Obsah článku
Skrýt ZobrazitPodávání vitamínu K novorozeným dětem má v ČR více než 40letou tradici. Hlavním důvodem, proč se vitamín K u miminek suplementuje, je riziko špatné srážlivosti krve u novorozence, a tedy nebezpečí krvácení, které hrozí například z pupečníkového pahýlu. Je podání vitamínu K nutností, nebo jde pouze o preventivní doporučení?
Na co se používá Kanavit
Vitamín K je důležitý pro správnou srážlivost krve. Jde o dvousložkový vitamín, který se skládá z vitamínů K1 a K2. V případě jeho nedostatku může dojít např. ke krvácení do žaludku nebo z pupečního pahýlu, proto je z hlediska našeho zdravotnictví nutné vitamín K suplementovat po dobu několika týdnů i u plně kojených dětí.
Hladina vitamínu K (Kanavitu) je u novorozenců nedostatečná. Mají ho až o 70 % méně než dospělý člověk, což je samozřejmě poněkud matoucí, protože novorozenec není dospělý člověk, nicméně riziko špatné srážlivosti v případě krvácení tu rozhodně je větší a žádná maminka by toto riziko neměla brát na lehkou váhu.
Miminko je po porodu nejzranitelnější, a tak je podání vitamínu K zodpovědné vůči jeho zdraví. Pro miminko je suplementace vitamínu K nezatěžující, u předčasně narozených dětí je potřeba dávku upravit. „Je-li dítě kojené, není třeba dodávat žádný další vitamín nad rámec již zavedené profylaxe. Všechny další eventuální doplňky stravy je třeba důkladně probrat s pediatrem s ohledem na konkrétní situaci,“ doplňuje Doc. MUDr. Tomáš Vymazal Ph.D., MHA, přednosta KARIM 2. LF UK a FN Motol.
Zvýšené riziko krvácivé nemoci hrozí:
- u nedonošených novorozenců,
- při pooperačních stavech (operovaní novorozenci),
- po traumatickém porodu (kleště, akutní císař, podlitiny, poranění dítěte),
- při špatné srážlivosti krve matky (dědičná dispozice) a u dalších dědičných nemocí.
Způsoby podání vitamínu K
Vitamín K se podává novorozencům nejčastěji perorálně v podobě kapek od druhého dne života nebo hned po porodu. Další možností je injekční jednorázové podání kanavitu několik hodin po porodu. Pokud mělo miminko těžký porod s traumatem, pak lékař pravděpodobně doporučí jednorázové injekční podání vitamínu K, aby se zvýšila prevence rizika HDK (krvácivého hemoragického onemocnění).
Kolik vitamín K dětem dávat? „Záleží na jeho příjmu přirozenou cestou a věku dítěte a tím schopnosti syntetizovat si vitamín K v těle. Přesné dávkování i způsoby podání musí být vždy důkladně konzultovány s pediatrem s přihlédnutím na konkrétní situaci,“ upřesňuje lékař.
Vitamín K dostávají novorozenci:
- v injekční formě po narození v porodnici, v takovém případě již další podávání není třeba,
- nebo ve formě kapek již v porodnici, kdy se následně s podáváním v dávce 1× týdně 1 kapka pokračuje až do 3 měsíců věku dítěte.
Lékař by se měl vždy s matkou dítěte předem dohodnout, jakou formu vitamínu K pro své dítě upřednostňuje, pokud se nejedná o rizikovou situaci ohrožení miminka.
Zdroje vitamínu K
Mateřské mléko je velmi důležitou a nejvýživnější potravou, jakou můžeme miminku nabídnout, a je také zdrojem důležitých vitamínů. Nutno ale podotknout, že v prvních týdnech života obsahuje mateřské mléko zhruba poloviční množství vitamínu K než mléko kravské. Proto by maminka měla dbát na pestrou a kvalitní stravu bohatou na vitamín K.
