Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja bych do toho nesla. Byl by to jen prevoznik. Ve finale bys tim ublizila jemu i sobe. Ac to zni krute tak ten rozchod si musis odzit sama za sebe. Hodne sil ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím všechny… Jsem dost na vážkach, od posledního rozchodu to je půl roku, bylo to pro mě dost bolestivé, takže jsme na chlapy v podstatně zanevřela, alespoň na nějakou dobu… Ale nastala situace, kdy se mi připletl do cesty muž odpovídající mých ideálů - nekouří, pozorný, ohleduplný, hodný, pozorný, empatický, oddaný atd atd. Jo dokonce bohatý![]()
(tuhle poznámku prosím berte s nadsázkou, nejsem zlatokopka) Samé plus… Až k neuvěření že?… Jenže mínus je to, že nepreskocila žádná jiskra, byla jsem s ním na třech schůzkách a prostě nic, líbání katastrofa to jsme každý jinde - a tohle mě odrazuje a jsem hrozně na vážkach… Asi ještě nejsem v pohodě z toho rozchodu, bylo mi i jakoby proti srsti se s ním třeba obejmout, jako bych se cítila vina že podvádím ex, blázen
nevím, zkusily byste do toho jít i když začátek je takový „nijaký“… Asi by mě to svým způsobem vysvobodilo, protože i když to je půl roku, nejsem z toho evidentně ještě pořád v pohodě… Je to blbý když se neustále někde potkáváme
Děkuji za příspěvky
Tak zas když má ty prachy, které si zmínila a nemáme je brát vážně
.. Já bych do toho šla ![]()
Promiň, ale když se musíš ptát a nejsi schopna se rozhodnout sama za sebe, tak do toho fakt nechoď. Zbytečně bys mu ublížila. 3 schůzky už jsou dost na to, aby to naskočilo.
A věř, že vím, o čem mluvím, taky se teď seznamuju.
@Kockazvysocan s třemi penězi to bylo fakt pro zasmátí, jinak co když to je málo, této schůzky… Povídat se mi sním povídá skvěle je to takový protipól mojí povahy, takže mě v lecčem uzemňuje, znát se známe už pár let tak možná z toho důvodu že mám nějaký nastavený názor na něj si nemůžu dovolit pokročit dál…?
@GabinkaCh hezký je ale ani ne, já to nechápu vůbec, je všechno co jsem kdy chtěla a ani ťuk
Jestli te nepritahuje, tak to nikdy nebude fungovat.
Klidne se s nim jeste chvili schazej a uvidis, ale pokud se tohle nezmeni, tak to nema cenu.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny… Jsem dost na vážkach, od posledního rozchodu to je půl roku, bylo to pro mě dost bolestivé, takže jsme na chlapy v podstatně zanevřela, alespoň na nějakou dobu… Ale nastala situace, kdy se mi připletl do cesty muž odpovídající mých ideálů - nekouří, pozorný, ohleduplný, hodný, pozorný, empatický, oddaný atd atd. Jo dokonce bohatý![]()
(tuhle poznámku prosím berte s nadsázkou, nejsem zlatokopka) Samé plus… Až k neuvěření že?… Jenže mínus je to, že nepreskocila žádná jiskra, byla jsem s ním na třech schůzkách a prostě nic, líbání katastrofa to jsme každý jinde - a tohle mě odrazuje a jsem hrozně na vážkach… Asi ještě nejsem v pohodě z toho rozchodu, bylo mi i jakoby proti srsti se s ním třeba obejmout, jako bych se cítila vina že podvádím ex, blázen
nevím, zkusily byste do toho jít i když začátek je takový „nijaký“… Asi by mě to svým způsobem vysvobodilo, protože i když to je půl roku, nejsem z toho evidentně ještě pořád v pohodě… Je to blbý když se neustále někde potkáváme
Děkuji za příspěvky
Ne, nabidla bych kamaradstvi ![]()
A já bych to ještě zkusila. Však se spolu nemusíte líbat nebo hned spát. Scházejte se a uvidíš časem. Já jsem si sama takhle začala a manželem. Byla jsem měsíc po rozchodu. Totálně rozložená, zničená, pomalu v depresích. Rozešla jsem se já, ale bývalý byl manipulátor a ubližoval mi. První měsíce jsem to brala nezávazně, jen randění. Také jsem ho znala, dlouho předtím jsme se kamarádili. Sranda s ním byla, nikdy nezkazil legraci a to jsem po tom hnusném rozchodu potřebovala, ale po fyzické stránce nebyl absolutně můj typ. No a pak z ničeho nic jsem se do něj totálně zbláznila
V prosinci jsme měli první rande, v červnu jsme se sestěhovali, v srpnu mě požádal o ruku
a to už jsme byla měsíc těhotná
Potom přišlo druhé dítě, svatba. Třetí dítě. Jsme spolu 8 let a pořád ho miluju jako na začátku (když přeskočila jiskra) a přijde mi strašně sexy a přitažlivý. Vůbec nechápu, proč se mi předtím nelíbil ![]()
Takže za mě, pokud ti úplně neutíká čas (děti), tak bych tomu šanci dala a buď to naskočí nebo ne.
