Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Je toho moc :(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.9.16 12:56
Je toho moc :(
Potřebuji utěšit, poradit, mám skoro 2,5 letou dcerku a nevím si radou s ní, se sebou, se vším…je hodně živá a hlučná, vždycky měla ráda děti, ale teď při vzdoru může to být cca půl roku kdykoli jdeme mezi děti, tak nechce nic půjčit, všechno je její, dětem věci bere, odžduchuje je křičí na ně…snažím se vysvětlovat, mluvit, domlouvat, říkat, že pokud to tak bude půjdeme domů, ale nic nepomáhá, stejně to udělá znovu. Hlavně těm menším a mladším. Ale sama je první kdo stojí u cizích věcí a chce si něco půjčit…nevím jak na ni, co může zabrat a co dělat. Vždycky jsem akorát otrávená a smutná.
Přijde mi, že pořád něco řeším…ona jde tam kam všechny děti..jdou na skluzavku ona hned taky, snaží se je předběhnout, jdou na houpačku ona hned taky musí a na stejné místo co je obsazené…pořád jen lítám za ní a řeším problémy, vysvětluju, domlouvám. Když jdu ven s nějakou kamarádkou, tak malá jde s ní lozí po ní, objímá ji, jak kdybych neexistovala…připadám si před těmi lidmi divně protože to vypadá že je má radši než mě 
Dále doma jsou pořád jen starosti se vším…vše je problém a nic nejde po dobrém…musím vždy začít počítat nebo zakřičet, aby něco udělala nebo mě poslechla…tím pádem jsem v začarovaném kruhu a pořád jsou u nás jen příkazy a zákazy..ne to nedělej, to se nesmí, na to nesahej to není pro děti bla bla…nevím jak z toho 
A posledním velkým problémem je, že vůbec nerespektuje manžela…chová se k němu hrozně…jen se jí dotkne okamžitě kříčí, ječí, jak ji to bolí, nech mě, nesahej na mě, oddělává ho pryč, odstrkuje jeho ruku. když jsme venku tak ho neposlouchá vůbec…pokud jsme všichni 3…začne ječet v obchodě a já pak vynadám obou dvou, ona ví, že si to může dovolit, ale jak to spravit? potřebovala bych si odpočinout občas ale jak můžu když vidím jak spolu ti dva jsou…bud řve jeden a nebo rupnou nervy chlapovi…když ho dítě furt jen odstrkává občas plácne…jsem z toho úplně psychicky na dně nevím jak si se vším poradit.. 
máte někdo zkušenost? co mám udělat? nechci své dítě traumatizovat něčím…bojím se, že bude mít nějaké následky mou výchovou…:(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
jahuhudka
8.9.16 13:06
@Me2304 podle mě bych jí trochu nastavila hranice - dle mě lupnout na zadek není žádné týrání a paradoxně děti někdy potřebují vidět přísného rodiče, aby věděli že je stejně přísně i ochrání. Taky bych jí dala víc prostoru a „zodpovědnosti“ ať může co nejvíce věcí dělat sama a cítí se potřebná 
Co se manžela týče, my máme dvouletou holčičku taky, pochopitelně, jak je něco vážného tak je to mami mami, ale jinak s ní hodně dovádí, dělá různé přemety a skákání, takže se za ním ráda cpe a dovádí s ním.
O nějakém zvířátku jste neuvažovali? My malé koupili štěně, milují se navzájem, učí se na něm zodpovědnosti, opatrnosti a zároveň není vždy po jejím a musí se s tím vyrovnat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 13:18
@Me2304 Podle mě není rozmazlená, je to trochu nezvládnutý jedináček.
Nemám čas to řešit celé, jen jednu věc k tomu jak má „radši ostatní“. To tak není, Ty jsi jí pořád k dispozici, tak jí nejsi „vzácná“ - ale bys viděla, kdybys nebyla, jak bys jí chyběla, takže toto opravdu neřeš.