Vitamín K je vitamín rozpustný v tucích a jeho nejbohatším zdrojem je zelená a listová zelenina (avokádo, brokolice, růžičková kapusta, zelí, řepkový olej, pažitka, koriandr). Najdeme ho i v bramborách, rajčatech a mrkvi, obsahují ho i luštěniny a velké množství vitamínu K najdeme ve vejcích, mase, zakysaných mléčných výrobcích, zrajících sýrech a živočišných tucích. To, co jí maminka, přijímá skrze mléko i miminko.
V případě dětí na UM se dávkování vitamínu K může snížit dle jeho množství v umělém mléku. V takovém případě sledujte složení UM. „Záleží na tom, zda je dítě plně kojené či nikoliv a na volbě umělé výživy, která může mít odlišené složení. Poslední slovo by měl mít vždy pediatr,“ říká Doc. MUDr. Tomáš Vymazal Ph.D., MHA.
I přes plné kojení se doporučuje po dobu 3 měsíců vitamín K suplementovat – střevní mikroflóra novorozence totiž není schopna plně využít přijímaný vitamín K z mateřského mléka.
Vitamín K při domácím porodu
Maminka by i v případě domácího porodu měla podat vitamín K v podobě kapek, pokud byl porod komplikovaný, je třeba neodkladně vyhledat lékaře neonatologa, který rozhodne jak se bude postupovat dále.
Co se stane, pokud se vitamín K novorozenci nepodává? „Nemusí se stát nic, dlouhá léta vitamín K do výživy novorozenců a kojenců přidáván nebyl. O jeho potřebě, způsobu podání i množství by měl vždy rozhodnout pediatr se znalostí aktuálního zdravotního stavu dítěte,“ uzavírá lékař.
Jak probíhá odběr pupečníkové krve »
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Ne všude na K píchá už v porodnici. Syn má 7 měsíců a kapali jsme jednou týdně, protože v porodce to nepíchají. První syn, narozen v jiné porodnici, injekci dostal a doma jsme K nedávali.
Synek tedy K vitamín v porodnici nedostal, páč tam nikdy nebyl a i kdyby byl, tak bych mu ho nenechala píchnout (zbytečné trápení - olejové injekce pěkně bolí, tak proč to…) kapka stačí, pediatra nám ho předepsala 1× týdně do půl roka, což jsme po většinu času dávali až na občasné zapomenutí, Vigantol (tedy vit D) nám předepsala 1× denně kapku do roka, což jsem dávala do toho půl roka, pak když jsem si vzpomněla a teď už zřídka, občas si ho beru já s vápníkem kvůli kojení a to stačí taky - D přechází do mlíka, tak bacha na kombinace vápník+déčko u kojících
Ja jsem K mela malemu davat jen po dobu kojeni. A kdyz se doktorka mrkla na obsah D v UM, tak taky rekla ze to staci
Seznam porodnic a jejich recenze
Kde přivedete na svět své miminko? Přečtěte si hodnocení všech českých porodnic a vyberte tu, kde mají skvělou lékařskou péči a příjemné sestřičky.
Mapa a hodnocení
Doc. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA po ukončení studií nastoupil na Kliniku anesteziologie a intenzivní medicíny ve FN Motol. Postupně pracoval na všech úsecích kliniky, včetně dětské kardioanestezie a dětské resuscitační péče. Nejdelší část svého pracovního života pak působil na kardiochirurgii pro dospělé, 6 let jako vedoucí lékař pooperačního oddělení.
Absolvoval několik středně a dlouhodobých stáží v zahraničí. V roce 2009 byl zvolen primářem KARIM 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. V roce 2014 byl pak jmenován přednostou fakultní nemocnice v Motole.
Své bohaté zkušenosti zúročil ve více než 100 publikacích v zahraničních i domácích odborných časopisech, je hlavním autorem a editorem 4 monografií. Pravidelně přednáší na odborných kongresech a vzdělávacích akcích doma i v zahraničí.
Je odborným garantem oboru A+IM na 2. LF UK a předsedou Akreditační komise A+IM při MZ ČR. Je členem řady národních i mezinárodních odborných společností a čestným lektorem simulační medicíny Aeskulap akademie. V současné době zastává také pozici národního koordinátora intenzivní péče.
Doc. MUDr. Tomáše Vymazala, Ph.D., MHA můžete najít také na stránkách