Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem divná matka?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.11.16 07:05
Jsem divna matka?
Ahoj maminky, uz delsi dobu se placam v takove divne depresi, o ktere muj doktor tvrdi, ze to deprese neni. Svou dceru miluji nadevse a jsem stastna, kdyz jsem s ni. Presto me to s ni doma ubiji. Jsem hyperaktivni, mam spoustu zajmu a rada pracuju. Bejt doma s protivnym unudenym ditetem jsou pro me muka. Uz nevim, jak ji zabavit. Nic ji nebavi, jen fnuka a kramari, nehraje si sama ani se mnou. Jen obcas chvilinku sama. Vydrzi si hrat-kramovat skrine, jen kdyz ja uklizim. Jak si sednu, konec. Pri tom u babicky je andel. Pripadam si, ze jsem divna, spatna mama. Nejradeji bych byla, aby mohla byt dopoledne v jeslich a odpoledne se mnou. Aby mela zmenu. Je rada mezi detma, ale ja mam bohuzel vsechny kamaradky s detma daleko. Co si o tom myslite? Mate to take nektera takhle?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.11.16 07:11
@glogloglo Já si myslím, že občasné rozporuplné pocity musí mít snad každá… Také své dítě miluji maximálně, ale občas si říkám, že jsem mohla ještě chvíli počkat, to si říkám, když hodně zlobí, což je docela časté. Je také dost akční, už se snaží vstát (7měsíců), takže si myslím, že mě čeká ještě něco horšího:D Nedá se s ním vůbec nikam jet a kočárkem podle toho jak má náladu.. Stále křičí, vzteká se a podobně.. Takže si dokážeš představit, jak je super, když někde s ním jsem a on se vzteká a chce ke mě a já se pak táhnu s kočárem a sním.. Není rád připoutaný, takže když je v autě nebo v tom kočáře, tak je to fakt někdy na palici.. Doma mi taky jen křičí… Ale vždycky když se na něj podívám, tak si říkám, že mi to za to stojí a že bych ho za nic nevyměnila 
Jen je to teď takové těžší období, třeba to máš taky tak… A co práce z domova, to by nešlo?
Příspěvek upraven 25.11.16 v 07:13
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 07:14
Měla jsem to podobně - asi ne tak intenzivně, ale taky. Ale dokud nebyla nemocná, tak to nebyl takový problém: nemusela jsem jen je kamarádkám, ale taky v létě na hřiště, nakoupit někde, kde mají koutek (i když do 3 let tam obvykle s dítětem musíš být), na různé akce pro děti (trhy, divadlo, skákací hrad, malování na obličej atd.). Navíc teda dokud jsi na RD, můžeš klidně odjet za kamarádkou s dětmi třeba na týden (pokud má dům, kam se vejdeš): děti mají podněty (s hraním to v tomto věku není nic moc), Ty pomůžeš s úklidem nebo cukrovím nebo tak…
Pokud máte v okolí jesle nebo miniškolku a pokud to uplatíš, tak bych to klidně udělala: Ty si odpočineš, ona si užije jiné prostředí, a odpoledne budeš mít víc energie a elánu na to se jí věnovat.
Já takhle „odvrhla“ dítě ve dvou letech, to už mi fakt začínalo hrabat a kamarádka mi dohodila práci na dva dny v týdnu. Tak malá šla do školičky (úplně perfektní paní učitelka, líbilo se jí tam) a já mohla konečně mít „mozek pro sebe“ - že jsem nemusela 24h denně mít v hlavě, kde je dítě, co dělá dítě atd. a mohla jsem myslet na trochu „intelektuálnější“ věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 07:18
Asi takhle, tohle je vsechno docasny. Za druhy, deti jsou s matkou vetsinou nejhorsi. Neco o tom vim, mam tri. Za treti, neni nic lepsiho, nez mit zdravy dite. O tom tez neco vim. Za ctvrty, az prijde domu jednou s piercingem v nose a za ruku povede potetovanyho typka, budes se slzou v oku vzpominat na dobu, kdys ji jeste mela pod kontrolou 
Drz se, bude lip 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 07:22
A ne, nejses divna. Jen mas z maly ponorku. Moje nejmladsi sestra se vratila do prace v osmnacti dnech veku sveho syna. Ale oni byli domluveni s partnerem predem a segra ma tetovaci salon pul km od bydliste, tak to jsou preci jen dost specificky podminky. Chtela jsem tim ilustrovat ze kazdymu nesedi byt doma s ditkem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 07:22
@glogloglo píše:
Ahoj maminky, uz delsi dobu se placam v takove divne depresi, o ktere muj doktor tvrdi, ze to deprese neni. Svou dceru miluji nadevse a jsem stastna, kdyz jsem s ni. Presto me to s ni doma ubiji. Jsem hyperaktivni, mam spoustu zajmu a rada pracuju. Bejt doma s protivnym unudenym ditetem jsou pro me muka. Uz nevim, jak ji zabavit. Nic ji nebavi, jen fnuka a kramari, nehraje si sama ani se mnou. Jen obcas chvilinku sama. Vydrzi si hrat-kramovat skrine, jen kdyz ja uklizim. Jak si sednu, konec. Pri tom u babicky je andel. Pripadam si, ze jsem divna, spatna mama. Nejradeji bych byla, aby mohla byt dopoledne v jeslich a odpoledne se mnou. Aby mela zmenu. Je rada mezi detma, ale ja mam bohuzel vsechny kamaradky s detma daleko. Co si o tom myslite? Mate to take nektera takhle?