Jinak rozhodně je třeba nějak popracovat na tom chlapovi. Nemá třeba malá babičku? Že bys je prostě poslala samotné k ní: jednak by sis orazila, a druhak ona by si musela zvykat, že holt má jen je a že toho tátu musí taky trochu vnímat…
A samozřejmě zkoušet nasazovat tresty: v tomto věku už začíná vnímat (i když u nás taky zabraly až nedávno)… Plácneš tátu? Nebude pohádka. Neposlechneš podruhé, potřetí? Nebude dezert. Vím, že to je spíš trest pro Tebe (kdo ji má ječící uspávat bez pohádky?), ale ono si to sedne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 13:24
Tak predevsim-pises, ze vyhrozujes, ze hriste odejdete pokud bude zlobit.Uz jsi to nekdy opravdu udelala? Nedelej si z huby s.ac a neslibuj neco, co nechces nebo nemuzes splnit. Praktikuju trikrat a dost-pak nasleduje trest. Budes muset opravdu stat za svymi vyhruzkami-trikrat zduchne cizi dite, seber se a jdete.Ona si to priste fakt rozmysli, to se neboj.
Manzel by mel byt taky duraznejsi-je rodic stejne jako ty-at si dupne, klidne zakrici, ale k veci, tak aby to pochopila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 13:31
Ked jej na ihrisku povies ze nieco nema robit inac pojdete domov, tak to aj dodrz. Ja som takto parkrat syna spakovala a slo sa. Odvtedy vie ze to dodrzim a neskusa moju trpezlivost. Manzela nechaj nech si s nou vytvori svoje pravidla, aby ho posluchala. Ty ho sama pred nou zhadzujes tym, ze ho povazujes za neschopneho. No to uz by bolo aby mi krpci muza otlkali, tiez to skusali a nepochodili. Ked robia mne nejake prieky tak po nich vystartuje aj on a ked jemu tak tiez aj ja. Musite drzat spolu, bude to mozno nefer presilovka ale vysledok to prinesie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 13:32
U nás taky nic nejde napoprvé, takže taky často počítám, stále opkauju, zakazuju apod., to je asi v tomhle věku normální. To žduchání do dětí a braní hraček budeš muset asi vyřešit metodou třiktát a dost a opravdu z toho hřiště odejdi(ne jen vyhrožovat).S tím tatínekm je to tedy horší, s tím jsme se nesetkala. Jen mi napadá, jak v tu chvíli reagujete, když začně na tátu ječet, aby na ní nesehal atd.?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 13:40
Taky bych jí nastavila víc hranice a věci, kterými jí vyhrožuješ bych dodržela. Ale třeba ohledně toho půjčování, pokud nechce, tak nic půjčovat přece nemusí, to není povinnost. Pokud chce věci jiných dětí, tak jí vysvětli, že když chce půjčit, tak by měla půjčit ona.
S tatínkem, to může být jen takové období a pokud jsi doma, tak bych je nějak nenutila (např. vykoupat tatínek atd.), ale nechala bych je víc spolu o samotě, třeba jít ven, nebo ty jít na nákup a nechat je doma. Ať si poradí. Záleží teda, jaký je tvůj muž typ, jestli ho dítě spíš „otravuje“ a nechce se o ní starat, tak samozřejmě ne, ale pokud je normální, tak bych je klidně nechala hodinku, dvě doma samotné.
A za každou cenu jí pořád neustupuj, tím jí akorát ubližuješ, potřebuje pevné hranice, co se bude dělat a nebude rozhoduješ ty (samozřejmě se dá domluvit, ale ne v zásadních věcech).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.16 13:45
Bohuzel mam doma podobne dite. Akorat tedy tatu posloucha a me vetsinou ne. Co s tim nevim.
- Citovat
- Upravit
8.9.16 13:49
Jo a ještě ty zákazy, je dobré promyslet si, jestli těch zákazů není moc, jestli jí vlastně pořád něco nezakazuješ (nesahej na to, nechoď tam, nelez na to…). Protože dítě se pak v tom množství zákazů ztratí a neposlouchá nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 13:59
@Me2304 Dávat na zadek nemá cenu, situaci to ještě zhorší, konflikty budou eskalovat a malá může být ještě víc agresivní k ostatním dětem. Děti totiž dělají přesně to, co dělají jejich rodiče.
To, co chybí v tvojí výchově, jsou jasná a srozumitelná pravidla a hlavně důslednost!
