Hydrocefalus: Jaké jsou příznaky a jak se léčí?

Jak poznám hydrocefalus

Hydrocefalus, také označovaný jako vodnatelnost mozku či vodnatelnost hlavy, se nejčastěji objevuje u novorozenců a malých dětí. U dospělých může být výskyt hydrocefalu nižší, ale je stále poměrně častý zejména u osob s traumatickým poraněním mozku či různými neurodegenerativními onemocněními.

„U novorozenců se nejčastěji jedná o vrozenou vadu, kdy je odtok mozkomíšního moku blokován kvůli vývojové anomálii. Může být také následkem nitroděložní infekce nebo krvácení při porodu,” vysvětluje neurochirurg Prof. MUDr. David Netuka Ph.D..

Jaké má hydrocefalus příznaky?

Projevy onemocnění se mohou lišit podle závažnosti stavu a také stáří pacienta. „U novorozenců dochází ke zvětšování hlavy, u dětí se přidávají neurologické příznaky (poruchy rovnováhy, bolesti hlavy), u dospělých pak převládají problémy s chůzí, pamětí a močením,“ upřesňuje lékař a dodává, že u starších dětí se hydrocefalus může rozvinout po zánětu mozkových blan (meningitidě), úrazu hlavy nebo v souvislosti s nádory.

Jaké jsou příznaky hydrocefalu u novorozenců? Zdroj: Canva

U novorozence a dětí do 2 let můžeme pozorovat:

• Zvětšený obvod hlavy (makrocefalie): Hydrocefalus může způsobit zvětšení lebky, což je často prvním zjevným příznakem hydrocefalie u novorozenců. Současně je patrná tenká kůže s prosvítajícími žilkami.
• Výrazné napětí fontanely: Fontanela (měkká místa na hlavě dítěte) může být výrazně napnutá až vypouklá.
• Zhoršená reflexní reakce: Novorozenci s hydrocefalem mohou mít špatnou nebo zpomalenou reflexní reakci na světlo, zvuky nebo jiné podněty.
• Zvracení: Zvýšený tlak mozkomíšního moku se někdy může projevovat častým zvacením.
• Poruchy spánku: Některé děti s hydrocefalem mohou mít problémy s usínáním nebo udržením spánku.
• Ztráta tělesné kontroly: Porucha koordinace pohybů nebo obtíže s udržením rovnováhy mohou být dalšími příznaky hydrocefalu.
• Syndrom zapadajícího slunce: Dítě není schopné zaměřit pohled vzhůru, horní části dětských očí jsou viditelné pod horním víčkem, čímž vytvářejí vzhled, jako by oči zapadaly nebo vycházely.
• Poruchy vědomí a dýchání, možný vznik epileptických záchvatů

Fontanela u miminka: Kde se nachází a na co si dát pozor?

U starších dětí se hydrocefalus projevuje silnými bolestmi hlavy. Zdroj: Canva

Hydrocefalus u dětí starších 2 let poznáme podle:

• Bolesti hlavy: Časté bolesti hlavy jsou jedním z hlavních příznaků hydrocefalu starších dětí. Tyto bolesti hlavy mohou být intenzivní a mohou se zhoršovat při změně polohy.
• Zvracení: Časté jsou také záchvaty zvracení, zejména ráno.
• Změny v chování a kognitivní funkce: Hydrocefalus může mít vliv na paměť, koncentraci, rozhodovací a jiné kognitivní schopnosti. Mohou se také objevit změny v chování, jako je podrážděnost, úzkost nebo deprese.
• Poruchy chůze a koordinace
• Únava a slabost

U dospělých se kromě příznaků výše může dále objevit:

• parinaudův syndrom, který se vyznačuje nesouměrným pohybem očí při pohledu vzhůru,
• dvojité nebo rozmazané vidění,
• demence,
• inkontinence.

„U dospělých, zejména starších, se často objevuje tzv. normotenzní hydrocefalus, který může napodobovat demenci. Jinou příčinou může být i úraz, prodělané krvácení do mozku nebo komplikace po operaci mozku,” upřesňuje lékař.

Hydrocefalus může vést k nevratným poškozením mozku. Zdroj: Canva

Je hydrocefalus nebezpečný?

Hydrocefalus představuje riziko, zejména pokud není řádně léčen nebo pokud je základní příčina hydrocefalu závažná. Nebezpečí spočívá především v nárůstu tlaku uvnitř lebky, který je způsoben hromaděním mozkomíšního moku.

Úkolem mozkomíšního moku je chránit mozek před otřesy a odvádět z mozkové tkáně odpadní látky metabolismu. Pokud nemůže likvor (mozkomíšní mok) z hlavy odcházet pryč, začne v mozku způsobovat přetlak. Zejména u dospělého člověka, který má lebeční kosti srostlé, pak vznikají obrovské komplikace.

Hydrocefalus může vést k poškození mozku a neurologickým komplikacím. Některé z možných rizik a komplikací spojených s hydrocefalem dále zahrnují:

• poruchy vědomí,
• trvalé neurologické postižení,
• infekce.

Všichni pacienti s tímto onemocněním by měli být pečlivě sledováni lékaři a případně léčeni podle potřeby. Tím se rizika minimalizují a zlepší se kvalita jejich života.

