Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problem je, ze si ho idealizujes, protoze behem vztahu v tobe vytvoril nejakou fantazii a ty to stale nemas zpracovane a nevidis ho realne.
Nevracela bych se k nemu, ani bych se s nim neschazela, neudrzovala kontakt, smazala jeho cislo, nenechala bych si ho na fb ani nic. Jinak se z toho nedostanes.
@Anonymní píše:
Dobrý den,
trápí mě, že se nemohu rozhodnout. S přítelem jsme měli dlouholetý (6) krásný vztah. Byl vyjimečný i pro partnera dle jeho slov. I když nám je oběma 30+, pro oba to byl první vážný vztah. Z důvodu rok probíhající rekonstrukce jsme se ke konci vztahu vzdálili, on ochladnul. Přišla jsem mu na nevěru (trvajíci v té době měsíc). Ze dne na den jsem se odstěhovala a překopala svůj život. Následoval půl roku od rozchodu a bez kontaktu. Za tu dobu jsem přečetla seberozvojové knihy, trávila čas s přáteli, více pracovala, pořídila si vlastní byt, cestovala, našla si milence. Ale stále nepřišla ta úleva, že jsem se onoho nevěrníka dokázala zbavit. Jestli něco nesnáším, tak je to právě nevěra a lži. Kdy se dostaví? Kolik času ještě potřebuji?Před pár týdny jsem svolila a viděli jsme se. Zajímalo mě, zda se ponaučil, jak se mu žije, atd. S tou kterou mě podvel je do teď, prý se schází, výlety, dovolené. Víc jsem se na ni neptala, nezajímá mě. Upřímně jsem mu řekla, že jsem ráda, že je šťastný. I když to tak ke konci vztahu nevypadalo, o nic jiného než o naše štěstí mi nešlo. Po kapce vína ji začal očerňovat, řekl něco ve smyslu, že mu se mnou bylo líp, že co bych mu řekla na to, kdyby se chtěl vrátit, atd. Že mu chybím a stýská se mu. Nechápu proč je s někým s kým není šťastný.
Pročítám emimino už déle a všímám si, že tady jsou na nevěru různé názory. Jelikož se mi ani po půl roce neulevilo, začínají mě dohánět myšlenky, zda nedělám chybu. Vím, že kdybych svolila, on by ji odkopnul a vrátil se hned. Ale nevím, zda mu někdy dokážu odpustit a nepředhazovat mu to v budoucnu. Zároveň si myslím, že takového člověka už nepotkám, protože tak jak jsem se cítila s ním, jsem se necítila s nikým. A jelikož je nám oběma 30+, myslím že je to ta doba, kdy oba budeme chtít mít rodinu a pak už nebude cesty zpět. Vlastně nevím, jak a podle čeho se rozhodnout, abych toho rozhodnutí po zbytek života nelitovala.
Děkuji vám za přečtení.
Je otázka, jestli by jí odkopnul, jak ty říkáš. Taky to mohly být jen slova útěchy pro tebe.
Jojo, odpusť mu, vrať se k němu, pořiďte si mimíška. Za 3 roky budeš na emiminu zakládat diskuzi, že ti je nevěrný znovu, ale to už budete mít kojence. Ty chceš hlavně dítě a jsi pro to ochotná pořídit mu takového otce.
Nikdo tady křišťálovou kouli nemá. Každopádně pokud mu dáš druhou šanci, už od začátku na něm buď finančně nezávislá, s vlastním příjmem (i v případě mateřské/rodičáku), s vlastním bydlením, hlídáním, aj. Ať pak nejsi na ÚP na dávkách pro svobodné rodiče a nezatěžuješ daňového poplatníky.
A nebo se smiř s životem s nevěrníkem a s tím, že ti to na sto procent udělá znovu a dál to neřeš.
