Obsah článku
Skrýt ZobrazitKrátkozrakost (myopie) je refrakční vada, při níž děti vidí dobře na blízko, ale vzdálené předměty jsou pro ně rozmazané. Tato vada je častá a její rozvoj je spojen jak s genetickými faktory, tak s životním stylem, zejména s časem stráveným před obrazovkami a nedostatkem venkovních aktivit. Jak rozpoznat krátkozrakost u dětí a jak ji řešit?
Jak poznat krátkozrakost u dětí
Krátkozrakost u dětí je někdy obtížné poznat, protože děti si často samy neuvědomují, že je jejich vidění horší. „Tato refrakční vada se může projevit například mžouráním, což znamená, že se dítě snaží do dálky zaostřit. S krátkozrakostí se někdy pojí také astigmatismus způsobený nepravidelným zakřivením rohovky. Dítě s astigmatismem může natáčet hlavu, protože hledá polohu hlavy a očí, ve které mu astigmatismus nezhoršuje vidění,“ vysvětluje oční lékařka MUDr. Eva Jerhotová, Ph.D.
Příznaky krátkozrakosti u dětí:
- Časté mžourání. Děti mžourají, aby lépe viděly vzdálené objekty.
- Problémy ve škole. Dítě může mít potíže se čtením textu na tabuli nebo s rozpoznáním vzdálených předmětů.
- Blízké sledování obrazovek. Děti mají tendenci sedět velmi blízko k televizi, tabletu nebo knize.
- Časté bolesti hlavy. Mohou být způsobeny námahou očí při snaze zaostřit na vzdálené objekty.
- Sklánění hlavy při čtení. Dítě drží knihy nebo jiné předměty velmi blízko očím.
- Tření očí. Časté tření očí může být známkou únavy způsobené špatným viděním.
- Ztráta zájmu o venkovní aktivity. Dítě se může vyhýbat aktivitám, které vyžadují dobré vidění na dálku, jako jsou sportovní hry nebo venkovní hry.
V rodinách, kde je krátkozraký jeden z rodičů, postihuje myopie 20 až 40 % dětí, v případě, že jsou krátkozrací oba rodiče, postihuje vada 40 až 60 % dětí. Může se také stát, že riziko oční vady „přeskočí“ jednu generaci. To znamená, že se neprojeví u dětí, ale až u vnoučat. „Základní vyšetření zraku dělá pediatr v rámci preventivních prohlídek. Nebude-li se mu něco zdát, pošle vás k očnímu lékaři. Asi 10 % dětí má záchyt dioptrické vady už v předškolním věku,“ upřesňuje MUDr. Jerhotová.
Pokud zaznamenáte některý z těchto příznaků, je dobré objednat dítě na vyšetření k očnímu lékaři, aby mohl diagnostikovat případnou refrakční vadu a navrhnout vhodné řešení, jako jsou brýle nebo kontaktní čočky.
Jak se zbavit krátkozrakosti
„Pravidelné prohlídky u lékaře jsou zcela zásadním preventivním opatřením zejména u dětí s rodinnou historií krátkozrakosti. Je dobré začít s prevencí již ve velmi mladém věku (např. měření pomocí Plusoptix), optimálně do 3 let věku,“ říká lékařka. Poukazuje na to, že největší pravděpodobnost vzniku refrakční oční vady je vždy v rodinách, kde se oční vada již vyskytuje.
Nejčastějším řešením krátkozrakosti u dětí jsou brýle. Mohou zlepšit kvalitu života dítěte, protože mu umožňují jasně vidět na dálku. V případě starších dětí je možné vyzkoušet také kontaktní čočky, které jsou vhodnou alternativou k brýlím. U starších dospívajících nebo dospělých může být řešením i laserová korekce zraku, avšak není běžně doporučována pro malé děti.
Důležitá je včasná diagnóza, protože neléčená krátkozrakost může negativně ovlivnit dětský výkon ve škole a jejich každodenní činnosti.
10 tipů, jak zastavit zhoršování zraku
Oční vady u dětí, zejména krátkozrakost, lze do určité míry zpomalit a předcházet mu pomocí preventivních opatření.
1. Pravidelné přestávky od práce na blízko (pravidlo 20-20-20)
Naučte děti, aby každých 20 minut, když čtou nebo sledují obrazovku, odvrátily zrak na předmět vzdálený 6 metrů na alespoň 20 sekund. To pomáhá uvolnit oční svaly. „Pravidlo pomáhá zmírnit únavu očí – po každých 20 minutách práce na počítači by dítě mělo na 20 sekund přeostřit pohled na objekt vzdálený 6 metrů. U školáků na prvním stupni by měla být práce u obrazovky přerušována každých 20 minut alespoň na dvě minuty,“ upřesňuje lékařka.
