Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
doma jsem tam kde mám kolem sebe milující lidí, krásnou přírodu a milujicí zvířata
Upřímně ani nevím, máme s přítelem pronajatý byt, ale vím že za rok už budem jinde a i přesto že tu zijem tak se necítím úplně „Doma“. Jasně když řeknu dem domu myslím tím sem, ale zaroven to není ten vysněný domov, kde bych se cítila úplně volně a kam bych přišla, nadechla se, rozhlidla se a řekla jo tady sem Doma s velkým D, pořád mám takový pocit že sem úplně nepatřím a že na mě čeká něco jiného.
@Anonymní píše:
Dobry den, v prvni rade prosim o anonym, je to pro me citlive tema, i kdyz nekteri diskutujici urcite reknou, ze resim kraviny.
Tedy, kde je pro vas nebo pro vaseho zivotniho partnera/manzela (ne pouze pritele) domov? Mate se zivotnim partnerem svuj byt. Myslim tim, kde reknete, ze jste doma? U sveho partnera ve vasem byte/dome nebo u svych rodicu (u sve maminky a sveho tatinka)?
Máme domov v našem společném domě
u rodičů určitě ne, už tam ani jeden nebydlíme, je to rodný domov, ale ne naše „doma“
V našem domě. Než jsme pořídili první byt, tak bylo doma tam, kde zrovna slozime zadek ![]()
Ja necitim ze mam nekde konkretne domov. Bydleli jsme na byte (jako dite) nez se nasi rozvedli (zakladka) a pak jsem sla bydlet s mamkou na zdedeny dum. Tatka zustal na tom byte, chodim tam za nim ale uz to tam vypada uplne jinak, nepovazuju to teda za svuj domov byt sem tam vyrustala…u mamky na baraku me to taky neprislo jako domov ptz byl stary nehezky a opravoval se a docela brzy hned po stredni jsem se odstehovala s pritelem do jineho mesta za praci, bydlime v byte dva roky jeste sem si asi poradne nezvykla nevim, mesto se mi nelibi a asi to tady taky nepovazuju za svuj domov. Takze ja konkretni misto (byt,dum)nemam jako domov, beru to tak ze mam domovu vic, u mamky, tatky, u rodicu mojeho, i tam kde bydlim i kdyz to tu mam podle naseho…to muj je z vesnice a domov citi ze ma tam u rodicu i skrz prirodu kopce kamarady kteri tam jeste bydli a s kteryma vyrustal i diky baraku rodicu na kterym se taky s tatkou nadrel jak vyrustal
Doma jsem tam, kde jsou moje děti, naše zvířata, naše oblíbené věci…kde si můžu dělat co chci, pozvat koho chci nebo zavřít před kým chci ![]()
Kde se citime dobre, kde mame sve zazemi a rodinu.
Mam manzela a bydleni jsme si zaridili po svatbe.
Příspěvek upraven 07.04.19 v 14:26
Doma je pro mě to místo, kde zrovna s manželem a dětmi bydlíme. Nejdřív první podnájem, teď druhý. Cítím se tu doma
Letos začínáme stavět, takže potom bude mým domovem náš domek. U rodičů se mi sice bydlelo hezky, ale jsem už pár let pryč a cítím se tam teď už jako na návštěvě, ikdyž mám u nich pořád svůj pokoj. Je to prostě domov rodičů.
U rodicu jsem vyrostla a chodim k nim na navstevu. Doma jsem tam, kde zrovna ziji od te doby, kdy jsem rodicovsky dum opustila.
Domov je tam,kde se citim dobre s temi,ktere mam rada.No,vidim,ze vetsina tady to tak ma.Aspon vidim,ze nechci nic zvlastniho a zjevne chlapovi neco se mnou chybi,kdyz „domov“ je u maminky.Ale moje chyba,vidim,ze mam „doma“ mamanka.A neni to pouze o tom,kde je „domov“.
S manželem a dětmi v domě.
Když jsme bydleli v pronájmu, tak jsme o tom ale jako o domově nemluvili.
To bylo maximálně u nás v Praze.
Dobry den, v prvni rade prosim o anonym, je to pro me citlive tema, i kdyz nekteri diskutujici urcite reknou, ze resim kraviny.
Tedy, kde je pro vas nebo pro vaseho zivotniho partnera/manzela (ne pouze pritele) domov? Mate se zivotnim partnerem svuj byt. Myslim tim, kde reknete, ze jste doma? U sveho partnera ve vasem byte/dome nebo u svych rodicu (u sve maminky a sveho tatinka)?