Obsah článku
Skrýt ZobrazitDo šestého měsíce dítě nepotřebuje jinou stravu než je mateřské mléko. Ovšem každé dítě je jinak velké, jinak roste – jeho vývoj je velmi individuální. Světová zdravotnická organizace i čeští pediatři doporučují, že by dítě mělo dostávat první příkrmy zhruba v šestém měsíci, přičemž nikdy dříve než ve čtyřech měsících.
Kdy začít s příkrmy
Ideální je při zavádění příkrmů poradit se s pediatrem, který zhodnotí prospívání i psychomotorický vývoj miminka a poradí, zda už je na nemléčné příkrmy dítko připraveno.
Jedna z uživatelek eMimina napsala o své zkušenosti v diskusi k tématu: „Jelikož je syn od 12 týdnů na umělém mléku, tak se běžně doporučuje začít s přikrmováním od ukončeného 4. měsíce. Ale to by asi nedopadlo moc dobře. Místo dodržování tabulkových doporučení jsem se řídila svým instinktem. Sledovala jsem, kdy bude syn projevovat zájem o jídlo a ten přišel až kolem ukončeného 5. měsíce.“
Zavádění příkrmů neodkládejte
Příliš dlouho odkládat zavádění příkrmů odborníci nedoporučují. Dětský organismus by se totiž měl seznámit se složkami potravin, aby na ně později nereagoval negativně a neodmítal je.
Oddalujete-li dlouhodobě první sousta nemléčné stravy u svého děťátka, vystavujete ho navíc možnému nedostatečnému příjmu živin a energie i možnému deficitu minerálních látek a stopových prvků. Pro budoucí vývoj dítěte může být negativní také promeškání vhodného momentu pro rozvoj žvýkání, což je důležitá motorická schopnost mimo jiné pro rozvoj řeči.
Pokud si nejste jisti, zda děťátku můžete příkrm dát, je nejlépe se poradit s dětským lékařem.
Dítě dá najevo, že je na příkrm připravené
Moment, kdy je vhodné začít zkoušet příkrmy poznáte i na chování dítěte. Všimnete si, že projevuje velký zájem o jídlo, kouká na vás, jak jíte, natahuje se po tom, co konzumujete, otevírá s vámi pusinku, jak žvýkáte. To potvrzuje i nutriční terapeutka Mgr. Jitka Tomešová svou osobní zkušeností: „Dceru jsem si od ukončeného 4. měsíce brala schválně ke stolu a když nejen sáhla do talíře, ale i to snědla a spolkla, začaly jsme. To bylo někdy na přelomu 5. a 6. měsíce. Teď je jí rok, nemá problém asi s ničím, snaží se jíst sama, ale přitom je stále ještě malinko kojená.“
Co se psychomotorického vývoje týče, dítě by mělo začít jíst příkrmy v době:
- kdy zvládá polosed (aby mohlo pohodlně sedět zapřené v jídelní židličce),
- umí kontrolovat pohyby hlavy,
- zvládne držet potraviny v ručičce, případně si je vložit do úst. Tato schopnost se objevuje kolem 4.-5. měsíce.
Stůl je srdce domova. Miminko může být s vámi u stolu a vidět, jak jíte a jak vám chutná dříve, než samo bude dost zralé na své první sousto. Bude to zábavné i pro něj, i když ještě nebaští!
Jak zavést příkrmy
„Už dáváš příkrmy?“ Otázka, kterou dostane snad každá máma. Je to vážně velký krok: kromě mateřského mléka se miminko začne seznamovat i s dalšími chutěmi, objevuje svět skrze pusinku, stává se z něho tak trochu malý gurmán. Zavedení příkrmů je velký milník!
V zásadě je to s příkrmy velmi jednoduché:
- Začínáme jedním druhem zeleniny po dobu několika dní,
- přidáváme další druhy a postupně kombinujeme,
- po třech týdnech od prvního sousta zeleniny zkusíme trochu masa a postupně zvyšujeme dávku masa (v kombinaci se zeleninou),
- jednou týdně můžete do příkrmu přidat uvařený žloutek,
- jakmile tohle vše dítě vyzkouší, je čas ochutnat i kašičku,
- potom teprve začneme s ovocem stejně jako se zeleninou. Na konec pro to, že ovoce je sladké a sladká chuť je kojenci upřednostňována.
Nikdy dítě nekrmte kovovou lžičkou, kterou by se mohla poškodit sklenička nebo mistička. Vhodné jsou plastové, z certifikovaných,
ověřených a zdravotně nezávadných materiálů!
Domácí příkrmy
Doma vařené – a čerstvé, nebo klidně zamrazené? Kupované – a v bio kvalitě, nebo ty levnější? Zapátrejte na internetu, vyhledejte rady zkušenějších, popovídejte si s kamarádkami, které mají starší děti. Zeptejte se klidně i své maminky, jaká byla praxe, když vy jste byla miminko… Prostě buďte připraveni, až vaše dítko dozraje a bude čas na první sousto.
Chcete si příkrmy vařit?
