Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše: Více
Po poradě s veterinářem. Jsou to těžké chvíle. Přeju hodně sil vám všem.
Dobrý veterinář to navrhne, pokud vidí, že nemá smysl v léčbě pokračovat. Problém je v tom, že ne každý veterinář je dobrý.
Navrhnout to můžete i vy… veterinář posoudí stav zvířete a podle toho se rozhodne jestli je čas zvíře uspat nebo má smysl pokračovat v léčení
@Anonymní píše: Více
Ty s nim 15 let zijes, mela bys ho znat a zvirata ti to reknou sama, ze uz dal nemuzou. Rekni vetovi veskera fakta, jak to s nim vypada, ale to finalni rozhodnuti bude na tobe. Prokaz mu tu posledni sluzbu a pokud uz je to pro nej trapeni, mela bys to pro nej udelat.
@Anonymní píše: Více
U nás to navrhnula máma, veterinářka argumentovala, že by šla ještě operace, jenže výsledek operace by byl nejistý a dlouhá rekonvalescence, kvalita života psa dost snížená, takže jestli si to máma přeje, tak, že teda psa uspí… Ono tohle je těžké, jako pokud je pes fakt na umření, tak to veterinář řekne snad vždy, ale pokud je tam možnost léčby, ikdyž je léčba nákladná a s nejistým výsledkem, tak to nechce hned říkat na plnou pusu, jsou lidé, kteří psa fakt berou jak vlastní dítě…
Může veterinář navrhnout vyšetření a dle výsledků navrhnout léčbu, nebo uspání.
Moje 16ti léta fenka měla rakovinu močového měchýře. Veterinář provedl veškerá vyšetření a na závěr mi sdělil, že může zkusit operaci, ale s rizikem, že může zemřít na sále. Byla by to složitá operace, nádor měla na špatném místě a vzhledem věku by to bylo pro ni náročné.
Tak že trápení jsem pro ni nechtěla. Navíc už nebyla taková, jako kdysi.
S veterinářem jsem se domluvila, že si nejdříve zjistím kremaci a poté se ozvu. Nebo mi navrhnul veterinář, že jí může kdykoliv uspat a vzít na kafilerii, což jsem nechtěla.
Ten den, co jsem ji nechala uspat, tak byla klidná a šlo na ni vidět, že je to její konec a že to tak nejspíše chce.
Nám to v podstatě navrhl veterinář jako druhou možnost(první byla určitá léčba s dost nejistým a krátkodobým výsledkem). V podstatě jsme z toho pochopili, že ta konečná možnost je milosrdnější, než nejistá operace s výsledkem na 6 měsíců z nichž většinu stejně stráví v léčení. Člověk ale musí sám říct, že chce to ukončení, to za něj už veterinář nerozhodne.
Setkala jsem se s veterinářem, který chtěl našeho patnáctiletého psa pořád léčit a operovat, což už jsem vnímala spíš jako trápení všech. I mě jako milující osoby. Tak jsem šla jinam a tam mi veterinářka řekla, že například jeho epileptické záchvaty, které se objevily v těch 15 letech, jsou pravděpodobně z důvodu nádoru na mozku a po zhodnocení celkového stavu (pejsek už zcela slepý, hluchý, všechny zuby špatné atd.) nám umožnila se s ním důstojně rozloučit. Bylo to hodně těžké, ale už má aspoň konečně klid. Přeji hodně sil.
Je to těžké, ale nenech ho trápit. Já se snažila kdysi takhle ještě zachránit 15ti letou kočku, věřila jsem veterináři, že je operace nutná a jenom jsem jí o rok prodloužila trápení. Sice operaci přežila, ale už to nebyla ona. Za rok jsem jí stejně nechala uspat.
Pejsek si prožil krásný život, rozluč se s ním a nech ho v klidu odejít. Je to těžké, obrečíš to, ale bude mu líp.
Nás veterinář to sám navrhl už v začátcích léčby.
Přijel k nám domů a fenu mi uspal v náručí. Bylo to velmi těžké a krásné zároveň, že jsem se s ní mohla rozloučit doma. ![]()
@Sany80s píše: Více
Skoro stejně jsme to měli u prvního psa, nádory v břiše. Volali během operace, co našli, jaká je prognóza (blbá) a jestli chci, že ho už nebudou probouzet z narkózy. Do ničeho nenutili, ale tak nějak jsem vycítila z toho rozhovoru, k jaké možnosti se oni přiklánějí.
Podruhé to bylo horší, pes delší dobu odcházel na geneticky dané selhávání ledvin. Na veterinu jsem ho vezla po dni plném bolesti, kdy už ani nebyl schopný si lehnout a odpočinout si. Popsala jsem průběh posledních dní jeho veterináři a že si myslím, že už jsme na konci cesty. Bez námitek souhlasil. Ano, je to těžké a bolestné, ale dlužíš mu to za všechny ty roky, kdy ti dával bezpodmínečnou lásku a radost. Stejně to budeš ty, kdo o tom musí rozhodnout. Veterinář vždy jen předkládá možnosti.
Nám to řekl veterinář. Vlastně to rozhodl. Řekl, že jestli to neuděláme maximálně do 24 hodin, bude pejsek hodně trpět. Vše vysvětlil,.řešení to nemělo, léčba neexistovala, operace také nešla provést. Takže jsme to vlastně nerozhodli, museli jsme souhlasit.
No stalo se přesně to, čeho jsem se vlastně bála. Veterinář se o uspání vůbec nezmínil, naopak říkal, že na svůj věk je ještě fajn. Že pokud odpadl poprvé a nebude to nějak často, tak v pohodě, prostě stáří. Srdce dobré, sono dobré, našel mu nádor u ocasu (který s jeho stavem nesouvisí) a chce ho operovat. Zítra máme jít na krev a další vyšetření. Vůbec jsem nezvládla nadhodit uspání, když na mě chrlil svůj optimismus a vůbec to nezmínil.
Možná nad tím opravdu uvažuji moc brzy, příjde mi hrozné v téhle situaci říct, že já už bych se přikláněla k ukončení. Příjde mi to jako trápení nás všech, sama bych v pokročilém věku a tomhle stavu chtěla prostě v klidu usnout… Ale jak to mám sakra říct, když veterinář to tak černě nevidí? ![]()
A jineho veterinare neznas? Ja bych mu rekla, ze Ty jsi s pejskem denne a vidis, jak jeho stav jde k horsimu a ze si neprejes ho nechat operovat a v jeho veku ho dal trapit.
Zdravím, mám 15 letého psa, většího vzrůstu. Již dva roky se léčí s pohybovými problémy. Měl velké bolesti, ty se podařilo dostat pod kontrolu a bylo to celkem v pořádku. Poslední dny se zhoršil, bolesti asi nemá, ale motá se, dnes ráno na chvíli ztratil vědomí a povolily mu svěrače. Veterina otevírá v 9. Já vidím, že už to s ním opravdu nevypadá dobře a asi bych to neprodlužovala.
Ale jak to probíhá? Navrhne uspání ve správnou chvíli veterinář nebo bude „léčit“ do poslední chvíle? Nebo to mám navrhnout já (což absolutně nezvládnu), ale nechci ho takhle vidět, už nemá chuť do života. 