať tě to baví, ne podle toho, co může vypadat atraktivně.
Dneska je ještě těžší navazovat vztahy než to bylo dřív. Já sama jsem si našla vztahy spíš na seznamkách než v reálu. Ale na ty seznamky bych v tvém věku ještě počkala. Myslím, že tam teď nebudeš mít moc vážných kandidátů
@jasperka2 píše: Více
moje nejlepší kamarádka vypadala taky vždy nepřístupně a k tomu opravdu výrazně krásná, chlapi se jí nepokusil ani zbalit neboť si mysleli, že na ní nemají. Ale ona byla a je jen hodne ostychava a když lidi znám tak se umí dobře bavit, je to vlastně extrovertka, která se ale necítí dobře mezi neznámými lidmi.
Dobrý večer, je mi 18 let a jsem z menšího města. Poslední dobou mě hodně mrzí, že jsem neprošla žádným vztahem a ani to nevypadá, že by se to mělo změnit.
Nikdy jsem se žádným klukem nechodil, nedala si pusu ani neobejmula, vůbec nic takového jdem nezažila. Nevíte co by tak obecně mohlo kluky odrazovat? Je pravda, že se moc ničemu nevěnuju, myšleno tak, že nechodím na žádné “kroužky”, na akce ani tak.