Mám ráda druhé dítě méně?

Anonymní
20.12.13 21:55

mám ráda druhé dítě méně?

Omlouvám se za anonym, ale strašně se stydím a trápím se tím. :think: Můj první syn byl strašně chtěný, těhotenství bylo úžasné, nejlepší období mého života, opravdu, moc jsem si to užívala a připadala si nádherně. Když se narodil tak to byl očistec, který jsem absolutně nečekala, problémy s kojením (silná žloutenka), pořád hubnul až jsme skončili na UM a odstříkaném mléce, brala jsem to jako životní prohru. Čím byl starší, tím to bylo lepší. Manžel chtěl druhé dítě do 3 let, ale já jsem vnitřně nechtěla, pořád mě ukecával, až jsem 1 měsíc svolila a hned jsem otěhotněla. Těhotenství bylo v pohodě, porod horší, byla veliká. s kojením opět problém, měla jsem málo mléka ať jsem dělala co dělala, prostě jsem to nezvládla. V porodnici jsem se strašně trápila, že je malej doma beze mě, do té doby nikdy nebyl. On to bral celkem v pohodě, ale já jsem byla nešťastná, že musím být v porodnici a né s ním. Dodnes mu vnitřně dávám přednost, ale snažím se být spravedlivá. Někdy mám pocit, že malou nemám ráda, že by mi bylo líp, kdybych měla jenom jedno dítě. Holky mě to strašně mrzí, jak to mám překonat? Malá je hodná akorát špatně v noci spí, budí se mi i 5× za hodinu v noci a to jí je rok. Co Vám pomohlo rozdělit lásku mězi obě děti? Prosím, neodsuzujte mne, je mi to líto, ale nemůžu si pomoci :think: Ještě jsem chtěla napsat, že u nás babičky nefungují, tak jsme na to sami s manželem, který je dlouho v práci a cíím se opravdu unavená. Děkuju všem, pokud mne podpoří a poradí

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
637
20.12.13 21:57
8o 8o 8o
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
703
20.12.13 22:00
8o
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5476
20.12.13 22:02

Tak možné to je, že jedno dítě preferuješ před druhým. je ale fajn, že si to uvědomuješ, ne každý rodič to podle mě zvládne připustit. možná, že to časem přejde samo a projeví se i ke druhému dítěti mateřský cit, někdy to dýl trvá. na druhou stranu, než si vztah s druhým dítětem úplně zkoníš, zkus to pořešit s nějakým odborníkem, minimálně tě naučí, jak to zvládat tak, aby to děti pocítily co nejmíň.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10291
20.12.13 22:02

Já ještě nemám bohužel děti, ale neber to jako nějakou prohru. Já sama nevěřím na nějaký příval lásky po porodu. To dítě miluješ, protože ho v sobě nosíš, to jo, ale ta láska se stupňuje podle mě s věkem, jak se o dítě musíš starat, vstávat k němu, ten strach a probděné noci a společné zážitky. Je podle mě normální, že k synovi, který už není jen takové mimčo, co jen leží, ale už je větší a je s ním i sranda a se kterým už jsi něco prožila, že k němu máš vřelejší vztah než k dcerce. Uvidíš, že za pár let, až holčička povyroste a až se v ní začneš třeba trochu poznávat, v chování nebo ve vizáži, uvidíš že se to změní. Třeba to pak bude zas naopak - syn bude spíš blbnout s tátou a holčička bude mamámek a bude s tebou víc než syn a najednou zjistíš, že jaksi tíhneš víc k ní než k němu :) Říkám - nemohu soudit, ale nevěřím, že všechny mámy milujou svoje děti stejně. Za všechny by položily život, ale prostě k jednomu tíhnou víc než třeba k druhému. Je to přirozené. Hlavně se tím netrap, jsi určitě skvělá mamka, a to, že se trápíš se odráží i na tvé psychice a můžeš to přenášet i na malou. Když to budeš brát tak, jak to leží a běží a netrápit se tím, třeba bude i malá víc v pohodě a bude líp spinkat :) Přeju štěstíčko, ať se cítíš líp :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2443
20.12.13 22:06

Nevím, co ti poradit, ale já si myslím, že je máš oba stejně ráda, jen malá je miminko, které zatím jen spinká a kaká a jí. (tedy jestli už není větší?) a navíc hormony po porodu, já jsem v porodnici děsně trpěla každý den, co jsem tam musela být a to mě doma nečekalo druhé dítě, takže to musí být těžké a chápu to. Myslím si, že až maličká povyroste, přijde se potulit a začne povídat, že to bude úplně jiné a tomuto se budeš smát. Taky mám manžela věčně pryč a někdy jsem už tak unavená, že občas i na malou křičím kvůli kravině, nejlepší je na chvíli vypadnout, odragoovat se pokud to jde. Rozhodně tě neodsuzuji, vše se srovná uvidíš. Držím palce

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1854
20.12.13 22:07

Hlavně se neobvinuj, nedelas to schvalne a prakticky za to nemuzes, ze to tak citis. Cetla jsem hodne prispevku tady na diskuzich na tema druhe dite a taky jsem se setkala s tim, ze mamky psaly, ze si k tomu druhemu diteti nemuzou vytvorit ten spravny vztah jako k tomu prvnimu. Podle me to chce cas, ale i odbornou pomoc, abys si vztah s malou nejakym zpusobem neznicila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.12.13 22:10

KKatko23 moc ti děkuju za podporu. Jenom upřesním, že malou také miluju, možná to nevyznělo, ale dobře se o ní starám a chci, aby se měla dobře, neošidím jí v ničem ani materiálně a ani citově, mazlím se s ní, jako s klukem, jenom vnitřně cítím, kdybych si musela vybrat. Když je nemocná, tak se nervuju stejně jako s klukem. když musela být v nemocnici, tak jsem tam s ní byla a odloučení od syna bylo už méně bolestné. Ty které mne nepochopily, prosím nesuďte mne a pokud máte 2 a více dětí tak jestli chcete, zamyslete se, zda je máte stejně rády

  • Citovat
  • Upravit
15091
20.12.13 22:13

Podle me jsou ty pocity normalni.

