Obsah článku
Skrýt ZobrazitJak děťátko roste, mateřské nebo umělé mléko mu přestává stačit, a je na čase začít zavádět pevnou stravu. Nejprve se zařazují zeleninové a maso-zeleninové příkrmy a jakmile je dítě úspěšně zvládne, může se pokračovat mléčno-obilnými příkrmy a ovocem. U plně kojených na váze prospívajících dětí stačí zavádět příkrmy až v 6 měsících věku, u dětí na umělém mléce lze s příkrmy začít nejdříve po ukončeném 4. měsíci.
Kdy začít s příkrmy
V prvních měsících je stravování miminka poměrně jednoduché. Kojené děti mohou být čistě na mateřském mléce dle doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) až do ukončeného 6. měsíce věku. Poté je vhodné v rámci pestré stravy začít zavádět první dětské příkrmy. Do jednoho roku však zůstává kojení nejvýraznějším zdrojem živin i tekutin.
U dětí na umělém mléce mohou být příkrmy podávány od ukončeného 4. měsíce, kdy děťátko začíná 5. měsíc. Načasování prvních příkrmů je u těchto dětí závislé na vývojové vyspělosti, ale ani u nich by neměly být podávány později než po ukončeném 6. měsíci.
Z vývojového hlediska jsou děti připraveny na zavádění pevné stravy po ukončeném 4. měsíci. Pokud máte pocit, že dítěti kojenecké formule nestačí a pokukuje po vás, když jíte, poraďte se s pediatrem.
Co dát jako první příkrm
„Výzkumy dokazují, že jsou děti schopny rozlišit sladkou a hořkou chuť již v děloze. Kolem porodu je vývoj chuti a čichu prakticky na úrovni dospělého. Je také prokázáno, že sladká chuť je upřednostňována již novorozenci,“ říká dětská lékařka a nutriční terapeutka MUDr. et Bc. Jana Kaprová, Ph.D..
Při zavádění příkrmů se doporučuje začínat s jednodruhovou zeleninou. Pro začátek se vybírá zelenina sladší a pro dítě atraktivnější, jako je například mrkev nebo dýně. Po pár lžičkách denně si dítě zvyká na novou chuť. „Počátky podávání příkrmů představují pro miminko zcela novou zkušenost - neznámá chuť, jiná konzistence. Přirozeně sladkými potravinami můžeme dětem pomoci toto překonat,“ doplňuje pediatrička.
Jak postupovat po zeleninových příkrmech?
- 2-3 týdny po zavedení zeleniny začněte přidávat maso a vaječný žloutek. Ideální množství vaječného žloutku je 1 týdně.
- Za dalších 14 dní zkuste obilno-mléčné příkrmy.
- Po dalších 14 dnech zkuste zavádět ovoce.
Bývá doporučováno, aby při zavádění jednotlivých potravin do jídelníčku byl dodržen interval 3-4 dny kvůli případnému projevu alergie či nesnášenlivosti na danou potravinu. „Problémem ovšem je, že alergie na cokoliv může vzniknout kdykoliv v průběhu života, nikoliv pouze při prvotním kontaktu. Navíc se kromě reakcí, které se objeví relativně bezprostředně po kontaktu s alergenem, vyskytují i reakce plíživě se rozvíjející, kterých si můžeme všimnout až daleko později než za 3-4 dny,“ říká MUDr. Kaprová.
Výsledky vědeckých studií poukazují na to, že zavedení a opakované podávání co největšího množství potravin do jídelníčku před prvním rokem života, včetně potravin považovaných za časté alergeny, riziko rozvoje alergií snižuje. „Výhodou tohoto přístupu je i přijmutí více chutí, což souvisí s pestrostí jídelníčku ve vyšším věku,“ potvrzuje lékařka.
