Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
tohle téma se tady už asi probíralo, ale stejně mi nedá, abych jej zase neotevřela..
Máme osmiměsíční miminko a pořás přemýšlím, kdy mít další dítě. Manžel v tom má jasno, ten by chtěl druhé co nejdřív.. Ale já fakt nevím, vůbec se ve svých pocitech nevyznám ![]()
Na jednu stranu jsem lenoušek, takže do dalšího se mi nechce. Na druhou stranu je tady to racionálno - menší věkový rozdíl by ASI byl pro sourozence lepší, navíc maža fakt chce.. Po malých miminkách docela koukám, ale zase je fakt že jsem ráda, že už mám mimi větší, že už s ním není tolik práce.. Tak fakt nevím.. částečně se mi to chce nechat osudu
, částečně z toho mám strach.. ![]()
Procházely jste někdy něčím podobným
Neočekávám, že mi poradíte, jestli do toho mám teď jít nebo ne.. Spíš doufám, že bych si na základě vašich reakcí mohla udělat trochu jasno v sama sobě.. Kdyby tak člověk věděl, co vlastně chce ![]()
Ahojky,
u nás to je tak, že manža druhé nechce (nikdy) a já jo, až bude ale malá a) nezávislá na kočárku a b) mít cca ty 2-3roky. Teda já jsem trochu rapl a brala bych to na jednu stranu hned, ale na druhou se znam a vidim to teď i s malou, když jí lezou zuby a já jsem teda totálně KO. Navíc odstavuju a máme z toho doma trošku nervíčka, neni to lehké. Takže můj rozum praví, že zatím je silnější než srdíčko a ví, že pro mě je lepší si fakt počkat. Navíc řešíme bydlení.
Záleží na vás. Rozhodně bych to nedělala jen proto, že to chce manža, zrovna jako bych to neodsouvala, pokud jde vyloženě o jakousi lenost?:) Nevypadáš, že jsi rozhodnutá ani pro ani proti a možnost, že bys otěhotněla, ti vyloženě nevadí. Pak bych se asi rozhodla pro možnost nechat to na přírodě a až to přijde, tak to přijde, co? Pokud další těhu nevadí ani jednomu z partnerů, pak je to takovej kompromis mezi přáním manžela a tvými pocity.
Asi jsem moc neporadila, ale to je tak nějak můj názor.
Gabča a Barča, 10měs
Pájinko, u nás jsme před narozením synka chtěli oba jen jedno mimi, teď to je tak, že já chci druhé určitě a manžel už je také lehce nalomený
. Protože jsem ale od přírody pohodlná a také se synkovi hodně věnuji, což bych ráda i u druhého děťátka, chci větší věkový rozdíl, tak 5 - 6 let. Myslím, že není zas až tak podstatné, jestli má dítě sourozence a jaký je mezi nimi věk. rozdíl; každé dítě je prostě jiné a tak to je individuální. Např. manžel je jedináček a sourozenci mu nikdy nechyběli, je odmala individualista, ale rozhodně ne sobec. My jsme byly tři holky, prostřední ségra je sobecká opravdu pořádně a já si daleko víc rozumím s tou nejmladší, se kterou jsme od sebe 9 let. Takže univerzální návod asi opravdu neexistuje
.
Ovšem kdybychom to udělali tak, jak píše Gábinka a nechali to přírodě a osudu, už bych byla dávno stopro zase těhu; synek se nám „povedl“ na první pokus
.
To je pravda. Je všechno hodně individuální. S bráchou jsem o 5,5roku (já starší) a nesnášeli jsme se. Do doby, než jsem se odstěhovala, natož co mám malou. Je to sobec a podle mého rozmazlenec, co nemá úctu k rodičům ani penězům (tedy jak kdy, už se trochu lepší).
Zas manža, má 2 sourozence, jsou všichni o 2 roky (on je prostřední) a rozumí si spíš s tím mladším. Někdy je malej rozdíl dobrej, jindy lepší větší, ovšem to se dozvíš až časem:)
Jinak je fakt, že jsem si už myslela, že jsem těhu, nakonec jsem se s tím símřila (jaká smůla i štěstí, že nejsem). Ale byl by to problém. Malá je totiž závislák, mamánek (ovšem netvrdim, že ji rozmazluju) a vyžaduje mojí pozornost prakticky pořád. Takže druhé dítě by u nás mohlo zadělat na parádní trable (ale zrovna tak opačně).
GaB
Ahojky…tak to já mám mezi dětičkama rozdíl 13let…(osud si trochu s náma „pohrál“)..ale to sem nepatří..já jsem si při narození kluka říkala,že nejlepší je tak odstup 5 let - kvůli škole..abych mohla být doma a dneska musím konstatovat,že jsem ráda,že je to takhle..kluk mě hodně překvapil jak se o malou stará je jí 10m a on někdy funguje líp jak tatínek
ale je to individuální –ségra má děti od sebe o rok o den a o měsíc…a čím jsou starší tak si rozumějí víc a víc…takže ve finále záleží spíš na pocitu jestli do toho jít dřív a nebo později…přece jen co se těhotenství týče s „kůží na trh“ jde vždycky ženská..
páá.T.
Ahojky,
tak já mám synka taky 8,5mě. a taky to řešíme, manža chce hned a já bych radši ještě chvíli počkala, on totiž náš Denísek je neskutečný divoch ani vteřinu nevydrží v klidu,takže s břichem ho honit bude asi velká sranda,ale je fakt že dřív za sebou to budou mít lepší,naučí se dělit o věci,budou si spolu hrát a tak. Takže teď akorát přemýšlím jestli v září nebo v listopadu na to vlítnout, zatím nám to dvakrát vyšlo na první pokus,ale kdo ví, jo a taky jestli jít hned po práškách anebo vynechat, je toho spousta, ale radši dřív do dalšího ať si ho ještě užijeme, nikdo z nás neví jak dlouho tady bude ![]()
A kdo ví,třeba i to třetí budu chtít zase brzo,jestli to přežiju.
Držím palce, v každém případě dej vědět jak to vypadá,jestli do toho jdete nebo ne a co vlastně byste chtěli víc kluka nebo holčičku, ![]()
tak pa
Mon a Den
No, taky jsem přemýšlela a kombinovala, kdy bude ten NEJLEPŠÍ čas na druhé mimi… A zjistila jsem, že nikdy a vždycky. prostě každý věkový rozdíl má něco do sebe, pro mimča a i pro rodiče…
Jedno ale vím sama za sebe naprosto jistě (a to jsem zjistila až časem, když bylo malé kolem 8 měsíců, tak mě taky posedla touha do toho znovu „praštit“…ještě, že zůstalo u myšlenek…!) - Chci si obou dětí UŽÍT, takže dcerka bude muset být už trochu samostatná, až přijde sourozenec.
Můj manžel to vidí jasněji … Příští srpen nastoupím do práce (malé bude 2 r a 4,5 m), rok budu pracovat (kvůli penězům) a pak budeme mít druhé miminko…
No, kdyby bylo na mě a nemusela jsem řešit finance, tak bych nejradši byla s dětma doma, než půjdou do školy, až by malá měla 3 roky, tak by se narodilo druhé miminko (kdyby TOHLE šlo naplánovat!) … malá by potom rok před školou chodila do školky, to samé později i druhé dítě …
Jenže nejsme Krejčířovi a chechtáky holt potřebujeme:( Takže maminka asi půjde do rachoty … ![]()
(Ve skrytu duše ale doufám, že zasáhne osud v podobě zatoulané spermie … nebo se manžel spraští, že chce další dítě … a mateřskou nebudu muset přerušovat:)
Tož asi tak.
Baghira a Eliška 15,5 m.
… jo jo jo, asi řešíme všichni to samé
Já mám 9m prcka a přemýšlim o tom pořád. Mě teda napadají ještě jiné věci pro …, „kdyby náhodou“ se něco stalo, asi mě to napadlo po pořadu, co jsem viděla, jak nějaká mamina přišla o 10m kluka, no obrečela jsem to a řekla jsem si, že asi to druhé dítě ano. Ale, platíme úvěr atd. prostě peněz nemáme přehršle
Taky nevim, ale možná bych to chtěla, co nejdříve, manžel by chtěl taky, ale bude to chtít se napevno rozhodnout, prášky asi nepřepereme ![]()
Beruna
Taky mě chytala touha po druhým když malýmu nebyl ještě rok.Jenže naše bydlení je nic moc a musela jsem dodělat ještě 5 měsíců školy.Jak jsem pak byla ráda že jsme s tím ještě počkali-teda ještě čekáme pořád:) Malej začal kolem roku špatně spávat a je to hroznej divoch.Říkám si že počkáme aby se mimi narodilo až mu budou tak 3-4 roky.Snad už bude aspoň částečně novej byt hotovej a malej už nebude potřebovat kočár a plínky a bude trochu samostatnější.neříkám že se dvě děti brzy po dsobě nedají zvládnout,ale proč si je trochu víc neužít?Ale aby byl rozdíl větší než max. ty 3 a něco se mi nechce,protože já jsem se sestrou o 5 let a někdy to bylo dost velkej rozdíl.
To znamená ale příští rok se začít pokoušet.:)Dej hlavně na svouje pocity,oni to chlapi vidí vždycky jednodušeji.Přecejen se jich to „netýká“ tolik jako ženské ![]()
Já taky nechtěla po dceři přerušovat mateřskou,ale nešlo to a pak zase mi bylo hloupé otěhotnět hned co jsem se vrátila do práce…no výsledek je,že se nám Tomík narodil až po 7 letech.Je to ale skvělé,dcera se o něj stará,hraje si s ním,kolikrát kamarádky čekají před domem a ona se ještě mazlí s Tomíkem, každý jeho „úspěch“ a pokrok prožíváme společně.
Sama jsem se sestrou o rok a půl(mamka popisovala jaké to bylo
když jsme byli mimi,protože v roce a půl to ještě skoro mimi je)a dost jsme byly na sebe zlé a žárlily na sebe, cestu k sobě našly až v dospělosti.
