Obsah článku
Skrýt ZobrazitVitamínu D se říká sluneční vitamín, protože je úzce spojen s UV zářením. Je nepostradatelný pro náš organismus, který si ho sice umí vyrobit, ale pouze omezeně. Kojenci by měli denně příjmout 400 IU nebo 10 mikrogramů (mcg) vitamínu, děti starší než 1 rok zase 600 IU nebo 15 mcg.
Proč je vitamín D podstatný
Vitamín D je nepostradatelný pro správné fungování imunity, zdraví a u těch nejmenších také pro jejich vývoj. Pomáhá tělu vstřebávat minerály, mimo jiné i vápník, který lidské tělo potřebuje pro silné zuby a kosti.
„Vitamíny mají důležitou funkci v mnoha základních biochemických reakcích, podílejí se na metabolismu cukrů, tuků i bílkovin, nezastupitelné jsou pro správnou funkci imunitního systému. Rozlišujeme 13 základních druhů vitamínů a každý z nich má svou specifickou nenahraditelnou funkci,“ vysvětluje docent Tomáš Vymazal.
- Aby kostra mohla správně dorůst a zesílit do geneticky naprogramované velikosti a měla silný základ v maximální kostní hmotě.
- Vitamín D figuruje také ve fungování imunitního systému, produkci inzulínu i růstu buněk.
- Jeho nedostatek se dále spojuje i s výskytem alergií, astmatu, ekzémů.
- Velmi častý je jeho deficit u starších lidí. U nich stojí za osteoporózou, nižší svalovou sílou a sníženým zvládáním fyzické aktivity.
Přečtěte si také článek Jak léčit nejčastější alergie u dětí »
Kolik vitamínu D přijímat
Extrémně důležité je věnovat pozornost dodávání vitamínu D u dětí do 1 roku. Každá novopečená maminka je o tom informována lékařem. Ve formě kapiček novorozencům a nejmenším kojencům dodáváme důsledně 400 IU denně.
Ptáte se, proč je to tak podstatné?
- Hladina vitamínu D se odráží na vývoji kostí.
- Miminko přichází na svět s chrupavkami místo kostí a až jak roste, mění se v tvrdé kosti. A právě k tomu potřebuje i vitamín D, který zajistí správný vývoj kostí a zubů.
- Nejmenší děti navíc přirozeně nevystavujeme slunečnímu záření. Stejně tak z potravy mnoho „déčka“ nepřijmou.
„Mateřské mléko má nízký obsah vitamínu D, proto se u novorozenců doporučuje suplementace vitamínem D. Zdá se, že vitamín D by mohl mít vliv i na imunitní funkce novorozence,“ vysvětluje docent Tomáš Vymazal.
Dávkování vitamínu D podle věku
- kojenci do 12 měsíců věku: 400 IU nebo 10 mikrogramů (mcg)
- děti starší než 1 rok: 600 IU nebo 15 mcg
Napadá vás, kolik vitamínu D byste měli dodávat sobě nebo vašim rodičům a prarodičům? Lékaři doporučují ideálně 600 IU za den, přičemž v zimním období byste měli dávku zvýšit na 1000 IU vitamínu D denně.
Jak přijímat vitamín D
Není příliš mnoho potravin, které jsou zdrojem tohoto vitamínu. Chcete-li ho dodávat tělu v jídle, pochutnávejte si:
- na mořských rybách (losos, tuňák, makrela),
- vejcích,
- mléku a mléčných výrobcích,
- naservírujte si hovězí játra v nějaké delikátní úpravě,
- pochutnejte si na šitake sušených na slunci.
Hledat můžete také informaci na štítcích výrobků. Některé potraviny, jako jsou cereálie, jogurty a například také džusy, jsou vitamínem D obohacovány. Jedno je ale jisté: pouze stravou nemáte šanci dodat tělu dostatek „déčka“.
