Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A co je na tom špatného, že šel v sobotu na pivo a nechtěl odejít spořádaně s manželkou v deset domů? Zřejmě asi nepíšeš všechno…
@AnastazieB píše:
A co je na tom špatného, že šel v sobotu na pivo a nechtěl odejít spořádaně s manželkou v deset domů? Zřejmě asi nepíšeš všechno…
Nevím, mně štve že se ani pořádně nevidíme a on upřednostňuje kamarády.Ani mi neřekne jam jde… ![]()
Přes týden chodí do práce, přes víkend do hospody…To je ten problém?
Z mého pohledu, záleží asi na tom jakým způsobem řekl ze zůstane ještě s kamarády. Je hezky ze byl cely den s dětmi a nemůžeme těm chlapům kamarády brát, ale jestli s nimi byl odpoledne, určitě vám dam za pravdu, že bych také očekávala že tedy večer bude s námi doma. Měl by si to spravedlivě rozdělit a preci jen žena by měla být na prvním místě. Co bych tedy nesnesla nejvíc tak ten přístup, že si odejde a vzkáže po dětech to se tedy určitě nedělá.
Nebo nám chceš decentně naznačit, že tvůj tunel potřebuje občasnou údržbu a údržbář nemá čas? ![]()
@Božislava píše:
Nebo nám chceš decentně naznačit, že tvůj tunel potřebuje občasnou údržbu a údržbář nemá čas?
Musí si ho udělat, jinak
![]()
Jsi teď naštvaná, chápu tě..V klidu se na to vyspi nebo vymysli na zítra hezký rodinný výlet ať strávíte neděli pohromadě.
@Anonymní píše:
Dobrý večer, chtěla bych prosím znát váš názor. Je mi úzko, proto zakládám tuto diskuziJsme s manželem 10 let svoji, máme 2 děti(6 a 8 let). Bydlíme na menším městě. Nyni si dělám dálkově školu,(VŠ pedagogickou)a mám ji 1× za 14 dní v sobotu.Dnes jsem přijela a manžel byl s dětmi v hospodě. psal mi ať si je vyzvednu.Sla jsem tedy pro ně a jemu se domů nechtělo. Nakonec šel ale volali mu 2× ať se vrátí. Kdyz jsem šla do sprchy tak zmizel za nimi a nic mi neřekl. Vzkazali mi to děti, že prý šel zas na pivo. V týdnu jezdí domů z práce cca v 18 hodin a do práce jezdí v 7 ráno. Kdyz se ozvu že se mi to nelíbi, naštve se.Ze co má asi dělat. Dela vedoucího v technické kanceláři. Zijeme na menším městě kde ja jsem nešťastná ale jemu že to fuk.Dnes už to ale nějak nedávám
Chtěla bych odejít ale bojím se kvůli financím. Co mám dělat, co byste dělali vy… přehanim? Jsem hysterka? Vůbec nevím co dělat. Budu ráda za jakékoliv informace. Dekuji
A v čem konkrétně vidíš problém? Přes týden pracuje, okey… tak někdo Vás živit musí. Upřímně, co má teda podle tebe dělat? Tak běž do práce ty
pak jsi byla ve škole, on celý den byl s dětma a večer ho nutíš domů. Tak jako… nebylas doma, ne? Jasně, já chápu že se chceš s ním vidět, ale prostě máte děcka, ty sis šla dodělávat školu, co jsi čekala? Že zruší kamarády? Prostě máte náročnější období, tak to vydrž a pak nástup do práce, aby on nemusel nebo mohl dřív domů ![]()
A nebydlíte třeba na tom málem městě protože jinde by neměl práci nebo by vám to nevycházelo? Nebo co ti říká na to, že nejsi spokojená? A co děláš pro to abys to změnila?
„Bydlíme ve městě kde jsem nešťastná“ - no a odkdy je za veškeré tvoje štěstí zodpovědný tvůj manžel? To nestačí, že chodí do práce, děti celej den pohlídá… On by tě měl ještě nějak bavit a obšťastňovat, aby ses nenudila? Proč si něco nevymyslíš sama?
„Manžel moc pracuje. Zvažuju, že od něj odejdu, ale finančně bych to nezvládla.“
On nepracuje proto, že by to byl takovej velkej odvaz, ale proto, aby uživil rodinu. Když id něj odejdeš, budeš muset být od rána do večera v práci ty. Alespoň si zkusíš, jaký to je.
@Anonymní píše:
Nevím, mně štve že se ani pořádně nevidíme a on upřednostňuje kamarády.Ani mi neřekne jam jde…
A to že se nevidíte je důvod abyste se rozešli a jen se hádali o dětech?
Nebylo by možná dobré si přiznat, že na současném stavu, který tě frustruje máš přesně 50% podíl zodpovědnosti a že on je nejspíš stejně frustrovaný, ale z jiných věcí.
A po té že byste společně zkusili hledat cestu jak líp rozumět potřebám a očekávání toho druhého a pokusili se najít způsob, jak potřeby vás obou naplnit bez vršení frustrace a především bez toho, aby tomu druhému bylo kladeno za vinu, to že ten první vlastně neví co chce, natož jak toho dosáhnout a čeká, že to vyčuchá a zařídí ten druhý?
Pokud nevíš jak na to - tak ideální cestou kde začít průzkum je psychologické poradenství - klidně jen pro tebe - tvůj manžel téměř jistě nebude mít pocit, že potřebuje za někým zajít.
