Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kniha pro mě (a mé dítě)?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.10.09 21:43
kniha pro mě (a mé dítě) ?
Ahoj holky,
hm..tak jsem něco napsala a zas to smazala.. 
Takže znova : máte knihu která vám opravdu pomohla při výchově vašeho dítka a pokud ano, jak?
KK, RR, Matějček, Marťan, nebo snad něco úplně jiného?
Mám dnes nějakou podzimní depku a tak přemýšlím nad kravinama.
Mačka je zatím malej a skutečně velký pohodář, až se divím - já jsem celý těhotenství pronervovala, šestinedělí jakbysmet a on je stále jak měsíček. Já jsem ve své podstatě pesimistický samotář, on (zatím) všudezdejší, separační úzkost neznaje.
Víte já si v tomto nějak moc nevěřím, vím jaké chyby udělali moji rodiče a těch se určitě nedopustím, ale zajisté se dopustím jiných, které budou možná ještě horší 
Dokonce mě dnes i napadlo jak jsem ráda, že mám kluka, že jsou takoví jednodušší (neřeší tolik) ale možná se pletu…
Díky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Máte zkušenost s Grada Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte?
Přidejte zkušenost s Grada Prvních 6 l...
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.10.09 21:49
Doporučuju Matějčka, toho mám fakt ráda. Inteligentní, pěkně napsané, laskavé knížky plné optimismu a tolerance, navíc vlastní praxe (nikoli pouze teorie, jak to někdy bývá)…
Mám:
Co, kdy a jak ve výchově dětí
Co děti nejvíc potřebují
Po dobrém nebo po zlém
Rodiče a děti
Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte
A četla jsem toho víc, půjčené z knihovny.
Mimochodem, dle mé zkušenosti je to jednodušší s holčičkou…ale stejně krásné to je, ať je to on či ona… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.09 21:55
Judy - není to jednodušší proto že už seš zkušená mamula?
Co děti nejvíc potřebují jsem četla, příšlo mi to jako skripta - ale to je ta forma, mám ráda víc členěný text..a ..vlastně si z toho nic moc ani nepamatuju..
hele a jde to jako uplatnit v praxi? Když se nad tím teď zamyslíš? Jedná člověk tak, jak si přečte, že by se měl chovat..dám příklad : třeba si přečteš že by dítě mělo spát s tebou v posteli ale pak po půl noci převalování ho „hodíš“ s úlevou v polospánku do postýlky (a ráno si to ak vyčítáš )
Myslím co se týče opravdové výchovy.
Nevím, zda jsem to napsala srozumitelně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.09 22:07
Jasně že se to nedá aplikovat úplně přesně.Právě toho Matějčka mám ráda proto, že není tak zarputila návodný, jako některé jiné knížky.Spíš poskytne informace, kdy a jak je dítě čeho schopné, co očekávat v jakém období a podobně…nedává konkrétní návody, jen nabízí informace.Například pokud vím, že zhruba do tří let dítě není schopné kolektivní hry, můžu s tím vcelku užitečně naložit, považuju to za důležitou informaci, která mi leccos osvětlí.
Dporučuju zkusit Co, kdy a jak ve výchově dětí.Je to stručné, čtivé a obecné.
Jinak je fakt, že být rodičem podruhé je asi vždycky snažší.Kolikrát si říkám, že vědět některé věci už poprvé, ušetřila bych si tolik přešlapů…Chudák Váša byl takový pokusný králík.A je to i povaze dítěte, Váša je cholerik po mě, Dorka kliďas po tatínkovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.09 22:16
Judy, díky 
Já práávě nad tím strašně teď přemýšlím, že máme to krásné voňavoučké malé mimí, pak už se batolí, pak chodí a najednou udělá něco co nám naprosto vyrazí dech - ale je to jistě (i) naše zásluha - jen ten čas nák moc rychle letí.
Řakni, jednu věc, co bys udělala s Vašíkem jinak (nemusíš samo odpovídat) ?
Mylsím nějakou konkrétní „blbost“..
