Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Litovali jste rozchodu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
25.4.23 23:22
To je krásný. Myslím si, že tohle cítíš hlavně proto, že to byla „ona první“. Na tuto lásku každý vzpomíná úplně jinak, než na ty další.
Kór když je to takových let, špatné vzpomínky jsou pryč, zůstanou jen sluníčkové.
Já takhle vzpomínala na ex, byla jsem přesvědčená, že tam bylo něco mnohem víc, hlubší propojení, podobnost, souznění. Ale je pryč. Kdyby byl on ten pravý, je tady.
- Citovat
- Upravit
25.4.23 23:25
Nezazila, ja se rozesla az v momente, kdy nebylo cesty zpet a jsem rada, ze to tak dopadlo, nicmene si myslim, ze vuci tve aktualni pritelkyni to neni fer. Mozna by sis mel promluvit s ex a rict, co k ni citis. I kdyz te treba odmitne, ale alespon zjistis, na cem jsi. Nema cenu se hrabat v minulosti, tu uz nezmenis, budoucnost ale ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.4.23 23:26
@Anonymní píše:Úplně nevěřím na jednu životní lásku
Ahoj,už je to skoro 8 let, co jsem se rozešel se svou první přítelkyní. Tehdy to byla láska jako trám a i když jsem měl během těch 8 let možnost poznat spousty slečen a navázat několik vážných i nevážných vztahů, tak jsem už nikdy necítil to, co jsem cítil s první přítelkyní. Táhli jsme to spolu zhruba 4 roky. S aktuální přítelkyní jsem 3 roky, žijeme spolu, ale já se nemůžu ubránit myšlenkám na svou ex a pořád si v hlavě říkám, jestli to není moje životní láska. Zažil jste někdo něco podobného?
dost jsem takhle přemýšlela pár let po rozchodu s prvním vážným přítelem, s časem si ale říkám, že to tak mělo být, málem jsem skončila s číslem 3, ale u toho to právě bylo dost pochybností, jestli ho dostatečně miluju, jako toho prvního a vlastně i druhého, no nakonec jsem skončila u čísla 4 a máme 3 děti, miluju ho, ale někdy už jsem z problémů kolem unavená, že si říkám, že jsem možná měla zůstat s tou nekonfliktní trojkou, ale co už;)
- Citovat
- Upravit
Sonarka
25.4.23 23:33
Ne nezažila.. Na žádného ze svých Ex nevzpomínám, ani bych nechtěla zpět A už vůbec nemám pocit jakékoliv lásky ke kterémukoliv z nich. Spíš si říkám, že jsem vlastně žádného nemilovala… 
Možná jsi ještě nepotkal tu pravou, která by tohle přebila.
- Citovat
- Upravit
25.4.23 23:57
Asi bys mel dat rec s ex, jak to vnima ona. A fakt to uzavrit. Nebo se vratit.
Proc jste se tehdy rozesli?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prostě Vodnář
26.4.23 00:39
Kdo nelitoval rozchodu, nemiloval. Ale je to zkušenost, se kterou je třeba jít kupředu a neohlížet se zpět. Pokud se máme v budoucnu potkat s minulostí, tak se tak stane. Ale pokud to budeme pokoušet, je zcela možné, že rozbijeme i to krásné, co si odnášíme. Tato zkušenost by z nás měla udělat i lepšího člověka, ale jak moc dobře víme, většinou to funguje jen u těch, co skutečně milovali.
@Anonymní píše:
Ahoj,už je to skoro 8 let, co jsem se rozešel se svou první přítelkyní. Tehdy to byla láska jako trám a i když jsem měl během těch 8 let možnost poznat spousty slečen a navázat několik vážných i nevážných vztahů, tak jsem už nikdy necítil to, co jsem cítil s první přítelkyní. Táhli jsme to spolu zhruba 4 roky. S aktuální přítelkyní jsem 3 roky, žijeme spolu, ale já se nemůžu ubránit myšlenkám na svou ex a pořád si v hlavě říkám, jestli to není moje životní láska. Zažil jste někdo něco podobného?
