Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdy si pořídit dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.12.12 23:52
@Loki1234 píše:
@Agrion @Michaela23
UUUÁÁÁÁÁ!!!
Ale tohle už je fakt na psychiatra
bohužel ženy-lékařky to nemají lehké nikde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.12 23:53
@Loki1234 zase vzdát se studia medicíny a jít dělat sálovku? 
To nedělej. Ty holky jsou jen pomocná ruka anestezilogovi Lepší je to když už tak na oddělení, emergency nebo něco takovýho. Prostě tam " kde to žije" 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.12 23:55
@Loki1234 Ja bych tedy take povyzvednula, ze povolani lekare - vystudovana medicina Ti nabizi mnohem sirsi uplatneni a stoprocentni jistotu, ze nikdy nebudes nezamestnana, coz Ti v dnesni dobe nzaruci skoro zadne jine povolani… a taky jako lekarka, az te na stara kolena prestane bavit slouzit nocni, tak si muzes otevrit soukromou ordinaci a budes mit svuj klid a pokoj a jako ambulntni specialista i nohy v teple 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 00:00
Díky všem diskutujícím za rady, mám o čem přemýšlet. Moc díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 00:00
Kdybych planovala abrala bych to podle toho, jak jsem to puvodne chtela, bylo by to studium, vybudovani zazemi a kariery a potom deti (vek jsem neresila), to je proste ideal… myslim si to i ted, kdy jsem Bc. dodelavala tehotna a Ing. jssm prerusila a uz znovu nezacala…
Pokud nemate ty ani pritel zdravotni problemy, ktery by pak mohly delat problemy (coz me donutilo prekopat hodnoty od zakladu a postupovat „naopak“ od deti ), asi bych pockala… ne treba na to vlastni bydleni, ale na dostudovani urcite jo plus nejaka ta praxe… Uplne bez penez jako studentka nezustanes, ale jako pracujici to budes mit proste jednodussi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 00:02
@Agrion píše:
@Loki1234 Ja teda nevim…ale takhle snadno bych se sveho vysneneho povolani npustila!!! A uz vubec ne kvuli nejake hypotece
tak tak… aby pak dite i pritel cely zivot neodnaseli byt jen tlumeny pocit krivdy, ze ti vzali rozlet…
jak uz psala @Michaela23 kdyz jsem byla mladsi, bylo pro me nemyslitelne a hranicilo s fobii mit dite po 30. Nicmene sve prvni dite jsem po druhem tehotenstvi porodila ve 32 a hned po porodu jsem si pripadala jako cerstva osmnactka. Je to neco tak noveho nepoznaneho, neprenositelna zkusenost a jak clovek nevi a vse se uci a poznava, tak si pripada tak zeleny 
Muj model: stredni, dlouhodoba prace, postup, pokles, skoro vlastni bydleni, dalkove studium, bakalarske statnice v 7.mesici tehotenstvi , okamzite navazujici magisterske studium, ktere si ale protahnu na 3 roky, takze pristi rok nebudu mit zadne predmety, jen psani diplomky. Mela jsem hodne velke pokuseni psat jiz letos, ale ted jsem rada, ze jsem mu nepodlehla - v momentalnim stupni rychleho vyvoje naseho torpeda by se to nedalo I kdyz, jiste by to slo, protoze zenska zvladne vsechno. Strojarna je ale casove o neco mene narocna, nez medicina.
Bez hlidani se to ale neda, magisterske je co se tyce ucasti na prednaskach mnohem benevolentnejsi, ale na zkousky stejne musim, ucim se po nocich, jako Misa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 00:06
Moje kamaradka porodila na medicine po 5.rocniku. Sestak si rozlozila na 2 roky a s pomoci chuvy to zvladne. Taky ji bylo „doporuceno“ stihnout dite jeste pri studiu, protoze budovani kariery je pak jeste na moc dlouho. ale v zacatcich studia bych do toho asi nesla. Zkus pockat treba ty dva roky, ale studia se nevzdavej, pokud ti to jde. To mimco ke konci studii zvladnes lip, nez ted na zacatku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 05:28
Ono nejlepší (jak to tak píšeš) dostudovat dálkově na mateřské, a pak se věnovat kariéře. Finančně by se to zvládnout dalo, je mateřská, přítel má plat a pokud ne, sociálka to jistí. A jak říkáš - ten vhodný čas nebude ještě dlouho.. Spíš jestli seš si jistá, že přítel je ten na pořád.. Číst celou diskuzi nebudu, promiˇ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 06:30
Už tady někdo psal, že z perspektivy 21 leté holky Ti třicítka připadá jako věk na odpis - opravdu věř tomu, že když do toho věku dojdeš, zjistíš, že to tak ale vůbec není. Možná to bude znít ošklivě, ale když dítě „vyměníš“ za jiný svůj životní cíl, mohla bys toho litovat a hlavně už to nebudeš moct NIKDY vrátit zpátky - dítě není škola, ze které se po pár letech rozhodneš odejít a nic se vlastně nestane. A budu ještě osklivější, ale víš jistě, že we svým partnerem zustaneš šťastně až do smrti, abys kvůli rodině s ním obětovala svou práci? Věřím, že ano, ale když si vzpomenu na sebe v 21 a co se všechno stihlo stát během 5 let… Školu bych tedy určitě dodělala. Jestli při tom zvládneš dítě, prima, jestli ne, nech to až na těch 30, to není žádná tragédie a většina žen je i psychicky mnohem vyrovnanější a připravenější na zodpovědnost.
Jsi mladá, všechno před sebou, nelze si naplánovat život 10, ani 5 let dopředu. Podle mě všechno stíháš i s medicínou. Nech tomu volný průběh a neunáhluj se s přestupem na horší školu, toho bys mohla sakra litovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 07:05
Hele za mě. První dítě jsem měla v 19 letech, druhé ve 32. Já to vidím tak, že až to druhé přišlo v pravý čas, takže bych se nebála dostudovat, udělat atestace a mít dítě okolo těch 32-33let 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 07:33
Děkuji Vám za příspěvky.
Moc se mi nechce si pořizovat to první až po třicítce z důvodu možných komplikací a zdravotních problémů (nebudu rozvádět, to je na jinou diskusi).
Proto jsem chtěla vědět, jak na tom byly ostatní. Jestli jde skloubit školu s rodinou. A jak se zdá, asi to jde Ještě by mě teda zajímalo, jak jste - vy, studující - na tom byly finančně, vystačily jste s penězma od partnera a od sociálky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 08:38
Tak na sociálku bych se vůbec nespoléhala a partnera musíš sama vědět, jakýho máš. K těm zdravotním komplikacím v pozdějším věku: pokud jsi specifický případ a víš o konkrétních problémech, tak je to bez debaty. Ale napíšu můj názor obecně. Jinak já jsem poprvé otěhotněla těsně před 30, za posledních pár let snad 15 mých známých taky kolem 30 a neznám jediný případ, kdy by to od nápadu trvalo déle než 3 měsíce. Asi 2 případy potratů, ale za pár měsíců se podařilo. Dneska, pokud se o sebe zenska aspoň trochu stará, tak ve 30 určitě zdravotně nepatří do starého železa a je to hlavně o tom nic moc nehrotit. Hrotit se dá v každým věku. Tohle fórum je plný holek kolem 22, který nemůžou otěhotnět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 12:31
@Loki1234 píše:
@RencaVlkova @Mia82
A Vám to dítě (blbě řečeno) nepřekáží? Při psaní seminárek, přípravy na státnice, všechno zvládáte?
Zatím ne. Ale jsme teprve na začátku cesty. Zatím mám pohodové těhotenství, nezvracím a je mi relativně dobře, ale i tak, chci všechny předměty udělat letos a nechat si na příští rok jen pár předmětů a státnice. Kamarádka je ve stejné situaci, porodila teď v létě a je v páťáku a škola jí nevyjde absolutně vstříc. Je jim jedno, že má doma mimčo, úlevu nemá žádnou..
Ale pokud jsi v prváku na medině, tak bych asi vážně počkala. Mě se to taky zdálo nekonečný, to čekání, ale teď, když jsem těhotná, tak jsem ráda, že jsem si jakž takž užila mládí, studia atd…teď už budu jenom máma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 12:33
Ještě je možnost, udělat to jako moje praktická doktorka. Odstudovala, pořídila si hned tři děti a pak teprve dělala atestace a teď, hrubo po třicítce, dělá atestace a zařídila si ordinaci. Ale zase…je to praktik…Žádná služba v nemocnici, noční, ordinace je v místě bydliště…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