Příklady pravidel:
- Pokud budeš na hřišti ubližovat ostatním dětem, půjdeme domů. Pokud to poruší poprvé, důrazně zopakuj pravidlo, pokud podruhé, MUSÍŠ být důsledná, vzít dítě a jít domů.
- Snaž se s ní domluvit předem, aby věděla co ji čeká - ty chceš, aby šla na večeři, ona si chce hrát - domluvte se na kompromisu - ještě oblékneš panence tričko a dáš ji do kočárku a pak půjdeme večeřet, jinak tě budu muset odnést - a dodržet! Zezačátku ji asi párkrát budeš muset odnést, pak si ale zvykne a půjde sama po předchozí domluvě.
- Nekřič a buď klidná, vysvětluj, ale trvej na dodržování pravidel. V tom musíte být jednotní s manželem - neexistuje, aby jeden dovoloval, co druhý zakazuje.
- Motivuj ji, ale pozitivně, tzn. nikoliv - „Když budeš v obchodě řvát, tak dostaneš na zadek nebo ti nekoupím čokoládu. Ale - "Potřebuju teď pomoci v ochodě nakoupit a ty jsi už velká, šikovná holka,…“ a zapojit ji aktivně do nakupování, slíbit odměnu, když nebude křičet. Pokud to nedodrží - odměna se nekoná, případně se zabavuje a dítě se v klidu odvede z obchodu pryč (pokud nakupujete ve třech, můžeš ji případně odvést a manžel nákup dokončí).
- Půjčovat hračky nemusí, ale vysvětluj jí, že je to hezké a že když ona půjčí, půjčí i ti druzí. Pokud by třeba nechtěla půjčit kamarádce panenku, ale chtěla si půjčit od té samé holčičky kočárek, zařídila bych, aby ho nedostala, i kdyby jí ho holčička chtěla půjčit a vysvětlila bych jí, že když ho chce, bylo by hezké za to nabídnout holčičce něco svého na půjčení.
A tak bych mohla pokračovat. Ale pamatuj si, že klíčem k úspěchu je důslednost a jasná pravidla, NIKOLIV FYZICKÉ TRESTY. Pravidla navíc musí být konkrétně formulovaná - tzn. ne „Nezlob!“, ale "Nechci, abys křičela nahlas, protože je tady hodně lidí a těm tvůj křik vadí.!
Hodně štěstí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 14:02
Dítě si dovolí jen tolik, kolik mu dovolí rodiče. Dnešní trend období vzdoru je totální blbost. Jednoduše dítě se vyvíjí a je schopno poznat co si k rodičům může dovolit. Zákazy a peskování…to k ničemu nevede.Je potřeba dívě vést.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 14:03
Ještě k těm příkazům a zákazům - pokud je jich moc, jsou kontraproduktivní.
Příklad. Můj syn chtě bouchat plácačkou na mouchy do skleněné vitríny. Místo abych na něj zakřičela: „Nebouchej do toho, to nesmíš“, tak jsem řekla něco jako: "Chápu, že chceš bouchat, ale vitrína by se mohla rozbít. Co kdybys plácal tady do toho stolku(pohovky,…). Syn se spokojeně přesunul ke stolku, do kterého vydržel bouchat plácačkou ještě asi čtvrt hodiny. Kdybych mu to jen zakázala a nenabídla alternativu, taky by se zlobil.
Musíš přemýšlet, co říkáš a jak to říkáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.16 14:04
@Adrasteia píše:
Ještě k těm příkazům a zákazům - pokud je jich moc, jsou kontraproduktivní.
Příklad. Můj syn chtě bouchat plácačkou na mouchy do skleněné vitríny. Místo abych na něj zakřičela: „Nebouchej do toho, to nesmíš“, tak jsem řekla něco jako: "Chápu, že chceš bouchat, ale vitrína by se mohla rozbít. Co kdybys plácal tady do toho stolku(pohovky,…). Syn se spokojeně přesunul ke stolku, do kterého vydržel bouchat plácačkou ještě asi čtvrt hodiny. Kdybych mu to jen zakázala a nenabídla alternativu, taky by se zlobil.
Musíš přemýšlet, co říkáš a jak to říkáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