- Citovat
- Upravit
26.4.23 06:16
Já jo. Životní láska byla ta první. Tehdy tomu člověk nevěřil, a co měl zjistil, až to ztratil a načerpal další životní a vztahové zkušenosti. Ale cítili jsme to tak oba a po 10 letech to dali zase dohromady. Už jsme spolu 10 let, 5 let manželé, je nám 40, máme dohromady čtyři děti, z toho společné jsme stihli jedno. Pořád šťastní a vděční, že spolu jsme. Museli jsme toho hodně překonat a zvládnout, abychom spolu mohli žít. Stálo to za to. Jiného partnera si neumím představit a věřím, že spolu budeme až do smrti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.23 07:50
Tot otazka. Myslim, ze si ji trochu idealizujes v kontextu nejakeho uz rutinniho vztahu s nynejsi pritelkyni. A taky clovek vetsinou u te prvni lasky tem emocim vic propadne, protoze jeste nema nasbirany ty zkusenosti potom, ktere te pak uci mit vetsi kontrolu nad city a nad tim vztahem. Pokud na ni myslis denne a vidis to jako nevyhnutelne ji kontaktovat a zjistit to, tak ji napis a treba se bude chtit videt a tobe to v tu chvili dojde, jestli je to ono nebo ne a fakt sis ji jenom idealizoval. Kazdopadne, at tak nebo tak, bud fer k pritelkyni a pripadne to s ni ukonci, nikdo nechce byt ve vztahu, kdyz ho ten druhy tak moc nezere a mysli na jinou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.23 07:51
@Anonymní píše:
Ahoj,už je to skoro 8 let, co jsem se rozešel se svou první přítelkyní. Tehdy to byla láska jako trám a i když jsem měl během těch 8 let možnost poznat spousty slečen a navázat několik vážných i nevážných vztahů, tak jsem už nikdy necítil to, co jsem cítil s první přítelkyní. Táhli jsme to spolu zhruba 4 roky. S aktuální přítelkyní jsem 3 roky, žijeme spolu, ale já se nemůžu ubránit myšlenkám na svou ex a pořád si v hlavě říkám, jestli to není moje životní láska. Zažil jste někdo něco podobného?
Tak možná ta aktuální není ta pravá..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.23 07:54
@Anonymní píše:
Ahoj,už je to skoro 8 let, co jsem se rozešel se svou první přítelkyní. Tehdy to byla láska jako trám a i když jsem měl během těch 8 let možnost poznat spousty slečen a navázat několik vážných i nevážných vztahů, tak jsem už nikdy necítil to, co jsem cítil s první přítelkyní. Táhli jsme to spolu zhruba 4 roky. S aktuální přítelkyní jsem 3 roky, žijeme spolu, ale já se nemůžu ubránit myšlenkám na svou ex a pořád si v hlavě říkám, jestli to není moje životní láska. Zažil jste někdo něco podobného?
Když to tady čtu tak vlastně zjišťuji, že jsem žádnou první lásku neměla 
, první vážný vztah byl ex a to byla katastrofa a s nynějším se známe až od zralejšího věku. Je tu ještě někdo kdo žádnou první lásku, představuji si že má být opětovaná, nepoznal?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.23 07:58
Ano. Měla jsem více vztahů a často myslím na jednoho, se kterým to skončilo špatně - nenaplněná láska.
A taky si občas idealizuji EX. Ale zjistila jsem, že takto to bylo vždy po nějaké době, kdy jsem měla nového přítele. Prostě jsem měla pocit, že ten předchozí byl nějak lepší a když jsem se rozešla, tak jsem po čase opět litovala. Takové nekonečné kolečko.
Člověk má po čase od rozchodu pocit, že udělal špatně a má tendenci si ex stavět do lepší role. Vytěsní vlastně to zlé.
Je potřeba si vážit toho, co máme. Pokud to s aktuálním partnerem/partnerkou klape, tak je škoda to kazit nějakou iluzí. Zkus si vzpomenout, proč jste se rozešli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.23 11:01
A kolik vám tehdy bylo? Ony ty vztahy jsou jiné ve 20, kdy se studuje, vlastně nic moc neřeší a pak později, když se řeší účty, nájem, kdo nakoupí apod.
Ale nic podobného jsem nezažila, rozešli jsme se vždy z jasných důvodů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.23 17:09
@andelka83 píše:
Já jo. Životní láska byla ta první. Tehdy tomu člověk nevěřil, a co měl zjistil, až to ztratil a načerpal další životní a vztahové zkušenosti. Ale cítili jsme to tak oba a po 10 letech to dali zase dohromady. Už jsme spolu 10 let, 5 let manželé, je nám 40, máme dohromady čtyři děti, z toho společné jsme stihli jedno. Pořád šťastní a vděční, že spolu jsme. Museli jsme toho hodně překonat a zvládnout, abychom spolu mohli žít. Stálo to za to. Jiného partnera si neumím představit a věřím, že spolu budeme až do smrti.
Tak to ma byt. Osudová láska si cestu vždycky najde. Škoda, ze jste tam měli tu přestávku a děti s jinými partnery a ne všechny spolu. Ale mělo to tak být.
Krásný happy end s ty pocity z toho si umim představit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.4.23 17:21
Můj osudový muž stále není ženatý a nemá děti…možná se mnou by je měl, možná ne…na to souznění duší nikdy nezapomenu a jsem ráda, že jsem to zažila. Nikdy později už jsem si s nějakým chlapem tak nerozuměla. Ano, včetně mého manžela.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj,
už je to skoro 8 let, co jsem se rozešel se svou první přítelkyní. Tehdy to byla láska jako trám a i když jsem měl během těch 8 let možnost poznat spousty slečen a navázat několik vážných i nevážných vztahů, tak jsem už nikdy necítil to, co jsem cítil s první přítelkyní. Táhli jsme to spolu zhruba 4 roky. S aktuální přítelkyní jsem 3 roky, žijeme spolu, ale já se nemůžu ubránit myšlenkám na svou ex a pořád si v hlavě říkám, jestli to není moje životní láska. Zažil jste někdo něco podobného?