A co tatínek? Nikde nepíšeš kolik času s malou tráví otec. Je logické že každý si potřebuje někdy orazit, věnovat se chvilku koníčkům a proto asi taky příroda nadělila dětem dva rodiče. Tak pošli tatínka s prckem ven na procházku, nebo at si jen hrají spolu a ty odpočívej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 07:31
Děkuji všem za povzbuzující komentáře. Snažím se pracovat trochu doma, aby mi úplně nehráblo. Masíruji a fotím a teď se to konečně začíná trochu rozjíždět, i když masírování jsem musela omezit. Jsem znovu těhotná. 2-3 dny v týdnu má malou babička, takže s ní nejsem pořád. A pokud nepracuji, tak ten celý den mi prostě přijde strašně dlouhý bez ní a schází mi. Tím hůř, když tam pak spí. Ale když jí pak mám celý den doma, protivnou, uřvanou a manžel přijíždí až kolem půl páté, tak je to náročný. Tady ve městě nemám nikoho a ani se tady nedá kam jít. Kdybych jí chtěla vozit do školičky, musela bych do Budějovic. Nejde o peníze, ty bych si vydělala zpátky. Ale byla bych tři hodiny na cestě. To bych jí tam musela nechávat celý den a ne jen do oběda, abych něco udělala. Což je prostě zbytečný. Už jsem to promýšlela. Proto jsme zůstali u té babičky. Manžel když přijede z práce, tak s ní tak půl hodinku, hodinku je, abych se mohla umýt a nachystat jí koupání a mlíčko na večer. Ale jinak dělám všechno sama. Ven s ní chodím taky sama, hodně zřídka 1-2 do měsíce jde na procházku s náma… V noci s ní spím sama v pokojíčku, manžel sám v ložnici, aby se vyspal do práce. Malá se budí 10-15× za noc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 07:34
Mít školičku tady ve městě, jsem happy. Malá by se nenudila, byla by dopoledne mezi dětmi, já bych něco popracovala, udělala bych doma, co je třeba… jako hodně toho stíhám i sní, tím, že nesnese, když si sednu. Jedině takhle po ránu to trochu jde. Ale většinou se nesmím na PC ani podívat. Výjimkou je, že ho mám na lince a stojím u něj, pak si myslí, že vařím a je spokojená…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 07:43
Já bych řekla, že je to klasické vyčerpání,, že si prázdná energie.. Já to měla taky tak, a pak stačila obyčejná návštěva na půl dne, dkyž mi někdo přijel a zabavil kluka, když byl malý a hned jsme se cítila lepší..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 07:49
@Janasas to je přesné! Vítám každého, kdo na chvíli přijde. Nemusí si nutně s malou hrát. Stačí, když si povídáme a malá se hned chová jinak. Chvíli sedí s námi a poslouchá, ale většinou leze kolem a hraje si, ukazuje hračky a tak… Příští týden přijede na čtyři dny moje babička a bude tu s námi, tak se už strašně těším. Ale zároveň se bojím, že až odjede, nebude už s malou vůbec k vydržení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 08:22
Sejdi se s nejakou kamoskou, jdete do detske herny, s malou si hrajte do toho kecejte a pijte lattecko, nemuze clovek byt doma cely den, ja musim na 6h pryc na prochazku nebo s nekym na vylet jinak mi doma hrabe taky. Nebo musi projit alespon navsteva:D
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.11.16 08:33
Doma jsou děcka vecne unudena.. Já s nimi chodila do mateřských center, na výlety, dlouhé procházky.. Aby byla změna a oni se dobre bavili… A většinou to bylo fajn.. Ale taková nálada asi přepadá občas každého. Me pomaha cviceni, třikrát týdne si odjedu dat do těla a je mi hned lip.
- Citovat
- Upravit
25.11.16 08:39
@glogloglo
@glogloglo píše:
Mít školičku tady ve městě, jsem happy. Malá by se nenudila, byla by dopoledne mezi dětmi, já bych něco popracovala, udělala bych doma, co je třeba… jako hodně toho stíhám i sní, tím, že nesnese, když si sednu. Jedině takhle po ránu to trochu jde. Ale většinou se nesmím na PC ani podívat. Výjimkou je, že ho mám na lince a stojím u něj, pak si myslí, že vařím a je spokojená…
Tak tohle je u nás stejný!! Taky nesnese, když si sednu a koukám. třeba Va telku, musím něco dělat, aby si ona hrála.. Když sem u linku a vařím, mam klid, protože si pěkně hezky hraje sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.11.16 08:45
Proto s dětma furt někam chodíme. Do parku, na hřiště, do zoo a tak. U nás se navíc starší po narození mladší už nenechá hlídat ani babičkou, ani tatínkem, všechno jen maminka 
. Co bych dala za hlídání starší 2-3 dny v týdnu 
.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