Jo a ještě - není to snazší s dítětem které je ti podobné?
já si třeba o sobě myslím, že jsem dost komplikovaná povaha, a pokud tedy jako taková budu vychovávat dítě, bude ono ještě komplikovanější..
ted jsem tomu teda dala korunu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.09 22:25
Na jednu stranu je to asi snažší v tom, že vím, proč se chová, jak se chová…ale jak jsme oba cholerici, tak na sebe někdy řveme a tak …on Vašík hned chytne nerva, stačí, aby se mu něco nepovedlo a už to jede…sice to chápu, ale nic to nemění na tom, že je to takové náročné pro všechny zúčastněné…
Co bych udělala jinak? Asi bych se první rok míň stresovala a víc si užívala, že mám miminko…já se pořád tak bála, všechno zjišťovala a pozorovala a ono to tak uteklo…taky bych se snažila dát mu víc prostoru, nedělat všechno za něj, jen proto, že mu to nejde nebo jde pomaleji…až moc jsem se snažila ho chránit.A je toho víc…ale i u Dorky občas dělám chyby…to je jasné…
Jestli jsi komplikovaná povaha, máš se nač těšit. 
Ba ne, je to celé takové komplikované a dobrodružné, ta výchova, ale nic hezčího jsem nikdy nezažila a určitě nezažiju…
Líbí se mi, jak to popisuješ, připadá mi, že neděláš stejnou chybu jako já poprvé a opravdu si to rodičovství užíváš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.09 22:40
KK, RR, Matějček - Prvních šest let, ale jestli mi to pomohlo, to nevím, denně z dětí vyšiluju, ale stejně si myslím, že mi toho hrozně moc daly a že to dělám všechno víceméně dobře. Že v pohodě to být nemůže, když mám přes den všechno zvládnout se dvěma dětma, nervy to budou vždycky.
Neřídím se vším, co zvládnu, to zvládnu, dělám kompromisy mezi potřebami dětí a mými, asi taky spoustu chyb, ale doufám, že jsou tak malé, že se to na dětech nijak neodrazí.
Těším se na další tipy na literaturu, teď se plácám v něčem o sourozencích, to teď potřebuju asi nejvíc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.09 22:59
Holky,
prozradíte, kdo je KK a RR? Matějíčka znám a doporučuju, přesně, jak to napsala Judycum, je dobrý vědět co, proč a jak se vývojově děje …
Mám první dítě, takže informace sháním, ale myslím, že stejně je hlavní navázat dobrý vztah se svým dítětem - a to žádná knížka nenaučí …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.09 23:09
muchachacha píše:
Holky,
prozradíte, kdo je KK a RR? Matějíčka znám a doporučuju, přesně, jak to napsala Judycum, je dobrý vědět co, proč a jak se vývojově děje …
Mám první dítě, takže informace sháním, ale myslím, že stejně je hlavní navázat dobrý vztah se svým dítětem - a to žádná knížka nenaučí …
Tipla bych, že KK je Koncept kontinua a RR je Respektovat a být respektován…oboje mi něco dalo, ale tak úplně mě to neoslovilo, něco mě tam dráždí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.09 23:39
díky Judycum , tak to potom RR mám doma, začala jsem to číst, ale nějak přestala … ještě bych ráda koukla na něco od Jiřiny Prekopové …
ještě k zakladatelce - myslím, že se nemá smysl dopředu nějak stresovat, že můžou být problémy, nezapomeň se těšit, že máš doma pohodáře - to je super základ … jak je vidět, doposud se vystresovat nenechal, geny jsou mocný …
jasně je dobrý být připraven a předcházet chybám, právě tady si myslím, že máme tendence opakovat chyby rodičů - jakkoli o nich víme a nechceme je vědomě dělat ..... nebo máme tendence dělat pravý opak - a to je taky špatně …
já sama bych taky chtěla děti vychovávat trochu jinak, než to dělali moji rodiče - to jsou ta místa, kde si výchovně nevěřím - naopak, věci, o kterých si myslím, že naši dělali dobře, neřeším, jsem v klidu, mám v nich dobrý vzor …
žádná jednoduchá záležitost ta výchova …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
29.10.09 05:12
Souhlasím, všechyn ty knížky jsou dobré a čtivé. Přečetla jsem toho také více, a některé se mi zdají i protichůdné. Moc se líbí knížky: Nejštastnější miminko v okolí, a Nejštastnější batole v okolí. Nevím už bohužel kdo to napsal , ale určitě je to zahraniční autor, myslím že autorka.
Moc se mi na nich líbí, že autorka člení své rady podle povahy jakou to dítě má. Zakřiknuté, zvídavé - no zkrátka na každou povahu se už od takto malého věku musí jinak. A to se mi i hodně osvědčilo.
