Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ať se dostane, jak chce.. osobně bych mu to řekla na rovinu ![]()
Tak za nim jed tim vlakem a vem mu civil a svacinu, at na to jakoze neni sam. pokud teda muzes.
@Anonymní píše:
Krásné ráno.Můj otec pije tak 10 let, od mých 15. Jinak je to v jádru hodný člověk, v podstatě kdykoliv jsem potřebovala, pomohl mi, vše pro mě zařídil. Ale poslední roky s ním jsou hodně těžké a narušuje mi to celý život, hlavně partnerský.
Kam tím mířím, je „sobecké“ mu říci, ať jede vlakem a zkusí se postavit na vlastní nohy jednou? Já stěží nastartuji auto a 200 km je pro mě opravdu nemyslitelné
Nyní je už po 4. v léčebně a podle toho, co mi odtud volá, stále nepochopil, že má problém. V podstatě mi řekl, že se v léčebně potkal s narkomany a ty jsou na tom hůř než on, že „zlatá vodka“.
Teď mi oznámil, že bych pro něj měla zajet, když mu končí léčba. Já jsem ale víkendový řidič a opravdu by to byla pohroma. Tak vymyslel, že by si vzal volno muj partner, ten ma ale týden novou práci, a navíc s mým otcem nechce mít nic společného, když vidí, co mi „způsobuje“. Mohl by jet ještě bratr, ale ten z něho skončil v péči logopeda a psychologa - ve svých 18 letech se mu ze stresu rozjely řečové vady.
Jediná možnost jsou už v naší rodině poté jen jeho rodiče, kteří jsou ale v lázních.
Ne, není to sobecké. Pokud se necitis, tak za volant nelez. Add: ani bych tam nejezdila. Když se nechce léčit a děla, ze se ho to netýká, tak me taky ne. Pokud by to myslel vazne, tak by měl samozřejmě moji plnou podporu
Ne, není to sobecké - on je dospělý a musí se o sebe starat sám. A stejně tím že se jím necháš manipulovat, tak mu umožňuješ nereflekotvat to, jak svým chováním ničí svoje okolí.
Takže ne - nikdo pro něj nemusí nikam dojet. I kdyby byl v Bílé Vodě, tak prostě tam kam potřebuje dojede autobusem a před odchodem to kam půjde bude řešit sociální pracovnice.
Je to jeho život, jeho zodpovědnost, nemůže to neustále svalovat na druhé a na chlast.
Jo a ty zajdi do nějaké adiktologické ambulance pro poradenství pro příbuzné a mrkni do této knihy. Tvoje povinnost je především k sobě samotné a tvé případné nové rodině. Nejsí zodpovědní za spokojenost a zdraví svých rodičů.
Jela bych pro něj vlakem. Ovšem pokud říká zlatá vodka, tak bych se vymluvila, že nemůžu, ať jede vlakem. Protože stejně bude pít už cestou. Jo kdyby se fakt chtěl závislosti zbavit, tak bych mu pomáhala, takhle ne.
Není to sobecké, na tvém místě bych pro něj taky nejela (autem) a určitě s tím neotravovala přítele. Není přece po amputaci nohou, ale po (nejspíš neúspěšné léčbě alkoholismu), tak se snad může dopravit sám. A dala bych mu jasně najevo, že pokud k tomu hodlá přistupovat takhle, tak mu nepomáhám, ať si ty játra klidně prochlastá.
@Anonymní píše:
Krásné ráno.Můj otec pije tak 10 let, od mých 15. Jinak je to v jádru hodný člověk, v podstatě kdykoliv jsem potřebovala, pomohl mi, vše pro mě zařídil. Ale poslední roky s ním jsou hodně těžké a narušuje mi to celý život, hlavně partnerský.
Kam tím mířím, je „sobecké“ mu říci, ať jede vlakem a zkusí se postavit na vlastní nohy jednou? Já stěží nastartuji auto a 200 km je pro mě opravdu nemyslitelné
Nyní je už po 4. v léčebně a podle toho, co mi odtud volá, stále nepochopil, že má problém. V podstatě mi řekl, že se v léčebně potkal s narkomany a ty jsou na tom hůř než on, že „zlatá vodka“.
Teď mi oznámil, že bych pro něj měla zajet, když mu končí léčba. Já jsem ale víkendový řidič a opravdu by to byla pohroma. Tak vymyslel, že by si vzal volno muj partner, ten ma ale týden novou práci, a navíc s mým otcem nechce mít nic společného, když vidí, co mi „způsobuje“. Mohl by jet ještě bratr, ale ten z něho skončil v péči logopeda a psychologa - ve svých 18 letech se mu ze stresu rozjely řečové vady.
Jediná možnost jsou už v naší rodině poté jen jeho rodiče, kteří jsou ale v lázních.
Pokud nemá nějaké pohybové problémy a z místa jede veřejná doprava, našla bych mu spojení a řekla, ať dojede. Že já jsem vikendový řidič.
Ahoj,
je hezké, že jsi tátu nezatratila, každý potřebuje blízkost a lásku.
Tátovi bych vysvětlil, že není vhodné, aby si partner z tohoto důvodu bral dovolenou, ale že můžeš přijet naproti a pomoci mu dopravit se hromadnou dopravou. Pokud to odmítne, pomoc jsi nabídla.
