Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Láska a nenávist
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.11.16 11:08
Chvíli říkáš že s někým kdo ti křivdil žít nebudeš pak, že nechceš nikoho jiného…co dělat? urovnej si to v hlavě 
Popravdě já jsem teď po x letém vztahu sama..taky tvrdil jak chce svatbu a děti a nikdy na to nedošlo…raději sama než s debilem to mi věř;) a když už se naskytne někdo na rande rovnou vyzjistím jak to má on zda chce děti a zda by šel i do svatby.. nemocná nejsi..jen asi nejsi schopná vzít odpovědnost za vlastní život
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 11:09
Uvažuješ správně. Já jsem pro to, by si lidi ustupovali, ale s čistým štítem. Ustoupit někomu, protože ho mám rád a protože se mi chce mu ustoupit. A ne ustoupit mu, cítit se ukřivděně a doživotně mu to omlacovat o hlavu a pořád mu to chtít připomínat. Takže v ideálním případě se s ním rozejdi a najdi si někoho jiného. Nepřistupuje k tobě s úctou a se „srdcem na dlani“. Myslí na zadní vrátka. A v neideálním případě - jestli opravdu chceš teď hned a s tímto děti, tak si je s ním pořiď, i za tuto cenu, no… 
Život není ideální, třeba to nějak překousneš a časem si zvykneš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.11.16 11:19
@Takyjedna píše:
Uvažuješ správně. Já jsem pro to, by si lidi ustupovali, ale s čistým štítem. Ustoupit někomu, protože ho mám rád a protože se mi chce mu ustoupit. A ne ustoupit mu, cítit se ukřivděně a doživotně mu to omlacovat o hlavu a pořád mu to chtít připomínat. Takže v ideálním případě se s ním rozejdi a najdi si někoho jiného. Nepřistupuje k tobě s úctou a se „srdcem na dlani“. Myslí na zadní vrátka. A v neideálním případě - jestli opravdu chceš teď hned a s tímto děti, tak si je s ním pořiď, i za tuto cenu, no…
Nikdy to nepřekousnu právě, bude to ve mě a přenášela bych to na děti i jemu bych se za to mstila. Když ho opustím, budu mít strach, že zůstanu stará panna nebo budu žít s někým koho nemiluji jen abych nebyla sama a mohla milt děti 
.
A
- Citovat
- Upravit
12.11.16 11:20
@Anonymní píše:
Nikdy to nepřekousnu právě, bude to ve mě a přenášela bych to na děti i jemu bych se za to mstila. Když ho opustím, budu mít strach, že zůstanu stará panna nebo budu žít s někým koho nemiluji jen abych nebyla sama a mohla milt děti
A
No tak lepší je překousnout ten počáteční strach, než být celý život nasr…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 11:22
Kdyby mi chlap dělal scény kvůli svatbě, hodně bych se rozmyslela, zda s ním vůbec zůstávat, když mě chce natlačit do něčeho, na co se necítím. Dala bych mu možnost vyřešit obavy o majetek, ať se sejde s právníkem, nechá si sepsat předmanželskou smlouvu, ty si ji pak v klidu prectes a uvidíte, zda ti to tak vyhovuje. Pokud ale svatbu fakt nechce, nekyvne ani na smlouvu, tak pak už je to na tobě, život je otázkou priorit a buď je pro tebe prioritou rodina s tímto mužem nebo manželství s nějakým jiným, kterého v budoucnu potkas a který bude mit třeba zase jiné „problémy“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 11:24
@Helileli No vidíš, tak to říkáme prakticky to samé. Buď jeden z nich ustoupí bezbolestně, tam kam mu to půjde, nebo se rozejdou. Nemá cenu se nechat natlačit někam, kde to člověku není příjemné. Pro oba z nich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 11:27
@Anonymní píše:
Nikdy to nepřekousnu právě, bude to ve mě a přenášela bych to na děti i jemu bych se za to mstila. Když ho opustím, budu mít strach, že zůstanu stará panna nebo budu žít s někým koho nemiluji jen abych nebyla sama a mohla milt děti
A
Jsi stejně zbabělá jako tvůj přítel. On se nechce ženit a ty se nedokážeš rozhoupat a kopnout ho do per.ele. Za každé rozhodnutí neseme následky a toho se bojíš. Myslíš, že je lepší být s někým koho zároveň miluješ a nenávidíš, než být sama a otevřít dveře novému vztahu? Řídím se heslem, že všechno zlé je pro něco dobré. A vychází to. Jsou v životě věci, které nejdřív neskutečně bolí, ale z odstupu několika let víš, že ti jen prospěly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 11:36
Začněte se učit vážit se a milovat sama sebe, abyste jaksi nezůstávala ve vztahu kde dovolujete aby se k vám někdo takhle choval.
