Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jedno dítě, nebo dvě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.8.05 14:02
ahoj,
s prvním synem jsem byla doma do jeho 18měsíců, pak jsem se vátila do práce, neboţ šéf už to se záskokem, který měl místo mě nemohl vydžet, doma mi vyšli velice vstříc, tchýně i tchán oba v důchodu, tak si vnoučka náležitě užili, já dělala na zkrácený úvazek a bylo mi hrozně fajn, byla jsem mezi lidmi a pak si užívala svého drobečka o nic ochuzený nebyl, dokonce jsem ho i přes dva roky vydržela kojit.Teď máme skoro 5měs.chlapečka, ten starší jde od září do školy,Je mezi nimi přesně 6 let rozdíl, starší je naprosto úžasnej, zvládne přebalit, pomáhá u koupání, dokáže ho utišit a malej je z něj naprosto paf.Mě přijde takový věkový rozdíl naprosto optimální, sama jsem s bráchou o 9 let, on je starší, nikdy jsme se neprali, nehádali, on byl vždycky můj velký brácha a rozumíme si dodnes.
Jinak zatím mi práce nechybí, ale být doma 3-4 roky, to asi ne. Záleží na tom, jak se kdo cítí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.05 14:44
Z této diskuze je vidět, jak je každá z nás jiná 
(trošku možná odbočím svým příspěvkem od tématu). Když jsem byla bezdětná,práce mi byla téměř vším, byla jsem schopná tam být od nevidím do nevidím a pracovala v jakékoli firmě málem jako kdyby byla moje, fakt . Od té doby, co jsem šla na mateřskou,mám pocit, že mi práce vůbec nechybí. Teď navíc přibylo další mimčo, takže do práce hned tak nepůjdu, ale nemám pocit, že by mě to doma ubíjelo. Samo, že někdy by člověk rád vypadl, když má dítko den , ale když si mám vybrat mezi budováním kariéry a budováním rodiny, vítěz je jasný . Taky nejsem typ, co by trávil dny v mateřských centrech, v dětských koutcích u kafe nebo si vyměňoval na písku s ostatníma maminkama recepty . Spíš se jdeme s malým někam projít, případně potkáme nějakou maminku z okolí, my popovídáme, děti si pohrajou, nepřipadá mi, že bych kvůli tomu nějak zhloupla nebo se ze mě stával omezenec. Někdo je zrozen pro práci, někdo pro rodinu, někdo bohužel do té práce musí z finančních důvodů, to neodsuzuji. Ale promiňte mi, když některá maminka řekne po 3 měsících, že už musí do práce, jelikož to na ní doma padá a leze jí to na mozek, protože nemá kolektiv a nemůže se realizovat, musím se ptát stejně „nehezky“ jako vega: Proč si to dítě teda pořizujete??? Protože je to nějaký standard a bylo by divné ho nemít??? Nebo proto, že ho chce manžel? Tomu opravdu nerozumím. Já děti chtěla moc a byla jsem ochotná jim obětovat cokoli a i tak z nich někdy šílím , nedovedu si představit, jak pak krizové situace zvládne maminka, která by radši seděla v práce u počítače a musí přebalovat pokakané zadečky…
Navíc - dítě se mění nejvíc právě v prvních letech života. To vám není líto, že první krok nebo první slůvko vidí a slyší nějaká hlídací „teta“?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.05 16:16
Anonymní píše:
Vego a proč si pořizoval děti Tvůj manžel (přítel, biologický otec dítěte..), když o ně celodenně obětavě nepečuje??? Předpokládám tedy, že na sociálních dávkách nejste oba…Respektuji a oceňuji, že řada matek se realizuje a je spokojená při péči o dítě. Ale je spousta žen, které mají vzdělání, výbornou práci, která je baví, vysoký příjem, nebo nějaký jiný důvod a taky prostě nedokážou být celý den doma a jen „se starat“ o dítě, a to nemyslím nijak zle. I já šla brzo do práce, na mateřské jsem byla 5 měsíců a bylo to tak akorát, moc jsem se zpátky těšila. Ted jsem zkombinovala práci i dítě, klape nám to už rok a neumím si představit, že by to bylo jinak. Prostě bych nebyla spokojená (ani banka, která nám dala hypotéku by asi nebyla spokojená, ale to už je o něčem jiném…). Hrubé a vulgární útoky typu „proč si teda pořizujete děti“, se kterými jsem se samozřejmě taky setkala svědčí spíš o vlastní nevyrovnanosti autorek těhle slov. Abych se vrátila k tématu, taky jsem uvažovala o dvou dětech rychle po sobě, ale nakonec jsem se vrátila do práce a po nějaké delší době (5-6 let) se pokusíme o druhé mimi a zase se vrátím brzo do práce. Hlavně spokojená máma a pohoda v rodině je pro dítě důležitá, ne „odsloužená“ mateřská. Jana
Milá Jano, přesně jsem to čekala.Pokud ti to co jsem napsala přijde hrubé a vulgární, tak je to jenom tvůj pocit, a problém bych viděla spíš v tobě, viz to že jsi se ozvala jako anonym. Toto má být diskuse, tak jsem měla za to že se můžu zeptat přímo na věci, které mě zajímají. nemám v úmyslu nikoho napadat jako ty.
Je to přesně jak píšeš, ty máš pocit že se „jen staráš“ o dítě. Já a asi i spousta jiných to bere že vychovává svoje dítě, a přiznávám že já bych asi nedokázala svoje děti v 5 měsících odložit a jít do práce, a opravdu si nemyslím, že bych byla jaksi líná nebo pohodlná. Nechtěla bych být na mateřské 8 let ale ani půl roku. Když chodíš do práce, tak ti pak utíkají (pro mě podstatné a důležité) okamžiky. Já také pracuji, vpodstatě pořád, měla jsem ntbi v porodnici, ale dělám po večerech, někdy i vprůběhu dne ale jsem s dětmi. Co se týče mého manžela..pokud by byli na mateřské muži, tak by mi asi vadilo,kdyby chtěl jít nějak výrazně dřív pracovat. Znamená to že jsme špatná, protože se chci dětem věnovat maximálně?
Já bych se o tom chtěla normálně bavit, ne se tu hádat s slova a formulaci vět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
23.8.05 16:52
Nejsem tady registrovaná, jen nakukuju, ale podepíšu se.
To pro úvod.
Tato diskuse je zajímavá a sama toto téma řeším. Mám 19cti měsíčního chlapečka a okolo druhého roku se chci pokusit o druhé mimi. Ale nejsem bohužel úplně vnitřně přesvědčená, děláme to hlavně kvůli tomu, aby měl sourozence.
Ale je pravda, že i když nejsem taková ta naprostá mamina, jak tu někdo psal, tak si nedovedu představit, že půjdu do práce dřív, než malý půjde do školky. Vím, že mě potřebuje a já jeho. Čekali jsme na něj dlouho a jeho první kroky, slova a všechno co dětství přináší si opravdu nenechám ujít. Nerada bych toho jednou litovala.
Nemyslete si, také toho mám občas plné zuby, jsem unavená a chtěla bych si odpočinout, ale zatím mi stačí ty dvě hodiny kdy spinká.
Třeba jsem taky nebyla v Londýně, možná si na to jednou vydělám,ale ne teď, protože mám něco co je důležitější než zahraniční dovolené a nové oblečení a věděla jsem, že pokud chci svoje dítě vychovávat, tak se mu musím pár let věnovat.
Píšu jen svůj názor a mám ho možná proto takový, že je mi 35 let a nemám už potřebu něco dohánět.
Tak se nezlobte, každý má jistě právo nakládat se svým životem tak, jak uzná za vhodné.
Lucie
- Citovat
- Upravit
23.8.05 17:04
ještě jednou k paní Janě :-)
Nedá mi to a pořád si čtu ten váš výpotek…čtu to asi po sté a jediné co mi z toho vypadlo je, že ten kdo má vzdělání, práci která je baví a nebo velký přísun peněz je něco víc. Že jenom husy jsou na mateřské. Vzdělání mám, práci a plat výborný. Opravdu mě zajímá, jak může být pouhých 5 měsíců tak akorát? Předpokládám, že jste buď kojila a rázně to utla, nebo jste radši nekojila s výmluvou že to nejde. Já beru, že je to každého věc, ale jediné mi není jasné. Vám opravdu nevadí, že vás vaše dítko většinu dne nevidí,a vy že nejste u toho když dělá pokroky?? že to nejste vy kdo ho vychová ale někdo cizí, kdo hlídá? Opravdu je pro vás podstatnější být mezi lidmi, cizími, než s tím prckem, kterého jste porodila protože jste ho , jak předpokládám moc chtěla? Píšete, že se na dětech realizujeme. Ano, a je to normální, proto jsme si je pořídili, abychom je mohli vychovávat, aby dál pokračovali za nás. Připadá mi, a to bez urážky, že vy máte dítko jenom proto, aby jste byla in, mohla jste říct že jste taky žena, protože jste porodila. Píšete,že jsme spokojení při práci o dítě. Ano, pokud vy ne, tak je to problém.
A co se týká vaší spokojenosti, co vy víte, třeba kdyby vaše malé umělo mluvit, tak by vám řeklo, že chce být svámi a ne jinde.
Posílám úsměv, aby jste veděla, že to nepíšu ve zlém.:):)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
23.8.05 17:38
Pro Vegu
Děkuji, tak nějak jsem se chtěla vyjádřit, ale Váš příspěvěk je o hodně trefnější.