@Anonymní píše:
Dobrý den,
trápí mě, že se nemohu rozhodnout. S přítelem jsme měli dlouholetý (6) krásný vztah. Byl vyjimečný i pro partnera dle jeho slov. I když nám je oběma 30+, pro oba to byl první vážný vztah. Z důvodu rok probíhající rekonstrukce jsme se ke konci vztahu vzdálili, on ochladnul. Přišla jsem mu na nevěru (trvajíci v té době měsíc). Ze dne na den jsem se odstěhovala a překopala svůj život. Následoval půl roku od rozchodu a bez kontaktu. Za tu dobu jsem přečetla seberozvojové knihy, trávila čas s přáteli, více pracovala, pořídila si vlastní byt, cestovala, našla si milence. Ale stále nepřišla ta úleva, že jsem se onoho nevěrníka dokázala zbavit. Jestli něco nesnáším, tak je to právě nevěra a lži. Kdy se dostaví? Kolik času ještě potřebuji?Před pár týdny jsem svolila a viděli jsme se. Zajímalo mě, zda se ponaučil, jak se mu žije, atd. S tou kterou mě podvel je do teď, prý se schází, výlety, dovolené. Víc jsem se na ni neptala, nezajímá mě. Upřímně jsem mu řekla, že jsem ráda, že je šťastný. I když to tak ke konci vztahu nevypadalo, o nic jiného než o naše štěstí mi nešlo. Po kapce vína ji začal očerňovat, řekl něco ve smyslu, že mu se mnou bylo líp, že co bych mu řekla na to, kdyby se chtěl vrátit, atd. Že mu chybím a stýská se mu. Nechápu proč je s někým s kým není šťastný.
Pročítám emimino už déle a všímám si, že tady jsou na nevěru různé názory. Jelikož se mi ani po půl roce neulevilo, začínají mě dohánět myšlenky, zda nedělám chybu. Vím, že kdybych svolila, on by ji odkopnul a vrátil se hned. Ale nevím, zda mu někdy dokážu odpustit a nepředhazovat mu to v budoucnu. Zároveň si myslím, že takového člověka už nepotkám, protože tak jak jsem se cítila s ním, jsem se necítila s nikým. A jelikož je nám oběma 30+, myslím že je to ta doba, kdy oba budeme chtít mít rodinu a pak už nebude cesty zpět. Vlastně nevím, jak a podle čeho se rozhodnout, abych toho rozhodnutí po zbytek života nelitovala.
Děkuji vám za přečtení.
Asi bych ho nebral zpet, protoze ve vztahu prijdou vetsi zatezkavaci zkousky nez byla rekonstrukce bytu. Az prijde dite, tak budou jine prirority, sex pujde na nejakou dobu do haje, nebude cas na vlastni zajmy atd. Myslis, ze to ustoji?
Mně by vadilo, že to stále hraje na dvě strany, tu druhou před tebou pomlouvá, přitom na zahřátí postele a zábavu je mu dobrá. Tak se prostě chová jen zbabělý sr. áč, co se bojí být sám, tak bude radši lhát na jedné straně a škemrat na té druhé
Jo, kdyby za tebou přišel s pugétem, s tím, že už je X týdnů sám a ty mu chybíš, tamto byla obrovská chyba, kdy nezvládl krizi ve vašem vztahu, ale pojďme to společně zkusit změnit… pak ano, uvažovala bych o návratu. Takto ne, nedokázala bych si ho vážit a dost to vypovídá o jeho charakteru. Ty jsi to dokázala, začala jsi nový život sama se sebou, to je podle mě strašně důležité po skončení vážnějšího vztahu. Tak to nezahazuj kvůli takovému šmejdovi, smaž jeho číslo a pokračuj v tom, co děláš, určitě ti do nového života přijde i nový zajímavý muž ![]()
Udělá to znovu. A až budeš těhotná, nebo kojit doma dítě, finančně závislá, bude to bolet ještě víc. Vlastní zkušenost.
Pokud by po té nevěře byl sám, litoval, snažil se, pak bych byla ochotná to zkusit znovu. Ale když půl roku spokojeně vegeti v náručí jiné, tak bych to už neobnovovala.
To je taaak typické.
asi takhle - jedna věc je názor na nevěru. Čím jsem starší, tím jsem méně radikální - tohle se stává i v lepších rodinách a ne každý, kdo se dopustí nevěry je asociální haj.zl. Ale! Myslím, že jde pak hlavně o to, jak to pojme nevěrník, když už se stalo. A tady jsou 2 zásadní důvody, proc byste si ho měla zablokovat a už nikdy nikdoucí mu nedopřávat pozornosti a sluchu. 1) Tvrdí, že by rád zpět, přitom si nevyřešil svůj aktuální vztah. Pokud chce někdo šanci, tak potom jako svobodný nezadaný jedinec. Ne, že bude čekat v nějakém vztahu, kde bude sosat benefity pro sebe a vodit slečnu za nos a jestli ho ukončí se teprve uvidí, jak se rozhodnete vy. On ji prostě sprostě využívá tak, jako to dělal vám. Je pro něj jen zdroj, dokud nenajde lepší.
Úleva přijde. Až si ho přestanete idealizovat a dojde vám, že tohle není jen o nějaké nevěře, zaškobrtnutí, který se může stát i celkem kvalitnímu, třeba jen nevyzrálemu člověku. Ale že tohle celý je jeho charakter.
@Michelle_M píše:
Mně by vadilo, že to stále hraje na dvě strany, tu druhou před tebou pomlouvá, přitom na zahřátí postele a zábavu je mu dobrá. Tak se prostě chová jen zbabělý sr. áč, co se bojí být sám, tak bude radši lhát na jedné straně a škemrat na té druhéJo, kdyby za tebou přišel s pugétem, s tím, že už je X týdnů sám a ty mu chybíš, tamto byla obrovská chyba, kdy nezvládl krizi ve vašem vztahu, ale pojďme to společně zkusit změnit… pak ano, uvažovala bych o návratu. Takto ne, nedokázala bych si ho vážit a dost to vypovídá o jeho charakteru. Ty jsi to dokázala, začala jsi nový život sama se sebou, to je podle mě strašně důležité po skončení vážnějšího vztahu. Tak to nezahazuj kvůli takovému šmejdovi, smaž jeho číslo a pokračuj v tom, co děláš, určitě ti do nového života přijde i nový zajímavý muž
Naprosto presne. Vetsina vyrazu, co mne v souvislosti s tim jedincem napada, je nepublikovatelna.
Děkuji vám všem za rady. Vážim si jich, jelikož toho máte za sebou mnohdy více než já. Možná to vnímám zkresleně, hlava ví že to není dobrý nápad, ale srdce stále miluje. Doufám, že brzy dohoní hlavu.
Možná už se takto nikdy nezamiluji, ale třeba další partner by mi toto nikdy neudělal. Bude to ale těžké. Doba je odporná, dnes věrnost a úcta pomalu neexistuje. Vidím to kolem sebe.
Mi prijde, ze se s tebou sesel jen proto, ze ma krizi ve vztahu s tou aktualni. Proto ji ocernuje, proto ma kecy o tom, jak by se vratil. Vsadim boty, ze byste ani vztah neobnovili, jen by se s tebou parkrat vyspal, naplnil by si ego, zjistil by, ze je to furt stejny a odesel by. Uz to tu bylo krasne receno, kdyby se opravdu vratit chtel, udela pro to maximum, rozejde se se stavajici a jde na to “opatrne” a ne, ze si vyleje hlavu a smutne zadoni o navrat mezi ocernovanim stavajici. Kdybych na to mela zaludek a chut se pomstit, tak bych se s nim vyspala a odkopla a mas to 2 jednou ranou. Pomstis se te, ktera ti ho prebrala, i jemu za to, jak ti ublizil. A mozna, ze to je ten duvod, proc necitis ulevu, protoze ve skutecnosti citis hnev, nastvanost, krivdu atd. Yza to, co ti udelal, a ne to, ze mas pocit, ze by to byl ten pravy. Mela by jsi tuto kapitolu nejak uzavrit, a ne uvazovat nad vztahem s nim a pak ze zoufalstvi, ze uz nikoho nepotkas, si s nim radeji to dite udelas. Radsi zacni poradne hledat nekoho jineho, s kym budes moc zacit nacisto, bez zatezovani vztahu minulosti.
