Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Zvracení jídla v pořádku určitě není. Také jsem trpěla poruchou příjmu potravy. Záleží, jestli si zvracení vyvoláváš sama nebo jestli je ti z jídla špatně a poté ho vyzvracíš. Nicméně si myslím, že tvoje váha je naprosto v pořádku a nevidím jediný důvod, proč se takhle trápit. Zvracením ti celulitida určitě nezmizí, ba naopak zvracením si hodně ničíš žaludek a z těch žaludečních stav se budou mít tendenci kazit zuby. Pokud trpíš výčitkami z jídla, nebála bych se s těmito problémy svěřit odborníkovi, psychologovi. Není na tom nic špatného a určitě by ti pomohl. Existuje i hodně lékařů, které hradí pojišťovna. Držím palce, ať se to brzy srovná. ![]()
Je to anorektické chování. Jestli nechceš mít celoživotní následky a bojovat dalších mnoho let, objednej se na terapii, čím dřív, tím líp ![]()
Ahoj, může to být počátek celého toho kolečka ohledně bulimie/anorexie. Také trpím PPP a můžu Ti říct, že je to náročné. Univerzální rada neexistuje. Odborník z 95% Ti nepomůže. Není to ani tak o perfekcionismu, nedostatku lásky a podobných závěrů, které z terapie plynou. Je to prostě o tom, že chceme být hubené, ale zároveň nás svádí jídlo, které potom vyzvracíme, nebo vykompenzujeme několikahodinovým cvičením. Já jsem šťastná, když jsem týden v pohodě ![]()
To, co popisujes, jsem měla v tvém věku taky. I s podobnou váhou. Časem to přešlo do chronické fáze, kdy zvracim jen když hubnu. Je mi o dvacet let víc, zuby mam naprosto strašné, na každém tři kazy a vážím devadesát kilo. Celou dobu se léčím na psychiatrii ( s něčím jiným) ale mám zkušenost, že doktory to zvracení naprosto nezajímá. Za celou dobu jsem nenašla nikoho, kdo by to se mnou řešil, i když na jiné věci jsou dobří. Jo a začalo to tenkrát anorexií, líbilo se mi, jak mi trčí kolena a klíční kosti, ale neměla jsem na to zhubnout pořádně (pod 50kg) Píšu to proto, abys zkusila přestat, dokud můžeš. Pokud ještě můžeš.
@Anonymní píše:
To, co popisujes, jsem měla v tvém věku taky. I s podobnou váhou. Časem to přešlo do chronické fáze, kdy zvracim jen když hubnu. Je mi o dvacet let víc, zuby mam naprosto strašné, na každém tři kazy a vážím devadesát kilo. Celou dobu se léčím na psychiatrii ( s něčím jiným) ale mám zkušenost, že doktory to zvracení naprosto nezajímá. Za celou dobu jsem nenašla nikoho, kdo by to se mnou řešil, i když na jiné věci jsou dobří. Jo a začalo to tenkrát anorexií, líbilo se mi, jak mi trčí kolena a klíční kosti, ale neměla jsem na to zhubnout pořádně (pod 50kg) Píšu to proto, abys zkusila přestat, dokud můžeš. Pokud ještě můžeš.
Je hrozné kolik lidí zažívá obdobné pocity. V čem si myslíte, že je ten problém? Já jsem se v příčinách bulimie tedy nenašla, až na ten perfekcionismus… Můžu se zeptat, jak dlouho s tím bojujete a jaké byly počátky a kde jste teď? Děkuji
Ahoj, mam asi stejný problém. Jsem holka a je mi 15 let, měřím 170 cm a bohužel vážím 71kg, ano vím je to na věk a na výšku moc, samozřejmě už jsem něco stým dělala, dokonce jsem i zhubla ale pak jsem zase přibrala. Před 1 rokem mě začali děti ve škole urážet za vzhled a postavu, nadávali mi do kyklopu, tučňáků a atd..Začala jsem z toho nejíst a taky jsem za měsíc zhubla 10kg ale samozřejmě jsem to zase nabrala zpátky a urážky pokračovali nadále, začala jsem jist zdravě a par kilo jsem opět zhubla a pak opět nabrala pokaždé jsem se večer přejídala a pak jsem toho litovala a šla na záchod to vyzvracet a tahle jsem to furt dělala když jsem se přejedla někdy jsem to tak i nechala bejt ale po čase jsem přestala jist a bolelo mě břicho ze začátku jsme nevěděli z čeho to je ani jsem moc nechodila na WC už několikrát jsem byla u doktora a tam mi nic nenašel, vždy jsem byla tak 2 týdni doma a moc nejedlá vždy jsem něco zhubla a mě to vyhovovalo, po čase mě břicho přestalo bolet asi díky lékum co mi doktor předepsal a poté jsem zase začala jist. Momentálně teď asi týden si furt kupují sladkosti vždy je sním naráz a je mi blbě pokaždé to jdu vyzvracet a mam to teď asi skoro každý den a furt lituji toho ze jsem to jedla a ze zase musím zvracet rozhodla jsem se ze už to není v pořádku a ze s tím něco musím dělat nevím jestli to je normální a asi bych potřebovala od vás radu co dělat
Ahoj všichni, nevim jak začít.. Jsem holka 18 let. Všichni mi říkají jak mám krásnou postavu, hubenou… Měřím 164cm a mám 55kg.. Už když mi bylo 13 jsem se sama sobě nelíbila a snažila se zhubnout.
Když jsem si začala s přítelem v 17 letech, tak jsem se sama sobě líbila nejvíc. No jenže ve vztahu každý přibere, že? To byl samý mcdonald a smažené jídla. O Vánocích 2020 mi váha ukázala 60kg a udělala se mi celuditida..To byl zlom a od nového roku sportuji, stravuji se zdravěji a zhubla jsem 5kg. No jenže se pořád sama sobě nelíbím. Snažím se jíst v kalorickém deficitu a dělat hodně kardia.
No a když si dám něco nezdravé, vyzvracím to. Po zdravém jídle nemám takové výčitky, ale i normální oběd, který mě hodně zasytí vyzvracím… Bojím se jídla a bojím se, že zase přiberu.. Nedokážu říct, jestli mám problém, ale asi na tom něco bude. Nemyslím si, že bych do toho spadla a bulimie mě ovládla. Chci vědět váš názor. Jestli to začít řešit.
Děkuji..:(