Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Je moje batole "jiné" ?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.3.17 10:11
A vždycky byl takovej? Jak se chová/choval v kolektivu? Mně to normální nepřijde, ale dcera je společenská, samostatná, až na pár výjimek (nějaký to odborně nazývaný období) beze mě nebo manžela nikdy nebrečela, do kolektivu chodí od ca roku 
A zůstalo jí to do teď, první den ve školce všichni usoplení kde je maminka a malá spokojená že ani domů nechtěla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.3.17 10:15
@Nowuka2 byl vždycky takový a je to bez výjimek. Jak někde jsou děti, na hřišti atd., tak se jich straní. Pokud je na houpačce a někdo se chce houpat s ním, uteče. Chodíme do kolektivu pravidelně od asi 10 měsíců a je to pořád stejné. Dřív se chtěl v herně jen chovat, jinak brečel, ostatní na mě koukali jak na blázna. Ted už je ochoten si hrát, ale jen sám, nesmí se k němu nikdo přiblížit.
- Citovat
- Upravit
31.3.17 10:19
Já teda nejsem lékař, ani nemám osobní zkušenost s takovým typem dětí, je dost možný že je prostě jen „jinej“, ale od kámošky malej byl v některých směrech taky takovej, plus teda moc nemluvil, neměl rád změny atd. a má diagnostikovanou poruchu aut. sperktra…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.3.17 10:23
@Nowuka2 já tomu taky právě moc nerozumím, akorát co jsem kde vyčetla, na poruchu aut. spektra by to jinak sedělo, ale on právě hodně mluví a komunikuje, dokáže popsat, co se mu líbí a co ne, a to právě prý autisti nedělají, tak mě to uklidňuje. Každopádně moc děkuju za přečtení a reakci 
- Citovat
- Upravit
Doe_Jane
Anonymní
31.3.17 10:26
@Doe_Jane no právě, to si taky myslím. doktor si to asi myslí taky, ale nechce to nijak řešit, a já nevím, jestli prostě čekat, až to přejde, nebo co
- Citovat
- Upravit
31.3.17 10:27
Dcera do dvou let snesla jenom manzela a mne. Jinak rev.tak jsem ji nasla partaky. S temito jsme se schazeli min jednou tydne, prochazky, pisek, pak i navstevy. Ze zacatku se jich bala. Vsichni si hrali a moje ditko se drzelo jak kliste. Postupne, pozvolna se zacala zapojovat. Ve 2.5 letech uz chtela jenom kamosky. Nyni je ve skolce oblibena a spolecenska.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.17 10:30
A chová se takhle jen ve společnosti dětí, nebo i dospělých? Co babičky, tetičky, blízcí známí?
Jak je na tom s chápáním emocí?
Pokud to má odmala, tak to určitě není separační úzkost, ale může být prostě klidně hodně stydlivý. Můj syn je taky takový introvert - sice je mezi dětmi i cizími lidmi spokojený, ale hraje si nejradši sám a na nové kamarády si zvyká poměrně dlouho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.3.17 10:33
Mně to divné nepřijde. Syn taky pořád kvůli vsemu brečí - dneska od rána brečel už asi 10× - chtěl jíst, nechtěl jíst, chtěl se oblékat sám, chtěl pomoc…, cizí dospělé lidi naprosto ignoruje a přehlíží je. On ani nemluví, pořád 100% nerozumí a má velké záchvaty vzteku. Vydupala jsem si neurologii, kde mi doktorka řekla, že u kluka to je normální a máme vydržet. Takže zatím držíme.
Na druhou stranu před dětmi už neutika, ale ubližuje jim.
- Citovat
- Upravit
31.3.17 10:38
@Anonymní píše:
Má dva a půl a skoro pořád jen brečí, kvůli všemu. nesnáší lidi, utíká před nimi. Doktor říkal extrémní separační úzkost, ale nevím. na druhou stranu umí asi 5 básniček, sám vypráví plynule a v souvětích kde jsme byli na procházce a co jsme dělali. Řeším nesmysly?
Ja nevim, nehazela bych to hned na nejakou diagnozu, jak je v dnesni dobe in. Jakmile se nekdo trochu lisi od prumerne populace, me hned divnej? Muj osobni nazor je, ze je to takova povaha. Precitlivelej a s obavami v kolektivu. Sama pises, ze driv se v herne jen choval a jinak plakal. Dneqh uz si tam hraje, byt sam. Takze se to zlepsuje. Nektere deti se zkratka cizich lidi a i svych vrstevoiku strani a pak z toho vyrostou. Ja myslim, ze mas stydlive a bazlive dite, tot vse.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.17 10:41
Všichni nejsou extroverti. 
Mám taky „jiné dítě“. Silného introverta, který se ve 2 letech choval stejně, jako ten tvůj. Věkem a postupem času dozrával, ale je to zkrátka introvert. S cizími většinou nekomunikuje, vrstevníky nevyhledává, vystačí si sám se sebou, se svým starším bráchou a jeho kamarády. Nejraději leží v knížkách a kreslí si. Na druhou stranu bude zřejmě velmi nadaný, už i paní učitelky ve školce postřehly, že schopnostmi neodpovídá dětem svého věku, ale zhruba o dva roky starším.
Příspěvek upraven 15.05.18 v 12:45
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.17 10:42
@tronelka píše:
Ja nevim, nehazela bych to hned na nejakou diagnozu, jak je v dnesni dobe in. Jakmile se nekdo trochu lisi od prumerne populace, me hned divnej? Muj osobni nazor je, ze je to takova povaha. Precitlivelej a s obavami v kolektivu. Sama pises, ze driv se v herne jen choval a jinak plakal. Dneqh uz si tam hraje, byt sam. Takze se to zlepsuje. Nektere deti se zkratka cizich lidi a i svych vrstevoiku strani a pak z toho vyrostou. Ja myslim, ze mas stydlive a bazlive dite, tot vse.
Naprosto souhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.3.17 10:44
@Anonymní píše:
Mně to divné nepřijde. Syn taky pořád kvůli vsemu brečí - dneska od rána brečel už asi 10× - chtěl jíst, nechtěl jíst, chtěl se oblékat sám, chtěl pomoc…, cizí dospělé lidi naprosto ignoruje a přehlíží je. On ani nemluví, pořád 100% nerozumí a má velké záchvaty vzteku. Vydupala jsem si neurologii, kde mi doktorka řekla, že u kluka to je normální a máme vydržet. Takže zatím držíme.
Na druhou stranu před dětmi už neutika, ale ubližuje jim.
Ještě doplním, že na neurologii jsme byli kvůli špatnému porozumění. Řešili jsme ale i další věci a podle neurolozky má čas minimálně do 3 let a u kluků dává i větší rozptyl.
Starší syn neměl cizí lidi rád do 3 let, první rok ve školce - od 4 do 5 let s dětmi a ani učitelkami moc nemluvil, nehrál si a nezapojoval se do kolektivních her a aktivit. O rok později mi učitelka říkala, že změna a syn si rád hraje s ostatními a i je mezi dětmi oblíbený.
Takže z toho může vyrůst, nebo to může být povaha.
- Citovat
- Upravit
31.3.17 10:44
Myslím, že je chlapeček prostě introvertní a zatím ke svému životu nepotřebuje cizí lidi. Nepřipadá mi na tom nic divného nebo v nepořádku.
Mohu se zeptat - kdyby Ti tu diskutující napsali příspěvky ve smyslu „ano, je jiný, je divný, chová se nenormálně“ - k čemu by Ti to bylo? Co bys teď dělala? Změnila bys k němu své chování, začala se o něj starat jinak?
Pro jistotu zdůrazňuji, že nemám v úmyslu rýpat - opravdu mne to zajímá (vlastně u všech diskusí podobného typu), protože za sebe si neumím představit, že bych své celkově spokojené, zjevně chytré, zdravé a prospívají batolátko tahala po doktorech, poradnách apod. jen kvůli tomu, že nemá rádo kolektiv a chce si hrát samo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Má dva a půl a skoro pořád jen brečí, kvůli všemu. nesnáší lidi, utíká před nimi. Doktor říkal extrémní separační úzkost, ale nevím. na druhou stranu umí asi 5 básniček, sám vypráví plynule a v souvětích kde jsme byli na procházce a co jsme dělali. Řeším nesmysly?