Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
ahojte holky. hledala jsem nějake podobne temata, ale nenasla jsem.tak si dovoluji zalozit nove......Jsem divna,nebo me valcuji hormony? strasne me stve pristup okoli, rodiny (jen s pritelem problem nemam)…vadi mi kdyz mi chce kazdy hladit brisko-kdyz se nenecham,tak jsu pro rodinu netykavka apod..kolikrat me rozciluji vecny rady-musis hodne jest,oblec se je tam zima-to prece vim
..nebo..usmivej se,jinak budes mit uzhlidany miminko,my to myslime nejlip,kdyz neposlechnu-př.:„nechod po tom snehu“-na silnici-„spadnes,nemysli jen na sebe“…pritom jsem sla opatrne,jinama ani neslo jit,kdyz napadl snih
tak se chovam jak decko, a jak chcu mit sama decko…jen ze vecne nedavam na rady,pripominky druhych-a dupnu si,tak potom jsu hned netykavka,maly decko apod…JA VIM ZE TO VSICHNI MYSLI DOBRE,jinak mame skvely vztahy v rodine apod
vim ze mi pak pomuzou,kdyby bylo potreba..ale, ty vecne reci,ponaucovani,reseni jak se zatvarim nezatvarim…psat sem vsechno nebudu,urcite mate kazda svy zkusenosti apod.....mate to taky nektera tak? nebo jsu divna ja??????........jsem ve 25tt. je mi 22let,pritelovi je 28-financne jsme na tom skvele.tento mesic dodelavame byt,budem bydlet sami-za coz jsu rada,ptz tyto „problemy“ zmizi,kdyz se budem s myma rodicema a pritelovyma vidat o vikendech-pro vsechny zucastneny to bude lepsi
budem se na sebe tesit, budem si met o cem vykladat…ted jeste bydlim u rodicu,jeste mesic…vim ze se to pak zlepsi, ale do te doby mi asi nekdy prasknou nervy
.....ale jak jsem psala, jak to pisu i ja, nemyslim to nejak zle, mam vsechny strasne rada, ale........
chápu
nejsi divná, prostě jsou „jen“ starostliví
snaž se to vypouštět, ať se tím nenervuješa až budete bydlet zvlášť, určitě se to zlepší, ale zas přijdou na řadu osvědčené rady ohledně miminka ![]()
jeste…vim ze to tehotenstvi chcou vsichni prozivat semnou, mela bych byt za to rada, nekdy mam vycitky, ale nekdy o to nestojim..ja jsem ta tehotna.....vecne mi i pripominaji co si mam vsechno zaridit(jak kdyz by mi to nerekli,tak na to zapomenu/em)-ale neuvedomuji si,i po me opetovne odpovedi, ze to vsechno s pritelem vime…no mohola bych toho napsat strasne moc......svy miminko miluju, s pritelem se na neho tesime.
…nejsu divna ze ne???? ![]()
sterezie píše:chápu
nejsi divná, prostě jsou „jen“ starostliví
snaž se to vypouštět, ať se tím nenervuješa až budete bydlet zvlášť, určitě se to zlepší, ale zas přijdou na řadu osvědčené rady ohledně miminka
no na to se „tesim“
samozrejme, kdyz si nebudu vedet rady, taky za to budu rada, ale ..no vsak to kazda vite
![]()
hanourek píše:
jeste…vim ze to tehotenstvi chcou vsichni prozivat semnou, mela bych byt za to rada, nekdy mam vycitky, ale nekdy o to nestojim..ja jsem ta tehotna.....vecne mi i pripominaji co si mam vsechno zaridit(jak kdyz by mi to nerekli,tak na to zapomenu/em)-ale neuvedomuji si,i po me opetovne odpovedi, ze to vsechno s pritelem vime…no mohola bych toho napsat strasne moc......svy miminko miluju, s pritelem se na neho tesime.…nejsu divna ze ne????
ne, jsi těhotná ![]()
Divna nejsi, ale zvykni si, to jen tak nezmizi. Akorat to nebude tak casto, kdyz spolu nebudete bydlet. Pozdeji uslysis, ze je dite malo/hodne oblecene, mela bys davat caj…
No u rodiny, která tě má ráda, tak asi bych to brala jako mormál. Až budeš čekat druhé, případně třetí, budeš možná smutná z toho, že už si tě nikdo nevšímá. Brala bych to normálně, prostě starost blízkých, třeba přehnaná. Pak nastane starost o mimčo, atd., většinou u toho prvního je to většinou tak.
Máma má své dospělé děti pořád jako děti. Určitě i ty jednou toto zažiješ a pak si vzpomeneš, jak jsi to neměla ráda, ale starost bude.
Ty jo, bych už stříhala metr, až se odstěhuju ![]()
Mě přijde, jako by někdy rodina odmítla nastávající matku uznat za dospělou a začne ji takhle roztomile zpracovávat, aby si náhodou nemyslela, že je svéprávná.