Ja to mam tak, ze kazdou dceru miluju jinak. Ne vice a mene, ale u jedne je to laska k malemu uzlicku, ke druhe je to laska k „vyspelemu“ clovickovi. Mladsi mame neplanovane a ja se s druhym tehotenstvim dlouho neumela smirit. Pak jsem se smirila a po porodu jsem byla stastna, ale taky prisly chvile, kdy plakala a plakala, uz jsem nevedela co s ni, nemohla jsem se venovat starsi a ja mela pocit, ze jsem udelala chybu…

Ale ty pochybnosti vzdycky pramenily z unavy, nevyspani, revu… jinak je miluju obe a jsem rada, ze je mam. OBE. Neni tentyz problem i u tebe? Mozna jen potrebujes odpocinek, popovidat si o tom s nekym. Taky nemam zadne hlidani a nekdy je to na palici, ani manzel nehlida a 24h zit v „plenkovem“ svete je nekdy o zdravy rozum.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.12.13 22:16

Hlavni je, ze si to uvedomujes. Ja jsem mela take porad pocit, ze druhorozeny je jakoby pro mne az na druhem miste. Vnitrne jsem mela blby pocit, ze delam neco spatne a ze jsem se mozna az moc soustredila na to, aby starsi nezarlil (spatne nesl prirustek do rodiny). Nicmene, kdyz zacal mladsi chodit, kluci si zacli spolu vic hrat, blbnout, starsi ho zacal vic brat jako kamose, tak se to zlepsilo. Jak mezi nimi, tak i se mnou. Vi o tom manzel?

  • Citovat
  • Upravit
5052
20.12.13 22:17

Nemyslím si, že máš jedno dítě raději. Mám dvě holky 5let a 11m. Jak mi je líto, že starší má chřipku a já si k ní nemůžu sednout jako dřív a tulit jí a držet za ruku… když chce spát tak mně tak mrzí, že ta malá vyvádí a nenechá jí v klidu vyspat a opačně to jde… ani u jedné jsem neměla po porodu příval citů popravdě jsem byla ráda, že si pro ně přišla sestra. Starší 5 let komplikovaný porod… vojtovka do 2 let… cvičíme pořád a mladší 11m má v zadku vrtuli a od 6m stojí. Každá je úplně jiná a společné mají jen rodiče a to, že od 2m krásně spí v noci :D Na každou se dívám jinak a ani jednu bych nedala. Zkus míň srovnávat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.12.13 22:21

LadyTommy děkuju za tvou reakci a mlě jsem to stejně, nemohla jsem se s druhým těhotenstvím dlouho srovnat. Když je malej ve školce a já mám jenom malou, tak si to spolu krásně užíváme, hrajeme si, čtemě nebo chodíme do koutku, ale jakmile jsou oba dva najednou, tak je to náročně a jsem z toho vyřízené. Asi to bude i únavou a hlavně nevyspáním, ona opravdu špatně spinká a jsme v noci i 2 hod. v kuse vzhůru, pak jí zase musím budit, když jedeme do školky. Jsem z toho smutná, protože já jsem byla n= úplně chtěné dítě a dodnes mi ooje sestra dává najevo, že nejsem u chtěná, že ona bude vždy více žádaná, možná to z toho pramení.

  • Citovat
  • Upravit
6806
20.12.13 22:21

Nekde jsem cetla, ze vetsina rodicu preferuje jedno dite pred druhym, ne nejak zasadne, ale ze rozdil tam byva. U kamaradky je to treba videt, koho preferuje, coz uz je blbe, taky ji to trapi. Ja to mam stridave, podle toho, kdo me namichne :mrgreen:
Jen nevim, co poradit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3175
20.12.13 22:21
@Anonymní píše:
KKatko23 moc ti děkuju za podporu. Jenom upřesním, že malou také miluju, možná to nevyznělo, ale dobře se o ní starám a chci, aby se měla dobře, neošidím jí v ničem ani materiálně a ani citově, mazlím se s ní, jako s klukem, jenom vnitřně cítím, kdybych si musela vybrat. Když je nemocná, tak se nervuju stejně jako s klukem. když musela být v nemocnici, tak jsem tam s ní byla a odloučení od syna bylo už méně bolestné. Ty které mne nepochopily, prosím nesuďte mne a pokud máte 2 a více dětí tak jestli chcete, zamyslete se, zda je máte stejně rády

Myslim, ze jsi normalni mama. Dcerku evidentne milujes, jen je to jine nez u prvniho syna. Prece jen syn byl jediny o koho si se musela starat, mela jsi cas a energii jen pro nej. A ted musis zvladat dve deti, tak asi pochybujes. A hlavne jsi evidentne unavena. A manzel nemuze obcas pohlidat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
662
20.12.13 22:27

Kdyz se zamyslim sebevic, nedokazu rict, kterou dceru mam radeji… Musi to byt hrozne tezke, co prozivas. Preju ti vnitrni pohodu a silu a hezke Vanoce :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Sleep & play

  • (2.8) + 293 recenzí

Babylove ubrousky

  • (4.3) + 288 recenzí

Pure

  • (3.8) + 225 recenzí

Active Baby

  • (3.8) + 162 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek