Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dcera má dva a půl a dlouho jsem to měla dost podobně. Nechtěla jsem ji nikam dávat ani hlídat, protože se mi prostě stýskalo a nikdy jsem si nic neužila. Jenže po tom, co vždycky byla nadšená, když u někoho byla a třeba s babičkou mi vyprávěly, co dělaly a zažily, jsem to nějak vstřebala a teď je to daleko lepší. Vždycky se těším, až mi zase poví co zažila nového, co třeba se mnou by nikdy nezažila. Takhle jsem si to odůvodnila a už v klidu někam vyrazím. ![]()
Prprve to bylo tezke, ale ted uz to tak neberu. Suce se mi styska, ale jsem rada i jen s manzelem a nebo jako dneska jen sama se sebou se sklenkou v ruce a manzel odjel s dcerkou k babce
… dcerce za par dni budou dva roky…
Mě na tom nepřijde nic divného. Kdybych chodila do práce v režimu jako Ty,taky bych chtěla trávit víkendy s dcerou. Babička s ní tráví už tak dost času přes týden,poděkovala bych,odmítla..Pravděpodobně bych si taky neužila nic jiného.
Podotýkám,že ve Tvé situaci nejsem,dětí mám víc a k babičkám chodí. Jen bych v tom nehledala žádný záchvat paniky,ale normální věc,když přes týden spolu trávíte tak málo času. Normální mi přijde si udělat program s tatínkem a dítětem,ne ještě sáčkovat babičku k vám v sobotu.
Mam to podobne, ale ja nemam hlidani casteji nez 2 x do roka, tak moc neduveruji. Ale napadlo te, kdo tuto “akci “ inicioval, jestli to byla babi nebo manzel? Mozna ti chteji neco jemne naznacit.
Nebyli jste nikde co se malá narodila??? no, nikdy bych to takové mít nechtěla, investuju nejvíc času do svého dítěte, ale taky do svého manželství… několikrát měsíčně chodíme na večeře, do kina, nebo jen tak jsme sami doma a máme to úplně boží… v tvém případě bych se bála že mi manželství dlouho nevydrží…
Jde o poprvé, pak si zvyknes. Když nechodis týden co týden s víš ze mala je v pohodě šťastná spokojena tak si to jednou za čas s mužem uzijte
vždyť čas s babi je fajn a je to jen na chvilku než se vrátíte ![]()
Ne nemám a doufám že ani mít nebudu. Možná je to tím, že my žádné hlídání nemáme. Platíme si chůvu, abysme vůbec někam vypadli. I když musím říct, že jak jsou děti větší, babičky se občas ( jednou za rok ) nabídnou, takže jsme byli v létě pár dní bez dětí. Po pravdě, ani se mi moc nestyskalo. ![]()
Nase mala ma 6 mesicu a zatim si to neumim predstavit…a krach manzelstvi? Jakoze coze?
my si s manzelem sebe uzivame, jak mala usne a jsme uplne v pohode
ale tak k uzivani si sebe nepotrebujeme zrovna kino, restaurace a tak…umime si to udelat hezky i doma (nerikam, ze si do kina nebo na vecu, fi nekam s prateli uz nikdy nezajdeme, ale tak jeste mame cas
) … asi bych to manzelovi rekla a chtela vedet, co si o tom mysli, ale my se bavime uplne o vsem
uvidime, jake to bude, az bude mala vetsi…
Syn má 5M, není kojeny, babička je zdravotní rehabilitacni sestra malých miminek a 100% ji důvěřuju… je skvělá a čas využíváme s mužem k prohlubování i našeho vztahu, mám občas rada to proste “my”, ze jsme to pořad my dva… můžeme spolu budovat zážitky, posilovat vztah, užit si fyzicno, zajdeme do kina, divadla… v únoru pojedeme na lyže, což by s malým neslo. Momentálně je syn taky u babičky, protože mě schválil úplně šílený virus, kdy mám horečky jak blázen a jsem rada, ze ziju, tak mi kluci odjeli k babičce a musím říct, ze mi to pomohlo, i když je mi smutno, ale vím ze tam se mu věnuji, užije si srandu a co s nemocnou matkou, která nemůže pomalu ani vstát?
beru to tak, ze se s ni má dobre, my se máme taky dobre a nebude takový maman, i když ho miluju k zblazneni a dneska jsem inhalovala pyzamko… ![]()
My s muzem pracujeme spolu, takze jsme opravdu porad spolu a to je moc fajn. Na vecere sice nechodime, ale chodime kazdy den spolu na obed a komukace ani po letech nevazne. Myslim, ze ani muj muz nema deficit, co se tyka spolecneho casu.. O manzelstvi se nebojim… Ale spis me vydesil ten vnitrni strach, ta hruza, to, ze jsem si proste ty tri blby hodiny neuzila
Vnimam tu svoji velkou zmenu jako dalsi extrem a to neni dobre. Babicky jsou fajn a duveruju jim i ucitelkam ve skolce, jen mi porad tak desne chybi, nemuzu si pomoc. Asi i ze je jedinacek a uz dalsi dite nebude. Hlavne nechci, abych ji jednou tou svoji laskou nahodou neudusila ![]()
@Verurizeckova to je hezky s tou inhalaci
to je super a urcite to tak delate spravne.. Nejhorsi je to, ze ja to mela v planu podobne, ze budu malou vysilat po babickach a tak.. A ze my s muzem budeme ve vsem pokracovat. U nas tomu zvratu napomohlo to, ze mala byla, je a bude „jina“. Zacala jsem citit strasny strach a potrebu ji porad chranit (az moc). Musim to urcite zacit delat trochu jinak, nebo me to brzy dostane…
@Kassor Do kina, na večeři si s manželem občas zajdu ráda, dcera je se starší dcerou nebo s babičkou, ale jinak to mám podobné jako ty.. Dceři jsou 4r a jsem ráda když jsme spolu, vůbec nemám potřebu ji třeba šoupnout k babičce na celý vikend.. ![]()
@Kassor Zajímalo by mne, jestli je babička Tvá nebo manželova maminka?
@Kassor Já ti to závidím… protože evidetně je malá hodná když s ní chceš být celý víkendy… já se v neděli už strašně těším na pondělí na školku
hlídání nemám a syn zlobí a po víkendu jsem uplně vyštavena
@Kassor mám to podobně jako ty i s tím, že mám náročnějšího syna. Mám dokonce 2 syny a závislá jsem jen na tom mladším, co je problémový. Všechno s ním bylo náročné, je doslova vymazlený. Plus je ještě zlobivý, akční, chvíli neposedí. A podle mě se těmi intenzivními zážitky vybudoval intenzivnější vztah.
Myslím na něj i v práci a vyzvedávám si ho po obědě s tím, že je v práci se mnou do 15:30 a odcházíme pak spolu domů. Spí se mnou v posteli (přesouvá se ke mně každou noc), doma ho mám pořád u sebe, protože se ode mě odmítá hnout. My to máme totiž vzájemně. Na druhou stranu se ovládám v tom, že jsem ho poslala na 2 týdny k moři s prarodiči a tatínkem. Často je na hlídání u babičky, ale stýská se mi a těším se na něj.
Až je mi staršího líto, že to u něj tak není.
Předpokládám, že se to časem změní.