Základem je vaše vlastní sebevědomí, sebepřijetí a sebeúcta. Až uzdravíte ty rány hluboko ve vás, které je deformují, tak se také promění vaše vztahy k mužům a přestanou vás přitahovat zakompelxovanci, kterým teď dovolujete, aby si na vás hojili vlastní bolest tak, že vám ubližují.
Pokud je pro vás stimulující bolest a ponížení, tak věřte, že je to výrazně lepší realizvoat v rámci konsensuálního BDSM, než v patologickém vztahu.
Zejména si proboha nepořizujte děti, dokud si ve vlastní hlavě neuděláte pořádek, protože i přes nejlepší předsevzetí byste je v současné konstalaci jen psychicky polámala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 11:36
Mě uz by vadilo jen to, ze si chce nechat smluvně zajistit ten barák. Kdyby mi chlap řekl, ze chce predmanzelskou smlouvu kvůli tomu, abych v případě rozvodu nemela na něco nárok, ani bych si ho vzít nechtěla. Už jen tohle, ze uvažuje vůbec nad tím, ze se se mnou rozvede 
Taky jsem teď v plánování svatby a tohle by me v životě nenapadlo, jsem si jistá, ze s nim chci zůstat napořád.
Me děti před svatbou nevadí, u nas je zase pro změnu přítel ten, který se mě neustále ptá, kdy se vezmeme, ze chce být uz rodina se vším všudy, já nespecham.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.11.16 11:36
Chápu tě a bohužel neporadím. Řeším něco podobného. Máme s přítelem dvouletého syna. Vždycky jsme říkali, že chceme děti minimálně dvě. Přítel další nechce. A já mám pocit, že ho kvůli tomu začnu nesnášet. Ani ne tak kvůli sobě, ale kvůli synovi, kterýmu odepře sourozence.Jemu je 40, mě 37.
- Citovat
- Upravit
12.11.16 11:51
@Anonymní píše:
Jak se smířit s tím, že muži kterého miluji a se kterým jsem 8 let žila nestojím za to, aby si mě vzal. Tvrdil mi, že si mě chce vzít a mít rodinu ovšem nikdy to neudělal. A dokonce prišel s tím, že bychom mohli mít děti ještě před svatbou. Když jsem mu oznámila, že děti bez manželství nepřichází v úvahu, řekl mi ať se jdu léčit, že jsem nemocná a že si můžu změnit příjmení. Tvrdí, že si mě chtěl vzít, ale řešil důležitější veci než je předmanželská smlouva. Tu chtěl prý proto, že má zdědit barák po babičce, tak abych na něj neměla nárok. Když jsem mu řekla, že na dědictví nárok manželka nemá, tak tvrdí, že se v zákonech nevyzná a že se stejně můžou změnit. Já se cítím zrazená a zneužitá. Je mi 29 a nevím jestli se mám pokořit, žít a mít děti s chlapem, kterému za to nestojím nebo odejít. On se teď tváří, že ani neví jestli se mnou teď chce být kůli hádkám, které jsme měli a máme na téma svatba. Nedokážu o tom nemluvit. Rodinu chci, ale ne s mužem, kterého nemiluji i když by si mě vzal a ani s mužem, ktéreho miluji s celoživotní křivdou, že o mě jako o manželku nestojí. Dělala jsem už po těch letech kůli tomu scény, vždy mi tvrdil, že si mě chce vzít až…, že mám zbytečné starosti ať se nebojím. Bojím se definitivního rozchodu, protože se jen tak snadno nezamilovávám, jeho opravdu miluji. Žít jen tak s někým bez lásky by mě zničilo, ale žít s někým kdo mě za ženu nechce mě za živa zžírá. Za pár let už budu chtít děti a u něj se asi nic nezmění. Co mám dělat? Nechci zůstat jako stará panna bez dětí a rodiny… ale žít takto mě absolutně ničí.Prosím zachovat Anonym kůli rodině A
nezlob se na mne, ale takové ciráty kvůli cáru papíru? pokud je pro Tebe důležitý, najdi si jiného jestli byl vztah jinak funkční, tak nechápu, proč ho kvůli papíru chceš rozbít..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 11:53
@martina.se Když je vztah funkční, tak s tím papírem není problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 12:04
@Petrolka píše:
@martina.se Když je vztah funkční, tak s tím papírem není problém.
