Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Nikdy to nepřekousnu právě, bude to ve mě a přenášela bych to na děti i jemu bych se za to mstila. Když ho opustím, budu mít strach, že zůstanu stará panna nebo budu žít s někým koho nemiluji jen abych nebyla sama a mohla milt děti.
A
takže raději budeš žít s někým, kdo nemiluje tebe a budeš mít děti, které ti budou každý den připomínat, že on si tě nevzal a nechce vzít? Není to nelogické? Když na budoucnost a vztah máte tak rozdílné názory, tak to asi nebude dlouhodobě fungovat ke spokojenosti obou… jeden z vás bude pořád ustupovat a on to asi nebude…
@martina.se píše:
u nás se zmíní o sňatku a z funkčního vztahu je nefunkční.. papír není všechno, někdo ho prostě nesnesenechápu ty alotria okolo
když to tak máte oba dva, není to problém… pro někoho je to důležité… taky bys nemohla žít s alkoholikem nebo násilníkem, zatímco pro spoustu žen to není problém… problém nastává v tu chvíli, kdy to jedné straně vadí… každý to máme nastavené jinak… ![]()
@Regina Hero píše:
takže raději budeš žít s někým, kdo nemiluje tebe a budeš mít děti, které ti budou každý den připomínat, že on si tě nevzal a nechce vzít? Není to nelogické? Když na budoucnost a vztah máte tak rozdílné názory, tak to asi nebude dlouhodobě fungovat ke spokojenosti obou… jeden z vás bude pořád ustupovat a on to asi nebude…
Asi jsi to vystihla. Tvrdi, ze me miluje, ale to by se asi choval jinak. Otazka zni zda s nim zit, mit deti a byt do konce zivota ukrivdena a skryte se za to mstit? Jedine co vim, je ze me to uvnitr uzira za ziva. Nebo riskovat to, ze se rozejdeme a budu do konce zivota zit s chlapem co ho nemiluju nebo byt uplne sama a jeste k tomu bez deti. Nevim jestli jeste nekoho potkam koho budu milovat ![]()
A
Neco podobneho jsem resila pred 20 lety. Porad jsem poslouchala, ze si me NEKDY vezme a ze deti az tak za 10 let, az jsem rekla dost a ze vztahu odesla. Kdyz to zpetne vyhodnotim, bylo to velmi dobre rozhodnuti. Asi bych stale poslouchala jen sliby a skutek utek.
@martina.se píše:
nezlob se na mne, ale takové ciráty kvůli cáru papíru? pokud je pro Tebe důležitý, najdi si jinéhojestli byl vztah jinak funkční, tak nechápu, proč ho kvůli papíru chceš rozbít..
Pokud je to pro tebe jen cár papíru, tak je jasné že to pro tebe není důležité.
Pro mě to třeba cár papíru není, takže zakladatelku chápu. Navíc, když ji partner ujišťoval, že si ji chce vzít.
A z fungujícího vztahu určitě manželství neudělá nefungující svazek.
Nastoupila jsi na chlapa poněkud tvrdě, lepší bylo říct něco ve smyslu, že jsi stará škola, že jsi pro děti až po svatbě, a by ses ty vdala, to by musel být chlap třída.
Snad jednou takového najdu. Teď si je tvůj přítel příliš tebou jistý a může si dovolit být ostrý protože ví, že ty ho za každou cenu chceš a on by tě už nemohl ani překvapit, kdyby chtěl, už je z toho povinnost. Klidně mmu to tak ale ještě řekni, vdávat se nechci, nevezmu si jen tak někoho, bude to chlap s velkým Ch. A děti budeme mít až po svatbě. Jinak dědiství opravdu spadá tomu kdo dědí, pokud však např. barák neprodá, pak by byli peníze společné.