Co způsobuje nedostatek vitaminu D
Nedostatek vitamínu D může v krajním případě způsobit křivici, což je vážné onemocnění, které vede až k deformaci kostí a opakovaným zlomeninám. Typické pro křivici jsou nohy do písmena O, křivá páteř a zduřelá žebra a zápěstí. Docent Tomáš Vymazal k tomuto onemocnění poznamenává: „Díky úrovni zdravotní péče v České republice je dnes již výskyt křivice u dětí extrémně vzácný.“
Nejen pro děti je tento vitamín podstatný. Také pro dospělou populaci je jeho dostatek zásadní. „Během dětství a dospívání má negativní důsledky i subklinický nedostatek vitamínu D, protože zabrání plnému vývoji kostry a následkem je pak častější výskyt zlomenin a osteoporózy,“ říká docent.
Podle některých studií z poslední doby může nedostatek vitamínu D stát také za vznikem autoimunitních, onkologických, kardiovaskulárních onemocnění a také za diabetem.
Pomůže pobyt na slunci?
„Déčko“ je sluneční vitamín. Tělo jej totiž umí vytvořit díky slunečnímu záření. Problém je, že se tak děje přes pokožku. A my chodíme oblečení a větší část pokožky je tak zakryta. Jakmile se vystavujeme přímému záření slunečních paprsků, používáme navíc ochranné krémy s UV filtrem. To jsou dva faktory, které společně se smogem, mraky a poměrně malým počtem slunečných dnů v našich zeměpisných šířkách, kazí pozitivní účinek slunce na výrobu vitamínu D.
Zajímá vás, jak dlouho byste museli sedět na sluníčku, abyste si zařídili dostatek vitamínu D3? Podle docenta Tomáše Vymazala si při vystavení sluníčku v létě mezi 10. a 16. hodinou dokáže tělo za 15-20 minut strávených na slunci v plavkách vyrobit až 20 000 IU vitamínu D3. Pozor ale! Škodlivost UV záření je prokázána. Může za většinu případů rakoviny kůže.
Abychom to shrnuli: na lidovém rčení „Kam nechodí slunce, tam musí lékař“ něco bude. V létě se sluníčku nevyhýbejte a pokuste se načerpat dostatek energie, kterou dodává, nejen tím, že zajistí potřebný vitamín D, dostatečně do zásoby. A není nutné jezdit k moři. V letních měsících je intenzita UV záření stejná u nás jako na pláži v Chorvatsku nebo Itálii.
Horší je to se sluníčkem, a tím pádem i vitamínem D v zimě. Podle odborníků je v zimních měsících, kdy se aktivita slunečního záření významně snižuje, ohroženo nedostatkem vitamínu D až 50 % české populace. Zásoby toho, co jsme „nasáli“ v létě na sluníčku, vydrží do podzimu a podle lékařů se během chladných měsíců postupně zvyšuje deficit „déčka“ až do jara.
Pokud chcete ze slunce čerpat vitamín D, sluňte se zhruba od poloviny května do půlky září. Ve zbylých měsících UV záření syntézu vitamínu nespustí.
Další zdroje vitamínu D
1. Potravinové doplňky
V lékárnách je téměř nepřeberné množství doplňků stravy, při jejichž konzumaci hravě pokryjete doporučenou denní potřebu. Bývá také součástí mnohých multivitamínů a komplexních vitamínů. Stačí si pečlivě pročíst etiketu s informacemi o výrobku, kde se deklarované množství jednotlivých vitamínů a dalších prvků dočtete.
2. Rybí tuk
Ideálním řešením, jak vitamín D doplnit, je užívání rybího tuku. Ten totiž, kromě velmi potřebných omega-3 mastných kyselin, obsahuje právě i vysoké množství vitamínu D. Dávka rybího oleje tak spolehlivě pokryje denní doporučenou potřebu vitamínu D.
Vybírejte kvalitní doplňky stravy. O radu můžete požádat jak lékaře, tak i svého lékárníka – poradí vám, který výrobek je pro vaši rodinu nejvhodnější. Na trhu je jich celá řada. Vitamín D pro miminka je k dispozici v tekuté formě, kdy kapičky jednoduše nakapete novorozenci do pusinky. Pro větší děti můžete vybírat pilulky, tabletky nebo želé „bonbonky“.
Rybí tuk je, mluvíme-li o vitamínu D, téměř zázrak. Zaručeně ho totiž doplní. Je ale pravdou, že nemusí být jednoduché ho do dětí dostat. I tady ale existuje řešení. Poohlédněte se po takovém rybím tuku, který bude pro děti prostě jen zdravým bonbónkem třeba ve tvaru rybičky. Díky tomu si dítě zvykne na denní příděl zdraví, bude se na něj těšit a samo vám i připomene, že jste na dávku rybího tuku zapomněli.
Proč jsou omega-3 mastné kyseliny naprosto zásadní pro správný vývoj dětí? Přečtěte si o tom v našem článku.
Jaká je maximální dávka
Podle National Institutes of Health je maximální dávka:
- U dětí do jednoho roku 1 000 až 1 500 IU denně.
- U dětí starších do 8 let pak 2 500 až 3 000 IU denně.
Snadno si tedy spočítáte, že předávkovat se lze skutečně pouze nadměrnou konzumací některého z doplňků stravy. Pan doktor Vymazal k tomu ještě dodává: „Jaká dávka a jak dlouho podávaná může vést k předávkování, je velmi individuální. Obecně však ani dvojnásobný příjem po dobu jednoho týdne nezpůsobí závažné stavy. Zvažujete-li konzumaci vyššího než doporučeného množství, vždy se poraďte se svým lékařem.“
Důsledně dodržujte dávkování doplňku stravy pro doplnění vitamínu D!
Předávkování vitamínem D
Proč se některým vitamínem můžeme předávkovat, zatímco jiným ne popisuje docent Tomáš Vymazal: „Podle rozpustnosti vitamínů je dělíme do dvou základních skupin – ve vodě rozpustné (B1 thiamin, B2 riboflavin, B3 niacin, B5 kyselina pantotenová, B6 pyridoxin, B7 biotin, B9 kyselina listová, B12 kobalamin, PP faktor a vitamín C) a v tucích rozpustné (A, D, E, K). Při nadbytku vitamínů rozpustných ve vodě žádné zdravotní potíže nehrozí, protože organismus se jich dokáže zbavit močí. U vitamínů rozpustných v tucích tento mechanismus nefunguje, proto si jejich denní příjem musíme hlídat. Mimochodem, nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u kterého byly popsány smrtelné otravy nebo doživotní následky.“
Pravděpodobnost předávkování vitamínem D není nijak závratná, ale je třeba o tomto riziku vědět. Jeho nadbytek, který se projeví zhruba po 6 hodinách po nadměrné dávce, by se projevil zažívacími problémy – průjmem nebo zácpou, nevolností, zvracením, bolestí hlavy a celkovou nevolností.
Zkušenosti maminek z eMimino.cz
Já bych dala mimino každý den na chvilku na sluničko, pár minut mu neuškodí a vit. D nachytá.
My vitamín D3 dávali už od miminka, doporučila nám to doktorka. Slyšela jsem, že některá miminka po tom bolelo bříško ale my byli naprosto bez komplikací.
Já dávám vitamín D-3 v kapičkách naturevia v olivovém oleji, malá je snáší bez problému.
Zeptejte se odborníka on-line
Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších
Prozkoumejte seznam odborníků
Doc. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA po ukončení studií nastoupil na Kliniku anesteziologie a intenzivní medicíny ve FN Motol. Postupně pracoval na všech úsecích kliniky, včetně dětské kardioanestezie a dětské resuscitační péče. Nejdelší část svého pracovního života pak působil na kardiochirurgii pro dospělé, 6 let jako vedoucí lékař pooperačního oddělení.
Absolvoval několik středně a dlouhodobých stáží v zahraničí. V roce 2009 byl zvolen primářem KARIM 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. V roce 2014 byl pak jmenován přednostou fakultní nemocnice v Motole.
Své bohaté zkušenosti zúročil ve více než 100 publikacích v zahraničních i domácích odborných časopisech, je hlavním autorem a editorem 4 monografií. Pravidelně přednáší na odborných kongresech a vzdělávacích akcích doma i v zahraničí.
Je odborným garantem oboru A+IM na 2. LF UK a předsedou Akreditační komise A+IM při MZ ČR. Je členem řady národních i mezinárodních odborných společností a čestným lektorem simulační medicíny Aeskulap akademie. V současné době zastává také pozici národního koordinátora intenzivní péče.
Doc. MUDr. Tomáše Vymazala, Ph.D., MHA můžete najít také na stránkách