Dětská mozková obrna: Rehabilitace potíže zmírní

Vznik dětské mozkové obrny

Dětská mozková obrna (DMO) vzniká z jiných příčin než dětská obrna. Jedná se o neurologický syndrom způsobený poškozením nezralého mozku. Tomu následuje centrální postižení, které se projevuje omezením hybnosti provázenou dalšími poruchami, včetně mentální retardace.

Diagnostika dětské mozkové obrny

DMO je onemocnění, se kterým se setkáváme především u dětí s nízkou porodní hmotností. Na tisíc živě narozených dětí připadají dvě až tři děti, kterým je v různém stádiu vývoje diagnostikována DMO. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života, zpravidla se s rostoucím věkem již nezhoršuje.

Diagnostika DMO je přes veškerý rozvoj vyšetřovacích metod stále obtížný proces. Toto onemocnění nelze vyléčit, můžeme ho pomocí rehabilitací pouze zmírnit. DMO není dědičná ani nakažlivá.

DMO obtěžuje, i když nebolí – primárním projevem je především tělesná nepohoda.

Historie dětské mozkové obrny

DMO jako první popsal kolem roku 1840 anglický chirurg J. Little, čímž jí propůjčil název Littleova choroba, který se užíval až do konce 40. let 20. století.

Období vzniku dětské mozkové obrny

• prenatální (před porodem) – 75-80 % případů
• perinatální (v době porodu) – 10-15 % případů z důvodu hypoxie mozku při komplikovaném porodu
• postnatální (po porodu) – 5 % případů

Vznik DMO je úzce svázán s obdobím kolem porodu - výrazný počet dětí se s DMO už rodí.

Rizikové faktory dětské mozkové obrny

• nízká porodní váha, nedonošenost
• porod koncem pánevním
• komplikovaný porod
• vývojové vady a vrozené malformace (např. rozštěp páteře)
• infekční onemocnění (zejména zarděnky) matky v období těhotenství
• Rh-inkompatibilita
• nezdravý životní styl matky – kouření, konzumace alkoholu apod.
• těžká novorozenecká žloutenka, příp. další virová nebo bakteriální komplikace

Diagnostika dětské mozkové obrny

Jednou z nejjednodušších metod, které mohou signalizovat poškození mozku, je tzv. Apgar skóre. První, pátou a desátou minutu po porodu se u miminka zhodnotí pět tělesných funkcí – pulz, dech, svalové napětí, reakce na podráždění a zabarvení kůže) na stupnici od 0 do 10. Pokud tento součet nepřesahuje 6 bodů, je reálné, že miminko má některé zdravotní komplikace.

Nicméně stanovení DMO není až zase tak jednoduché a diagnóza může být potvrzena až v průběhu vývoje dítěte.

Příznaky (projevy) dětské mozkové obrny

• Opoždění vývoje hybnosti provázené někdy úplným, jindy jen částečným ochrnutím končetin
• U některých dětí se objevují poruchy svalového napětí
• U některých jedinců poruchy pohybové koordinace
• U někoho dochází k prolínání všech vyjmenovaných projevů
• Svalové napětí může být příliš silné a pohyby příliš ochablé, nevýkonné

Klasifikace dětské mozkové obrny

• Spastická (diparetická, hemiparetická a kvadruparetická) – postihuje 70-80 % nemocných
• Nespastická (dyskinetická a hypotonická)

Podle počtu postižených končetin můžeme indikovat spastickou diparézu/diplegii (postižení obou dolních končetin), hemiparézu/hemiplegii (postižení končetin na jedné polovině těla), triparézu/triplegii (postižení obou dolních a jedné horní končetiny) nebo quadruparézu/quadruplegii (postižení všech čtyř končetin).

Kvadruparetická a diparetická forma

Kvadruparetická a diparetická forma je způsobena poškozením mozkového kmene, u kvadruparetické formy jsou spasticitou (svalovou ztuhlostí) poškozeny i horní končetiny, takže postižení jsou většinou upoutáni na vozík. Tato forma je často doprovázena i mentální retardací.

Děti, které trpí spasticitou obou dolních končetin a jsou schopni chůze, vynikají tzv. nůžkovitou chůzí (angl. Scissors gait), kdy jsou jejich dolní končetiny toporné a vtočená kolena se navzájem dotýkají.

Hemiparetická forma

Tento typ vzniká poškozením jedné nebo obou mozkových polokoulí (hemisfér), kdy dochází k paréze (oslabení) nebo plegii (ochrnutí). Postižené dítě touto formou není schopné otevřít pravou nebo levou ruku. Ruka zaostává v průběhu celého vývoje dítěte. Postupně dochází k projevům poruchy hybnosti na levé nebo pravé straně těla. Tato forma je často doprovázena mentální retardací.

U dětí trpících spastickou hemiparézou se může objevit tzv. hemiparetický třes, při kterém dochází k neovladatelným pohybům končetin postižené poloviny těla.

Dyskinetická forma

Dyskinetická forma se vyskytuje u 10-20 % případů DMO. Děti jsou pasivní a mají velmi málo spontánních pohybů – tzv. „spící“ děti. Postižené dítě má poruchu stability. Řeč je srozumitelná jen obtížně. Může být postiženo i kousací svalstvo a dítě tak nekontroluje vyměšování slin. Inteligence je však často nenarušena.

Hypotonická forma

U hypotonické formy DMO mají děti celkově ochablé svalstvo. Během vývoje se tato forma mění většinou na některou ze spastických forem, popř. ve formu dyskinetickou.

Léčba dětské mozkové obrny

DMO se primárně zabývá dětská neurologie. DMO nelze vyléčit, nicméně prostřednictvím rehabilitace tzv. Vojtovy metody ji můžete zmírnit.

Prevence dětské mozkové obrny

U prevence DMO záleží na tom, zda se s ní dítě už narodilo (vrozená DMO) nebo ji získalo až po narození (získaná DMO). Získaná DMO je způsobena poškozením mozku – např. poraněním při porodu, proděláním mozkové infekce apod.

Vrozená DMO nemusí být v prvních měsících života miminka patrná, ale projeví se do tří let. Příčina jejího vzniku je stále nejasná, nicméně mohou k ní vést např. infekční onemocnění matky v těhotenství (zarděnky, toxoplasmosa, cytomegalovirus) nebo Rh-inkompatibilita.

Vrozeným DMO lze částečně předejít zdravým životním stylem, očkováním proti zarděnkám, pravidelnou prenatální péčí a pestrou stravou.

Dávejte dítě při převozu v automobilu do bezpečné autosedačky, která při případném nárazu spolehlivě ochrání jeho hlavu. Při sportech, kde může dojít k poranění hlavy, nasazujte dítěti ochrannou přilbu.

Komplikace dětské mozkové obrny

U těžších projevů spasticity (svalové ztuhlosti) může docházet k tělesným deformitám, které se mohou projevovat nepříjemnými stavy, popř. i bolestmi. Dále se mohou vyskytnout i následující komplikace:

• mentální retardace
• epilepsie
• hydrocefalus (poruchy tvorby a cirkulace mozkomíšního moku, které způsobují abnormální růst mozkových a mozkových komor a lebky)
• růstová retardace (nižší vzrůst, opožděný rozvoj sekundárních pohlavních znaků v pubertě, oslabení postižených končetin)
• porucha zraku a sluchu (šilhání – strabismus)
• porucha vnímání dotyku a bolesti
• porucha vnímání vlastního těla