Obsah článku
Skrýt ZobrazitAť už své děťátko krmíte mateřským nebo umělým mlékem, zhruba po půl roce věku je načase začít s prvními příkrmy. Jaké potraviny by měl obsahovat jídelníček kojence?
Kdy začít přikrmovat zeleninou
V rozmezí od 4. měsíce do 6. měsíce je mateřské (případně umělé) mléko stále hlavní složkou jídelníčku. Avšak poté nastává čas, kdy by měl kojenec pomalu přijímat i tuhou stravu. Najít ten správný okamžik vám pomůže především miminko. Někdy bývá plačtivé, protože má hlad, nebo vás pozoruje při jídle, mlaská a natahuje ručičku po příboru. Zkuste nahradit jednu dávku mléka porcí pevnější stravy.
Zavádění prvních příkrmů je pro rodiče často chvílí plnou otázek a nejistot. „Obecně se uvádí možnost začít kolem čtvrtého měsíce, ale většina pediatrů doporučuje vyčkat spíše do šestého měsíce,“ vysvětluje PharmDr. Kamila Horníčková, specialistka na zdraví a přírodní medicínu. „Důležitější než samotný věk jsou jasné signály od dítěte: zda umí sedět s oporou, dokáže uchopit potravinu a přibližovat ji k ústům, a zda projevuje zájem o jídlo dospělých.“
Počítejte s tím, že první porce nebude příliš velká a je možné, že miminko sní nanejvýš pár lžiček. Některým kojencům také trvá, než se naučí polykat, a proto tuhou stravu spíše plivou zpět. Proto pro začátek uvařte třeba jen jednu malou mrkvičku nebo malou bramboru a porce postupně navyšujte, aby prcek neměl hlad. Pokud bude zapotřebí, po příkrmu ho nakojte nebo dejte lahvičku s mlékem.

Pro první příkrmy jsou doporučovány především:
- sladké druhy zeleniny – mrkev, dýně, brambory,
- brokolice,
- pastinák,
- kedluben,
- celer,
- hrášek s bramborou nebo mrkví.
Jakmile dítě ochutná jednodruhovou zeleninu, zkuste ji různě kombinovat. Ideální jsou brambory s mrkví, brambory s hráškem atd. Po tom, co se děťátko seznámí se zeleninou, nabídněte mu také ovoce, které též projde tepelnou úpravou. Kamila Horníčková doporučuje začít nejdříve zeleninou, poté zařadit ovoce, maso a postupně také lepek a mléčné výrobky. „Mezi jednotlivými novinkami je vhodné vyčkat tři až pět dní, abyste mohli pozorovat případné nežádoucí reakce,“ doplňuje. To pomáhá rodičům lépe identifikovat, zda dítě konkrétní potravinu snáší, a zároveň se vyhnout přetížení trávicího systému.
Co se týče reakcí na nové příkrmy, některé drobné potíže jsou běžné. „Mírná změna stolice, krátkodobé průjmové nebo zácpové epizody nebo občasná vyrážka nemusí hned znamenat alergii,“ vysvětluje Horníčková. „Pokud se ale objevují výraznější kožní reakce, silný průjem, opakovaná zácpa nebo jiné náhlé změny, je lepší potravinu na čas vysadit a konzultovat situaci s pediatrem.“
Se zaváděním příkrmů by se mělo začít nejdříve až od ukončeného čtvrtého měsíce.
Kdy zařadit maso a ryby
Jestliže už dítě snadno polyká a jí většinu nabízené zeleniny, přibližně 5 až 8 týdnů od prvního sousta, přidejte masozeleninové příkrmy. Ve stručnosti se jedná o již známou vařenou zeleninu a k tomu povařené bílé, později i červené maso.
Zkušená specialistka zdůrazňuje, že zavádění příkrmů je proces individuální.* „Každé dítě je jiné, proto je důležité naslouchat jeho potřebám, sledovat jeho reakce a postupovat pomalu. První příkrmy by měly být spíše hrou a poznáváním nových chutí než závodem.“*
Vybírejte především libové maso:
- kuřecí,
- králičí,
- jehněčí,
- vhodná je také vepřová panenka.
Rybu zkoušejte až od jednoho roku, jedná se totiž o alergen, a proto není nutné s její konzumací příliš spěchat. „Bílé ryby, jako je pstruh, treska nebo kvalitní losos, je možné zkusit zavádět již od šestého nebo osmého měsíce. Vyhněte se dravým rybám, jako je tuňák, makrela a mečoun,“ říká PharmDr. Kamila Horníčková. Miminko i jeho trávení si na pevnou stravu teprve zvyká, učí se používat jazyk a svaly úst. Zkoumá spolupráci ruka – pusa.
Jak na ovocné příkrmy
Ovocné příkrmy budou dětem pravděpodobně chutnat víc, jelikož jsou sladké. Nezapomeňte ale, že obsahují dost cukru. Do jednoho roku dítěte se doporučují především naše druhy ovoce.
- Jablka,
- hrušky,
- švestky,
- broskve,
- meruňky,
- z tropických plodin můžete zařadit banán.
Jahody zkoušejte opatrně, některé děti na ně mají v tak raném věku alergii a mohly by se osypat.
Potraviny s lepkem
Potraviny, které obsahují lepek, je vhodné zařazovat do jídelníčku až později. V tomto období je riziko rozvoje celiakie (nesnášenlivosti lepku) už daleko menší.
Zavádění příkrmů od 4. do 12. měsíce
Příkrmy podávejte ideálně v době oběda. Budete mít dostatek času pokrm uvařit, a když dítěti „nesedne“, neprobdíte kvůli bolavému bříšku celou noc.
