Obsah článku
Skrýt ZobrazitSezení je důležitý mezník během prvního roku života. Obvykle k němu dochází kolem 9. měsíce. Předchází mu zvládnutí přetáčení ze zad na bříško a tzv. šikmý sed. Zvládnutý vzpřímený sed nastartuje další rozvoj směrem ke stání a chůzi.
Kdy si miminko sedne
Dítě se neposadí ze dne na den, předchází tomu celá řada motorických dovedností, které potřebuje správně zvládnout. Pomáhá mu k tomu tzv. volná motivace, neboli úsilí či touha dosáhnout na předmět, který jej zaujal (většinou je to hračka). U každého dítěte je psychomotorický vývoj předurčen geneticky, což znamená, že každé dítě postupuje jinou rychlostí, pořadí některých dovedností je jiné nebo některý stupeň přeskočí.
„Není pravidlem, že dítě dřív sedí než leze, a nejedná se o patologii. Z praxe vím, že pokud dítě dříve leze než sedí, věnuje více času této dovednosti, což je dobře,“ vysvětluje Mgr. Lucie Alblová, dětská fyzioterapeutka. Pokud ale dítě nezvládne rané fáze psychomotorického vývoje zcela správně, má to později negativní vliv na následující stupně jeho vývoje.
Jak vypadá šikmý sed
U šikmého sedu se dítě opírá o jednu ruku, zároveň o jeden bok, respektive o jednu stranu pánve a nožičku. Tato poloha je pro něj velmi stabilní a bude si v ní často hrát.
„Zpočátku bude tento tzv. šikmý sed dítě provádět v méně labilní výšce, a to tak, že ručičku, o níž se bude opírat, nechá pokrčenou, a opírat se bude o loket a předloktí, o jednu stranu pánve a o nataženou nohu, zatímco druhá bude volně položená, jakmile se stane tato poloha jistou, bude miminko experimentovat dále,“ upozorňuje Mgr. Iva Bílková z FYZIOkliniky Praha.
Dejte pozor na pasivní sed, kdy je dítě dospělými posazováno dříve, než je k tomu fyziologicky samo připraveno. Tento sed je nežádoucí a má na tělo dítěte negativní vliv.
Jak vypadá vzpřímený sed
Dítě sedí rovně se vzpřímenou páteří bez výchylek v ose směrem vpřed (předklon) či směrem do stran (úklon). „Pokud se jedná o vzpřímený – dětský sed, má být páteř vzpřímena v celé ose a zatížení je na sedacích hrbolech, nohy jsou natažené dopředu,“ potvrzuje Mgr. Lucie Alblová.
Při dobré souhře svalů na přední a zadní straně trupu (aktivita přímých i šikmých svalů bříška a svalů šíjových a zádových je vyrovnaná) má dítě:
- nožičky volně natažené před tělem,
- ramínka volně spuštěná dolů zhruba pod ušima,
- krk dlouhý a rovný,
- hlava není předsunutá, v pořádku je předklon hlavy, když se dítě dívá na hračku s níž si hraje.
Kdy má dítě začít lézt a jak mu pomoci?
Jak na vzpřímený sed
Stupně, které předcházejí finální podobě sedu, tzv. vzpřímenému sedu:
- Dítě se samo dokáže překulit ze zad na bříško a zpět na záda (v 7. měsíci) a zvedne hlavu.
- Dítě se na břiše zvedne a opře se o natažené ruce a otevřené dlaně – při správném provedení mu na krku a zádech nenaskakují vrásky a krk nebude jakoby zapadlý mezi rameny.
- Dítě se v poloze z předchozího bodu točí do stran, tzv. pivotuje.
- Dítě se na břiše ve vzporu opírá jen o jednu ruku a druhou se natahuje po hračce nebo si s ní hraje.
- Dítě se plazí za hračkou – při správném vývoji střídá ruce a nohy, neodstrkuje se vždy jen stejnou nohou a rukou.
- Dítě začne zkoušet tzv. šikmý sed a postupně se v něm zdokonalí.
Vývoj miminka 9 měsíců: Nejdřív lézt, pak chodit »
4 tipy, jak podpořit miminko
1. Hrajte si. Pokud chceme miminko podpořit v jeho psychomotorickém vývoji, vždy ho motivujeme hrou. Můžeme dávat miminku barevnou nebo oblíbenou hračku v jeho zorném poli, ale mimo jeho dosah. Samozřejmě tak, aby mělo šanci se natahováním za ní dostat. Takto můžeme postupovat nejen v 8. měsíci, aby si nacvičilo šikmý sed, ale i předtím (při přetáčení, plazení) a poté (sed, lezení, zvedání se do stoje).