Jako je možný, že to myslí dobře, ale těhotenstvím tohle neskončí a jestli si chceš dělat s dítětem věci podle svého, tak bych se trochu vymezila už teď. Ono jde o respekt a ten nemáš. A je lepší si ho vydobýt už teď, než až ve chvíli, kdy začnou s miminem dělat věci, které ty nechceš (co já vím, třeba ho navlíkat jak pumpu, i když bude dítěti vedro či nějaké podobné chuťovky).
Takže jako jo, zájem je hezký, ale vocamcaď pocamcaď
Ahoj, já zažívám něco podobného, akorát jen ze strany tchýně… „zapni se, venku je zima, jez pořádně…“ já teda s ní komunikuji velmi málo, moc si s ní nerozumím, snažila jsem se její rady přehlížet a vypouštět ven, až jednou mi ruply nervy a řekla jsem jí, že není moje máma.. no a byl klid. Taky mi vadí, že prostě neustále chce hladit bříško, ač je mi to nepříjemné, kdyby se aspoň zeptala
![]()
Teď se ptá jen manžela. Taky jsem jí řekla, že pokud budu chtít poradit ohledně miminka, tak příjdu a zeptám se sama, tak snad to bude fungovat i po porodu ![]()
Naši jsou na druhou stranu úplně zlatí, mamka to se mnou prožívá a tak si i připomíná, jaké to bylo, když byla sama těhotná..
Holka, drž se. U nás to samé!!! Já jsem si vždycky říkala jedním uchem tam, druhým ven a výsledek: Po porodu je to ještě horší! Já jsem ta nestrašnější matka na světě!!!!
Jestli můžu poradit, vyřeš si to, než porodíš, potom to je mnohem težší. Kolikrát mě bolí srdíčko.. Od našich jezdím zásadně naštvaná! když se ozvu, jsem ta špaatná já, když se neřídím tím, co mi nejlepší rodiče pod sluncem poradí, jsem zlá a špatná a nezodpovědná… A taky jsem neměla ráda, jak chtěl každý šahat na břicho. Někteří to dělali, když jsem třeba jen procházela kolem, tak neodolali a hned mě poťapkali. Jenže nesahali na mé dítě, ale na mě a to mi bylo nepříjemné… Držím ti palečky, aby tě začali respektovat.
Zijeme ja s pritelem a jeho babicka a fenka, jsem ve 32tt. Kdyz pritel pride z prace, nebo rano vstane zacne se s fenou mazlit a ja na ne koukam a je mi to lito, chtela bych se s nim taky mazlit, me da totiz sotva pusu. Pak brecim protoze mi to je lito a on je nasranej protoze mi(nam zenskejm) nerozumi a je rad ze nakonec cekame kluka ze by dalsi zenskou v byte asi nezvlad. Zmeni se to po porodu? Nebo budu na psa zarlit i potom.
![]()
@BEcherovka píše:
Zijeme ja s pritelem a jeho babicka a fenka, jsem ve 32tt. Kdyz pritel pride z prace, nebo rano vstane zacne se s fenou mazlit a ja na ne koukam a je mi to lito, chtela bych se s nim taky mazlit, me da totiz sotva pusu. Pak brecim protoze mi to je lito a on je nasranej protoze mi(nam zenskejm) nerozumi a je rad ze nakonec cekame kluka ze by dalsi zenskou v byte asi nezvlad. Zmeni se to po porodu? Nebo budu na psa zarlit i potom.![]()
![]()
![]()
Tak to mě ještě nenapadalo žárlit na našeho králíka
..Pokud jsi taková nebývala tak se neboj…
@BEcherovka Normálka, řeknu mu, heleď hoď tuleně taky sem a budete všichni navzájem umazlený
Já ještě těhotná nejsem, ale manželovu pozornost a mazlit potřebuju pořád, no jestli se to v těhotensví ještě zhorší, tak to potěš pámbu, to budem jak puberťáci ![]()
Tak se mazli s fenou taky, pokud možno nonstop. Pak budeš mít jistotu, že se přidá.
Jenom aby to na tom psovi nezanechalo následky. ![]()
Ne, vážně, nech to být. Po porodu bude zase přítel žárlit na synka a budete si kvit. ![]()
To je v pohodě, to se spraví, neboj
já jsem ve 34tt a mívám stavy, kdy si třeba z ničeho nic něco v mysli připomenu a začnu bulet, přítel pak na mě kouká jako na mimoně, co se mi zase stalo. Ale naštěstí jsem ho hned ze začátku těhotenství upozornila na to, že se budu možná takhle „přiblble“ chovat, tak mě vždycky obejme, neptá se, co mi je, páč bych řvala ještě víc… a je dobře ![]()