Lucie
- Citovat
- Upravit
23.8.05 17:44
Rino, píšeš, jestli není sobeské mít jedináčka. Není. Dělej, jak cítíš. Nefér by bylo k tomu dítěti, kdyby sis ho pořídila, protože to je zvykem mít 2 děti.
Jestli jsi spokojená a po 2. dítěti momentálně netoužíš, tak to nech, jak to je. Zatím. třeba za pár let zatoužíš po dalším dítěti. Vždyť kde je psáno, že máme mít děti krátce po sobě. Moje sestra má děti od sebe 8,5 let, já sama jsem od ní 13 let. Má to taky něco do sebe. A druhé mimčo si pak zase hezky užiješ.
Alenka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.05 17:44
Ahoj maminy,
psala jsem první příspěvek a musím ještě dodat:
chodím s malou do dětské kavárky. Parádně si tam vyhraje se spoustou stejně starých dětí a pod mým dohledem, my si s mamkama popovídáme, i ty recepty si vyměníme..............jsem z domu, můžu si dát¨kafčo a oběd..................a jsem kvůli tomu hloupá?!
Nejsem žádná supermatka ani „jenom“ matka, zrovna jako vy se těším do práce, ale na pískoviště s malu se taky těším, protože to tam snad bude bavit JI 
.
Vy to píšete, když chcete „popíchnout“ některé mamky, že právě písek a kavárka.................no nic. Že bych byla jediná? 
Veronika
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.05 19:56
Veroniko,
nejsi přece hloupá!! 
My bydlíme trošku za městem, ale když se dostaneme do města, tak mě starší dcera vysloveně tahá na kafíčko do jedné dobré cukrárny, kde mají nejenom hezký koutek, ale i vynikající kafe!! A já vím, že se jí tam líbí, i když tam si třeba já vůbec neodpočinu, protože hlídám mladší, aby jí někdo nesrazil a hraju si s nima v koutku.....
Hlavně taky chodíme plavat, na procházky a do zoo s mýma kamarádama, kteří mají taky už děti… Vždyť nejen my, ale i ony potřebují společnost ostatních lidí......
Pavla
P:S. Kdybysme byly všechny stejné, tak by ta společnost ani nefungovala......
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.05 20:01
Jo, ještě jsem zapomněla........ I když já mám děti rychle za sebou, tak si samozřejmě nemyslím, že je to ten správný „mustr“ pro každou z nás......Prostě jsem měla pocit, že je to pro mě i pro děti ideální a vyhovuje mi to lítání a starání se...... Teď bych si třeba chtěla dát pauzu a tak za 4-5 let zkusit třetí...... Kdo ví, jak to dopadne a jak to budu cítit za pár let já…
Pavla
Aaalenkaaa píše:
Rino, píšeš, jestli není sobeské mít jedináčka. Není. Dělej, jak cítíš. Nefér by bylo k tomu dítěti, kdyby sis ho pořídila, protože to je zvykem mít 2 děti.
Jestli jsi spokojená a po 2. dítěti momentálně netoužíš, tak to nech, jak to je. Zatím. třeba za pár let zatoužíš po dalším dítěti. Vždyť kde je psáno, že máme mít děti krátce po sobě. Moje sestra má děti od sebe 8,5 let, já sama jsem od ní 13 let. Má to taky něco do sebe. A druhé mimčo si pak zase hezky užiješ.
Alenka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.05 21:27
Hi hi hi,
tak jsem se u toho čtení těch příspěvků docela pobavila.
Abyste si tedy nemyslely, že nějak svými slovy napadám ty maminy, které vysedávají v kavárnách a na pískovištích a že si myslím, že jsou hloupé - tak to vůbec! To jste napsaly vy.
Já si jen vzpomněla na tu blondýnu, kterou vždy v některých z kaváren zahlédnu skrz výlohu a jejího chudáčka Mirečka, kterého to tam evidentně nebaví. Jednou jsme ho právě v jedné z kaváren potkali a strašně si chtěl s námi hrát - na malém autíčku jezdit. A piškotky loudil… chudáček. od stolu, kde seděla maminka se ozvalo"Mirečku neotravuj". Vídávám je celkem často, protože se městem - centrem - couráme, je tam hodně podnětů ke koukání a taky je jím potřeba projít do parků…do obchodů…i do práce…
na pískovišti jsem viděla zase jinou maminu, která opravdu nechutně a sprostě seřvala svou počůranou dceru… ostatní malě děti koukaly s otevřenou pusou… a maminy taky… tak to je druhý extrém.
Taky chodím do kaváren i na pískoviště, ale ne denně! Denně by mě to opravdu nenaplňovalo.