Určitě bych do svatby nikoho netlačila, někdo se tak nemusí cítit být sám sebou, pro někoho je to i svíravý pocit, lépe to i klapává bez svatby, znám i citát : svatební oznámení je úmrtním listem lásky
@illarossa píše:
Nastoupila jsi na chlapa poněkud tvrdě, lepší bylo říct něco ve smyslu, že jsi stará škola, že jsi pro děti až po svatbě, a by ses ty vdala, to by musel být chlap třída.Snad jednou takového najdu. Teď si je tvůj přítel příliš tebou jistý a může si dovolit být ostrý protože ví, že ty ho za každou cenu chceš a on by tě už nemohl ani překvapit, kdyby chtěl, už je z toho povinnost. Klidně mmu to tak ale ještě řekni, vdávat se nechci, nevezmu si jen tak někoho, bude to chlap s velkým Ch. A děti budeme mít až po svatbě. Jinak dědiství opravdu spadá tomu kdo dědí, pokud však např. barák neprodá, pak by byli peníze společné.Určitě bych do svatby nikoho netlačila, někdo se tak nemusí cítit být sám sebou, pro někoho je to i svíravý pocit, lépe to i klapává bez svatby, znám i citát : svatební oznámení je úmrtním listem lásky
To jsem dokonce i tak citila, ze ho uz za manzela ani nechci. Mohl se z toho zblaznit a tvrdil, ze se teda rozhodne vezmeme i kdyz bych nechtela. Ovsem nikdy me o ruku nepozadal a termin zadny nebyl
. Ano je si jisty a ja ho nenavidim za to. Ale porad ho mam rada.
Co zkusit vymyslet na nějaký narozky nebo svátek nebo výročí, že se chceš jet podívat na nějaké pěkné místo, že pro tebe hodně znamená, že si tam vždy chtěla… třeba ho napadne koupit prsten
rozhodně bych už na něj netlačila a uvidíš, ono to přijde, až to budeš nejmíň čekat
věř mu
@illarossa píše:
Co zkusit vymyslet na nějaký narozky nebo svátek nebo výročí, že se chceš jet podívat na nějaké pěkné místo, že pro tebe hodně znamená, že si tam vždy chtěla… třeba ho napadne koupit prstenrozhodně bych už na něj netlačila a uvidíš, ono to přijde, až to budeš nejmíň čekat
věř mu
Nepřijde… Tlačila jsem dost i jsem to třeba nechala byt 2 roky nebo jsem o tom nenapadne mluvila. Nikdy nic. Je to pro nej posvatna vec a bla bla. Jen o tom obcas mluvi, ale vzdy je neco dulezitejsi. Jedine co ve me je, to jestli se mam pretvarovat ze mi to nevadi, sebezaprit se a mit s nim dite se skrytou nenavisti a odporem nebo riskovat to, ze zustanu sama bez ditete a rodiny. Kez bych se dokazala zamilovat jinde a jeho uz nikdy nevidela. Strasne se bojim, ze zustanu sama nebo budu zit s nekym z rozumu coz nechci ![]()
Já měla to samé, také 8 let vztah a pořád si mě nechtěl vzít. Svatba pro něj nebyla důležitá pro něj ano. Na každé svatbě na které jsem byla jsem obrečela. Svoje pocity jsem to řekla. Nakonec rozchod, ale tam bylo i více věcí, které neklapaly. Také chtěl dítě, ale něco jiného je chtít a něco jiného dělat pro to, aby to klaplo. Měl celkem vysoké příjmy, který každej měsíc utratil a když jsem se ho ptala, kdyby bylo dítě, že je potřeba finanční rezerva, tak říkal, že žijí lidé i hůř. Nechtěla jsem, aby vše odkládal stranou a nic si pro sebe nekoupil, ale aspon nějaké peníze mít bokem a kort když jsou děti.