U starších kojenců bez zvýšeného rizika rozvoje alergie je možné zkoušet až 2 nové potraviny denně, každou v jiném pokrmu. Potraviny, které představují nejčastější alergeny, je lépe zavádět postupně ve stoupajícím množství s několikadenními odstupy. „Jedná se o mléko, vejce, pšenici, soju, arašídy, ořechy, různá semena, mořské plody a ryby. Ještě zbývá dodat, že do skupiny dětí se zvýšeným rizikem rozvoje alergií patří především ty, co mají závažnou formu atopického ekzému, již známou potravinovou alergii, nebo se jejich rodiče či sourozenci léčí s jakoukoliv formou alergického onemocnění,“ doplňuje odbornice.
U dětí se zvýšeným rizikem rozvoje potravinové alergie mohou rodiče vést jídelní deník, který může pomoci rozklíčovat případný rozvoj alergických příznaků.
Typy příkrmů podle složení
Příkrmy pro kojence se dělí podle složení na několik typů, které se zavádějí postupně podle věku a potřeb miminka.
Zeleninové příkrmy
Dětské příkrmy ze zeleniny jsou snadno stravitelné, obsahují mnoho vitamínů, minerálů a vlákninu. Zelenina je proto první volnou při zavádění příkrmů do jídelníčku miminka, obvykle v období od ukončeného 4. až 6. měsíce věku dítěte. Mohou obsahovat jednu, ale i více druhů zeleniny, nejčastěji jde o:
- mrkev,
- dýni,
- brokolici,
- cuketu,
- brambory.
Maso-zeleninové příkrmy
Příkrmy, které kromě zeleniny obsahují i podíl masa, jsou bohaté na bílkoviny a železo a důležité pro růst a vývoj. Maso je vhodné zařadit do příkrmů 2–3 týdny po zavedení zeleniny a podávat jej 5-6× týdně.
Doporučovaná masa v příkrmech jsou například:
- kuřecí,
- krůtí,
- králičí,
- hovězí,
- telecí,
- libové vepřové.
Součástí jídelníčku by měly být i ryby. Tmavší druhy masa (hovězí, vepřové, atd.) jsou bohatší na železo než maso světlé. Měly by proto být pravidelnou součástí jídelníčku kojenců.
Součástí zeleninových a maso-zeleninových příkrmů by se měly postupně stát i potraviny, které obsahují škrob a představují tak zdroj energie. Jde například o brambory, rýži a různé obiloviny a jim podobné potraviny.
Kombinací masových a zeleninových příkrmů dostaneme optimální složení potravy dítěte – dáváme mu dostatek bílkovin, vitamínů, a v neposlední řadě také vlákniny, která usnadní vyprazdňovaní.
Obilné příkrmy
Po zeleninových příkrmech je na řadě zavádění obilovin. Vhodnou formou je kaše, která dítě dobře zasytí na noc a dodá mu energii po ránu. Kojenecké kaše jsou navíc často obohaceny o vitamíny skupiny B, železo a další důležité látky. Pro začátek jsou k dostání bezlepkové kaše, např. rýžová nebo kukuřičná. Pokud nemá dítě zdravotní omezení, je vhodné volit kaše mléčné.
Zavádění lepku do jídelníčku
Lepek je obsažen pouze v pšenici. Žito, ječmen a některé odrůdy ovsa obsahují podobné bílkoviny se zkříženou reaktivitou. Hovoříme-li tedy o zavádění lepku jako takového, jedná se o ochutnávání pokrmů s obsahem pšenice.
„Nejčastěji asi volíme u kojenců formu kaše obsahující pšenici, ale můžeme například použít i pšeničnou mouku na zahuštění obědových příkrmů. U starších dětí přichází v úvahu také těstoviny nebo pečivo. Je vhodné, aby lepek nebyl podáván současně s jiným dosud nevyzkoušeným alergenem,“ vysvětluje pediatrička.
