Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Mám problém s rodinou manžela, máme špatný spermiogram+ já špatný horm.profil a do IVF jít nechceme, od té doby co sme jim oznámili,že jsme neplodní se o tom nikdo nezmíní,chodí kolem nás pomalu po špičkách…nebo to neustále zlehčují, prostě nás nechtějí brát tak jak to je. Když sem švagrové v slzách volala výsledek spermio tak se smála!,že to bude dobrý… Ona má roční dítě, od miminka mi ho pomalu nenechala pochovat, já k němu nic necítím. Je to pro mě čím dál víc psychicky náročné se s nima scházet a dělat že se nic neděje ![]()
Máte někdo podobnou zkušenost nebo radu?
Bohužel komunikace je vždy hodně složitá.Každý jsme jiný,každý vyžadejeme něco jiného.A rodina asi myslí,že když vás nebude stresovat,litovat,tak že psych. na tom budete lépe a mimčo se zadaří.Asi by bylo lepší narovinu říct,že vám toto nevyhovuje,že potřebujete mluvit,komunikovat,ne dělat,že se nic neděje.
Oni neví, jak se k vám mají chovat, trápíš se a utápíš v lítosti a řešení problému odmítáš nebo odmítáte. Příbuzní to vyřešili jako většina lidí, prostě o tom nemluví, ono ani není co na to říct, pokud jste hned odmítli IVF, pak je prostě jediné řešení nemluvit o tom, dítě mít nemůžete, pokusit se o něj nechcete, co vám na to mají říct? A říkat nadále? Nemohou vás přeco litvat dokola a nemají vás v čem podpořit.
Naprosto souhlasím s terinkou, taky nevím co bys od nich vlastně chtěla slyšet?
Max bych ti jako tvá příbuzná řekla to mi je líto, ale když nechcete tenhle problém řešit tak se na to vlastně nic jiného ani říct nedá ![]()
Přesně jak napsala Lasička - komunikace je opravdu věc složitá
Takže pokud o tom chcete s příbuznýma mluvit - řekněte jim to, pokud o tom mluvit nechcete - řekněte jim to, pokud chcete aby vás nelitovali - zase jim to řekněte. Ti nejbližší s vámi určitě cítí a taky je to trápí, jen neví, co je pro vás v tuto chvíli správné a co jste ochotni akceptovat a tolerovat a nechtějí vám ublížit. ![]()
To mas tezky, lidi vetsinou nevedi jak reagovat na podobne veci, tak to bud zlehcuji anebo delaji ze se nic nedeje. Pokud o tom chces mluvit rekni jim to otevrene, nejspis se jim ulevi ze nemusi pred tebou chodit po spickach.
Přiznám se, že nechápu co od příbuzných očekáváš, pokud jste jim oznámili, že jste neplodní a do IVF nepůjdete, tak to pro mě znamená (a pro ně předpokládám taky), že jste se rozhodli, že dítě nechcete a považují to za uzavřené.
A co chceš slyšet, mají tě litovat, pro většinu lidí je litování mnohem horší řešení a představa, tak o tom nemluví, to je snad celkem normální, když je to mrzí. Mají strach, aby vám nějakou nemožnou poznámkou ještě nepřitížili.
Pokud chceš aby s tebou o tom mluvili, tak holt jim to budeš muset na rovinu říct, ale nediv se, že na toto téma nemluví neo to zlehčují(Což je sice nevhodné, ale je to spíš známka toho, že jim není rozhovor příjemný a že neví, co vhodného říci.). Prostě to sebrali jako faktickou věc, jak to taky měli pobrat. V momentě, kdy nechcete IVF (o adopci se vůbec nezmiňuješ), tak je to prostě jen holý fakt a kromě lítosti už opravdu není o čem hovořit.
Jenomže oni s nimi nemají o čem mluvit, ti příbuzní. Je tady problém, bez IVF nemohou mít dítě, IVF odmítli, tudíž je jen na nich se s tím smířit a vyrovnat. Rodina je může politovat ve chvíli rozhodnutí, ale přeci nikdo, a to ani já a že má za sebou hodněleté čekání na oba prcky i s pokusama IVF, bych prostě nechtěla a neuměla dokola řešit s nimi to, že jsou neplodní, když to vlastně sami nechtějí řešit. Tam není o čem si povídat, není co jim řícz, můžeš říct jednou, dvakrát, třikrát, že tě mrzí, že nemohou mít děti, ale to je tak vše.
Oni se rozhodli být bezdětní, rodina může tak akorát chodit po špičkách, když vidí, že se stím nevyrovnali, nic jiného udělat nemohou.
Hanahcotton píše:
Přesně jak napsala Lasička - komunikace je opravdu věc složitáTakže pokud o tom chcete s příbuznýma mluvit - řekněte jim to, pokud o tom mluvit nechcete - řekněte jim to, pokud chcete aby vás nelitovali - zase jim to řekněte. Ti nejbližší s vámi určitě cítí a taky je to trápí, jen neví, co je pro vás v tuto chvíli správné a co jste ochotni akceptovat a tolerovat a nechtějí vám ublížit.
Do IVF jít nechceme,protože je pro mě ze zdravotních důvodů vysoce rizikové, prostě to bereme jak to je a smířili sme se stím. Jen od rodiny pořád poslouchat..to bude dobrý, nesmíte na to myslet apod. už mě štve, když jim řeknu jak to máme tak to okamžitě zlehčují. Moc by se nám ulevilo kdyby nás brali jako bezdětný pár a mluvili s náma o všem normálně.. ale nevím jak to udělat…
A oznámili jste ji prostě suše, že jste neplodní, nebo jste mluvili i o tom, co to s sebou přináší? Třeba jestli tím trpíte, nebo jste s tím srovnaní? Případně, jestli tím třeba netrpí oni, protože se těšili na vnoučata?
Oznámení o neplodnosti přece není jako oznámení o nějaké prkotině, kterou člově druhým uchem vypustí ven.
Třeba si myslí, že je to pro vás tragédie, a bojí se, že třeba řeknou něco nevhodného apod.
Komunikační chybu bych nehledala jen na jedné straně… Pokud se s nimi nyní necítíš dobře, zkus si o tom s nima ještě promluvit ![]()
kacerek píše:
Do IVF jít nechceme,protože je pro mě ze zdravotních důvodů vysoce rizikové, prostě to bereme jak to je a smířili sme se stím. Jen od rodiny pořád poslouchat..to bude dobrý, nesmíte na to myslet apod. už mě štve, když jim řeknu jak to máme tak to okamžitě zlehčují. Moc by se nám ulevilo kdyby nás brali jako bezdětný pár a mluvili s náma o všem normálně.. ale nevím jak to udělat…
Jestli jsem to dobře pochopila,tak vy sami jste plně smířený s tím,že děti nebudete mít,že rizika by pro vás byla příliš vysokou daní za pokus mít dítě?A rodičům jste to tak podali?Možná oni si myslí,že je problém a třeba ho řešíte,nebo si myslí,že existuje něco jiného,jak můžete mít dítě…asi to neberou tak,že vy jako pár jste se rozhodli být bezdětný a jste s tím vyrovnaný.Asi se bojí cokoli říct,aby vám neublížili,myslí si,že dítě chcete a bolelo by vás,kdyby jste o tom mluvili.
Tady to bude asi o nepochopení situace z jejich strany,oni vám do hlavy nevidí.Tak jim to v klidu vysvětlete-že je zdravotní problém,vy sami děti mít nemůžete,ivf je riziko,proto do toho nejdete a jste s tím smířený,tak ať vás nelitují a normálně s vámi komunikují o všem.
Oni ví všechno jak to je a proč to tak je, je to opravdu složité,kdo neprožil stejnou situaci asi to těžko pochopí. Ale i tak díky za vaše názory…
Já jsem na opačný straně, mám kamarádků, co nemůžou mít děti, podstoupili i ivf, ještě něco řeší, ale moc to nevypadá. A teda přiznám se, že sama už nevím, co jí na to říkat, je mi to hrozně líto, ale to dokola opakovat nejde. Já už pak nevím, jestli se o tom zrovna bavit chce nebo nechce, jí to trápí, to vím, takže nevím, jestli to chce probírat nebo jestli to nemám připomínat, je to fakt těžký. U vás je to jednodušší, že máte už vyřešeno, tak jim to znovu zopakuj, oni se s tím asi musí teprve smířit na rozdíl od vás, taky to pro ně asi není lehký.
kacerek píše:
Do IVF jít nechceme,protože je pro mě ze zdravotních důvodů vysoce rizikové, prostě to bereme jak to je a smířili sme se stím. Jen od rodiny pořád poslouchat..to bude dobrý, nesmíte na to myslet apod. už mě štve, když jim řeknu jak to máme tak to okamžitě zlehčují. Moc by se nám ulevilo kdyby nás brali jako bezdětný pár a mluvili s náma o všem normálně.. ale nevím jak to udělat…
Tak jim to přesně takle řekni.....určitě to od tebe ještě neslyšeli ![]()