Zároveň to výborně doplnňuje Matějíčka, který se takto na problém nedívá.
Ze všech těchto knížek však plyne jediný závěr: Nejlepší rodič je ten, který je pevný, ale stále milující. Což někteří rodiče mají přirozeně v sobě, ale pro mě je ten nejnáročnější bod. Jelikož když zuřím, tak nemiluju, ale zuřím.
- Citovat
- Upravit
29.10.09 07:41
souhlas s anonymni, pevny, ale stale milujici. Zureni je u nas taky dost slaby bod, ale jak jsem si potvrdila u dvou osob, ktery maji vystudovany Montessori apod., tak se tomu vyhnout uplne nejde, jen trochu predchazet. Ty knizky jsou potreba hlavne na to, aby cloveku doslo, ze nejde o zlobeni, ale o vzdor, ze to to dite vlastne ovlivnit nemuze.
Ale jeste k tomu „milujici“ - prave kvuli RR jsem presvedcena, ze k tomu je potreba vedet, jak veci formulovat, ze se da nekterymi pozitivnimi vyrazy spis ublizit. Samo to nemam jeste na svych detech uplne ozkousene, ale kdyz jsem to cetla, tak jsem se mlatila do hlavy, ze jak jsem se v tom videla, klasicka obet skolskeho systemu - inteligentni, tj. moc chvalena, tj. stydliva a zakuklena do sebe, protoze neumim prijimat chvalu (spatne podavanou), tj. ve finale bez ambici, ponevac z tech by plynula jen dalsi chvala… Takze chvalit a odmenovat, ale vedet, jak na to, aby to diteti jen neublizilo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.09 10:02
Taky jsem načetla ledacos. K výchově mi určitě nejvíc dal Matějček, zejména tím, že za klíčový prvek výchovy považuje předávání hodnot a principů ze strany zralého a sebevědomého rodiče. K hodnocení vývoje a rozvoji schopností hlavně v prvním roce zase zavrhované knihy ze 70. a 80. let (Naše dítě atd. autoři čeští pediatři, kdyby byl zájem odpo kouknu doma). Pro starší věk pak skripta Vývojová psychologie (UK Praha), a taky německá kniha Co by děti měly znát? (kolektiv autorů, taky můžu dohledat).
Já mám ráda informace, logiku a důkazy a tak, spekulativní texty zaměřené na vyvolání frustrace a pocitu zodpovědnosti za vše špatné mně dokážou maximálně na…t nebo rozesmát.
A v kostce je moje výchova založena no principu „cukr a bič“ stejně jako vychovávali mně, reprodukování chyb mých rodičů se neděsím, nadutého ideálu být perfektní rodič jsem se vzdala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.09 11:10
Ahoj holky, díky za tipy.
Barof ale to co popisuješ si uvědomuju nejvíc. Že pokud chci být dobrým rodičem, musím být v pohodě hlavně já…hm
Mě se KK líbil, ovšem ani červená karkulka není špatná pohádka
Tak já teď louskám toho Marťana http://www.poznani-knihy.cz/knihy/19432.jpg
a řekla bych že hodně čerpá z Matějčka, Prekopové a dalších..
Hodně zdůraznuje problematiku životních scénářu - že to, jaký člověk bude, určuje prvních 6 let jeho života. Asi bych to nedokázala dobře vysvětlit, ale jestli to někoho zajíma můžu nalistovat
A musím příznat že taky čtu brožurku první pomoc u dětí (stále dokola).
Víte já se tak nějak snažím si předtavit jak se to mimino cítí a jak mu je. Ale asi to nejde, my, dospělí už máme v sobě určitý vzorce - jak se chovat a (asi) i jak se cítit…to s tím chválením a trestáním je taky zajímavý. Vlastně si víc připouštíme negativní kritiku, protože to co děláme dobře je přece samozřejmé - úspěch je samozřejmý, neúspěch skličuje.
Ted me napadlo, četly jste Cestu k lásce? (de Mello) ? Napadlo mě že tam bylo drsně napsaný to, co asi Herman popisuje v Martanovi. Ze nemáš na ničem (nikom) lpět, portože pak tě nic (nikdo) nemůže zklamat. Z toho teda trochu mrazí..
Díky za vaše tipy a těším se na další.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