Ale v okamžiku kdy ty budeš schopná efektivněji komunikovat a začneš komunikovat jinak, tak i on bude muset chtě nechtě reagovat jinak.
@Ou píše:
A to že se nevidíte je důvod abyste se rozešli a jen se hádali o dětech?Nebylo by možná dobré si přiznat, že na současném stavu, který tě frustruje máš přesně 50% podíl zodpovědnosti a že on je nejspíš stejně frustrovaný, ale z jiných věcí.
A po té že byste společně zkusili hledat cestu jak líp rozumět potřebám a očekávání toho druhého a pokusili se najít způsob, jak potřeby vás obou naplnit bez vršení frustrace a především bez toho, aby tomu druhému bylo kladeno za vinu, to že ten první vlastně neví co chce, natož jak toho dosáhnout a čeká, že to vyčuchá a zařídí ten druhý?
Pokud nevíš jak na to - tak ideální cestou kde začít průzkum je psychologické poradenství - klidně jen pro tebe - tvůj manžel téměř jistě nebude mít pocit, že potřebuje za někým zajít.
Ale v okamžiku kdy ty budeš schopná efektivněji komunikovat a začneš komunikovat jinak, tak i on bude muset chtě nechtě reagovat jinak.
Já teda myslím, že totálně přeháníš. Můj pracuje kolikrát do noci, a vedle toho vede sportovní klub, což mu zabírá hodně mimopracovního času. A víš co? Nejsem nešťastná a nehroutím se, nerozvádím se. Máš nějaký svoje aktivity? Koníčky? Nebo jen sedíš doma a čekáš až manžel přijde z práce a vrháš se na něj s výčitkama že se ti nevěnuje, že se nevěnuje dětem a že nejsi šťastná? To se ale pak nediv, že jde radši na to pivo, tam je mu líp ![]()
@Anonymní píše:
Dobrý večer, chtěla bych prosím znát váš názor. Je mi úzko, proto zakládám tuto diskuziJsme s manželem 10 let svoji, máme 2 děti(6 a 8 let). Bydlíme na menším městě. Nyni si dělám dálkově školu,(VŠ pedagogickou)a mám ji 1× za 14 dní v sobotu.Dnes jsem přijela a manžel byl s dětmi v hospodě. psal mi ať si je vyzvednu.Sla jsem tedy pro ně a jemu se domů nechtělo. Nakonec šel ale volali mu 2× ať se vrátí. Kdyz jsem šla do sprchy tak zmizel za nimi a nic mi neřekl. Vzkazali mi to děti, že prý šel zas na pivo. V týdnu jezdí domů z práce cca v 18 hodin a do práce jezdí v 7 ráno. Kdyz se ozvu že se mi to nelíbi, naštve se.Ze co má asi dělat. Dela vedoucího v technické kanceláři. Zijeme na menším městě kde ja jsem nešťastná ale jemu že to fuk.Dnes už to ale nějak nedávám
Chtěla bych odejít ale bojím se kvůli financím. Co mám dělat, co byste dělali vy… přehanim? Jsem hysterka? Vůbec nevím co dělat. Budu ráda za jakékoliv informace. Dekuji
A kdy jindy a kde jinde by mel zrelaxovat nez v sobotu vecer s kamosema v hospe? Celej tejden maka jak mourovatej a jeste by mel o vikendu poslouchat, ze je pod pantoflem a nesmi ani do hospody?
@Marcelka03 píše:
Co bych tedy nesnesla nejvíc tak ten přístup, že si odejde a vzkáže po dětech to se tedy určitě nedělá.
…tak on tenhle pristup hodne vypovida i o povaze zakladatelky. Proste nez by mel poslouchat ty jeji teply kecy, tak radej ve vhodnej okamzik vezme kramle. Nekdy je opravdu lepsi do zadnejch vetsich diskusi nezabredat. (V mem pripade ovsem hovorim spise o lidech, ktere potkavam pracovne. Na manzelku si v tomto ohledu nemohu v nejmensim stezovat.)
Dobrý večer, chtěla bych prosím znát váš názor. Je mi úzko, proto zakládám tuto diskuzi
Jsme s manželem 10 let svoji, máme 2 děti(6 a 8 let). Bydlíme na menším městě. Nyni si dělám dálkově školu,(VŠ pedagogickou)a mám ji 1× za 14 dní v sobotu.Dnes jsem přijela a manžel byl s dětmi v hospodě. psal mi ať si je vyzvednu.Sla jsem tedy pro ně a jemu se domů nechtělo. Nakonec šel ale volali mu 2× ať se vrátí. Kdyz jsem šla do sprchy tak zmizel za nimi a nic mi neřekl. Vzkazali mi to děti, že prý šel zas na pivo. V týdnu jezdí domů z práce cca v 18 hodin a do práce jezdí v 7 ráno. Kdyz se ozvu že se mi to nelíbi, naštve se.Ze co má asi dělat. Dela vedoucího v technické kanceláři. Zijeme na menším městě kde ja jsem nešťastná ale jemu že to fuk.Dnes už to ale nějak nedávám
Chtěla bych odejít ale bojím se kvůli financím. Co mám dělat, co byste dělali vy… přehanim? Jsem hysterka? Vůbec nevím co dělat. Budu ráda za jakékoliv informace. Dekuji