Můj manžel mě nepřitahoval, tedy byl i je to sympatickej chlap, byla a je s ním zábava, protože má specifický humor a ta jiskra naskočila až za nějaký čas. Prostě jsme se scházeli, podnikali x věcí atd… No a ted spolu máme dvě děti a jsem spolu 11roků, takže ono to hned nezatracuj. No a ten můj byl v líbání také tragédie i v té posteli jsem ho musela trochu vychovat ![]()
@Anonymní píše:
@GabinkaCh hezký je ale ani ne, já to nechápu vůbec, je všechno co jsem kdy chtěla a ani ťuk
A já bych tomu šanci ještě dala ![]()
@Anonymní píše:
A já bych to ještě zkusila. Však se spolu nemusíte líbat nebo hned spát. Scházejte se a uvidíš časem. Já jsem si sama takhle začala a manželem. Byla jsem měsíc po rozchodu. Totálně rozložená, zničená, pomalu v depresích. Rozešla jsem se já, ale bývalý byl manipulátor a ubližoval mi. První měsíce jsem to brala nezávazně, jen randění. Také jsem ho znala, dlouho předtím jsme se kamarádili. Sranda s ním byla, nikdy nezkazil legraci a to jsem po tom hnusném rozchodu potřebovala, ale po fyzické stránce nebyl absolutně můj typ. No a pak z ničeho nic jsem se do něj totálně zbláznilaV prosinci jsme měli první rande, v červnu jsme se sestěhovali, v srpnu mě požádal o ruku
a to už jsme byla měsíc těhotná
Potom přišlo druhé dítě, svatba. Třetí dítě. Jsme spolu 8 let a pořád ho miluju jako na začátku (když přeskočila jiskra) a přijde mi strašně sexy a přitažlivý. Vůbec nechápu, proč se mi předtím nelíbil
Takže za mě, pokud ti úplně neutíká čas (děti), tak bych tomu šanci dala a buď to naskočí nebo ne.
Díky, tohle jsem asi potřebovala „slyšet“ s minulostí, s ex to máme podobně, takže tenhle příspěvek mi je o to víc bližší…
@Anonymní píše:
Můj manžel mě nepřitahoval, tedy byl i je to sympatickej chlap, byla a je s ním zábava, protože má specifický humor a ta jiskra naskočila až za nějaký čas. Prostě jsme se scházeli, podnikali x věcí atd… No a ted spolu máme dvě děti a jsem spolu 11roků, takže ono to hned nezatracuj. No a ten můj byl v líbání také tragédie i v té posteli jsem ho musela trochu vychovat
Zdravím všechny… Jsem dost na vážkach, od posledního rozchodu to je půl roku, bylo to pro mě dost bolestivé, takže jsme na chlapy v podstatně zanevřela, alespoň na nějakou dobu… Ale nastala situace, kdy se mi připletl do cesty muž odpovídající mých ideálů - nekouří, pozorný, ohleduplný, hodný, pozorný, empatický, oddaný atd atd. Jo dokonce bohatý
(tuhle poznámku prosím berte s nadsázkou, nejsem zlatokopka) Samé plus… Až k neuvěření že?… Jenže mínus je to, že nepreskocila žádná jiskra, byla jsem s ním na třech schůzkách a prostě nic, líbání katastrofa to jsme každý jinde - a tohle mě odrazuje a jsem hrozně na vážkach… Asi ještě nejsem v pohodě z toho rozchodu, bylo mi i jakoby proti srsti se s ním třeba obejmout, jako bych se cítila vina že podvádím ex, blázen
nevím, zkusily byste do toho jít i když začátek je takový „nijaký“… Asi by mě to svým způsobem vysvobodilo, protože i když to je půl roku, nejsem z toho evidentně ještě pořád v pohodě… Je to blbý když se neustále někde potkáváme
Děkuji za příspěvky