Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jít do hostitelské péče?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.7.20 18:37
@Anonymní píše:
Holky mám takové dilema a nevím jak se rozhodnout, tak by mě zajímal názor jiných. Máme 17 let starou dceru, ta už několik měsíců randí se stejně starým klukem, který je od mala v dětském domově. Několikrát jsme ho viděli, byl s námi na výletě i na návštěvě, je to pohodový mladík, kdybych nevěděla, od kud je, nepoznala bych to. Napadlo nás s manželem mládeži nabídnout, že by u nás mohl být chlapec na Vánoce. To už bude plnoletý, ale stále bude kvůli studiu v DD. To nechce, že prý rád přijde druhý den, ale za to mladí vymysleli, že by s námi mohl chlapec na chalupu na týden na konci srpna. Něco jsem si o tom zjišťovala a vím, co bychom proto musela udělat, dozvěděla jsem se, že tato žádost trvá vyřídit až dva měsíce a myslela jsem si, že není nad ním přemýšlet. Jenže mladí se nenechali odbýt, mladík domluvil schůzku s jeho vychovatelkou a námi, ta nám vysvětlila jak vše chodí, že v určitých případech to netrvá takto dlouho a že mladík chodil a stále se styká s rodinou svého spolužáka a kamaráda ze školy a vše bez problémů. Přestože říkala, že tohle není v její kompetenci, že v tom problém nevidí, dala mi kontakty na ředitele i sociální pracovníci chlapce a mám to řešit s nimi, že oni už mi řeknou více. Ona je tomu nakloněna a je si jistá, že pokud mi budeme souhlasit, že nevidí problém proč by to nešlo, spíše nás uklidnila, že se není čeho bát a o chlapci mluvila jen v superlativech. Tím se změnila situace, já už počítala s tím, že to nepůjde a že do října, než bude chlapci 18 let, nemusíme nic podobného řešit. Teď jsem na pochybách, ano je to fajn kluk, ale téměř ho neznáme, na jednu stranu bych to pro mladé ráda udělala, vím, že dcera mi to jinak odpustí jen těžko, ale na druhou mám z toho obavy. Šli by jste do toho být na našem místě?
Ano…já bych do toho šla. A s dcerou bych promluvila o antikoncepci bez ohledu zda pobyt na chatě bude, nebo ne.Ale to už máte určitě za sebou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.20 18:42
Chapu dobre, ze jde jen o tyden v srpnu na chalupe? Dobry zpusob, jak kluka lepe poznat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.20 19:03
Ja bych se spis zeptala, zda by si uvazovala nad tim, zda kluka vzit na chalupu, kdyby nebyl z detskeho domova, ale vychovavali ho rodice? Zda ti vadi to, ze dcera bude s klukem tyden na chate, nebo to, ze kluk neni z “normalni rodiny”?
Ja bych ho vzala, dceri tim udelas radost a budes je mit celou dobu pod kontrolou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.20 19:11
@Anonymní píše:
Holky mám takové dilema a nevím jak se rozhodnout, tak by mě zajímal názor jiných. Máme 17 let starou dceru, ta už několik měsíců randí se stejně starým klukem, který je od mala v dětském domově. Několikrát jsme ho viděli, byl s námi na výletě i na návštěvě, je to pohodový mladík, kdybych nevěděla, od kud je, nepoznala bych to. Napadlo nás s manželem mládeži nabídnout, že by u nás mohl být chlapec na Vánoce. To už bude plnoletý, ale stále bude kvůli studiu v DD. To nechce, že prý rád přijde druhý den, ale za to mladí vymysleli, že by s námi mohl chlapec na chalupu na týden na konci srpna. Něco jsem si o tom zjišťovala a vím, co bychom proto musela udělat, dozvěděla jsem se, že tato žádost trvá vyřídit až dva měsíce a myslela jsem si, že není nad ním přemýšlet. Jenže mladí se nenechali odbýt, mladík domluvil schůzku s jeho vychovatelkou a námi, ta nám vysvětlila jak vše chodí, že v určitých případech to netrvá takto dlouho a že mladík chodil a stále se styká s rodinou svého spolužáka a kamaráda ze školy a vše bez problémů. Přestože říkala, že tohle není v její kompetenci, že v tom problém nevidí, dala mi kontakty na ředitele i sociální pracovníci chlapce a mám to řešit s nimi, že oni už mi řeknou více. Ona je tomu nakloněna a je si jistá, že pokud mi budeme souhlasit, že nevidí problém proč by to nešlo, spíše nás uklidnila, že se není čeho bát a o chlapci mluvila jen v superlativech. Tím se změnila situace, já už počítala s tím, že to nepůjde a že do října, než bude chlapci 18 let, nemusíme nic podobného řešit. Teď jsem na pochybách, ano je to fajn kluk, ale téměř ho neznáme, na jednu stranu bych to pro mladé ráda udělala, vím, že dcera mi to jinak odpustí jen těžko, ale na druhou mám z toho obavy. Šli by jste do toho být na našem místě?