To jen na srozuměnou…
Mia
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.05 21:54
Tak jak čtu , vaše názory se tady hodně různí. To je jasné, každý člověk je prostě jiný a je tomu tak dobře . Je ale fakt, že já osobně bych NEDOKÁZALA odejít od svého drobečka v 5měsících, ani v roce, ani ve 2 letech… To,že plánujeme druhé mimi, není proto, abych měla vše zabité při jednom, ale jelikož to tak já i manžel cítíme a oba dva chceme. Prostě přišel ten správný čas
Jediné čeho se trochu obávám je až se po cca 6ti letech vrátím do práce -jaké to bude, to zapracování se, zapojení se do kolektivu atd. Ale zase si říkám, zvládly to jiný, proč ne i já
Alusha
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.05 23:20
Ahoj maminy, čtu to tady a je to pěkná palba, jen těžko říct na kterou stranu se přidat.Každá strana má svá pro a proti. Já osobně bych jedno dítko, nemůžu říct nechtěla, protože i za to jedno musí být člověk vděčný. Mám syna 18, když měl 14.měs. narodil se nám druhý (chtěli jsme děti po sobě ,aby si hráli a rozuměli si-nenávidí se) ,když měli kluci 3r+4měs. a 2r.+2měs. ,narodil se nám syn třetí.Od malinka si rozumněli první a třetí, jsem ráda že je mám a ničeho nelituji, no a když klukům bylo 15,14 a 12 let,tak se nám narodila Eliška. Byli jsme několikrát na dovolené,v Chorvatsku, kluci jezdívali na tábory,do kroužků. Jinak nevím co bych ještě mohla vyjmenovat. Je pravdou ,že to byl záhul ,ale vše se v klidu zvládlo. Dnes má malá 3 roky ,od jejich dvou let chodím do práce, ale je to kvůli tomu,že byla strašný závislák a nebyla jsem schopná jít sama ani do obchodu (5.minut od domu). Nyní jsem nastoupila na noční směny a jsem alespoň více s malou. A kluci, ti byli zvyklí na své zájmy si vždy nějakou kačku vydělat,ví že není nic zadarmo,nejstarší projel s hokej. fanoušky několikrát celou republiku ,podotýkám sám si hradí cestu (přepisuje stařičkému profesorovi básně na PC). Nyní je na noční celé prázdniny.Tak nevím co je lepší ,cpát dětem horem spodem nebo je nechat ,ať poznají hodnotu peněz. Pomůžeme jim s manželem,když po něčem touží ,ale od - do. Nikdy jsem nelitovala ,že mám čtyři děti ,všechny jsou chtěné ,máme je rádi ,s malou chodíme do školičky,keramiky,klubu maminek ,plavání ,ano užívám si toho ,co kdysi nebylo a neexistovalo a je to super.Ať má každý dětí jedno nebo např. osm je to jeho věc ,tohle je můj názor a druhým jej nevnucuji.
Tak všem přeji zlaté a hodné děti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.05 21:32
Jedno dite nebo dve??
Vsem moc dekuju za nazory!
Mio: naprosto s tebou souhlasim - presne o to, o cem pises, mi jde.
Taky chci mit moznost a prostredky doprat diteti to nejlepsi, nemyslim tim zrovna „nadstandart“ a rozmazlovat ho, ale chci, aby mela moznost studovat na nejake dobre skole (treba i v zahranici), aby jsme mohli kazdy rok jezdit na dovolenou k mori - ne jenom na chatu.
Nemela jsem moc dobre tehotenstvi - posledni 2mes jsem stravila v nemocnici a predstava, ze budu mit doma treba 2lete dite a budu lezet znova buhvi jak dlouho v nem. me desi.
Nez jsem otehotnela, mela jsem „naplanovano“, ze az bude prvnimu decku rok, jdu do dalsiho… 
Vsechno se tak nejak semlelo, ze jsem upustila od svych planu, aniz jsem si to stacila uvedomit.
Chtela bych dve deti, ale „casove“ mi to proste nevychazi - je mi 30, druhe nechci driv nez mala bude aspon trosku samostatna (kdybych musela byt zase v nem) a predstava, ze jdu do prace v 37 nebo 38 je SILENA!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.14 16:33
Všechny vás zdravím,
vždy jsem chtěla mít dvě děti, teď máme dvouletého klučíka a přemýšlím zda mu pořídíme parťáka nebo ne? Nějak se to ve mě pere, mám z toho smíšené pocity.Ano nebo Ne? Okolo nás máme dost maminek s jedním dítětem a o druhém už neuvažují. Názory proč druhé nechtějí se u nich liší každá to má jinak. Já stále váhám? Ani nevím proč váhám nikdy jsem nechtěla jedináčka Ale?
Jak to máte vy maminky?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