Například začínáme-li s lepkem ve formě kaše u dosud kojeného dítěte, podáváme zpočátku kaši nemléčnou, nebo před tím vyzkoušíme toleranci mléka v bezlepkové kaši (rýžové, kukuřičné). Podle odborných doporučení se jeví jako nejvhodnější čas prvního kontaktu s lepkem období mezi ukončeným 4. a 7. měsícem, ne však později než ve 12 měsících. Množství lepku by se mělo v jídelníčku zvyšovat postupně.
Ovocné příkrmy
Ovocné příkrmy tvoří vhodný doplněk – směsi z banánů, jablek, hrušek a dalšího ovoce dodávají malému dítěti různé druhy vitamínů a minerálních látek. Mnohé druhy jsou bohaté na vitamín C, který je antioxidantem, a pomáhá tak zabránit oxidačnímu stresu na úrovni buněk nebo zlepšovat stav obranyschopnosti organismu.
Ovocem není doporučeno začínat z prostého důvodu – je příliš sladké. Chuťově méně výrazná zelenina by pak oproti ovoci nemusela mít u dítěte takový úspěch. Dítě by mohlo začít preferovat sladší věci a nadměrný příjem cukrů není pro člověka zdravý, naopak vede k rozvoji chorob, jako je cukrovka nebo onemocnění srdce.
Ovoce se do dětského jídelníčku hodí na dopolední či odpolední svačinku, a to s odstupem 14 dní od zavádění obilno-mléčných příkrmů. Ač to může překvapit, i ovoce (s výjimkou banánu) je v začátku dětem potřeba uvařit.
Mléko a mléčné příkrmy
Vhodné druhy mléčných výrobků a kravské mléko můžeme v malém množství přidávat do jídelníčku prakticky od zahájení příkrmů. S větší porcí začínáme okolo 8. měsíce, a to bílým jogurtem, kdy střídáme smetanový a polotučný.
Později přidáváme další kysané mléčné výrobky a v menším množství můžeme přidat i plnotučný tvaroh a málo slané sýry, například cottage, termizované sýry a pařené sýry. Kravské mléko jako nápoj bychom dětem neměli podávat dříve než ve 12 měsících. Nevhodné mléčné výrobky pro kojence uvádíme níže v kapitole o nevhodných potravinách.
Jakou konzistenci má mít příkrm
Nejspíš není překvapením, že při zavádění příkrmů, kdy se miminko s pevnou stravou teprve seznamuje a učí se ji polykat, mohou být větší kousky v příkrmech až nebezpečné. Druhým protipólem je příliš dlouhé podávání příkrmů namixovaných až tekutých. Při oddalovaném zavedení stravy s hrubší konzistencí se dítěti bude na kousky přecházet složitěji.
- Od 6. do 8. měsíce: Pro první příkrmy se doporučuje jídlo, které má konzistenci jako pyré či hladká kaše. Nejlépe k tomuto účelu poslouží mixér. Později můžeme příkrmy najemno mačkat vidličkou. V případě, že dítěti dělá problém konzistence hustšího pyré, můžeme příkrm zpočátku naředit a hustotu zvyšovat postupně.
- Od 8. do 10 měsíce: Toto období je označováno jako ideální čas, kdy začít podávat dítěti jídlo do ručky, ať již jde o oblíbené kukuřičné křupky nebo doměkka uvařenou zeleninu během oběda. Dítě si tím nacvičuje jemnou motoriku i samostatné stolování. I v případě samostatného jedení by děti měly být usazeny jako při krmení lžičkou a pod dohledem dospělého.
- Od 10. měsíce: Recepty na příkrmy od 10. měsíce věku již mohou obsahovat i tuhé kousky. Vše samozřejmě záleží na připravenosti konkrétního děťátka, zda s nimi začít dříve či později. To nejlépe pozná sama matka.
Baby Led Weaning aneb Jídlo do ruky. Jak s tím začít?
Potraviny, které můžete vyzkoušet
Pořadí zavádění jednotlivých příkrmů je otázkou regionálních zvyklostí, někde je doporučováno začít s obilninami, jinde se zeleninou nebo se zeleninou a ovocem. Začínat právě zeleninou má ale své opodstatnění.
„Zelenina je relativně snadno stravitelná a lze ji upravit do jemné konzistence. Jako počáteční příkrm je také můstkem k podávání maso-zeleninových příkrmů. Maso coby bohatý zdroj železa totiž představuje důležitou součást výživy již zhruba od ukončeného 6. měsíce života, kdy kojencům docházejí zásoby železa a pouze mléko k jejich doplnění už nestačí. Technicky vzato ale můžeme zkusit začít i masem samotným nebo jej kombinovat s ovocem či kašemi,“ vysvětluje.
Zeleninové příkrmy
Pořadí, ve kterém budete zkoušet jednotlivé druhy zeleniny ale i jiných příkrmů, není přesně stanoveno. Při zavádění zeleninových příkrmů se řiďte instinktem. Pro děti trpící nadýmáním bude pravděpodobně lepší nechat potraviny jako květák nebo brokolici na později, ale u dětiček bez potíží není potřeba s nimi otálet.
Do maso-zeleninových příkrmů se děťátku přidávají i tuky, které jsou důležité pro úspěšný vývoj miminka. Do uvařené směsi tak můžete vmíchat lžičku oleje nebo slzičku másla.

Maso, ryby a vejce
Maso je vhodné volit libové a ze začátku raději čerstvé z řeznictví. Začít můžete klasicky s kuřecím, krůtím, králičím, jehněčím, telecím a hovězím masem. Dále můžete vyzkoušet vařený žloutek, sladkovodní ryby či lososa, vepřové maso a zvěřinu.
„Ryby jsou ve skandinávských zemích zařazovány velmi časně. Odsouvání kontaktu s bílkem také neplatí, nové trendy připouštějí i mořské plody. U jater se sluší poznamenat, že se podávají jen v malém množství, spíše drůbeží,“ radí odbornice a doplňuje: „Dříve bylo doporučováno zavést bílek jako častý alergen do jídelníčku až po roce věku s domněnkou, že se tím sníží riziko rozvoje alergie. Výzkumy ale ukázaly, že opak je pravdou. K bílku, respektive vejci, je tedy vhodné přistupovat jako k dalším, méně alergenním potravinám a podávat jej již v prvním roce života. Žloutek do výživy kojenců také patří jako cenný zdroj esenciáních mastných kyselin a dalších důležitých živin.“
Ovocné příkrmy
Pokud již má vaše děťátko nějakou formu alergie, buďte opatrní na ovoce, které je bohaté na histamin a může tak zhoršovat alergické projevy. Zkoušejte jej zpočátku v malém množství. Jedná se například o jahody nebo citrusy. U dětí, které alergiemi netrpí, nemusíte být tolik opatrní
Ovocné příkrmy nikdy nedoslazujte! Ovoce je dostatečně sladké samo o sobě.
Čemu se vyhnout?
V průběhu prvního roku života je vhodné vyzkoušet co nejvíce základních potravin, existují však výjimky.
Kojencům bychom neměli dávat:
- nedostatečně tepelně opracované maso, vejce, ryby a mořské plody,
- uzeniny a masné výrobky,
- ryby s vysokým obsahem rtuti (žralok, mečoun, některé druhy tuňáků…),
- nepasterizované mléko a výrobky z něj,
- slazené mléčné výrobky,
- sýry s vysokým obsahem soli (tvrdé sýry, sýry ve slaném nálevu, tavené sýry), plísňové sýry,
- volně rostoucí houby,
- med,
- ostré koření.
V prvním roce života nepřidáváme do jídla sůl. „Dětský organismus na ni není připravený a dítě má chuťové buňky natolik jemné, že bez soli nestrádá,“ upřesňuje odbornice.