u nás se zmíní o sňatku a z funkčního vztahu je nefunkční.. papír není všechno, někdo ho prostě nesnese nechápu ty alotria okolo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.16 12:07
@Terezxx píše:
Mě uz by vadilo jen to, ze si chce nechat smluvně zajistit ten barák. Kdyby mi chlap řekl, ze chce predmanzelskou smlouvu kvůli tomu, abych v případě rozvodu nemela na něco nárok, ani bych si ho vzít nechtěla. Už jen tohle, ze uvažuje vůbec nad tím, ze se se mnou rozvede
Ja zase na predmanzelske smlouve nevidim nic zleho. Je treba uvazovat racionalne. Ja mam dite planovane a troufam si rict, ze z velke lasky. Nyni se budeme brat a predmanzelskou smlouvu mame. Beru to z opacne strany. Kazdy budem chranit sve a v pripade, ze jeden udela financni prusvih pujde to pouze za nim. U nas nevznikne zadne spolecne jmeni manzelu. Ja take doufam, ze spolu budem porad, ale rozvadi se dnes kde kdo i kvuli kravine. Pary, do kterych by to nikdo nerekl a pak se handrkuji. V tomhle toho muze chapu. Zdedi dum a chce aby byl jen jeho - coz by byl, ale kdyby jej zpenezil uz je to SJM. Nevidim na tom nic zleho
Příspěvek upraven 12.11.16 v 12:09
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jak se smířit s tím, že muži kterého miluji a se kterým jsem 8 let žila nestojím za to, aby si mě vzal. Tvrdil mi, že si mě chce vzít a mít rodinu ovšem nikdy to neudělal. A dokonce prišel s tím, že bychom mohli mít děti ještě před svatbou. Když jsem mu oznámila, že děti bez manželství nepřichází v úvahu, řekl mi ať se jdu léčit, že jsem nemocná a že si můžu změnit příjmení. Tvrdí, že si mě chtěl vzít, ale řešil důležitější veci než je předmanželská smlouva. Tu chtěl prý proto, že má zdědit barák po babičce, tak abych na něj neměla nárok. Když jsem mu řekla, že na dědictví nárok manželka nemá, tak tvrdí, že se v zákonech nevyzná a že se stejně můžou změnit. Já se cítím zrazená a zneužitá. Je mi 29 a nevím jestli se mám pokořit, žít a mít děti s chlapem, kterému za to nestojím nebo odejít. On se teď tváří, že ani neví jestli se mnou teď chce být kůli hádkám, které jsme měli a máme na téma svatba. Nedokážu o tom nemluvit. Rodinu chci, ale ne s mužem, kterého nemiluji i když by si mě vzal a ani s mužem, ktéreho miluji s celoživotní křivdou, že o mě jako o manželku nestojí. Dělala jsem už po těch letech kůli tomu scény, vždy mi tvrdil, že si mě chce vzít až…, že mám zbytečné starosti ať se nebojím. Bojím se definitivního rozchodu, protože se jen tak snadno nezamilovávám, jeho opravdu miluji. Žít jen tak s někým bez lásky by mě zničilo, ale žít s někým kdo mě za ženu nechce mě za živa zžírá. Za pár let už budu chtít děti a u něj se asi nic nezmění. Co mám dělat? Nechci zůstat jako stará panna bez dětí a rodiny… ale žít takto mě absolutně ničí.
Prosím zachovat Anonym kůli rodině A