Jak vzniká hydrocefalus? Ve čtvrtině případů jde o vrozenou vadu. Zdroj: Canva

Co způsobuje hydrocefalus

Hydrocefalus se vyskytuje zhruba u 3 novorozenců z 1000 a z 25 % případů se jedná o vrozenou vadu.

Hydrocefalus může vzniknout také důsledkem:

• prodělané infekce matky (např. toxoplazmóza),
• některých vývojových poruch,
• infekce (zánět mozkových blan),
• krvácení,
• úrazu hlavy,
• pooperačních komplikací.

Jak vyléčit hydrocefalus

K odhalení hydrocefalu se nejčastěji používá výpočetní tomografie (CT), někdy je také zapotřebí magnetické rezonance. „CT (počítačová tomografie) a MRI (magnetická rezonance) umožňují zobrazit rozšíření komor v mozku, změny velikosti jednotlivých kompartmentů mozkových cest a případné překážky v odtoku mozkomíšního moku,” říká neurochirurg.

U malých dětí či těhotných žen s podezřením hydrocefalu u plodu je proveden ultrazvuk a podle lékaře se využívá k zobrazení velikosti komorového systému mozku. Pacienti podstoupí i lumbální infuzní test, při kterém se zjišťují poruchy vstřebávání mozkomíšního moku. „Lumbální testy (například infuzní test nebo měření tlaku) pomáhají určit, zda se jedná o formu s vysokým, nebo normálním tlakem. Výsledky těchto vyšetření pak rozhodují o zvoleném typu operace – zda bude zaveden drenážní systém (shunt), nebo proveden endoskopický zákrok,“ doplňuje neurochirurg.

Obě hlavní metody léčby mohou výrazně zlepšit kvalitu života, ale nesou s sebou i určitá rizika. Zdroj: Canva

Hydrocefalus je možný léčit zpravidla pouze chirurgickými zákroky:

• Zkratová operace: Při zákroku se do mozku implantuje tenká trubice, tzv. shunt, která odvádí přebytečný mozkomíšní mok do jiných částí těla, kde je vstřebáván.
• Endoskopický zákrok: U některých pacientů může být použita endoskopická chirurgie k odstranění překážek (například nádoru) nebo k vytvoření nových cest pro odtok mozkomíšního moku. „Při zákroku zavede neurochirurg pomocí tenké kamery (endoskopu) do mozku nástroj, kterým vytvoří v dolní části třetí mozkové komory malý otvor. Tím se vytvoří „náhradní cesta“, kudy může mozkomíšní mok odtékat a vstřebávat se do okolních prostor,” vysvětluje Netuka.

Obě hlavní metody léčby mohou výrazně zlepšit kvalitu života, ale nesou s sebou i určitá rizika.* „Zavedení shuntu (drenážního systému) je nejběžnější chirurgickou metodou léčby hydrocefalu. Při zákroku se do mozkové komory zavede tenká hadička, která pod kůží vede do jiné části těla – nejčastěji do břišní dutiny, kde se přebytečný mozkomíšní mok vstřebává,”* popisuje lékař a dodává, že součástí systému je ventil, který reguluje tok tekutiny a udržuje stabilní tlak v mozku.

Výhodou shuntu je podle lékaře jeho univerzálnost – je vhodný pro pacienty všech věkových skupin a často výrazně zlepšuje příznaky i celkovou kvalitu života. „Na druhou stranu může dojít k infekci, ucpání nebo poruše ventilu, což si někdy vyžádá opakovanou operaci. U dětí je navíc často potřeba shunt v průběhu růstu měnit. Moderní nastavitelné ventily však dnes umožňují upravit tlak i bez nutnosti dalšího chirurgického zákroku,” doplňuje neurochirurg.

Hlavní výhodou endoskopická třetí ventrikulostomie (ETV) je, že v těle nezůstává žádné cizí těleso jako u shuntu – tedy nehrozí infekce ani ucpání hadičky. Operace bývá šetrnější, rekonvalescence je rychlejší a zpravidla není potřeba dalších zákroků. Nevýhodou je, že není vhodná pro všechny případy – nejlépe funguje u tzv. obstrukčního (nekomunikujícího) hydrocefalu. Naopak není účinná, pokud je problém ve vstřebávání nebo nadměrné tvorbě moku.

„Úspěšnost závisí na věku pacienta, typu hydrocefalu i konkrétní anatomii mozku – vždy je tedy nutné individuální posouzení odborníka,” uzavírá MUDr. David Netuka.

Pokud je hydrocefalus způsoben specifickou příčinou, jako jsou nádory mozku nebo infekce, většinou je nezbytná léčba i této základní příčiny.

Normotenzní hydrocefalus nejčastěji postihuje dospělé. Zdroj: Canva

Normotenzní hydrocefalus

Normotenzní hydrocefalus je typ hydrocefalu, který se vyznačuje normálním tlakem mozkomíšního moku v mozku, ale stále však dochází k jeho hromadění. Tento stav tak může být náročnější na diagnostiku.

Postihuje zejména starší osoby a typickými příznaky je tzv. Hakimova triáda:

• Poruchy chůze,
• demence,
• inkontinence.

Normotenzní hydrocefalus je léčitelný chirurgickými zákroky. Je to tedy jedna z mála forem demence, která je léčitelná.

Hydrocefalus u dětí. Jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz

Zeptejte se odborníka on-line

Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších

Prozkoumejte seznam odborníků