„Sezení v dětském sedu neučíme, ani příliš nepodporujeme. Co máme naopak rádi, je šikmý sed, k němu dítě vedeme pomocí hry, nebo mu ho i názorně ukážeme sami na sobě, aby nás dítě napodobilo, nebo mu polohu nohou sami upravíme,“ radí Mgr. Lucie Alblová.
2. Buďte trpěliví. Až bude miminko zralé a jeho pohybová soustava připravená, určitě se posadí. Rozhodně ho neposazujte sami dříve. Kosterní a vazivový systém je ještě příliš měkký a snadno se poškodí působením neadekvátního tlaku či tahu ovlivňujícího celý pohybový aparát. Hmotnost hlavičky a hrudní části v době, kdy ještě nejsou dostatečně vyspělé svaly, má špatný dopad také na vnitřní orgány a vývoj srdce, plic, jater atd.
„Předčasné vertikální zatížení páteře vede nejčastěji k vadnému držení těla, skoliózám a svalové dysbalanci,“ konstatuje Mgr. Lucie Alblová.
3. Vyčkejte s autosedačkou. Dítěti škodí jakékoli předčasné posazování, a to i dlouhodobý pobyt ať už do miminkovských sedátek nebo třeba v dětské autosedačce. I při dálkových přesunech na dovolenou je třeba dělat kratší přestávky, než potřebují dospělí, a dítě vždy z autosedačky vyjmout a umožnit mu vhodnou polohu podle jeho aktuální psychomotorické zralosti.
4. Hlídejte správné provedení. Jakmile se dítě začne posazovat, je důležité hlídat také správné provádění sedu. „Zdaleka nejčastějším problémem je tzv. W sed (mezi patami), který bývá známkou oslabení trupových a hlubokých stabilizačních svalů, vede k prohloubení problému a k převaze vnitřní rotace kyčlí, kolen a valgozitě kotníků,“ upozorňuje Mgr. Lucie Alblová.
V případě, že dítě tuto pozici zaujímá opakovaně a i poté, co mu ji upravíme, se vrací do chybného sedu, je na čase navštívit fyzioterapeuta, který poradí, jak cvičit oslabené svalstvo.
Zkušenost čtenářek eMimino.cz
„Mám 9měsíční dceru, která se neplazí, neleze, nesedí, neurologicky naprosto v pořádku. Cvičila Vojtovku s psychickými následky, tak jsme skončili. Teď se začala posazovat do sedu přes bříško, už dokáže až na lopatky. Všude čtu, jak je to špatně, opravdu to je tak? Bránit jí v tom moc nejde.“ Jitka
Mgr. Lucie Alblová: Z dotazu není jasné, jak byly diagnostikovány psychické následky reflexní Vojtovy lokomoce a zda jsou přítomné u matky nebo dítěte. Popisovaný způsob sedu je skutečně špatně. Vynechané fáze psychomotorického vývoje budou chybět a velmi pravděpodobně se objeví odchylky v dalším vývoji. Vojtova metoda je nezastupitelná, proto bych doporučila najít jiného, více respektujícího fyzioterapeuta, který bude vnímavější k matce i dítěti s laskavým a citlivým přístupem.
„Dcera se narodila s deformovaným pravým chodidlem, takže už v porodnici mě upozornili, že s ní budu muset cvičit Vojtovu metodu, aby se vůbec jednou mohla postavit na nohy, chodit a obout normální boty. Při návštěvě fyzioterapeutka zjistila u dcery také rozestoupené a povolené břišní svaly, což se projevovalo také velmi častým refluxem, a stáčení se k pravé straně (důsledek mírné nedonošenosti). Dostaly jsme tedy cviky nejen na nožičku, ale na posílení svalů celého těla. Fyzioterapeutka mě zrazovala od pasivního posazování, proto jsme si počkali až do dceřina tři čtvrtě roku. Pak ale seděla sama tak ukázkově, že při pohledu na ni jsem se sama narovnala. Trpělivost se mi vyplatila.“ Eva
Mgr. Lucie Alblová: Nezbývá než souhlasit a pochválit maminku.
Průvodce prvním rokem dítěte
Co by mělo vaše miminko umět? Podívejte se na orientační přehled toho, jak vaše děťátko poroste a jaké dovednosti bude zvládat.
Sledovat vývoj miminka





Mgr. Lucie Alblová se specializuje na fyzioterapii dětí od narození až do dospělosti. Je registrovaný fyzioterapeut s osvědčením k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu v oboru fyzioterapie.
Po absolvování Vyšší odborné školy v oboru Diplomovaný fyzioterapeut (Praha) pokračovala ve studiích na FTVS UK v Praze.
Pracuje v soukromé ambulantní praxi, kde se věnuje zejména zdravému vývoji dětských nožiček a reflexní terapii dle Prof. Vojty. Kromě toho pořáda vzdělávací semináře a workshopy.
Kromě odborné kvalifikace je i mámou dvou dětí.
Mgr. Lucii Alblovou najdete také na stránkách