@Anonymní píše:
Děkuji vám všem za rady. Vážim si jich, jelikož toho máte za sebou mnohdy více než já. Možná to vnímám zkresleně, hlava ví že to není dobrý nápad, ale srdce stále miluje. Doufám, že brzy dohoní hlavu.Možná už se takto nikdy nezamiluji, ale třeba další partner by mi toto nikdy neudělal. Bude to ale těžké. Doba je odporná, dnes věrnost a úcta pomalu neexistuje. Vidím to kolem sebe.
Proč zahmul
@dalmatine píše:
Mi prijde, ze se s tebou sesel jen proto, ze ma krizi ve vztahu s tou aktualni. Proto ji ocernuje, proto ma kecy o tom, jak by se vratil. Vsadim boty, ze byste ani vztah neobnovili, jen by se s tebou parkrat vyspal, naplnil by si ego, zjistil by, ze je to furt stejny a odesel by. Uz to tu bylo krasne receno, kdyby se opravdu vratit chtel, udela pro to maximum, rozejde se se stavajici a jde na to “opatrne” a ne, ze si vyleje hlavu a smutne zadoni o navrat mezi ocernovanim stavajici. Kdybych na to mela zaludek a chut se pomstit, tak bych se s nim vyspala a odkopla a mas to 2 jednou ranou. Pomstis se te, ktera ti ho prebrala, i jemu za to, jak ti ublizil. A mozna, ze to je ten duvod, proc necitis ulevu, protoze ve skutecnosti citis hnev, nastvanost, krivdu atd. Yza to, co ti udelal, a ne to, ze mas pocit, ze by to byl ten pravy. Mela by jsi tuto kapitolu nejak uzavrit, a ne uvazovat nad vztahem s nim a pak ze zoufalstvi, ze uz nikoho nepotkas, si s nim radeji to dite udelas. Radsi zacni poradne hledat nekoho jineho, s kym budes moc zacit nacisto, bez zatezovani vztahu minulosti. [/c@Anonymní píše:
Dobrý den,
trápí mě, že se nemohu rozhodnout. S přítelem jsme měli dlouholetý (6) krásný vztah. Byl vyjimečný i pro partnera dle jeho slov. I když nám je oběma 30+, pro oba to byl první vážný vztah. Z důvodu rok probíhající rekonstrukce jsme se ke konci vztahu vzdálili, on ochladnul. Přišla jsem mu na nevěru (trvajíci v té době měsíc). Ze dne na den jsem se odstěhovala a překopala svůj život. Následoval půl roku od rozchodu a bez kontaktu. Za tu dobu jsem přečetla seberozvojové knihy, trávila čas s přáteli, více pracovala, pořídila si vlastní byt, cestovala, našla si milence. Ale stále nepřišla ta úleva, že jsem se onoho nevěrníka dokázala zbavit. Jestli něco nesnáším, tak je to právě nevěra a lži. Kdy se dostaví? Kolik času ještě potřebuji?Před pár týdny jsem svolila a viděli jsme se. Zajímalo mě, zda se ponaučil, jak se mu žije, atd. S tou kterou mě podvel je do teď, prý se schází, výlety, dovolené. Víc jsem se na ni neptala, nezajímá mě. Upřímně jsem mu řekla, že jsem ráda, že je šťastný. I když to tak ke konci vztahu nevypadalo, o nic jiného než o naše štěstí mi nešlo. Po kapce vína ji začal očerňovat, řekl něco ve smyslu, že mu se mnou bylo líp, že co bych mu řekla na to, kdyby se chtěl vrátit, atd. Že mu chybím a stýská se mu. Nechápu proč je s někým s kým není šťastný.
Pročítám emimino už déle a všímám si, že tady jsou na nevěru různé názory. Jelikož se mi ani po půl roce neulevilo, začínají mě dohánět myšlenky, zda nedělám chybu. Vím, že kdybych svolila, on by ji odkopnul a vrátil se hned. Ale nevím, zda mu někdy dokážu odpustit a nepředhazovat mu to v budoucnu. Zároveň si myslím, že takového člověka už nepotkám, protože tak jak jsem se cítila s ním, jsem se necítila s nikým. A jelikož je nám oběma 30+, myslím že je to ta doba, kdy oba budeme chtít mít rodinu a pak už nebude cesty zpět. Vlastně nevím, jak a podle čeho se rozhodnout, abych toho rozhodnutí po zbytek života nelitovala.
Děkuji vám za přečtení.Je divné, ze kvůli rekonstrukci zahnul.
K tomu, ze je se současnou partnerkou…oni chlapi jsou v tomto slabosi. Neznám snad jediného, který by zůstal raději sam a cekal na svou lásku. Budou „plakat“ jak jim ve vztahu neni dobře, ale nikdy z toho neodejdou, chtějí mit aspoň něco, nez nic.
Osobně bych mu šanci dala, ale za předpokladu, ze od přítelkyně odejde a pak se teprve můžete pokusit znovu o vztah, ale s tím, ze to nemusi dopadnout dobře. Zkuste mu to říct a uvidíte reakcí.
Dobrý den,
trápí mě, že se nemohu rozhodnout. S přítelem jsme měli dlouholetý (6) krásný vztah. Byl vyjimečný i pro partnera dle jeho slov. I když nám je oběma 30+, pro oba to byl první vážný vztah. Z důvodu rok probíhající rekonstrukce jsme se ke konci vztahu vzdálili, on ochladnul. Přišla jsem mu na nevěru (trvajíci v té době měsíc). Ze dne na den jsem se odstěhovala a překopala svůj život. Následoval půl roku od rozchodu a bez kontaktu. Za tu dobu jsem přečetla seberozvojové knihy, trávila čas s přáteli, více pracovala, pořídila si vlastní byt, cestovala, našla si milence. Ale stále nepřišla ta úleva, že jsem se onoho nevěrníka dokázala zbavit. Jestli něco nesnáším, tak je to právě nevěra a lži. Kdy se dostaví? Kolik času ještě potřebuji?
Před pár týdny jsem svolila a viděli jsme se. Zajímalo mě, zda se ponaučil, jak se mu žije, atd. S tou kterou mě podvel je do teď, prý se schází, výlety, dovolené. Víc jsem se na ni neptala, nezajímá mě. Upřímně jsem mu řekla, že jsem ráda, že je šťastný. I když to tak ke konci vztahu nevypadalo, o nic jiného než o naše štěstí mi nešlo. Po kapce vína ji začal očerňovat, řekl něco ve smyslu, že mu se mnou bylo líp, že co bych mu řekla na to, kdyby se chtěl vrátit, atd. Že mu chybím a stýská se mu. Nechápu proč je s někým s kým není šťastný.
Pročítám emimino už déle a všímám si, že tady jsou na nevěru různé názory. Jelikož se mi ani po půl roce neulevilo, začínají mě dohánět myšlenky, zda nedělám chybu. Vím, že kdybych svolila, on by ji odkopnul a vrátil se hned. Ale nevím, zda mu někdy dokážu odpustit a nepředhazovat mu to v budoucnu. Zároveň si myslím, že takového člověka už nepotkám, protože tak jak jsem se cítila s ním, jsem se necítila s nikým. A jelikož je nám oběma 30+, myslím že je to ta doba, kdy oba budeme chtít mít rodinu a pak už nebude cesty zpět. Vlastně nevím, jak a podle čeho se rozhodnout, abych toho rozhodnutí po zbytek života nelitovala.
Děkuji vám za přečtení.