Připadá mi, že máš vůči tomu chlapci určité předsudky… Ale to je jen můj dojem, byť se domnívám, že právě to způsobuje tvé obavy, které jsou (dle mého) zbytečné.
Kdyby se jednalo jen o spolužáka ze školy, také bys tolik zvažovala, zda ano či ne? A to nemluvím o administrativě, to je stejně jen takový zástupný problém.
Omlouvám se pokud se pletu, nechci nijak rejpat, ale pár frází v tvém příspěvku (ty zvýrazněné) ve mně vyvolalo ten dojem, který uvádím na začátku. A teď bych tedy odpověděla na tvůj dotaz. Ano, šla bych do toho.
Ještě dodám. Znám člověka, který v DD vyrůstal. A je to jeden z mála lidi, na které dodnes ráda vzpomínám. Proto to ANO.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.7.20 20:22
@uztobude píše:
Ja bych se spis zeptala, zda by si uvazovala nad tim, zda kluka vzit na chalupu, kdyby nebyl z detskeho domova, ale vychovavali ho rodice? Zda ti vadi to, ze dcera bude s klukem tyden na chate, nebo to, ze kluk neni z “normalni rodiny”?Ja bych ho vzala, dceri tim udelas radost a budes je mit celou dobu pod kontrolou
Ne o to mi nejde, dcera od té doby, co s ním je se sama rozhodla pro HA, takže mi je jasné, že spolu sexuálně žijí, tráví spolu dost času, bývají často i u nás doma sami. Takže o tohle mi nejde. Nevadí mi ani to, že je chlapec v dětském domově, to není jeho ostuda, ale jeho rodiny. Mě jde spíše o tu zodpovědnost, že mu ještě není 18 let. Být to o dva měsíce později, nepřemýšlím. Takto musíme vyplnit žádost, přijde k nám sociální pracovnice… Ano bylo nám řečeno, že vše je pouze formalita, že je to skoro dospělý chlap a má svůj rozum, jde o pouze o zákony. On je v dětském domově zatím ještě nikoli dobrovolně, ale soudně a oni toto musí dodržovat. Já tomu rozumím a chápu to, ale bojím se té zodpovědnosti za cizí téměř dospělé dítě, stvrdím svým podpisem, že mám za něj v tu dobu zodpovědnost. Svoje dítě znám, vím, že ji můžu pustit na zábavu, která na chatě každoročně probíhá, vím, co si můžu dovolit, tady budu trnout. Je to něco jiného, než vzít spolužáka ze školy, kterému to doma dovolí na dobré slovo a něco jiného je toto. Tak proto váhám, není v tom nic proti klukovi.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.7.20 20:25
@cecetka píše:
Chapu dobre, ze jde jen o tyden v srpnu na chalupe? Dobry zpusob, jak kluka lepe poznat
To máš pravdu, to mě nenapadlo to brát takto 
.
- Citovat
- Upravit
31.7.20 10:15
@Anonymní píše:
To máš pravdu, to mě nenapadlo to brát takto
Ale asi kolem toho bude hodne papirovani a vyrizovani, ze? 
Az mu bude 18, tak uz to pujde snadno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Holky mám takové dilema a nevím jak se rozhodnout, tak by mě zajímal názor jiných. Máme 17 let starou dceru, ta už několik měsíců randí se stejně starým klukem, který je od mala v dětském domově. Několikrát jsme ho viděli, byl s námi na výletě i na návštěvě, je to pohodový mladík, kdybych nevěděla, od kud je, nepoznala bych to. Napadlo nás s manželem mládeži nabídnout, že by u nás mohl být chlapec na Vánoce. To už bude plnoletý, ale stále bude kvůli studiu v DD. To nechce, že prý rád přijde druhý den, ale za to mladí vymysleli, že by s námi mohl chlapec na chalupu na týden na konci srpna. Něco jsem si o tom zjišťovala a vím, co bychom proto musela udělat, dozvěděla jsem se, že tato žádost trvá vyřídit až dva měsíce a myslela jsem si, že není nad ním přemýšlet. Jenže mladí se nenechali odbýt, mladík domluvil schůzku s jeho vychovatelkou a námi, ta nám vysvětlila jak vše chodí, že v určitých případech to netrvá takto dlouho a že mladík chodil a stále se styká s rodinou svého spolužáka a kamaráda ze školy a vše bez problémů. Přestože říkala, že tohle není v její kompetenci, že v tom problém nevidí, dala mi kontakty na ředitele i sociální pracovníci chlapce a mám to řešit s nimi, že oni už mi řeknou více. Ona je tomu nakloněna a je si jistá, že pokud mi budeme souhlasit, že nevidí problém proč by to nešlo, spíše nás uklidnila, že se není čeho bát a o chlapci mluvila jen v superlativech. Tím se změnila situace, já už počítala s tím, že to nepůjde a že do října, než bude chlapci 18 let, nemusíme nic podobného řešit. Teď jsem na pochybách, ano je to fajn kluk, ale téměř ho neznáme, na jednu stranu bych to pro mladé ráda udělala, vím, že dcera mi to jinak odpustí jen těžko, ale na druhou mám z toho obavy. Šli by jste do toho být na našem místě?