2. Omezování času stráveného před obrazovkami
Snižte čas, který děti tráví před tablety, počítači a telefony. Dlouhodobé používání obrazovek může zhoršit krátkozrakost. Doporučuje se maximálně 2 hodiny denně.
3. Dostatek venkovních aktivit
Pobyt venku, zejména v denním světle, podporuje zdravý vývoj očí a může zpomalit zhoršování zraku. Děti by měly trávit venku alespoň 1–2 hodiny denně.
4. Dbejte na správné osvětlení
Ujistěte se, že děti mají při čtení a studiu dostatek přirozeného světla. Nedostatečné osvětlení nutí oči více se namáhat, což může přispět ke zhoršení zraku. „Důležitou roli hraje i kvalita osvětlení – správné světlo by mělo minimalizovat odlesky, které nutí oči k vyšší námaze. Nejlepší je tlumenější, rovnoměrné osvětlení a vyvarování se odrazům světla od monitoru či oken,“ radí MUDr. Jerhotová.
5. Zajistěte pravidelné oční prohlídky
Pravidelná kontrola u očního lékaře umožní včasné odhalení problémů se zrakem. Oční lékař může doporučit vhodná řešení, jako jsou brýle, které zpomalí zhoršování zraku.
6. Používejte korekční brýle nebo kontaktní čočky
Pokud má dítě již diagnostikovanou refrakční vadu, je důležité, aby pravidelně nosilo předepsané brýle nebo kontaktní čočky, což může zhoršování zraku zpomalit. „Dětské brýle by měly být co nejlehčí, pružné, nerozbitné, netoxické a antialergické, přičemž je zásadní, aby dobře seděly na obličeji a dítěti se líbily,“ vyjmenovává lékařka a dodává: „U dětí je však třeba počítat s častější výměnou skel i obrouček, a to nejen kvůli růstu a změně dioptrických hodnot, ale také kvůli mechanickému opotřebení.“
7. Zvažte ortokeratologické čočky
Tyto speciální čočky se nosí v noci a mění tvar rohovky, což může pomoci při kontrole krátkozrakosti během dne, aniž by bylo potřeba nosit brýle.
8. Správná vzdálenost při čtení
Naučte děti, aby si při čtení a sledování obrazovek udržovaly dostatečnou vzdálenost (ideálně alespoň 30 cm od knihy a 50 cm od obrazovky). Příliš blízká poloha očím škodí.
9. Vyvážená strava bohatá na vitamíny
Dětský jídelníček by měl obsahovat dostatek vitamínů A, C, E a omega-3 mastných kyselin, které podporují zdraví očí. Patří sem mrkev, špenát, ryby, ořechy a citrusy.
10. Podporujte oční relaxační cvičení
Jednoduché oční cviky, jako je střídavé zaostřování na blízké a vzdálené předměty, mohou pomoci posílit oční svaly a uvolnit napětí.
Tato opatření mohou pomoci zpomalit zhoršování zraku a podporovat zdravý vývoj očí u dětí.
Krátkozrakost u dětí je běžnou oční vadou, která však může ovlivnit kvalitu života i způsob, jak děti vnímají svět kolem sebe. Včasná diagnostika a prevence jsou klíčové.
Nezapomínejte na pravidelné návštěvy očaře a dodržování zdravého životního stylu.
Jaká je příčina krátkozrakosti u dětí?
Myopie u dětí je velmi častou oční vadou a může být vrozená (u předčasně narozených dětí) nebo získaná. Příčinou je zpravidla příliš dlouhé oko – tedy předozadní délka oka je u dítěte delší, než je pro správné vidění potřebné, takže se světelné paprsky spojí již před sítnicí a na sítnici vzniká neostrý obraz.
Existuje několik hlavních příčin krátkozrakosti.
Genetické faktory
Krátkozrakost je často dědičná. Pokud jeden nebo oba rodiče trpí krátkozrakostí, je vyšší pravděpodobnost, že i dítě bude mít tuto vadu. Genetika ovlivňuje tvar oka, který je u krátkozrakých lidí obvykle delší, což vede k nesprávnému zaostření světla.
Nadměrné používání očí na blízko
V dnešní době se často mluví o tom, že zvýšený čas strávený před obrazovkami (tablety, mobilní telefony, počítače) nebo dlouhé čtení může přispět k rozvoji krátkozrakosti, zejména u dětí. Tyto činnosti způsobují nadměrnou námahu očí při zaostřování na blízké předměty. „Dědičné dispozice mohou zhoršit i vnější faktory. Zatímco u dospělých není vliv hledění na obrazovky monitorů a tabletů tak markantní, u dětí může vést práce především do blízka k zhoršování krátkozrakosti. Největší vývoj krátkozrakosti probíhá do patnácti let věku,“ vysvětluje Eva Jerhotová.
Růst oka
Krátkozrakost je často spojena s příliš rychlým růstem oka během dětství a dospívání. Pokud oko roste příliš do délky, světlo se nesprávně zaostřuje před sítnicí, což způsobuje krátkozrakost.
Nedostatek pobytu venku
Výzkumy ukazují, že děti, které tráví méně času venku, mají vyšší pravděpodobnost vzniku krátkozrakosti. Denní světlo stimuluje zdravý vývoj očí, a proto je čas strávený venku důležitý. Přirozené světlo a rozmanité vizuální podněty venkovního prostředí pomáhají předcházet rozvoji této vady. „Je prokázáno že děti, které tráví alespoň 2 hodiny denně venku (na bílém světle), mají pomalejší zhoršování krátkozrakosti,“ říká odbornice.
Oční choroby a anomálie
Ve vzácnějších případech může být krátkozrakost způsobena specifickými očními chorobami nebo anomáliemi ve struktuře oka.
Správná prevence a kontrola, včetně omezení času stráveného před obrazovkami a pobytu venku, mohou pomoci zpomalit rozvoj krátkozrakosti.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Diskuze: Krátkozrakost u osmiletého dítěte
ASi tě moc nepotěším. V rodině máme ze 4 dětí 3 silně krátkozraké (ale jako že dioptrie 
, začalo to v útlém dětství… taky jsme se pídili po nějakých možnostech, jak to zastavit, několik schopných očařů nám nezávisle řeklo, že na to nic moc není a jen pak operace po 18. roce. Ale zase teda je pozitivní, že se to zhoršování zraku zastavilo nějak po 8.roce… tak snad u dcerky se to už zhoršovat dále nebude 
Diskuze: Krátkozrakost u osmiletého dítěte
Vůbec bych se toho nebála, dcera to možná ponese líp než ty:) Syn (4 a 3/4) má teď nově taky brýlky a je z nich nadšený. On teda má na jedno 6 3/4 a na druhém 0,5, ale dr říkal, že u dětí se to strašně rychle mění takže je možné, že za pár let nebude mít nic. Brýle mu taky sluší, vypadá jak Harry Potter tak si pořád maluje blesk na čelo a čaruje 
No můj syn má na jednom oku -15 dioptrie plus ještě nějaké ty cylindry. Jsou mu skoro 4 rok.. brýle má od 10 měsíců kdy měl -9 dioptrií, takže fakt krátkozrakost není jen u větších dětí Diskuze: Oční vady u dětí
Zeptejte se odborníka on-line
Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších
Prozkoumejte seznam odborníků
MUDr. Eva Jerhotová, Ph.D. vystudovala 1. lékařskou fakultu UK v Praze, obor všeobecné lékařství. Již za studií se zúčastnila 6týdenního studijního pobytu na očním oddělení nemocnice Basset Healthcare v USA.
Po promoci v roce 1996 se stala doktorantkou postgraduálního studia biomedicíny při lékařské a přírodovědecké fakultě UK. Zároveň pracovala na I. oční klinice VFN Praha, kde se věnovala především před- a pooperační péči o pacienty s šedým a zeleným zákalem.
Od roku 1998 pracovala na privátní oční klinice JL v Nových Butovicích. Zabývala problematikou chorob zadního segmentu oka, především pacienty s věkem podmíněnou makulární degenerací a diabetickou retinopatií, včetně léčby těchto onemocnění laserovou fotokoagulací sítnice. Na tomto pracovišti prováděla jako první v České republice vyšetřování sítnice pomocí OCT (optické koherentní tomografie). Od roku 2006 pracovala také v privátních očních ambulancích v Praze.
V roce 1999 úspěšně složila atestaci 1. stupně z oftalmologie. V roce 2000 obhájila doktorskou disertační práci a získala akademický titul Ph.D. Je členkou České oftalmologické společnosti a České lékařské komory. Pravidelně se účastní odborných oftalmologických kongresů a seminářů.
MUDr. Evu Jerhotovou, Ph.D. najdete také na stránkách: