Obsah článku
Skrýt ZobrazitMiminko v prvním roce získává nejvíce potřebných látek a živin z mateřského mléka. Existují ale dva typy vitamínů, kterých je v mateřském mléce nedostatek a je potřeba je dodávat uměle, jedná se o vitamín D a vitamín K.
Jaké vitamíny dát novorozenci
Kojení je pro dítě naprosto ideální způsob výživy, které zajistí, že vaše miminko bude mít dostatek potřebných vitamínů a minerálů. Existují ale dva vitamíny, kterých je v mateřském mléce nedostatek a je potřeba je dodávat uměle. „Při plném kojení a správné výživě maminky je potřeba doplňovat vitamíny jen velmi malá. I tak se doporučuje dodávat vitamíny D a K,“ upřesňuje
přednosta KARIM 2. LF UK a FN Motol Doc. MUDr. Tomáš Vymazal Ph.D., MHA.
Jedná se o:
- Vitamín K (Kanavit), který se podává novorozencům a kojencům jako prevence vzniku pozdní formy krvácivé choroby.
- Vitamíny skupiny D, které jsou pro kojence velmi důležité zejména v prvních měsících života.
„Velmi důležité jsou vitamíny D pro zdravý růst kostí, chrupavek a imunitního systému a vitamín K k podpoře správné tvorby krve,“ vysvětluje odborník.
Na co je dobrý vitamín K
Vitamín K je nezbytný pro správnou srážlivost krve. Přípravek se používá jako prevence vzniku poruch srážlivosti krve vyvolané nedostatkem tohoto vitamínu a při jejich léčbě. Dále pak k léčbě novorozeneckých krvácivých stavů, při onemocnění žlučových cest a jater. Je určený pro děti i dospělé.
Novorozenci nemají dostatečnou hladinu Kanavitu v těle. Je to dáno tím, že tento vitamín se k miminku, které je ještě v děloze, dostane jen v minimální části. Udává se, že novorozenec má až o 70 % méně Kanavitu než dospělý člověk. Kvůli tomu dochází ke snížení koagulačních faktorů, což by mohlo vést ke spontánnímu krvácení v prvních hodinách nebo dnech po porodu.
Zvýšené ohrožení trvá u novorozenců přibližně do dvanácti týdnů.
Podávání Kanavitu novorozenci je možné dvěma způsoby:
- V den narození je dítěti aplikován 1 mg Kanavitu injekčně do svalu. Tato dávka pokryje veškeré potřeby vitamínu K, proto už se dál dítěti tento vitamín nepodává.
- Druhou možností je, že novorozenec dostane v porodnici v den narození dvě kapky Kanavitu do pusinky a následně pak rodiče podávají jednu kapku jedenkrát týdně po dobu deseti až dvanácti týdnů. U předčasně narozených dětí je potřeba dávku upravit.
Přírodním zdrojem vitamínu K je listová zelenina, především pak špenát a salát. Vyskytuje se také v bramborách, rajčatech, luštěninách, mrkvi a játrech.
Vyšší riziko krvácení hrozí u dětí:
- které se narodily předčasně,
- prodělaly operaci,
- po náročném a komplikovaném porodu (za pomocí kleští, akutním císařským řezem, pokud došlo k poranění dítěte atd.),
- jejichž matka trpí špatnou srážlivostí krve.
Vitamín K: Na co se používá Kanavit?
Na co je dobrý vitamín D
Stejně jako vitamín skupiny K, tak i vitamínu skupiny D nemají novorozenci takové množství, které potřebují. Vitamín D je nezbytný pro správný vývoj dítěte, jeho kostí a také ovlivňuje imunitní systém. Vitamínu D je v mateřském mléce málo, proto je potřeba jej miminkům od dvou týdnů podávat samostatně.
Vitamín D plní celou řadu funkcí:
- Stará se o správný vývoj a růst kostí a zubů.
- Podporuje imunitu a podílí se na tvorbě látek, které ničí viry, bakterie a jiné škodlivé mikroby.
- Nedostatek vitamínu D může zvýšit riziko některých onemocnění, jako je například ekzém, lupénka nebo vysoký krevní tlak.
- Déčko je také velmi důležité v boji pro sezónní chřipce.
- Vitamín D hraje také významnou roli při prevenci deprese nebo vzniku cukrovky.
- Prevence proti křivici.
Přírodním zdrojem vitamínu D je sluneční záření. V potravě se nachází především v tučných rybách, másle, ve vejcích a tresčích játrech. Hlavním zdrojem vitamínu D je rybí tuk. Během letních měsíců přijímáme tohoto vitamínu dostatek, a to právě díky slunečnímu záření. U novorozenců a malých dětí je ale třeba zpozornět, protože děti by na slunci neměly trávit příliš času. Proto je vhodné podávat novorozenci vitamín D ve formě kapiček.
Podávání vitamínu D novorozenci
Pediatři nejčastěji doporučují novopečeným maminkám podávat miminku kapičky Vigantol, které obsahují vitamín D. Vigantol se dává novorozenci od 14. dne věku v obvyklé dávce jedna kapička denně (na lžičku s mlíčkem nebo rovnou do pusinky). U nedonošených dětí nebo dle rozhodnutí lékaře se mohou podávat i dvě kapičky.
Může se ale stát, že některým dětem Vigantol nesedne, protože může způsobit bolesti bříška. V takovém případě je vhodné se poradit s pediatrem o nasazení jiného přípravku s vitamínem D.
Vitamín D: Proč je vitamín D důležitý?
Jaké vitamíny nebrat spolu?
Vitamíny jsou pro náš organismus nezbytné. To platí i u malých dětí. U nich je ale důležité neexperimentovat a nepodávat žádné vitamíny bez porady s lékařem. Některé vitamínové kombinace navíc mohou být zdraví nebezpečné. „Důležité je zvolit přípravek s odpovídajícím množstvím vitamínu a lékovou formu vhodnou pro dítě daného věku. O konkrétním přípravku by měl vždy rozhodnout pediatr,“ doplňuje ještě lékař.
Vitamín K versus vitamín E
Například vitamín K, který zahušťuje krev a urychluje hojení ran, by se neměl kombinovat s vitamínem E, který naopak ředí krev a má antioxidační účinky. Tyto vitamíny tedy jdou proti sobě, proto by se nikdy neměly užívat společně.
Vitamín C versus vitamín B12
Céčko je důležité na imunitu. Pomáhá také při hojení ran a je nezbytné pro zdraví kostí a zubů. B12 zase pomáhá udržovat v dobré kondici krvinky a nervové buňky. Vitamín C však znemožňuje správné vstřebávání vitamínu B12. Užívání obou přípravků současně způsobí, že organismus přijme béčko v nižší dávce, než je potřeba. Proto je důležité dodržovat při užívání odstup alespoň dvou hodin.
Vitamín B9 versus B12
Také tyto dva vitamíny není vhodné kombinovat. B9 je známý také pod názvem kyselina listová, která hraje nezbytnou roli při produkci červených krvinek a růstu buněk. Současné užívání těchto dvou vitamínů není nebezpečné, ale vyšší příjem kyseliny listové zakrývá nedostatek vitamínu B12, což už může přinést zdravotní rizika do budoucna.
Vitamíny A, D, E a K
Tyto vitamíny mají jedno společné – všechny jsou rozpustné v tucích. Užívání všech čtyř vitamínů najednou však způsobí jejich nedostatečnou absorpci. I zde je tedy nutné dodržovat alespoň dvouhodinový odstup při užívání.
Toto platí spíše u větších dětí a dospělých. U miminek není nikdy vhodné podávat žádné z těchto vitamínů bez porady s lékařem. Děti do jednoho roku mají dostatek vitamínů z mateřského mléka (případně umělé mléčné výživy) a také z pestré stravy. Pro ně je důležité doplňovat pouze vitamín D a vitamín K. O případném užívání dalších vitamínových doplňků rozhoduje lékař.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Já začala dávat vitamíny dceři, když se jí udělal herpes na zádech, na doporučení doktorky. Nedávám jí je pořád, ale jen když má kupříkladu rýmu.
Dcera moc nejí, teď jsem do ní dostala jeden měsíček pomeranče, jablko ohlodá a vyplivne, to stejné s mrkví. Dušenou zeleninu nejí, vytahuje ji z pusy a háže na zem. Stále kojím, snad má tedy vitamíny z MM, snažím se jíst „dobře“ a beru k tomu vitamín C. Multivitamín je pro mě taková pojistka.
Ja sa teda k umelým vitamínom (nielen pre deti, i pre dospelých) staviam dosť skepticky. Sú jednak blbo vstrebateľné, takže z nich telo nemá vlastne žiadny úžitok, a jednak majú niektoré mulťáky nevhodné zloženie - napr. tam je nejakého vitamínu konská dávka, a s tým sa tiež neradno zahrávať. Takže podľa mňa je lepšie dať dieťaťu za lyžičku kysaného zelí denne, než vitamín s pochybným účinkom…
Já v zimě dávala akorát dětský čaj na posílení imunity od Megafytu, jinak žádné syntetické vitamíny.
Výběr jména pro miminko
Kompletní seznam pro holku i kluka vám pomůže vybrat, jak se bude jmenovat. Zjistěte význam jmen, vytvořte seznam svých oblíbených a porovnejte je mezi sebou.
Hledat
Doc. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA po ukončení studií nastoupil na Kliniku anesteziologie a intenzivní medicíny ve FN Motol. Postupně pracoval na všech úsecích kliniky, včetně dětské kardioanestezie a dětské resuscitační péče. Nejdelší část svého pracovního života pak působil na kardiochirurgii pro dospělé, 6 let jako vedoucí lékař pooperačního oddělení.
Absolvoval několik středně a dlouhodobých stáží v zahraničí. V roce 2009 byl zvolen primářem KARIM 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. V roce 2014 byl pak jmenován přednostou fakultní nemocnice v Motole.
Své bohaté zkušenosti zúročil ve více než 100 publikacích v zahraničních i domácích odborných časopisech, je hlavním autorem a editorem 4 monografií. Pravidelně přednáší na odborných kongresech a vzdělávacích akcích doma i v zahraničí.
Je odborným garantem oboru A+IM na 2. LF UK a předsedou Akreditační komise A+IM při MZ ČR. Je členem řady národních i mezinárodních odborných společností a čestným lektorem simulační medicíny Aeskulap akademie. V současné době zastává také pozici národního koordinátora intenzivní péče.
Doc. MUDr. Tomáše Vymazala, Ph.D., MHA můžete najít také na stránkách