Ale je to individuální,každé dítě je jiné,kdyby člověk nemusel řešit finanční situaci,bylo by líp nechat to přírodě. ![]()
Ale víte jak si to teď téměř ve čtyřiceti užívám.....jsem do toho mrněte úplně zamilovaná a mrzí mě,že u Pavly mě dokázaly rozhodit,takové maličkosti ![]()
No uvidíme dál, co mi Tomík připraví až bude v pubertě a já v přechodu ![]()
ahoj Hela
Jéééé, tak se mi zdá, jak to tady pročítám, že ti mužský chtějí většinou prcky už dříve, protože oni to vidí jinak než my, které se už o jedno dítě staráme ![]()
Jsou v práci, večer přijdou, ňuňuňu a víkend je společný. Ale co ten celý týden, je pěkně náročný.. Těm tatkům se to teda říká, že?
Já mám skoro 12m holčičku a i když mám sklony už k početí druhého mimi, tak počkám až malá bude samostatná a nebude vyžadovat tolik pozornosti. A jak psala Helusa, ráda bych si užila to první dítě ![]()
Myslím, že je to ale hodně individualní, každá rodina je jiná, jiné finance, bydlení, tak jednej podle sebe a rodiny.. Hlavně ty sama pak musíš chtít to dítě a ne kvůli manželovi. Ty by ses měla cítit na to připravená a smířená už nelenošit ![]()
Pa iri
Ahoj holky, jdu se svou troskou do mlyna.
Samozrejme mate pravdu, ze je to velmi individualni,ale ja zastavam nazor, ze cim mensi vekovy rozdil mezi sourozenci, tim lip. Idealni do dvou let. Takhle male dite zridkakdy zarli a navic po velice kratkem case zapomene, ze melo maminku driv jen pro sebe. Pece je sice narocna,ale mnoho veci se zvladne jednou ranou. Zato u vetsich vekovych rozdilu (od cca 3,5 az 4 roky) zustane v diteti navzdy rana z toho, ze nezustali jedinackem. To se mi mockrat potvrdilo a vidim to i tady u holek, ze nejhorsi vztahy maji k sourozencum, kteri jsou o ctyri az sedm let mladsi. To pak je potom lepsi pockat tak devet deset let, az ma dite vic rozumu a samostatnosti. Je to kazdeho vec, tak mi hlavne nevynadejte
.Jana
Ahoj Jano, já ti určitě nevynadám, protože si tak trochu myslím to samé. I když i tady můžou být vyjímky. Mám kamarádku, která je s bráchou od sebe rok a vztah mají nulový (což je pořád lepší varianta, než kdyby se nenáviděli
). Naše děti jsou od sebe rok a půl a jediná známka žárlení podle mě bylo to, že starší dítě se začalo v noci zase počůrávat. Teď je jim tři a něco a skoro dva roky. Starší si na mladším občas zkouší sílu (no aspoň bude holka vycvičená
), ale když se jí něco děje, tak se velkej brácha může přetrhnout, aby jí pomoh (případně zachránil ze spárů zlých rodičů
). Částečně v tom asi bude díl štěstí, ale částečně to asi bude tím menším věkovým rozdílem. Ale zásluhu určitě mají i babičky, které mají o děti zájem.
Fakt? V tom případě jdu do toho brzo.. Právě jsem četla tady:
http://www.rodina.cz/…s/detail.asp?…
článek o jedináčcích atd. a docela mě to sebralo.. Jestli by teda nebylo lepší mít jenom to jedno dítě.. Podle toho článku totiž všichni sourozenectvím nějak trpěli, pouze jedináčkové byli v pohodě.. Teda je to složitější, radím přečíst, těžko se to shrnuje v jedné větě..
Já mám bráchu o jedenáct let staršího, takže je to jako kdybych jedináček byla. A fakt je, že vztah spolu máme téměř nulový ![]()
Tak snad že by velmi nízký věkový rozdíl byl dobrý?? Ale je fakt, že taky znám jiné, u kterých to neklapalo.. Je to asi opravdu individuální.. No, halt se jako rodičové budeme muset snažit, abychom tu rivalitu nějak snížili (jde to??)
Pajino přečetla jsem si to, neber to tak vážně. Já jsem taky jedináček a přesně jak se tam píše, nemám pocit, že by mi něco chybělo. Ale proč? Protože představa sourozence pro mě znamená se dělit - o cokoliv. Teď aby to nevyznělo jinak, než to myslím. Nejsem snad tak lakomá (i když trošku jo
), ale když o tom budu uvažovat takhle teoreticky, nikdy to nebude stejné, jako kdybych toho sourozence měla, bylo by to pro mě prostě dané.
A přes to, že nemám pocit že bych jako jedináček nějak trpěla, sama jsem jedináčka nechtěla ani náhodou.
Tak teď nevím, jestli je to trošku pochopitelné, co jsem chtěla říct
. O tomhle podlě mě nemá smysl uvažovat, buď máš touhu po dítěti nebo ne. Řiď se jenom svými pocity (někdy to ovšem příroda může zařídit za tebe
).
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.