Dětský jídelníček od 4. do 6. měsíce
Snídaně: Mateřské nebo umělé mléko.
Svačina: Mateřské nebo umělé mléko.
Oběd: Mrkvičková kašička nebo jiná vařená zelena, případně už masozeleninový příkrm, pokud je potřeba lze dokojit nebo podat umělé mléko.
Svačina: Mateřské nebo umělé mléko.
Večeře: Mateřské nebo umělé mléko.
Druhá večeře: Mateřské nebo umělé mléko.
Dětský jídelníček od 7. měsíce
Snídaně: Mateřské nebo umělé mléko.
Svačina: Mateřské nebo umělé mléko.
Oběd: Vepřová panenka s hráškem a rýží (nebo jiný masozeleninový příkrm/polévka), případně doplňte mateřským nebo umělým mlékem.
Svačina: Mateřské nebo umělé mléko.
Večeře: Banán s jogurtem, pokud je potřeba kojení nebo umělé mléko.
Druhá večeře: Mateřské nebo umělé mléko.
Dětský jídelníček od 8. měsíce
Snídaně: Mateřské nebo umělé mléko.
Svačina: Obilná kaše s ovocem/ovocné pyré/ovocná neslazená přesnídávka/bílý jogurt s ovocem.
Oběd: Telecí se zeleninou a bulgurem (nebo jiný masozeleninový příkrm/hustá polévka).
Svačina: Mateřské nebo umělé mléko.
Večeře: Polévka se zeleninou, žloutkem a vločkami, pokud je potřeba kojení nebo umělé mléko.
Druhá večeře: Mateřské nebo umělé mléko.
Dětský jídelníček od 9. měsíce
Snídaně: Mateřské nebo umělé mléko.
Svačina: Bílý jogurt s ovocem.
Oběd: Hustá polévka/hlavní chod složený z masa (žloutku), zeleniny a přílohy.
Svačina: Krajíc chleba s pomazánkou a mírně povařenou zeleninou.
Večeře: Obilná kaše s ovocem/zeleninová kaše se žloutkem.
Druhá večeře: Mateřské nebo umělé mléko.
Dětský jídelníček od 10. do 12. měsíce
Snídaně: Mléčná kaše, ovocné pyré s jogurtem, vajíčko s dušenou zeleninou, mléko s jáhlami.
Svačina: Krajíc chleba se zeleninovou pomazánkou nebo máslem.
Oběd: Kuřecí polévka s rýží/hlavní chod složený z masa (žloutku), zeleniny a přílohy.
Svačina: Bílý jogurt s ovocem.
Večeře: Obilná kaše s ovocem/zeleninová kaše se žloutkem.
Druhá večeře: Mateřské nebo umělé mléko.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Zamrazila jsem do formiček na ořechy několik druhů zeleniny – hrášek, brokolici, dýni, cuketu,… Vždycky jsem dva ořechy vyloupila a jela podle řady. Když došel jeden druh, najela jsem na další. Po celém platu jsem jela další druhy a pak kombinovala dva, tři… Stejně u ovoce.
ceři jsem prvních pár dní dávala příkrmy po pár lžičkách, zbytek UM. Pak když jsem viděla, že jí chutná, tak jsem postupně zvyšovala a nabízela UM na dojetí. Když po jídle nechtěla UM, tak jí to zřejmě stačilo. Ale byla teda hodně blinkací, takže jsem musela opatrně. Byla schopná se přejít a pak to vyhodit.
Já mám ročního nejedlíka a jednu dobu existoval jen na jogurtu a salátové okurce, všechno ostatní odmítal. Já se snažím mu pořád nabízet ostatní věci, když sní něco jiného, tak dobrý a když ne, dostane buď mléko, nebo to, co v tom daném období zrovna jí. Střídá se mu období, kdy sní skoro všechno a pak kdy sklouzne opět jen k jogurtu a okurce. A třeba vůbec nechce jíst ovoce a přesnídávky z nich. Má jednu konkrétní značku a příchuť, kterou občas vezme na milost, ale jinak to prostě nechce. Každopádně jsem zatím nezlomná a pořád dokola nabízím. Jdu si dát kiwi, nabídnu mu taky, někdy si kousne, někdy ne. Být tebou, tak se z toho moc nehroutím, jednou jíst začne, vždyť je ještě prcek a hlavní složkou je teď mléko.
Průvodce prvním rokem dítěte
Co by mělo vaše miminko umět? Podívejte se na orientační přehled toho, jak vaše děťátko poroste a jaké dovednosti bude zvládat.
Sledovat vývoj miminka






PharmDr. Kamila Horníčková vystudovala střední zdravotnickou školu a vyšší zdravotnickou školu v Hradci Králové, obor farmaceutický laborant. Je absolventkou farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.
V roce 2014 získala atestaci prvního stupně z veřejné farmacie na IPVZ Praha a o rok později složila rigorózní zkoušku z veřejné farmacie na VFU Brno. Bezprostředně po ukončení studia pracovala jako monitor klinických hodnocení a poté jako projektová manažerka v soukromém sektoru. Věnovala se dodržování etických a legislativních parametrů v procesech klinického hodnocení. V tomto období se zúčastnila několika školení a seminářů pořádaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv a soukromými organizacemi.
Je milovnicí bylinek a přírodní léčby. Zajímá se o východní pohled na lidské zdraví, homeopatii a Bachovy esence. V současné době pracuje jako online lékárnice pro Lekarna.cz, kde se snaží předávat své zkušenosti a znalosti v oblasti přírodní léčby a doporučení našim zákazníkům. Je členkou České lékárnické komory.
PharmDr. Kamilu Horníčkovou najdete také na stránkách:
Lekarna.cz