@Anonymní píše:
Asi jsi to vystihla. Tvrdi, ze me miluje, ale to by se asi choval jinak. Otazka zni zda s nim zit, mit deti a byt do konce zivota ukrivdena a skryte se za to mstit? Jedine co vim, je ze me to uvnitr uzira za ziva. Nebo riskovat to, ze se rozejdeme a budu do konce zivota zit s chlapem co ho nemiluju nebo byt uplne sama a jeste k tomu bez deti. Nevim jestli jeste nekoho potkam koho budu milovat
A
proč bys neměla nikoho potkat? Jediné, co nás ve všem brzdí, je strach… někdy se mu prostě musíme postavit… co bys měla ze vztahu, kde by ses cítila ukřivděná a skrytě by ses mstila? Vracelo by se ti to, co jsi zasela… užírala by ses, při pohledu na šťastné manželské páry okolo tebe by tě bodlo u srdce a tvá nenávist by se přenášela na ostatní ve tvém okolí… nechtěla bych být dítětem v takové rodině… to raději být sama a nemuset se každý den přemlouvat, abys hrála roli hodné matky a partnerky… samozřejmě, že ještě budeš v životě milovat… nejsi jediná, která si poprvé špatně zvolila nebo které nevyšel jeden vztah… a nikdy není pozdě, protože do konce života je ještě hodně dlouho… a čím horší chvíle člověk zažívá, čím horší vztah má, tím delší se zdá každá minuta… a život se má žít, ne přežívat…
@Anonymní píše:
Nepřijde… Tlačila jsem dost i jsem to třeba nechala byt 2 roky nebo jsem o tom nenapadne mluvila. Nikdy nic. Je to pro nej posvatna vec a bla bla. Jen o tom obcas mluvi, ale vzdy je neco dulezitejsi. Jedine co ve me je, to jestli se mam pretvarovat ze mi to nevadi, sebezaprit se a mit s nim dite se skrytou nenavisti a odporem nebo riskovat to, ze zustanu sama bez ditete a rodiny. Kez bych se dokazala zamilovat jinde a jeho uz nikdy nevidela. Strasne se bojim, ze zustanu sama nebo budu zit s nekym z rozumu coz nechci
On potřebuje vidět, že by tě chtěl i někdo jiný, a klidně by si tě i vzal.
Měla by jsi si někoho najít, třeba jen tak, jako kamaráda, občas zajít na kávu, a hned by si viděla ten posun. Pokud ne, tak bych mu dala kopačky, což bych na tvém místě už udělala dávno.
Kamaráda jsem měla letitého i další z bývalé práce. Žárlil tak v mezích, sem tam nějaká scéna doma, že ohrožuji náš vztah. Asi jsem si jen nedokázala přiznat, že mu za to nestojím a hlupaňa mu věřila. Tvrdil mi, že si mě vzít chce a vezme. Ale když by chtěl, udělal to. Nevím jak zvládnu rozchod. @Regina Hero vystihuješ to skvěle. Užírala bych se při pohledu na šťastné manželské páry a vše bych si vybíjela na dětech, které by za to nemohli. Asi mám z toho vztahu sebevědomí na nule nebo nevím. Aby si mě vzal z donucení o to nestojím. I jsem mu řekla, jestli to udělá jen kůli dětem, že se s ním rozvedu. Jsem z toho v koncích a nevím kde vzít sílu to ukončit. Teď mi volal, že si mě vzít chtěl a že řeším blbosti, že mě má rád a že svatba není důležitá, že důležité jsou jiné věci. Že je to můj problém. Já ho tak nenávidím a miluju zároveň.
Jeste jednou prosim co by jste zvolili?
@Anonymní píše:
Jeste jednou prosim co by jste zvolili?
- zivot s chlapem ktereho milujete s tim, ze se bude dozivotne trapit tim, ze si vas nevzal?
- rozchod ve 30 jako svobodna bezdetna s rizikem, ze uz si treba jineho nenajdete a nemusite pak uz mit deti?
rozhodně tu druhou variantu… než se trápit… a zbytečně…