Ať použije vlak nebo autobus, kdyby potřeboval, koupila bych mu lístky, určitě bych se netáhla 200km tam, abych mu pomohla nastoupit do vlaku, zvláště s jeho přístupem alkoholika.
Pokud by se snažil opravdu zbavit závislosti na alkoholu, byla bych ochotná jet mu naproti vlakem atd. a podpořit ho. Když má ale přístup ála „zlatá vodka“ na vožralu bych se vyprdla.
@Anonymní píše:
Krásné ráno.Můj otec pije tak 10 let, od mých 15. Jinak je to v jádru hodný člověk, v podstatě kdykoliv jsem potřebovala, pomohl mi, vše pro mě zařídil. Ale poslední roky s ním jsou hodně těžké a narušuje mi to celý život, hlavně partnerský.
Kam tím mířím, je „sobecké“ mu říci, ať jede vlakem a zkusí se postavit na vlastní nohy jednou? Já stěží nastartuji auto a 200 km je pro mě opravdu nemyslitelné
Nyní je už po 4. v léčebně a podle toho, co mi odtud volá, stále nepochopil, že má problém. V podstatě mi řekl, že se v léčebně potkal s narkomany a ty jsou na tom hůř než on, že „zlatá vodka“.
Teď mi oznámil, že bych pro něj měla zajet, když mu končí léčba. Já jsem ale víkendový řidič a opravdu by to byla pohroma. Tak vymyslel, že by si vzal volno muj partner, ten ma ale týden novou práci, a navíc s mým otcem nechce mít nic společného, když vidí, co mi „způsobuje“. Mohl by jet ještě bratr, ale ten z něho skončil v péči logopeda a psychologa - ve svých 18 letech se mu ze stresu rozjely řečové vady.
Jediná možnost jsou už v naší rodině poté jen jeho rodiče, kteří jsou ale v lázních.
A to je ta léčebna uprostřed hlubokého lesa, za sedmero horami, že tam nic nejezdí? Nebo je otec na vozíčku, o berlích nebo tak podobně? Lístek si koupit umí.
Otec je dospělý, bohužel svéprávný, tak ať jede MHD. Sám, není 4leté děcko.
@Anonymní píše:
Krásné ráno.Můj otec pije tak 10 let, od mých 15. Jinak je to v jádru hodný člověk, v podstatě kdykoliv jsem potřebovala, pomohl mi, vše pro mě zařídil. Ale poslední roky s ním jsou hodně těžké a narušuje mi to celý život, hlavně partnerský.
Kam tím mířím, je „sobecké“ mu říci, ať jede vlakem a zkusí se postavit na vlastní nohy jednou? Já stěží nastartuji auto a 200 km je pro mě opravdu nemyslitelné
Nyní je už po 4. v léčebně a podle toho, co mi odtud volá, stále nepochopil, že má problém. V podstatě mi řekl, že se v léčebně potkal s narkomany a ty jsou na tom hůř než on, že „zlatá vodka“.
Teď mi oznámil, že bych pro něj měla zajet, když mu končí léčba. Já jsem ale víkendový řidič a opravdu by to byla pohroma. Tak vymyslel, že by si vzal volno muj partner, ten ma ale týden novou práci, a navíc s mým otcem nechce mít nic společného, když vidí, co mi „způsobuje“. Mohl by jet ještě bratr, ale ten z něho skončil v péči logopeda a psychologa - ve svých 18 letech se mu ze stresu rozjely řečové vady.
Jediná možnost jsou už v naší rodině poté jen jeho rodiče, kteří jsou ale v lázních.
Proč bys pro něj měla jezdit? On domů netrefí? ![]()
Tato nezlob se, ja skoro neridim, bojim se. Pritel ma novou praci a volno si urcite nemuze vzit. Dojed vlakem, rada te uvidim.
Krásné ráno.
Můj otec pije tak 10 let, od mých 15. Jinak je to v jádru hodný člověk, v podstatě kdykoliv jsem potřebovala, pomohl mi, vše pro mě zařídil. Ale poslední roky s ním jsou hodně těžké a narušuje mi to celý život, hlavně partnerský.
Nyní je už po 4. v léčebně a podle toho, co mi odtud volá, stále nepochopil, že má problém. V podstatě mi řekl, že se v léčebně potkal s narkomany a ty jsou na tom hůř než on, že „zlatá vodka“.
Teď mi oznámil, že bych pro něj měla zajet, když mu končí léčba. Já jsem ale víkendový řidič a opravdu by to byla pohroma. Tak vymyslel, že by si vzal volno muj partner, ten ma ale týden novou práci, a navíc s mým otcem nechce mít nic společného, když vidí, co mi „způsobuje“. Mohl by jet ještě bratr, ale ten z něho skončil v péči logopeda a psychologa - ve svých 18 letech se mu ze stresu rozjely řečové vady.
Jediná možnost jsou už v naší rodině poté jen jeho rodiče, kteří jsou ale v lázních.
Kam tím mířím, je „sobecké“ mu říci, ať jede vlakem a zkusí se postavit na vlastní nohy jednou? Já stěží nastartuji auto a 200 km je pro mě opravdu nemyslitelné