Některé maminky doma vařené příkrmy preferují. Důvodů může být hned několik:
- vlastní zdroje zeleniny – rizikem je však přítomnost dusičnanů nebo plísní
- ráda vaří a připravuje si jídla doma
- dokonalý přehled o tom, co příkrm obsahuje
Zásady pro vaření domácího příkrmu
- Zeleninu i maso kupujte z ověřených zdrojů.
- Myslete také na sezónu! Kupujte ten druh zeleniny, který se zrovna sklízí. Využívat můžete i zeleninu mraženou.
- Dobře zeleninu očistěte.
- Zeleninu vařte v kojenecké vodě, ideálně na páře.
- Maso a ryby dostatečně tepelně zpracujte.
- K výrobě dětských příkrmů používejte kojeneckou vodu.
- Nekořeňte a nesolte.
- První příkrmy mixujte dohladka. Děti, kterým už vyrostly nějaké zoubky, si mohou zvykat na i příkrm trochu hrubší konzistence.
U volně prodávané BIO zeleniny mohou být dusičnany a dusitany mnohem větší problém, než u konvenční. Stejně tak BIO zelenina a ovoce, protože nejsou téměř vůbec ošetřované - mohou mít vyšší podíl rostlině přirozených ochranných látek, které mohou být pro miminko toxické. Stejně v nich mohou být více přítomní třeba paraziti nebo jejich toxiny.
Jak skladovat doma uvařený příkrm
Hotový příkrm zamrazte nebo zavařte. Můžete z něj odebrat čistou lžičkou vždy jen část, kterou ohřejete a nabídnete miminku. Jednou nabídnutou část již ale dále neskladujte. Uvařený a nekonzervovaný příkrm spotřebujte do 48 hodin!
Mgr. Jitka Tomešová přidává tip: „Mrazte po jednotlivých dětských porcích. Tím nemusíte z celého zmrazeného pokrmu odebírat jen část, ale vždy použijete porci celou. Jak dítě roste, jsou zamrazené porce větší a větší a ne jen zamazaná sklenička. Máte ho tak kdykoliv po ruce k použití.“
Proč se do příkrmu přidává olej? Protože zelenina obsahuje i vitamíny rozpustné v tucích. Proto při vaření nezapomeňte přidat pár kapek kvalitního rostlinného oleje – například řepkového nebo olivového.
Důležitá skutečnost je ta, že malinké děti mají obrovskou potřebu tuků. Kupované skleničky jsou přitom téměř bez tuku. Děti ale potřebují tuku opravdu hodně a tak je dobré do skleničky po ohřátí před podáním ještě přidat lžičku čerstvého másla nebo řepkového, nebo olivového oleje.
Kupované příkrmy
Možná vařit nechcete nebo nemůžete. Ani to není špatně. Co se samotných surovin v hotových příkrmech týče, nemusíte se o jejich kvalitu obávat. Příkrmy podléhají velmi přísným hygienickým a zdravotním normám – hlídá se u nich celá řada parametrů (těžké kovy, plísně a jejich toxiny, dusičnany, pesticidy, aj.). Zelenina, ovoce i maso v nich obsažené projdou mnohokrát laboratorní kontrolou.
Výhody kupovaných příkrmů
- Rychlost. Co si budeme povídat: otevřít skleničku, ohřát, papat. Tři jednoduché rychlé kroky k plnému bříšku spokojeného miminka.
- Jsou sterilizované, tedy mikrobiologicky zaručeně nezávadné.
- V kupovaných příkrmech je bedlivě sledována přítomnost těžkých kovů, plísní a dusičnanů, které mohou být pro dítě nebezpečné. A přitom v běžně dostupné zelenině se mohou vyskytovat v množstvích pro dospělé.
- Zajímavé chuťové variace a kombinace.
Na co dát pozor u kupovaných příkrmů
Zajímejte se o značku příkrmů, kterou kupujete. Vybírejte jen příkrmy s uvedeným věkovým určením pro starší kojence a malé děti – ty musí splňovat přísné legislativní i kvalitativní požadavky. Zjistěte si, jaké jsou používány suroviny, zda jim jde skutečně o kvalitu. Na etiketě pátrejte po přítomnosti zahušťovadel, množství soli a cukru.
Prováděli jsme chemické a hygienické rozbory skleniček pro miminka BIO x neBIO - tam je to úplně jedno. Sektor je tak přísně kontrolovaný, že není rozdíl.
Potravinové intolerance nebo alergie
Potravinové intolerance nebo alergie jsou nejvíce stresující část zavádění příkrmů. Rajče, celer, jahody, tropické ovoce, ale třeba i ryba nebo vajíčko – to jsou ty nejzákladnější alergeny. Odborníci doporučují neodkládat ani zavádění těchto potenciálně alergenních potravin. Odborné studie totiž neprokázaly, že by jejich pozdější ochutnání alergickým reakcím zamezilo.
Jestli se opravdu hodně bojíte, promluvte si o svých obavách s pediatrem. Ten vám poradí, jak postupovat a jak alergeny do jídelníčku zavádět postupně a šetrně.
Největší „alergické strašáky“?
- Lepek: Podle odborníků doba načasování zavedení této bílkoviny obsažené v obilí do stravy dítěte neovlivní riziko vzniku celiakie. Proto ho do stravy v menším množství zařaďte kdykoliv během zavádění příkrmů, ideálně v době, kdy je dítě ještě kojeno. První seznámení s lepkem? Dětská krupicová kaše a nebo ovocný příkrm ve kterém je obilná složka s lepkem.
- Bílkovina kravského mléka: Alergie na ni se týká zhruba 3 % kojenců. Dobrou zprávou ale je, že polovina z nich se jí zbaví do 1. narozenin.
Jak se projeví alergie na potraviny? Objeví se vyrážka nebo ekzém, průjem, zvracení, krev ve stolici, vzácně problémy s dýcháním…
Jak dlouho kojit a přikrmovat
Nemusíte se bát, že by příkrmy znamenaly, že přestanete kojit. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojit do 2,5 let. Obzvlášť ze začátku krmení tuhou stravou bude vaše miminko stále preferovat mateřské mléko.
Užijte si společné chvilky při kojení – věřte, že na ně budete později vzpomínat. A mimochodem, právě zachování kojení je to, co vás bude uklidňovat, až váš poklad bude s láskou připravený příkrm plivat a dávat najevo, že nejste dobrá kuchařka. Víte totiž, že mateřské mléko dodá všechny potřebné živiny, i když u stolu toho dítě moc nesnědlo, hlad mít nebude.
Přečtěte si další informace o příkrmech: Tipy na zavádění příkrmů i tipy na super potraviny pro nejmenší.
Co je to BLW metoda
Jde o zkratku z Baby Led Weaning (tedy něco jako „dítě si samo řídí odstavení“) a je to metoda, kdy dítě už odmala jí samo a není nikým krmeno. Myšlenka tohoto přístupu vychází i z toho, že takto si dítě samo určí, kdy začne papat něco jiného než mateřské, nebo kojenecké mléko. Propagátoři mají za to, že s jídlem je to stejné jako s lezením, sezením, chůzí – každé dítě je jiné, proto ani nelze říci, že půlrok prostě znamená připravenost na příkrmy.
Podle příznivců této metody je hlavní výhodou to, že miminko od začátku stoluje s celou rodinou. Nabídnuto je mu to, co jí ostatní, jen vhodně upravené vzhledem k věku – chilli guláš nedostává, samozřejmě. Jak na to? V momentě, kdy je dítě schopno vzít si do ručičky něco z vašeho talíře, je připravené. Zpočátku toho moc nesní, nenají se, spíše ochutnává, ožužlává a seznamuje se s pocitem, že dává něco do pusinky.
Od zhruba osmého měsíce může jíst dítě jídla pro dospělé. Jen je nutné oddělit porci pro dítě dřív, než se jídlo okoření a osolí. Vhodné je učit dítě tomu, že každé jídlo má jinou konzistenci. I na to si dítě musí zvyknout, proto je dobré mu zkusit podávat i nemixovanou stravu. Vždy však dítě při krmení kontrolujte a mějte pod dohledem – zaskočí kolikrát i nám dospělým.
Dbejte na pestrost a vyváženost a dostatek stravy, kterou dítěti nabízíte.
Zaujala vás tato možnost? Více se dozvíte v článku Stravování dětí BLW metodou: Jídlo rovnou do ruky bez lžičky a mixování.
Inspirujte se recepty na domácí příkrmy pro kojence
Zkušenosti čtenářek z eMimino.cz
Nám je za týden půl roku a týden už přikrmujeme.Paní doktorka nám řekla toto:nejdřív zelenina, po 14 dnech přidat maso a po měsíci od začátku zeleniny dávat ovocné přesnídávky, ovoce jako svačinku, kaše až po tomhle všem, na ty je ještě čas
Já jdu i na tu kaši postupně - koupila jsem nemléčnou a zatím přidávám jen tak 3 odměrky do mléka, postupně budu dávat víc až vznikne opravdová kaše
Jinak jestli chceš něco přidat, tak asi svačinku ovocnou nebo tu kaši kolem večera.
Ja mam tedy kojene dite, ale. pridali jsme odpoledni svacinu, pak. dopoledni a to u nas kasi. Tu miva i nekdy na veceri, ale stejne pak kojim. Ja vlastne kojim vicemene poradcelou porci mi sni malokdy, kousky ani nahodou, jen obcas pecivo. Je ji 8,5m. Ja myslim, ze neni.kam spechat, jeste muzou byt ruzna obdobi a vsechno se otocit, me taky spavala celou noc a ted ani nahodou.
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy
Vystudovala obor nutriční terapeut na Vyšší zdravotnické škole v Praze, biologii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a nakonec antropologii a genetiku člověka na Univerzitě Karlově. Jako registrovaná nutriční terapeutka pracuje od roku 2005. Několik let se věnovala pacientům na interním, ARO a dalších lůžkových odděleních ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Od roku 2018 se věnuje léčebné výživě dětí a dospělých v soukromé nutriční poradně FitBee.
Přednáší na Přírodovědecké a 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na českých i zahraničních konferencích.
Mgr. Jitku Tomešovou najdete také na stránkách