Ani cukr a jiná sladila bychom neměli do příkrmů přidávat, aby si děti na sladkou chuť zbytečně nezvykaly. Přemíra cukrů v jídelníčku představuje riziko rozvoje obezity a s ní spojených chorob, jako je cukrovka nebo některé nemoci srdce a cév.
Pozor bychom měli dávat i na formu, v jaké některé potraviny podáváme. „Vyhýbáme se malým tvrdým kouskům, které mohou děti vdechnout. Ořechy a semena proto do jídla přidáváme rozmělněné. Tvrdé ovoce a zeleninu nabízíme vařené nebo najemno strouhané,“ radí lékařka MUDr. Jana Kaprová.
Recepty na příkrmy
Když budete sama doma připravovat maso-zeleninové příkrmy, recepty na ně najdete bez potíží na internetu. Vždy je vhodné vyhledávat ty odpovídající věku vašeho dítěte.
Inspirovat se můžete recepty uživatelek eMimina:
Recepty na domácí zeleninové příkmy
Masozeleninové příkmy našich uživatelek
Vyzkoušejte domácí ovocné příkmy
Zkušenosti čtenářek emimino.cz
Diskuze: Nejkvalitnější dětské příkrmy
Nevim, jestli to nebude brano jako nevyzadana rada, ale za me jsou proste nejlepsi prikrmy ty, ktere jsou delany doma. Kupovany bych diteti dala jen v nouzi, protoze jim dostatecne neverim.
Diskuze: Jaké jste dávaly první příkrmy?
U prvniho jsem zacinala dusenou rozmixovanou mrkvi. Tu odmitala. Nakonec se chytila az na strouhane syrove jablko se syrovou mrkvi. Trvalo to asi dva mesice nez se uracila mi to vzit do pusinky. 
U druheho bych ted chtela zacinat dyni nebo bramborovou kasi…
Diskuze: Jaké jste dávaly první příkrmy?
Byl tehdy podzim, tak jsem používala hodně bio-jabka ze zahrádky, pak i banány, taky mrkev.. ale holky fakt vyrostly na těch banánech pak v zimě, mixovala jsem jim to se sunarkama, milovaly to…
v roce jim ex dal tajně do ruky bůček
šťastné zamaštěné pusy pamatuju dodnes
tak to pak poznaly holt už i jiné chutě české kuchyně, ale vše tak nějak rozumně…
jinak na mrkvovém pyré fakt nic špatného není, nechápu, proč bys to měla s něčím míchat, asi se mudr. špatně vyspala… a maso fakt, ale fakt dávat ještě nemusíš… postupně mléčné výrobky pomalu…
Diskuze: Příkrmy a jejích příprava
Na začátku neřeš gramy - co sní, to sní. Stačí pár lžiček. Cílem prvních příkrmů není sníst hned celou skleničku, ale zkoušet nové chutě.
Já jsem vařila zeleninu na pařáčku. Udělala jsem vždycky víc najednou a zásoby jsem dala do mrazáku.
Maso si nepamatuju přesně, ale začala jsem ho dávat ve chvíli, kdy dcera jedla k obědu už jen zeleninu a nedopíjela se mlékem. Tak ty dva měsíce od první mrkvičky to asi byly, ale já jsem nespěchala.








Po ukončení studia všeobecného lékařství na 3. LF UK v Praze působila na Pediatrické klinice FN Motol jako sekundární lékařka. S podporou Erasmus University of Rotterdam získala doktorát a poté atestaci z dětského lékařství.
Zkušenosti nasbírala také v Centru komplexní péče FN Motol. Nyní je praktickou dětskou lékařkou na mateřské dovolené a dokončila bakalářské studium Nutriční terapie na 1. LF UK. V závěrečné práci se věnovala tématu výživy v batolecím období.
MUDr. et Bc. Janu Kaprovou, Ph.D. najdete také na stránkách: